Maďarsko udělilo politický azyl polskému exministrovi spravedlnosti Ziobrovi

Maďarské úřady udělily politický azyl polskému exministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi. árodněkonzervativní politik. Ziobro byl tváří sporných justičních reforem z let 2015 až 2023 a je v Polsku obviněn z vedení zločinecké organizace nebo zpronevěry peněz z fondu pro oběti trestných činů. Jakoukoliv vinu popírá a tvrdí, že ho pronásleduje současná proevropská vláda premiéra Donalda Tuska.

"Rozhodl jsem se využít politického azylu, který mi kvůli politickým represím v Polsku poskytla maďarská vláda," uvedl Ziobro v příspěvku na sociální síti X, v němž poděkoval maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Píše v něm také, že "se rozhodl pro válku s politickým banditismem a bezprávím" a že se postaví "šířící se diktatuře". Tvrdí, že v Polsku kromě pronásledování ze strany vlády čelí také honu na čarodějnice ze strany médií, a hovoří o "metodách takových jako za stalinismu". Uvedl, že požádal o mezinárodní ochranu i pro svoji manželku.

Polské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo maďarského velvyslance, aby mu dalo najevo protest proti tomu, že Budapešť udělila azyl dvěma nejmenovaným polským občanům.

Ziobro je ve vlasti obviněn z celkem 26 trestných činů, včetně zpronevěry více než 143 milionů zlotých (asi 825 milionů Kč) z fondu ministerstva spravedlnosti, určeného pro oběti zločinu. Podle obvinění Ziobro zneužil tyto peníze na nákup izraelského sledovacího programu Pegasus, použitého ke špehování tehdejší opozice. Hrozí mu až 25 let ve vězení. Prokurátoři ho nemohli s obviněními seznámit, protože exministr je už měsíce v zahraničí. Loni v listopadu dolní komora polského parlamentu, jejímž je Ziobro členem, zrušila jeho imunitu a dala souhlas s jeho zadržením.

Stejně jako Ziobro se už v minulosti do Budapešti uchýlil jeho někdejší náměstek Marcin Romanowski, kterému rovněž maďarské úřady udělily politický azyl a který je obviněný ze členství ve stejné zločinecké skupině.

Národněkonzervativní vláda maďarského premiéra Orbána je po léta ideologickým spojencem polské strany Právo a spravedlnost, která v Polsku byla u moci v letech 2015 až 2023 a nyní je nejsilnějším opozičním uskupením v zemi. Reformy, které Ziobro v době svého působení v čele resortu spravedlnosti prosadil, podle domácích i zahraničních kritiků porušovaly principy právního státu dostaly polskou justici pod politický vliv. Vleklé spory kvůli tomu vedla s Varšavou Evropská komise.

Server onet.pl udělení politického azylu exministrovi označuje za situaci, která nemá v polské politice obdoby. Rozhodnutí Maďarska může ovlivnit vztahy mezi Varšavou a Budapeští a vyvolat diskuze o nezávislosti polské justice. "Azyl v Maďarsku je ideálním shrnutím Ziobrovy kariéry. Bývalý ministr spravedlnosti zbaběle utíkající před polskou justicí. Naprostý úpadek," napsal na X Tomasz Siemoniak, ministr odpovědný za tajné služby. čtk

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI potvrdil, že úřady poskytly azyl několika lidem, "kteří by v Polsku čelili politickému pronásledování". Jejich jména nezveřejnil. O Polsku řekl, že "demokracie a právní stát tam jsou v krizi a ohrožení". Uvedl, že pokud někdo požádá o azyl v Maďarsku kvůli politickému pronásledování, maďarské úřady žádost pečlivě vyhodnotí a rozhodnou o ní v souladu s maďarskými a unijními právními předpisy.