pondělí 25. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Základní poselství německých voleb jsou už známá. Kancléřka Angela Merkel opět vyhrála, ovšem s citelnou ztrátou; nacionalisté z Alternativy pro Německo jsou třetí nejsilnější stranou; vládu se spolu s křesťanskými demokraty pokusí sestavit posílení Zelení a liberálové z FDP. A co o současném Německu říká podrobnější pohled na zatím stále předběžná volební data od výzkumných agentur Infratest dimap a Forschungsgruppe Wahlen?

Do očí bije výrazný rozdíl mezi výsledky v někdejším západním a východním Německu. 27 let po sjednocení se sice obě části Německa ekonomicky a materiálně přibližují, ovšem zjevně přetrvává mentální bariéra, tedy jiné vnímání politiky a aktuálních událostí. První z následujících grafů ukazuje výsledky v bývalém západním Německu, druhý pak v bývalé NDR. Data však také říkají, že Alternativa pro Německo už není jen východoněmeckým fenoménem, s oblibou přes 10 procent pronikla hluboko i do západoněmeckých měst a obcí.

Reklama
Reklama

1

2

Následující graf ukazuje volební výsledky podle věku. Přitažlivost obou tradičních stran - CDU/CSU a sociální demokracie  - mezi mladšími voliči klesá. Za pozornost stojí, že Alternativa pro Německo nejvíce uspěla mezi voliči ve věku 30–44 let (16 procent) a že Zelení už nejsou vyloženě partají pro mladé jako v minulosti; mezi voliči pod 30 let získali jen 11 procent. Zdroj: Forschungsgruppe Wahlen pro stanici ZDF

3

Další graf ukazuje volební výsledky v závislosti na stupni dosaženého vzdělání. I zde se stoupajícím vzděláním klesá obliba obou velkých stran, CDU/CSU a SPD: jejich všeobjímající středové programy podle všeho pro vysoce vzdělané voliče nejsou tak atraktivní. Mezi absolventy univerzit jsou druhou nejsilnější stranou Zelení (18 procent), vysokou podporu mají též liberálové (14 procent). AfD má spíše méně vzdělané voliče, avšak i mezi vysokoškoláky by překročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu.  Zdroj: Forschungsgruppe Wahlen pro stanici ZDF

4

Výrazně se lišilo volební chování mužů a žen. Muži výrazně častěji hlasovali pro AfD a FDP, mezi ženami jsou nadproporčně oblíbení křesťanští demokraté a Zelení. AfD byla se 26 procenty hlasů nejoblíbenější stranou mezi východoněmeckými muži.  Zdroj: Forschungsgruppe Wahlen pro stanici ZDF

6

Následující graf z webu zeit.de měří výsledky CDU/CSU v závislosti na hustotě obyvatel daného volebního okresku. Ukazuje, že kancléřkou vedená strana je (nadále) slabá ve velkých městech: kořeny její výhry leží v menších městech a na venkově.

Graf
Autor: Kroulik, Pavel

 

Volby také potvrdily předpoklad, že AfD založená na odporu vůči imigraci poněkud paradoxně posiluje zvláště v oblastech, kde žije málo přistěhovalců. Následující graf z webu FT.com ukazuje souvislost podpory Alternativy pro Německo a hustoty imigrace.

8

A s tím souvisí úspěch AfD podle regionů - čím tmavější barva, tím větší podíl v daném okresku. Zdroj: Nzz.ch

image

 

Všechny texty k německým volbám naleznete na www.respekt.cz/nemecke-volby

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo odhad stranických preferencí a volební model za letošní září. Na prvním místě se opět objevilo hnutí ANO s téměř 31 procenty, nicméně oproti červnovým predikcím od stejné agentury mu výsledek mírně klesl. Vypadá to, že kauza Čapí hnízdo a vydání předsedy strany Andreje Babiše a místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání hnutí nepatrně uškodily; v červnovém průzkumu totiž ANO obdrželo 34 procent.

Na druhém místě se necelý měsíc před parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny umístila ČSSD s 13 procenty, následována KSČM (11 procent) a ODS (9 procent). Výrazný vzestup zaznamenala Okamurova SPD a Piráti, kteří by se dostali do Poslanecké sněmovny společně s lidovci. Naopak TOP 09 by s necelými 4,5 procenty zůstala těsně před branami parlamentu. Preference hnutí STAN se stále pohybují okolo tří procent.

Reklama
Reklama

Co se volební účasti týče, přes 60 procent občanů odpovědělo, že se říjnových voleb chystá zúčastnit. Devatenáct procent voličů se prozatím nerozhodlo, zda k volebním urnám na podzim dorazí – pokud by tak učinili, nejčastěji by volili ANO, ČSSD nebo KSČM.

Volby - září 2017
Autor: CVVM

Volební preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám a simuluji rozvržení voličských hlasů v nadcházejících volbách při současných preferencích.

https://twitter.com/etabery/status/912330652636385280