0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Agenda25. 6. 20133 minuty

Je libo do dozorčí rady, pane doktore?

Co v Česku potřebuje člověk k řízení státního podniku

Snadná je cesta do dozorčí rady ČD
Autor: Milan Jaroš

Pražský lékař a podnikatel David Karásek si na nezajímavou kariéru nemůže stěžovat. Medicína jej nakonec přivedla až do dozorčí rady největší dopravní firmy v zemi. Stačilo málo - známosti a kontakty na jednu z vládních stran. Zbývá si ujasnit, jestli je právě tahle léčba ideální i pro státní byznys.

Doktor lékař a jednatel společnosti Euromedic obchodující se zdravotnickými přístroji usedl do dozorčí rady Českých drah na konci dubna. Žádné tiskové zprávy, žádné veřejné ohlášení. Jeho dosazení by jistě zapadlo nebýt událostí, na jejichž pozadí se odehrává. Právě dozorčí rada Českých drah figuruje v kauze bývalých poslanců ODS, kteří s podobnými posty měli handlovat jako s odměnou za přenechání svých mandátů vládě expremiéra Petra Nečase.

↓ INZERCE

Další nováček v radě Českých drah Libor Antoš figuruje v kauze jako politický “vyslanec” exposlance Petra Tluchoře, pravdšpodobný organizátor rozdělování politických trafik Roman Boček byl jmenován dokonce členem představenstva ČD. Jméno Davida Karáska nemá podle všeho s aktuálním policejním vyšetřováním přímou souvislost, ale ilustruje zavedenou praxi zdejších dozorčích rad, která se promítá i v aktuálním případu.

Pravidla pro obsazování dozorčích rad státních podniků totiž v Česku nemají žádný rámec. Kdo, s jakou kvalifikací a s jakou politickou nominací, to všechno si strany dohadují v rámci vládnutí. V dozorčí radě lze přitom sedět až pět let. S novou vládou většinou přicházejí změny, někdy tu naopak zůstávají politici z opozice jako úlitba. Jasný mustr není.

Kořeny té praxe experti jasně pojmenovávají: sahají do časů opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, kdy šlo dokonce o součást politického „dealu“ na celovládní úrovni: my vás necháme vládnout, chceme ale posty ve firmách a státních organizacích. Důvodů pro získání takových míst je ostatně hodně. Dobře placený přivýdělek (za jediné zasedání 30 - 60 tisíc) je jen částí hry, jde tu hlavně o vliv na veřejné zakázky.

Možná zrovna v případě Davida Karáska půjde o kvalitně pracujícího člověka, který bude dráhy tlačit k úspornosti. Přesto paltí otázka, proč má řídit mnohamiliardovými dluhy zmítaný dopravní podnik medicínský podnikatel? A proč raději nenajmout zkušeného manažera z oboru?“Pan Karásek nám byl doporučen jako delegát koaliční strany LIDEM,” vysvětluje šéf řídícího výboru drah Lukáš Hampl nejnovější změny. A České dráhy - jak je zvykem - politickou nominaci nijak nerozporovaly.

Sám nový radní svůj příběh nevysvětluje. “Pan majitel odjíždí na dovolenou, otázku o dozorčí radě jsem mu řekla, ale nemá čas,” hlásí do telefonu asistentka pana Karáska z firmy Euromedic. Vstřícnější není ani politická partaj. “Rozumím otázce, zavolejte si ale později, teď není čas,” říká na čísle jejího telefonu šéf kabinetu vicepremiérky Karolíny Peake ze strany LIDEM. Později už mobil nikdo nezvedá a neodpovídá ani na sms.

Už letmý pohled na dozorčí rady Českých drah i dalších státních firem ukazuje, že kvalifikací pro podobně zodpovědnou funkci může být v Česku téměř jakákoli zkušenost s podnikáním. Jakmile politická strana navrhne jméno, státní podniky bez problémů nováčka jmenují. Právě to umožňuje, aby se do hry dostávaly politické handly a „dohody“ ala Tluchoř či Fuksa.

Může se situace změnit? A jaký recept nabízí praxe ze zemí, jako je Německo? Čtěte v aktuálním RESPEKTU v článku Rozděl a panuj.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].