Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
pátek 21. 6. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

O vyslovení nedůvěry vládě se bude hlasovat ve středu

Předsedové opozičních stran
Předsedové opozičních stran (zleva) Vít Rakušan (STAN), Petr Fiala (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Ivan Bartoš (Piráti) a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (druhá zleva) informovali že se domluvili na vyvolání hlasování o nedůvěře vládě • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Poslanci se sejdou na schůzi k hlasování o nedůvěře vládě ANO a ČSSD ve středu dopoledne. O svolání schůze požádala v pátek předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO) pětice opozičních stran. Pod žádost sebrali zástupci ODS, pirátů, lidovců, TOP 09 a hnutí STAN 66 podpisů. Podle iniciátorů hlasování by se měli poslanci jasně vyslovit k podpoře premiéra Andreje Babiše (ANO), který je podle návrhu auditní zprávy Evropské komise ve střetu zájmů a který čelí obvinění v dotační kauze Čapí hnízdo.

Podle rozložení sil sněmovních stran by měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování ustát. Podle šéfa pirátů Ivana Bartoše ale stále není jisté, že hnutí ANO dostane podporu sociálních demokratů (předseda sociální demokracie nicméně v pátek řekl, že Jan Hamáček doporučí předsednictvu strany, aby ČSSD příští týden v hlasování o nedůvěře podpořila vládu). K vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlasů, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Podle iniciátorů hlasování je však důležité, aby se všichni zákonodárci jasně vyslovili k podpoře předsedy vlády, který podle nich zatěžuje Česko.  Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii.

Trump na poslední chvíli odvolal útok na íránské cíle

President Trump announces steep tarrifs on imported steel and aluminum
Donald Trump • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Spojené státy se chystaly v noci na pátek zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za sestřelení amerického dronu íránskými Revolučními gardami. Vojenské údery schválil americký prezident Donald Trump, ale nakonec je sám na poslední chvíli odvolal, vyplývá z informací deníku The New York Times. Podle íránských vládních zdrojů Trump prostřednictvím Ománu na hrozící útok Íránce předem upozornil. Trump původně schválil údery na několik cílů, na radar či raketové baterie. Letouny už byly ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale ve chvíli, kdy přišel příkaz k zastavení akce, ještě nebyly žádné střely odpáleny.

Podle agentury Reuters není jasné, zda si Trump útok rozmyslel, nebo rozhodnutí pramení z obav administrativy ohledně logistiky, či zda jde o strategii. Americký prezident také poslal skrze Omán íránskému vedení dopis.  V něm varuje, že vydá rozkaz k útoku, pokud Írán nebude souhlasit s rozhovory, a dal ultimátům, do kdy očekává odpověď. Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí ale vzkázal, že pod tlakem o ničem jednat nebude. Válečný střet mezi USA a Íránem vyvolává obavy na finančních trzích. Mohl by omezit nebo úplně přerušit dodávky ropy z Perského zálivu; z této oblasti denně pluje v tankerech pětina celosvětové denní spotřeby. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nedávno prohlásil, že USA určitě zasáhnou silou proti Íránu v případě, že při nějaké íránské akci nebo útoku zemře americký občan.

Demonstrace na Letné se má zúčastnit až 350 tisíc lidí

Demonstrace proti Babišovi, 4.6.2019
Václavské náměstí, 4. června 2019 • Autor: Matěj Stránský

Série protestů za nezávislost justice a lepší vládu vyvrcholí v neděli odpoledne na pražské Letné a pořádající spolek Milion chvilek očekává až 350 000 účastníků, demonstraci podle něj bude největší od revolučního roku 1989. Program akce a řečníky spolek tají. Na shromáždění dohlédnou desítky policistů, záchranní služba i dobrovolníci Českého červeného kříže Dopravci posilují nedělní vlaky a autobusy do Prahy a z Prahy až o tisíce míst. Nad Letnou během protestu bude kvůli bezpečnosti omezen provoz dronů, mobilní operátoři v okolí nevylučují výpadky, problémy může mít i MHD.

Impulzem pro demonstrace, z nichž první se konala 29. dubna, byla demise ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Požadavky demonstrantů na Staroměstském a později Václavském náměstí v Praze i v regionech se ale postupně zaměřily na celou vládu a demisi premiéra. „Naše země má mnoho velkých problémů. Vláda je ale neřeší. Jedinou starostí premiéra totiž je, jak se vymotat ze svých osobních problémů,“ píše se v pozvánce na nedělní protest. Babiš podle organizátorů zneužívá svěřenou moc pro své zájmy. Kritizují i koncern Agrofert, který Babiš předloni vložil do svěřenského fondu.  Firma se však proti tomu v pátek ohradila s tím, že není závislá na dotacích ani veřejných zakázkách a že nezasahuje do redakční činnosti médií, která vlastní. Podle premiéra se lidé demonstrující za jeho demisi mýlí a křičí nepravdy. Protesty ale akceptuje jako součást demokracie, uvedl už d

Benešová hájí pozdější účinnost zákona o státních zástupcích

Marie Benešová
Marie Benešová • Autor: Borgis, Profimedia

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) představila vládní návrh novela zákona o o státním zastupitelství a hájila zavedení jeho účinnosti až od roku 2022.  Vládní novela počítá s tím, že vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu. Podle opozice ale účinnost od roku 2022 znamená, že by současný kabinet mohl vedoucí státní zástupce odvolat ještě podle dosavadních pravidel, jež rozhodnutí soudu nevyžadují. Chtějí proto, aby novela začala platit bezodkladně. Jakub Michálek (Piráti) prohlásil, že opoziční strany svůj alternativní návrh zákona o státním zastupitelství chtějí schválit ve zrychleném řízení, aby mohl nabýt účinnosti ještě letos.

Podle ministerstva se zavedením od roku 2022 prodlužuje doba, po kterou ve funkci zůstanou nynější vedoucí státní zástupci. Účinnost zákona od roku 2022 ale kritizoval také ředitel české odbočky organizace Transparency International David Ondráčka. „Rok 2022 je výsměch, musí to být brzo. Jinak současná vládní garnitura může Pavla Zemana později vyhodit, dát tam svého člověka (buď kompetentního, nebo zastavovače), a ten bude prakticky neodvolatelný,“ napsal na Twitteru. Benešová ale tvrzení, že chce současný kabinet vedoucí státní zástupce měnit, odmítla. Právě kvůli obavám, že ministryně plánuje vyměnit nejvyššího státního zástupce Zemana, který už by se podle novely nemohl ucházet o další funkční období, začaly současné protesty.

Přestaneme posílat dávky do ubytoven, plánuje Maláčová

Jana Maláčová
Autor: ČTK

Lidé, kteří žijí na ubytovnách, se nejspíš budou muset od roku 2021 obejít bez dávek na bydlení. Navrhuje to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) podle dokumentu, který mají k dispozici HN. Ministerstvo dlouhodobě mluví o tom, že je potřeba zastavit takzvané obchodníky s chudobou, v jejichž kapsách končí dávky pro sociálně slabé. Protože chudí často běžné bydlení neseženou, majitelé ubytoven mají příjem od státu zaručený a mohou nájem za často zcela nevyhovující prostory vyhnat do absurdních výšin. Odborníci ale v reakci na ministerský plán varují, že když stát ze dne na den přestane dávky do ubytoven posílat, jejich obyvatelé skončí bez střechy nad hlavou.

Ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák říká, že až opatření začne platit, azylové domy budou praskat ve švech a obecní sociální odbory zahltí žádosti o pomoc. Rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách a pobírají dávky na bydlení, je podle Lesáka až 1500. Podle ministerského materiálu doplatek pobírá asi sedm tisíc domácností žijících v nebytových prostorech. Návrh počítá s tím, že namísto současného příspěvku a doplatku budou lidé dostávat jen jednu dávku – přídavek na bydlení, který stát nebude vyplácet do nebytových prostor, tedy ani do ubytoven. „Zároveň zanikne i jakákoli dávka do zahradních chatek. V nich bydlí spousta seniorů,“ upozorňuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. V ministerském materiálu stojí, že úřady práce budou doplatek po lednu 2021 posílat lidem ještě tři roky. Přechodné období se ale bude vztahovat jen na ty obyvatele ubytoven, kteří nezmění adresu ani jim neskončí smlouva.

zajímavost

Řecký ostrov hledá obyvatele, nabízí 500 eur měsíčně

Řecký ostrov Antikythéra, který leží mezi Peloponéským poloostrovem a Krétou, hledá nové obyvatele. Skalnatý ostrov o rozloze 20 kilometrů čtverečních, u kterého se ve vraku římské lodi našel nejstarší „počítač“ světa, nabízí nově příchozím osadníkům dům, pozemek a 500 eur (asi 12.800 Kč) měsíčně po dobu tří let. Informuje o tom italský list La Repubblica.

Ostrov leží mimo trasy turistů a v současné době na něm žije už jen asi 40 lidí. Většina obyvatel je v přístavu Potamos, kde mezi řadami bílých domů zájemce najde i několik taveren a hrstku obchodů. Místní si prý uvědomili, že nové zájemce nenalákají pouze na krásnou přírodu a průzračnou mořskou vodu ideální pro potápění. Proto se rozhodli, že ty, kteří by na ostrově chtěli s rodinou žít, přilákají štědrou nabídkou.

Ostrov proslavil zejména nález takzvaného mechanismu z Antikythéry. Bronzové ozubené soukolí vědci datují do druhého století našeho letopočtu a označení „první (analogový) počítač“ si vysloužilo díky předpokladům, že ukazovalo pohyb tehdy známých planet a dokázalo předpovídat zatmění Slunce i Měsíce.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2571
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte