Soumrak hedgových fondů

Hedgové fondy zaznamenaly za uplynulé dva měsíce nejhorší období za nejméně osm posledních let. Eurekahedge index, který sleduje výnosnost dvou tisíců fondů, v říjnu poklesl o 4,5 procenta. V září to bylo ještě o půl procenta více. Hedgové fondy se navíc potýkají s odlivem kapitálu. „Investoři vybírají z fondů své vklady z obav z rozkolísanosti trhů. Kvůli tomu ale musí fondy prodávat část aktiv, což ještě zhoršuje náladu na trhu,“ vysvětlil pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Některé fondy tak už pozastavují výplaty podílů investorům i na několik měsíců.

Investoři vybrali z fondů jen za říjen přes 60 miliard dolarů. Celková hodnota spravovaných aktiv tak poklesla na 1,65 bilionu dolarů (přes 30 českých státních rozpočtů). Ještě na začátku roku to bylo o čtvrtinu více. Podle analýzy Citigroup by měl objem aktiv klesnout v polovině příštího roku až na 1 bilion dolarů. „Takový pokles odpovídá tomu, že většina hedgových fondů provádí nadprůměrně riskantní obchody,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Akihiro Nishi z poradenské společnosti Mitsubishi Asset Brains. Hedgové fondy totiž využívají riskantní techniky jako short-selling nebo maržové obchody, aby zvýšily možný výnos ze svých operací.

Roste také počet fondů, které končí svou činnost. Do poloviny letošního roku jich ukončilo činnost zhruba 350, to je skoro o pětinu více než v loňském roce. Celosvětově podle různých odhadů existuje 10 až 13 tisíc fondů. První hedgový fond založil v roce 1949 finanční novinář Alfred W. Jones. Boom zažily ale až v 80. a 90. letech díky spolupráci s investičními bankami, které jim sháněly klienty. Do hedgových fondů mohou vložit prostředky jen velcí institucionální investoři nebo soukromí, takzvaní kvalifikovaní investoři. Ve Spojených státech je například podmínkou „kvalifikace“ určitá výše čistého majetku, v Česku stačí čestné prohlášení.

Přijde regulace

Hedgové fondy bývají zpravidla méně zdaňovány (v Česku pouze 5 procentní daň z příjmů) a navíc jsou méně regulovány. A to je právě trnem v oku politikům. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy už prohlásil, že by chtěl zregulovat všechny finanční instituce, tedy včetně hedgových fondů.

Tento nápad se zřejmě dočká přijetí i od nového amerického prezidenta Baracka Obamy. „Sami politici podle mě nemají jasno, jak by taková regulace měla vypadat. Můžou se regulovat stejně jako jiné finanční instituce například kapitálovým požadavkem nebo pravidly likvidity, ale to by pak samotná forma hedgového fondu postrádala smysl,“ myslí si Bureš.

Podobně to vidí i analytik Luboš Mokráš z České spořitelny, podle kterého by pak šlo spíše o klasické podílové fondy. „Mluví se například o zvýšení transparentnosti, tedy zveřejňování aktiv, která fond drží. To by ale byl pro řadu fondů problém. Jejich strategie je totiž založená na tom, že jejich pozice nikdo nezná,“ upozornil Mokráš v rozhovoru pro Respekt.cz.

Regulovat, regulovat…

Regulace se pravděpodobně dočká systém odměňování správců jednotlivých fondů. Ti totiž v některých fondech získávají až 40 procent ze zisku. „Určitě by se měly omezit regulatorní arbitráže. Penzijní fondy, které nemohou investovat do rizikových aktiv, totiž svěřily prostředky hedgovému fondu, který to udělal za ně,“ myslí si Mokráš. Do hedgových fondů investují také například banky, pojišťovny nebo dokonce univerzity. Například americká College of Wooster vkládá do hedgových fondů od začátku 90. let přibližně 80 procent získaného školného.

Hedgové fondy bývají často obviňovány z toho, že rozkolísávají trhy, a mohou být tedy rizikem pro celý kapitálový trh. S tím ale zdaleka ne všichni souhlasí. „Fondy nestojí za současnou krizí. Mnoho hedgových fondů bylo výkonnějších než trh, ale jiné zase ztrácely. Nějaké systémové riziko z jejich strany nehrozí,“ myslí si například analytik Bureš.

Podle Mokráše je dobré, když si hedgové fondy projdou určitou korekcí. „Tím jak narostl objem spravovaných prostředků, likvidovaly fondy na trzích zdroje neefektivity, na kterých vydělávaly. Pokud tedy klesne objem spravovaných aktiv, bude to pro ně jen dobře,“ tvrdí. Přeměna amerických investičních bank na holdingové společnosti, ke které došlo na přelomu léta a podzimu, ale hedgové fondy zřejmě nepoznamená. Přeměněné banky totiž budou nadále svým klientům investice do fondů nabízet.

Češi na hedgové fondy nejsou

V Česku byly hedgové fondy zavedeny novelou zákona o kolektivním investování před dvěma lety. Novela obsahovala institut takzvaného fondu kvalifikovaných investorů. Fondy bývají založeny na 10 let a minimální investice do nich odpovídá 1 milionu korun. Od té doby vzniklo několik fondů zaměřených například na investování do nemovitostí. „Zatím jich je 44. Jsou to ale většinou malé privátní fondy například o pěti lidech,“ prozradil Respektu.cz tiskový mluvčí České národní banky Pavel Zúbek.

Svou oblibu si tyto fondy budou teprve získávat. „Český střadatel je vycvičen tím, co se tady dělo v 90. letech, a proto je konzervativnější. Přesvědčit ho dokáže pouze masovější kampaň. Bohatší jedinci navíc spíše využívají privátní bankovnictví,“ uvedl Bureš. Přísnější úpravy se ale investoři do fondu kvalifikovaných investorů nemusí obávat. „V souvislosti s krizí se žádné úpravy regulace fondů kvalifikovaných investorů neplánují. Nedá se čekat ani zásah EU, protože taková úprava je záležitostí samotného členského státu,“ doplnil Zúbek.