Kdy se vypne analogové vysílání
Analogové vysílání by se podle současných představ mělo vypnout 11. 11. 2011.
Přechod na digitální vysílání provázejí neustálé odklady. Původně to mělo být 9. 9. 2009, poté 10. 10. 2010, nyní 11. 11. 2011 a nejzazším termínem je 12. 12. 2012. „Třináctého třináctý 2013 asi nepřipadá v úvahu,“ vtipkoval na konferenci o digitálním vysílání moderátor Jakub Železný.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák však výtky o dalším odkladu vypnutí současného analogového vysílání odmítl. „Snažili jsme se vyhovět operátorům a provozovatelům,“ vysvětlil, proč se posunul termín z roku 2010 na 2011. „Pokud to neumějí udělat, tak ať to nedělají,“ vzkázal provozovatelům Dvořák.
Zástupci jednotlivých televizí se shodli na tom, že je třeba upravit právní rámec celé digitalizace. Od začátku tohoto roku platí takzvaná diginovela, která upravuje digitální vysílání v ČR. Klíčové pro její naplnění je však TPP – technický plán přechodu z analogového vysílání na digitální. TPP měla schválit vláda v březnu, do vlády se dostane nejpozději do konce května, slíbil Jan Duben, ředitel sekce elektronických komunikací a poštovních služeb z ministerstva průmyslu.
Magický TPP
Problémem při shodě na TPP mezi jednotlivými účastníky na televizním trhu je protichůdnost jejich zájmů. Stávající soukromé televize Nova a Prima se snaží přechod co nejvíce oddálit především z důvodu omezení konkurence a jejich podílu na výnosech z reklamy, nové televize naopak tvrdí, že jsou připraveny na přechod už v roce 2010. Podle odhadů ARBOmedia se mají letošní výdaje na televizní reklamu pohybovat kolem 9 miliard korun.
Ředitel TV Nova Petr Dvořák však zdůraznil, že pro ně nejsou důležité termíny, ale stupeň pokrytí digitálního pozemního vysílání. Technický ředitel TV Prima Patrik Slavík se připojil k výtkám Petra Dvořáka. Televize žádá garanci stejného pokrytí v různých fázích přechodu jako má konkurence. „Do digitálního vysílání dáváme nejvíce peněz my,“ dodal Dvořák.
Dotace set top boxů
Šéfa Novy zajímalo, zda stát podpoří u nízkorozpočtových rodin nákup set top boxů pro příjem digitálního vysílání. To Zdeněk Duspiva, který je předsedou vládní Národní koordinační skupiny pro digitalizaci, odmítl. „Stát nepočítá s plošnými dotacemi.“
Ředitel televize Óčko Jiří Balvín v této souvislosti upozornil na to, že v roce 1972 také tehdejší Československo nedotovalo konvektory pro příjem programu ČST 2. „Kdo se staral o penetraci v roce 1972,“ zpochybnil nároky současných celoplošných soukromých konkurentů. Podle něj by se mělo analogové vysílání vypnout již 10. 10. 2010.
Další televize, které získaly licenci, by měly začít vysílat (kromě Febio TV) během tohoto roku. Šéfredaktor zpravodajské televize Z1 Hanuš Hanslík prozradil, že začnou vysílat na přelomu května a června. Programový ředitel Barrandov TV Přemysl Svora řekl, že budou vysílání by měli spustit „v pozdním létě“.
Chtěli jsme být pionýry
Petr Sládeček z připravované Febio TV Fera Feniče prohlásil, že nejdříve chtějí znát závazný řád TPP a poté se rozhodnou, kdy vysílání spustí. „Kdysi jsme také chtěli být pionýry digitalizace,“ povzdychl si. Podle něj je reálné, aby začali vysílat ve druhé polovině roku 2009. Febio TV má však z nových subjektů největší ambice. Do tří let po spuštění vysílání by její zástupci chtěli získat až desetiprocentní podíl na celostátním vysílání, ostatní hovoří o několika procentech.
Nejvíce starostí s přechodem na digitální vysílání má Česká televize. Disponuje čtyřmi programy (ČT1, ČT2, ČT24 a ČT4 Sport) a postupně by měla vypínat analogové vysílače od tohoto léta. Vedoucí digitalizace na ČT Pavel Hanuš prohlásil, že zájmem ČT je, aby měl jejich multiplex do konce roku 2010 pokrytí 95 procent území země.
Technický ředitel ČT Rudolf Pop Respektu.cz prozradil, že dříve než před skončením olympijských her v Pekingu nezačnou s vypínáním analogového vysílání. Televize připravuje masivní informační kampaň kdy a kde s vypínáním analogového signálu začne. S pravidelným vysíláním v HD kvalitě počítá veřejnoprávní televize od zimních olympijských her ve Vancouveru od roku 2010.
Digitalizaci se podrobně věnuje server digizone.cz, který konferenci uspořádal.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
