Já bych s devizovou intervencí ještě čtvrt roku počkal

Ekonom a zakladatel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Jan Švejnar devizovou intervenci České národní banky schvaluje. Zároveň říká, že efekt nebude obrovský - a osobně by na znehodnocení koruny ještě nějakou dobu počkal. „Myslím si, že ten zásah je v pořádku, jenom banka reagovala z mého pohledu trochu brzy. Vidím to ale jako celkem pozitivní věc, kdybych tam byl, hlasoval bych pro odložení o čtvrtletí,“ konstatuje někdejší kandidát na prezidenta.

Bankovní rada hlasovala o devizové intervenci v tomto roce už potřetí, dvakrát ji většina odmítla. Co se teď změnilo, že zásah prošel?

Netuším, s Mirkem Singerem ani s Mirkem Lízalem, které znám poměrně dobře, neboť jsou to moji bývalí studenti, jsem zatím nemluvil -  takže nemám informace zevnitř, nevím přesně, co se tam odehrálo. Ten efekt není zase tak velký, pětiprocentní výkyv. Když se vrátíme do druhé poloviny minulého století, kdy ještě byly fixní kurzy, Itálie či Francie devalvovaly většinou o deset, dvacet procent.

Někteří analytici míní, že slova centrální banky přestala být brána vážně, proto musela něco udělat.

Ano, to je pravda. Je vidět i jinde ve světě, že slovní intervence má omezený efekt: když se párkrát něco řekne a pak se nic neudělá, trhy si uvědomí, že to jsou jenom řeči. Takže jestli chtěli v ČNB věci změnit, museli intervenovat. A ta intervence se jim celkem podařila, alespoň krátkodobě. Nejdůležitější ovšem bude, jestli to budou schopni udržet v dlouhodobém horizontu - než inflace stoupne k oněm dvěma procentům, která reprezentují cíl ČNB. Dopady na reálnou ekonomiku budou pozitivní v tom smyslu, že zásah pomáhá výrobcům pro export a pomáhá též -  a to nebylo moc zdůrazňováno - výrobcům, kteří konkurují dovozu. Ti jsou zvýhodněni též.

Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nábytek pro nemocnice, říkal, že jako exportér na znehodnocení koruny vydělá. Zároveň ale říká, že to nijak nesouvisí s tím, že by – jak slibuje Česká národní banka - zaměstnal víc lidí. To, kolik lidí potřebuje, je závislé na poptávce. Zakázky mu přibývaly už před zásahem centrální banky, třeba z Itálie či Španělska. Má tedy oslabení koruny vůbec vliv na pokles nezaměstnanosti?

 Jedná se o to, jaká je poptávka. Pokud za trochu nižší cenu bude o hodně větší poptávka, třeba celoevropská, pak výrobce najme víc lidí, protože za nižší cenu prodá víc. Pokud nižší cena na nějaké části trhu poptávku nezvýší, pak to efekt mít nebude.

Lidé nevěří, že by jim někdo zvedl plat. Zároveň vidí, že benzin, elektronika nebo třeba dovážené potraviny zdraží. Nemůže zásah centrální banky naopak uškodit? Zvýšit nespokojenost lidí a nejistotu: nemáme vládu, sněmovna ještě nepracuje… To, že kurz se vyvíjí přirozeně, přece až dosud bylo jednou z jistot.

Zásah banky může mít pozitivní efekt pro lidi, kteří jsou bez práce nebo mají obavu, že ji ztratí. Pravděpodobnost, že si nezaměstnaný najde práci, je po intervenci vyšší. Pro ty, kdo mají pevné místo, nebojí se nezaměstnanosti, je zásah negativní v tom smyslu, že některé ceny budou mírně vyšší. Musíme si uvědomit, na čem nám jako společnosti záleží: chceme snížit vysokou míru nezaměstnanosti, zvýšit domácí výrobu a snížit nebezpečí deflace.

Co když se na zásah nakonec na zaměstnanosti neprojeví? Kdy budeme moci říci, že měl efekt?

Na to potřebujeme velice důkladné studie. Musíme to izolovat od dalších efektů. Jestli ožije Itálie, Francie, Španělsko, tak to bude mít také pozitivní efekt, který by přišel stejně, ať by banka intervenovala, nebo ne. Efekt bankovní intervence se musí očistit od ostatních vlivů, jen tak dostaneme odhad. A bude to vždycky jen odhad. Já osobně čekám, že naroste zaměstnanost - nebo se alespoň nezvýší nezaměstnanost o tolik, o kolik by se zvýšila, kdyby k této intervenci ČNB nedošlo.

Jaká jsou rizika tohoto kroku?

Riziko, myslím, není příliš velké. V nejhorším to nebude mít celkem žádný efekt. Podniky by to braly jako dočasné opatření, které očekávaný efekt nemělo. Když se to podaří, bude tu mírný pozitivní efekt na konjunkturu ekonomiky, zaměstnanost, méně podniků zkrachuje, zvýší se jejich zisk, případně se to může promítnout do vyšších mezd v některých podnicích. Spíš než růst mezd bych ale čekal, že bude větší zaměstnanost, ať už víc odpracovaných hodin nebo zaměstnanců. Pět procent je nicméně jen pět procent, obrovský efekt nemůžeme čekat.

Na začátku jste říkal, že byste pro to ruku ještě nezvedl, co vás odrazuje?

Česká národní banka argumentuje tím, že cílem je dvouprocentní inflace. Ale ceny zatím stoupají pomalejším tempem příliš krátkou dobu, výraznější pokles cen především potravin trvá jen jedno čtvrtletí. Počkal bych ještě čtvrtletí, je možné, že ceny zase poskočí nahoru. Jinak si myslím, že intervence je v pořádku. Možná to nebylo dost vysvětlené – to beru z reakcí v médiích. Možná měli lidé z ČNB víc vysvětlit, proč to dělají, co očekávají a že to nebude nic obrovského. A že pokusy zamezit deflaci dělají i jiné centrální banky.

Která skokově změnila v poslední době kurz?

Jiné banky, například americký FED a evropská ECB, pouští do oběhu víc peněz, kupují dluhopisy.

Jenže to dělají plynule, ne ze dne na den. Nebylo lepší, kdyby naše centrální banka snižovala kurz tři čtyři měsíce než to udělat ze dne na den?

Centrální banka už delší dobu naznačuje, že bude možná potřeba něco udělat - a nyní to udělala rychle. Máte pravdu, že to mohla udělat povlovněji a mnozí by si toho ani moc nevšimli.

Někteří analytici upozorňují, že navázání koruny na euro může být první krok k přistoupení k euru.

Myslím, že to není tak míněno. Zatím ještě není dohoda na úrovni vlády, České národní banky a eurozóny o tom, že bychom vstupovali do přípravného procesu, kdy máme po určitou dobu udržet kurz v rámci nějakého rozptylu.

Článek o rozhodnutí ČNB, o jeho důsledcích a o tom, co na něj říkají další ekonomové, najdete v příštím vydání Respektu 47/2013.