Okamura ke stávce: Lidé mohou zjistit, že veřejnoprávní média nepotřebují
Stávka České televize a Českého rozhlasu se podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury může obrátit proti těm, kdo ji organizují. Ve Sněmovně řekl, že stávku ani nezaznamenal. Ale podle ohlasů, které má, může vést k tomu, že lidé zjistí, že sledovat ČT a ČRo nepotřebují. "Čím déle bude omezeno vysílání, tím více lidí už si přepne definitivně na jiné televize. Pak zjistí, že vlastně se bez České televize a Českého rozhlasu úplně obejdou," uvedl.
Pracovníci ČT a ČRo dnes celý den stávkují kvůli koaličnímu návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií. Místo poplatků počítá návrh koalice ANO, SPD a Motoristů s financováním ze státního rozpočtu. Záměr přiznává médiím veřejné služby výrazně méně peněz. Podle iniciativy Veřejnoprávně by projednávaná změna ohrozila institucionální a ekonomickou nezávislost médií veřejné služby, jejich dlouhodobou stabilitu a schopnost plnit zákonem stanovené úkoly veřejné služby.
Trikolora, jejíž šéfka Zuzana Majerová je členkou poslaneckého klubu SPD, v tiskové zprávě uvedla, že převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet není ani zestátněním veřejnoprávních médií, ani ohrožením demokracie. "Jestliže ČT a ČRo kvůli této věci vstoupily do stávky, staví se jednoznačně na stranu politické opozice a zároveň na sebe prozrazují, že nejsou nestranné," uvedla strana. Stávka je podle ní čistě politická a nezákonná. "Popření samotného smyslu vlastní existence nemůže zůstat bez následků a ČT a ČRo se v dalších debatách o existenci a podobě veřejnoprávních médií nepochybně vrátí jako bumerang," uvedla Trikolora.
Premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval i diskusi o jiné formě financování veřejnoprávních médií. Podle Okamury by ideálním modelem bylo placení poplatků na dobrovolné bázi. "Tím bychom vyřešili argument, který zastáncům placení poplatků na změně vadí, financování by zachovalo nezávislost," uvedl. Pak by se podle něj současně se ukázalo, kdo vlastně ČT chce sledovat.
Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) novinářům řekl, že je třeba bavit se o věcné stránce návrhu. "Změnou financování se nemění možnosti zásahu politiků do veřejnoprávních médií," uvedl s tím, že i poplatky by mohla koaliční většina ve Sněmovně kdykoli změnit. Postrádá také diskusi o redefinici veřejné služby, kterou mají ČT a ČRo plnit. "Jakákoli debata se bere preventivně jako útok," uvedl.
Zástupci vlády argumentují u změn tím, že systém koncesionářských poplatků placených občany je v Evropě menšinový. Platí se v deseti zemích, 11 je dříve zrušilo a ostatní měly jiné způsoby financování. Za televizi domácnost platí 1800 korun ročně, za rozhlas 660 korun, částka se loni zvýšila. Dosavadní vládní návrh počítá pro ČT s částkou nižší o miliardu, pro ČRo o 400 milionů korun. Koalice ale zvažuje i model financování mimo státní rozpočet.
Babiš důvody stávky ČT a ČRo odmítá. O omezení nezávislosti médií mu podle jeho slov nejde. Zrušení poplatků chce prosadit, protože je to součást programu, se kterým jeho hnutí vyhrálo volby. O nové podobě financování se podle něj povede diskuse ve Sněmovně. Opozice způsob projednání návrhu i jeho obsah kritizuje.
