Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Agenda

Čínská „armáda spravedlivých“

Zvláštní zábava, která spojuje miliony čínských uživatelů internetu. Na síti hledají a zveřejňují informace o čínských občanech, kteří se (ať skutečně nebo domněle) dopustili prohřešku, který by jinak mohl zůstat nepotrestán.

3305-mobr-cina-internet-foto-reuters.jpg
3305-mobr-cina-internet-foto-reuters.jpg • Autor: Globe Media / Reuters

Říká se tomu „žen žen sou sou“ nebo také v čínské bizardní angličtině human flesh search. Pracuje dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu a zcela zdarma. O co se jedná? O zvláštní zábavu, která spojuje miliony čínských uživatelů internetu. Na síti hledají a zveřejňují informace o čínských občanech, kteří se (ať skutečně nebo domněle) dopustili prohřešku, který by jinak mohl zůstat nepotrestán. Fungují tak jako veřejná detektivní kancelář.

Internetový pranýř

Jeden z prvních případů, kdy o sobě internetoví „detektivové“ dali slyšet, se odehrál v Pekingu v roce 2006. Náhodný kolemjdoucí nafotil hádku mezi čínským řidičem auta a Američankou na kole. Dáma se rozčilovala nad tím, že muž jede v pruhu vyhrazeném pro cyklisty. S chováním, které je k vidění na čínských silnicích naprosto běžně, se paní odmítla smířit a zablokovala řidiči bicyklem cestu. To jej však podráždilo natolik, že jí sebral kolo a odhodil ho pryč ze silnice.

Náhodný kolemjdoucí umístil ještě ten den fotky na svůj blog, odkud se dostaly do veřejných chat roomů. Po výzvě jednoho z debatujících uživatelů byl řidič spojenými silami čínských „detektivů“ vypátrán podle značky auta.

Krátce nato začalo kolovat po síti jeho jméno, místo zaměstnání i telefonní číslo. Přidaly se anonymní telefonáty a dopisy, ve kterých řidiči auta lidé psali, že poškodil obraz Číny, zatímco jiní mu rovnou vyhrožovali smrtí. Vše skončilo až v okamžiku, kdy řidič přijal pozvání do pekingské televizní stranice a cyklistce (jejíž identita nikdy zveřejněna nebyla) se veřejně omluvil.

Právo na soukromí? Iluze

Armáda těchto samozvaných spravedlivých, kteří se vzájemně často ani neznají a spojuje je jen aktivita na různých stránkách zaměřených na hledání viníků, má od té doby na kontě řadu „úspěchů“.

Od relativně nevinných, jako je identifikace stromů popsaných v čínském románu nebo pomoc s nalezením rodinných příslušníků po zemětřesení v S'-čchuanu, až po drsné případy, jakým bylo například zveřejnění identity zdravotní sestry, která rozšlápla kotěti hlavu jehlovým podpatkem, nebo veřejné zostuzení nevěrného manžela a jeho milenky, kvůli nimž údajně spáchala sebevraždu podváděná manželka. Viníci, které armáda čínských uživatelů internetu pomohla odhalit, často přišli po zveřejnění svého jména o zaměstnání, museli se přestěhovat a změnit si telefonní číslo.

K tomu, aby se dostali k údajům o hříšnících, používají „detektivové“ databáze, fotografie na webových stránkách a blozích, stránky jako facebook, které slouží k vyhledávání známých a kontaktů, a někdy i nabourání se do počítačů a mailových schránek „podezřelých“.

K tomu jim napomáhá neexistence zákona na ochranu osobních údajů. Ten nemohou využít ani ti, kteří by se cítili zveřejněním svých údajů na internetu poškozeni. Svou roli hraje i nízká ochrana osobních údajů. V zemi, kde se telefonní čísla vyměňují na potkání, uvádějí zcela zbytečně na poště, v nemocnici, na policii nebo v dotaznících ve škole, je hledání osobních údajů o mnoho snadnější.

Spravedlnost (jen) pro obyčejné lidi?

Tyto případy neukazují pouze na to, jakou velkou moc má internet v Číně. Upozorňují i na to, že čínští občané mají potřebu se anonymně spojovat dohromady, aby si vynutili pořádek. Hojně rozšířená a někdy i mírně perverzní zábava se tak mění v systém, který pomáhá vymoci spravedlnost nebo morálku pomocí zakořeněného strachu ze ztráty tváře.

Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, nakolik je toto jednání akceptovatelné a nakolik jde o postmoderní formu lynčování. Na práva „obviněných“ zde není brán žádný ohled. Otázkou ovšem je, zda se v tomto ohledu čínský oficiální systém vynucování práva od fungování „armády spravedlivých“ tak zásadně liší.

Komunistická vláda, vybavená 33 tisíci internetových policistů a cenzorů, nechávala internetové detektivy na pokoji. Je ovšem pravda, že se zatím čínští uživatelé internetu nezaměřili na opravdu vysoce postavené vládní úředníky. Potom se velice rychle může ukázat, že „spravedlnost“ je v Číně jen jedna.

Autorka je vedoucí Asijského programu Asociace pro mezinárodní otázky.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte