Bulharský prezident Radev oznámil, že odstoupí z funkce

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že v úterý podá demisi. Tímto krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíš na jaře. "Vv úterý předložím svou demisi z funkce prezidenta Bulharské republiky," prohlásil dvaašedesátiletý Radev v krátkém projevu. Jde o nový zvrat v politické krizi, která destabilizuje balkánskou zemi už pět let.

Radev, který měl převážně ceremoniální funkci hlavy státu zastávat do ledna 2027, uvedl, že demisi podá ústavnímu soudu. Pokud ten rezignaci přijme, nahradí ho do listopadových prezidentských voleb viceprezidentka Iliana Jotovová.

Bývalý generál letectva opakovaně dával najevo, že by se mohl zúčastnit nových voleb. V abdikčním projevu se ale o svých plánech nezmínil. Radev byl zvolen prezidentem v roce 2016 a znovu v roce 2021. Jeho politické ambice se však rozšířily a dlouhodobě naznačoval možnost založení vlastní strany. "Dnešní politická třída zradila naděje Bulharů. Potřebujeme novou společenskou smlouvu," prohlásil jen Radev, který podle analytiků "čekal na příležitost, aby se stal zachráncem z chaosu".

Jeho odstoupení přichází uprostřed politické krize, která vede zemi k osmým parlamentním volbám za poslední čtyři roky. V roztříštěném parlamentu řada volebních vítězů nedokázala získat většinu ani vytvořit trvalé koalice. Poslední koalice vydržela téměř rok, dokud ji protesty proti novému rozpočtu a rozsáhlé korupci nedonutily v prosinci k rezignaci. Mezitím Radev musel opakovaně jmenovat prozatímní vlády, což zvýšilo jeho vlastní politické ambice, soudí analytici a západní diplomaté.

Další předčasné parlamentní volby oznámil Radev minulý pátek poté, co ztroskotal nejnovější pokus o sestavení vlády. Očekávalo se, že prezident jmenuje prozatímní úřednický kabinet a vyhlásí termín nového hlasování, patrně na přelomu března a dubna.

Původní koaliční vláda premiéra Rosena Željazkova ze středopravicového uskupení GERB-SDS podala demisi před koncem loňského roku po týdnech protestů proti korupci a návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Prezident následně pověřil sestavením nové vlády Željazkova, který to ale okamžitě odmítl s tím, že v parlamentu nemá dostatečnou podporu.

Jako druhou stranu pověřil prezident sestavením vlády druhé nejsilnější politické uskupení v parlamentu, reformistickou proevropskou koalici PP-DB. Ta však nabídku rovněž odmítla. Následně požádal Radev liberální Hnutí za práva a svobody (DPS), které se zachovalo stejně jako předchozí dvě politická uskupení.

Zatím poslední volby se v Bulharsku konaly v říjnu 2024 a vyhrála je strana GERB-SDS. Vládní koalice vedená touto stranou se ale moci ujala až v lednu 2025. Ve stávajících průzkumech si vedení udržuje GERB-SDS, zhruba pětina voličů není rozhodnutá, koho volit.

Analytici tvrdí, že ačkoliv má Radev podporu veřejnosti, je nepravděpodobné, že by s novou stranou získal většinu. Podle průzkumu společnosti Market Links z minulého týdne Radevovi důvěřuje 44 procent dotázaných, zatímco 34 procent mu nevěří. Radev by v parlamentních volbách mohl pravděpodobně získat 20 až 35 procent hlasů, takže by musel hledat koaličního partnera.

Navzdory politické nestabilitě se Bulharsko od počátku roku připojilo k eurozóně. Politickou rovnováhu tato země ovšem potřebuje, aby dokázala zrychlit příjem peněz z unijních fondů na modernizaci zastaralé infrastruktury, podpořila zahraniční investice a mohla se účinně pustit do boje s korupcí.