Barroso: Velká Británie míří do eurozóny

Velká Británie je blíže přijetí eura, než byla kdykoliv předtím. Alespoň to tvrdí šéf Evropské komise José Manuel Barroso. V rozhovoru pro francouzské rádio RTL uvedl, že britští představitelé tento krok zvažují vzhledem k pokračující úvěrové krizi.

Britský premiér Gordon Brown ale takové úvahy odmítá. Pozice Británie k euru je podle něj stále stejná. Barroso uznává, že většina britské populace je proti vstupu do eurozóny, ale v rozhovoru řekl, že ekonomická nejistota může učinit euro atraktivní volbou. „Neporuším snad žádné tajemství, když prozradím, že mi britští politici říkají: ‘byli bychom na tom lépe s eurem’,” uvedl předseda EK.

Podle oslovených analytiků by euro Británii zásadní pozitiva nepřineslo. „Sníží jim to kurzové riziko, ale Velká Británie má stále vysoký podíl zahraničního obchodu se zeměmi mimo eurozónu,“ řekl Respektu.cz analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.

Británie nemá problém ani se zahraničním zadlužením, jako některé východoevropské státy. Přístup k neomezené eurové likviditě by jí tedy také příliš nepomohl. „Jedinou výhodou by byla lepší koordinace měnové politiky, ale to není zase tak zásadní benefit,“ prozradil Respektu.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Tvrdé dopady

Británie je po Islandu zřejmě druhou zemí, na kterou dopadá současná finanční krize nejvíce. Podle prognózy OECD by britská ekonomika měla v příštím roce poklesnout o 1,1 procenta HDP. Britská vláda tak připravila řadu opatření na podporu skomírajícího hospodářství. Od prosince například sníží na dva roky sazbu DPH z 17,5 na 15 procent. „Takový balíček je na místě. Je okamžitý, rychlý a uleví hlavně domácnostem. Ekonomiku ale stabilizuje až ve střednědobém období,“ upozorňuje Bureš na to, že se Británie v příštím roce stejně nevyhne recesi.

Náklady na podporu ekonomiky navíc nebudou nízké. V příštím roce by měl deficit britského rozpočtu dosáhnout 5,6 procenta, o rok později dokonce 8 procent HDP. Právě vysoké deficity by z technického hlediska mohly Británii zavřít dveře do eurozóny, i kdyby jimi chtěla projít. „Technicky by mohla Británie přijmout euro už v roce 2013, nejistota ohledně veřejných rozpočtů je ale vysoká. Nemůžu nicméně vyloučit, že by Evropská mise nedala Británii výjimku. Při zakládání eurozóny plnilo maastrichtská kritéria pouze Lucembursko, a Řecko neplnilo skoro nic,“ tvrdí Sklenář. Takovou výjimku by pak ale chtělo i Polsko a Maďarsko, a to by nemuselo být pro řadu evropských politiků přijatelné.

Británii navíc libra v současné krizi spíše pomáhá. Za poslední rok oslabila k euru o více než 20 procent. „Pro ekonomiku jako celek je to spíše výhoda. Podpoří to exporty a při hrozbě propadu do deflační spirály to taky spíše pomáhá,“ upozorňuje Bureš.

Přijetí eura by ale vedle ekonomických argumentů, mohl být problém také z politického hlediska. „Britské špičky o tom samozřejmě uvažují, ale u obyvatel je to nepopulární. Jsem spíše skeptický, že by něco takového Británie mohla provést,“ sdělil Respektu.cz politolog a předseda Občanského institutu Roman Joch. Současná labouristická vláda je navíc značně nepopulární, a rozhodnutí přijmout euro by jí ještě více uškodilo. „V příštích volbách zde zřejmě uspějí konzervativci, a ti jsou oficiálně proti přijetí eura,“ upozornil Joch.

Nejednotná Evropa

Barroso zmínil v rozhovoru pro francouzské rádio také možnost přijetí eura v Dánsku, které odmítlo vstup do eurozóny v roce 2000, a nyní zvažuje vypsání nového referenda o společné evropské měně. „Dánští představitelé teď musí vysvětlovat lidem náklady, které mají z důvodu nepřijetí eura,“ řekl v rozhovoru Barroso. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen minulý měsíc prohlásil, že bude hledat širokou podporu pro uspořádání nového referenda, které by se mohlo konat v dubnu nebo květnu příštího roku.

Dánsko má už nyní navázanou měnu na euro, a je tak jakýmsi neoficiálním členem eurozóny. „Jeho oficiální přijetí by jim rozvázalo ruce. Dosud totiž musí sedět na dvou židlích a rozhodovat se buď bránit fixní kurz, nebo svou měnovou politiku,“ tvrdí Sklenář. Dánsko má navíc většinu obchodních partnerů v eurozóně, a jeho ekonomika tak závisí na hospodářských cyklech v eurové oblasti. Přijetí eura by tak mělo daleko větší význam v Dánsku než v Británii.

Dodatek v Lisabonské smlouvě?

Představitelé Dánska a Británie si prosadili možnost dobrovolného (a nikoliv povinného) přijetí eura v evropských smlouvách. Nyní se v souvislosti s ratifikačním procesem Lisabonské smlouvy začíná mluvit o tom, že by se také Česko mělo pokusit dojednat některé dodatky. Na dojednání podobného ustanovení jako má Dánsko a Británie ale podle Jocha nemá Česko dost síly. „Těžko bychom si jako jediný malý stát mohli vymoci takové změny. Pokud chce Česko prosazovat nějaké změny v EU, musí k tomu tvořit koalice s dalšími státy,“ myslí si Joch.

Podle ředitele Občanského institutu má ale krize ještě daleko závažnější důsledky než přeskupování členských států eurozóny. „Krize členské státy spíše rozděluje, než aby je spojovala. Košile je stále v Evropě blíž než kabát. Čím hlubší ta krize bude, tím bude Evropa více rozdělená. Stále je to vědomí, že jsme všichni Evropané, slabé,“ doplnil Joch.