Další ukázka z nové knihy Václava Havla Odcházení

ČTVRTÉ DĚJSTVÍ

Na scéně je sad u Riegerovy vily. Týž den o chvíli později. Déšť i vítr ustaly. V altánku se objímají a líbají Rieger a Bea. Nedaleko odtud spí za keřem Osvald, není vidět.

IRENA (volá za scénou) Viléme! Miláčku! Kde jsi?

(Přichází Irena následována Monikou. Poblíž altánku se zastaví, zpozorní, pak do něj nahlédne a spatří Riegera s Beou)

Viléme!

(Rieger a Bea rychle vyjdou, rozpačitě se upravují. Irena hledí chvíli na Riegera, pak mu dá políček)

RIEGER Au –

(Krátká pauza, pak Irena podruhé udeří Riegera do tváře)

Au –

(Krátká pauza, pak Irena začne rychle Riegera políčkovat, on pouze uhýbá)

RIEGER Au – promiň – vysvětlím ti to – au!

IRENA Co mi na tom chceš vysvětlovat? Jsi starý, ubohý, směšný a samolibý prasák! Nebo přesněji: parodie prasáka!

BEA Tak na shledanou –

(Bea odejde. Rieger přistoupí k Ireně a pokouší se ji pohladit. Ona ho odstrčí)

IRENA Proč myslíš, že jsem nechala přinést to francouzské šampaňské? Protože máme dnes patnácté výročí! Schválně jsem čekala, jestli si na to vzpomeneš. Samozřejmě jsi zapomněl. Ale nejen to. Ještě mě zradíš právě tenhle den a přímo v tomhle altánku, kde jsme spolu prožili tolik hezkých i divokých chvil!

RIEGER Přeceňuješ to. Prostě mě políbila – přece jsem ji nemohl odehnat –

(Monika se nakloní k Ireně a něco jí šeptá. Irena přikyvuje a pak volá do různých stran)

IRENA (volá) Osvalde! Osvalde! Pálí se ti cibulka!

(Osvald vstane, rozespale se rozhlédne, ukloní se a odejde do vily)

Uvědomuješ si vůbec někdy, co všechno jsem kvůli tobě ztratila? Byt. Místo vizážistky ve firmě Prcek a bratři. Rodinu. Byt. Chalupu. Kamarádky. Byt. Nejlepšího přítele –

RIEGER Jakého přítele?

IRENA Toho neznáš. Byt. Žila jsem jen pro tebe a tebou, ve všem jsem se ti přizpůsobovala, organizovala ti harmonické zázemí, přijala roli tvého stínu, všemožně sloužila tvé kariéře a pokorně snášela všechno, co k tobě patří, včetně tvé matky. Říkáš, že v centru tvé politiky je člověk. A přitom nemáš ponětí, co je to láska! Jsi stejný cynik jako vy všichni!

RIEGER Kdo my?

IRENA Vy všichni. Moniko, jdeme –

(Irena vezme Moniku za ruku a odchází s ní. Rieger vykročí za ní)

RIEGER (volá) Ireno! Drahoušku! Odpusť! Byla to jen taková hloupost –

(Přijde Vlasta s Albínem. Přítomní znehybní)

HLAS (z reproduktoru) Něco mi na předchozí scéně vadí, nevím přesně co. Vymyká se z poetiky hry? Je banální? Je moc plochá? Moc parodická? Málo parodická? Nebo naopak moc patetická? Co mám ale dělat, když ji líp napsat neumím?

(Přítomní ožijí)

VLASTA Díval ses na to?

RIEGER Na co?

VLASTA Na ty papíry, co jsme ti s Albínem dali –

RIEGER Ještě ne –

(Přijde Knobloch s hráběmi)

KNOBLOCH Tak je to tady, pane doktore! Byl tu kurýr s vystěhovávacím dekretem. Bydlíte tu prý odedneška neoprávněně. Přidělili vám náhradní garsonku –

RIEGER Kde?

(Z přilehlého stavení přijde Viktor)

VIKTOR V nějaké vesnici asi sto verst odtud. Škoda, že jste byl tak neoblomný, leccos se dalo uhrát, teď je zřejmě už pozdě –

RIEGER Půjdeme k Vlastě –

VLASTA Nezlob se, tati, znovu jsme s Albínem o tom mluvili, všechno jsme zvážili a došli jsme nakonec k názoru, že by to nebylo dobré řešení ani pro tebe, ani pro nás. Mačkali bychom se tam. A brzy bychom si šli na nervy. Zuzce by snad šlo na pár dní dát přistýlku do kuchyně. Ale co s babičkou? Kam s ní? Na vsi budeš mít klid. Co bych já za to dala, kdybych mohla žít na venkově!

(Z vily přijde Babička s pánví v ruce. Knobloch odejde)

BABIČKA Připálil cibuli. Co s tím mám dělat?

RIEGER Vyhoď to, mami –

BABIČKA I pánev?

RIEGER Buď ji vydrhni, nebo taky vyhoď –

BABIČKA Kde je Irena?

RIEGER Odešla –

BABIČKA Kam?

RIEGER Nevím –

BABIČKA Monika šla s ní?

RIEGER Ano –

BABIČKA Máme na ni čekat s večeří?

RIEGER Já nevím!

BABIČKA (k Vlastě) Vy tu s Albínem zůstáváte?

VLASTA Jdeme k Albínovým rodičům –

BABIČKA Na večeři?

VLASTA Jo –

BABIČKA A kde je Zuzanka? Před chvilkou tu byla –

RIEGER Nevím, mami –

BABIČKA Nešla na diskotéku?

RIEGER Možná –

BABIČKA Kam ale dala počítač?

RIEGER Už se prosím na nic neptej, mami!

BABIČKA Promiň. (Prohlíží si pánev) Asi ji budu muset vyhodit –

VIKTOR Není to úplně špatné –

RIEGER Co?

VIKTOR Ten rozhovor –

(Viktor odejde do přilehlého stavení. Přijde Knobloch s hráběmi a otevřeným Fujem v rukách)

KNOBLOCH „Myslel jen na ženy“, to je hlavní titulek na první straně. „Lásku nevyznává, ale je velmi smyslný, naznačila jeho současná milenka“. „Neví se, zda jí je věrný“ –

RIEGER To je dnešní?

KNOBLOCH Pozítřejší –

(Rieger vytrhne Fuj Knoblochovi z rukou a prohlíží ho. Z přilehlého stavení přijde Viktor s jiným výtiskem téhož čísla Fuje. Prohlíží si ho spolu s Babičkou, která k němu přistoupila. Vlasta a Albín obklopili Riegera a nahlížejí mu do jeho výtisku přes rameno. Pauza)

RIEGER Co to je za nesmysl? Je tam aspoň ten rozhovor celý?

VIKTOR Politické části tam nejsou –

RIEGER Proč jste je sem, proboha, pouštěl?

VIKTOR Vzpomínáte si, co vám jednou řekl Tony Blair? Když jim neodpovíte, odpoví si sami –

RIEGER Jste nemehlo! Nejapnější tečku za svou politickou kariérou si opravdu neumím představit!

VLASTA Měl by ses na ten náš návrh kouknout, je to v tvém zájmu, no řekni, Albíne!

(Albín přikývne. Rieger zmačká výtisk Fuje a hodí ho po Viktorovi. Viktor odejde. Po něm odejde i Knobloch)

BABIČKA Kam půjdeme? K Vlastě?

VLASTA Ale babi, co tě to, prosím tě, napadlo! K nám byste se přece nevešli! A máme s Albínem svůj život, nemůžeme pořád poslouchat tvé otázky! A kam bychom dali tvou postel? Kdo by nám všem vařil? Zuzka si brzy přivede kluka a co pak? Otec potřebuje psací stůl, přijímá novináře,

je to prostě vyloučeno! (K Riegerovi) Podíváš se na to?

(Přiběhne Monika)

MONIKA Irena chtěla skočit ze skály!

RIEGER Z jaké skály? A skočila?

MONIKA Zadržela jsem ji –

RIEGER Díky, Moniko! Jste zlatá! Dávejte na ni, prosím vás, pozor!

MONIKA Budu –

(Monika odejde)

VLASTA Pravda, ten byt má sice spoustu čtverečních metrů, ale vnitřní dispozice je tak nešťastná, že my sami s Albínem tam co chvíli do sebe vrazíme. A všechno je tam všude slyšet. Ještě štěstí, že Albín toho moc nenamluví. Člověk aby se tam bál jít i na záchod, viď, Albíne? Začíná krápat. Přečti si to! Jdem –

(Vlasta a Albín odejdou. Přijde Viktor s nějakým papírem v ruce. Pomalu se zvedá větřík a začíná krápat)

VIKTOR Pardon, pane doktore, ale přišla zajímavá nabídka: jestli byste neměl zájem o takovou osobitou okružní jízdu. Vyprávěl byste veselé historky z kancléřského života – sem tam něco pikantního o jiných státnících – střídalo by se to s nějakými šlágry – mohla by jezdit i paní Irena – vizážistku byste přece potřebovali. Vešli byste se do jednoho mikrobusu –

RIEGER Kdo mi to, prosím vás, nabízí?

VIKTOR Show-travel-tourist-agency Vepřek, Einhorn, Prckové, Kaňková seniorka a společníci –

RIEGER Na to nereagujte. Aspoň zatím –

BABIČKA Co tedy bude?