Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

V oborech, kde převládnou ženy, klesnou platy

Norský seriál o sametové okupaci • Dohoda se Tureckem o vracení uprchlíků • Rozsudek na pilotkou • Mužská a ženská povolání

Z velkých zpráv bude zajímavé sledovat, jak se Řekové a Turci domlouvají na tom, jak přetavit dohodu EU a Turecka z minulého týdne do praxe. Podle dohody budou všichni příchozí z Turecka vraceni zpět, pokud v Řecku nepožádají o azyl, případně pokud bude jejich žádost zamítnuta. Jak informuje stanice BBC, v noci ze soboty na neděli dorazilo k řeckým břehům dalších 875 běženců.

Lídři EU s tureckým premiérem
Lídři EU s tureckým premiérem

Podle prvních zpráv se nicméně proces zatím nerozběhl - a o tom, jak konkrétně bude probíhat, se mají dohodnout úředníci obou zemí. Otázek k zodpovědění je přitom řada: kupříkladu se stále neví, co se stane s desítkami tisíc běženců, kteří dnes v Řecku živoří, či jak přesně technicky se budou uprchlíci vracet. Podle zdrojů BBC se nová dohoda nezačne naplňovat dříve než 4. dubna.

Mezitím by do země mělo dorazit zhruba 2300 úředníků, tlumočníků či bezpečnostních expertů z jiných evropských zemí, kteří by měli být Řekům k ruce. Otázkou dalších sní bude, zda to je dost na úkol, který předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil za největší výzvu, jaké kdy EU čelila.

Jak známo, některé podobné dohody učiněné na evropské půdě ztroskotaly na neochotě některých členských států je naplňovat.

Autor: Profimedia.cz
Autor: Profimedia.cz

Z důležitých událostí sledujeme rovněž případ ukrajinské pilotky Nadi Savčenko, která si právě vyslechla u soudu v Doněcku rozsudek za údajnou vraždu dvojice ruských novinářů. Jak píší The Financial Times, málokdo čekal na rozsudek s tím, že přinese něco jiného než vinu – a stalo se.

Ruský soud ji uznal vinnou z nezákonného překročení ruských hranic a z vraždy. Obžaloba žádala pro čtyřiatřicetiletou ukrajinskou vojenskou pilotku 23 let vězení, výši trestu však soudce ohlásí až v úterý. FT proces označují za nejpozoruhodnější politický proces v postsovětské historii.

Deník The New York Times upozorňuje na další studii, která potvrzuje pravdu, kterou už delší dobu tušíme: práce žen je hodnocena méně než práce mužů. Výzkumníci americké Cornellovy univerzity zkoumali obory a odvětví, v nichž dominuje jedno či druhé pohlaví, a zjistili, že i když nějaká práce vyžaduje podobné vzdělání či dovednosti a je podobně namáhavá, v „mužských“ oborech se vydělává více než v ženských. Mezi domovníky a školníky kupříkladu převládají muži a mají až o pětinu vyšší platy než mají pokojské či paní na úklid.

Profesorka sociologie z New York University Paula England pak studiem obrovského objemu statistických dat z pracovního trhu let 1950 až 2000 zjistila, že příchod či významné zvýšení zastoupení žen v nějakém oboru vede k poklesu platů v tomto oboru. A to bez ohledu na jejich vzdělání, kvalifikaci či dovednosti.

„Není to tak, že si ženy vždy vybírají hůře placené pozice a povolání,“ řekla socioložka deníku. „Je to tak, že zaměstnavatelé se rozhodnou jim platit méně.“ Platy v rekreační sféře (kempy, hotely) i v některých vědeckých odvětvích (biologie) se propadly o desítky procentních bodů v souvislosti s tím, jak se v nich otočil poměr pohlaví. A platí to mimochodem i opačně. Málokdo ví, že programování bylo jeden čas oborem, v němž dominovaly ženy. Když do oboru vstoupili muži, zvýšilo se také finanční ohodnocení.

“Dne 22. února jste otiskli článek vašeho šéfredaktora Radka Laina  Slovo šéfredaktora Blesku: Stop škodlivé inkluzi a představili dokonce poněkud depresivní logo představující nešťastného osamělého žáka uprostřed prázdné třídy. Tímto grafickým symbolem od této chvíle označujete články týkající se problematiky inkluze.”  Tak začíná otevřený dopis redakci Blesku od Tomáše Hečka, otce dítěte s Downovým syndromem.

Poté, co byl redaktorkou deníku požádán o rozhovor, si přečetl články, které zde byly o inkluzi publikovány. Po jejich přečtení a analýze se rozhodl, že rozhovor neposkytne. V otevřeném dopise redakci Blesku, který zveřejnil na svém facebookovém profilu a na webu EDUin, jmenuje důvody pro své rozhodnutí.

Ilustrační foto • Autor: Respekt
Ilustrační foto • Autor: Respekt

Pro dítě Tomáše Hečka a další děti se speciálními vzdělávacími potřebami je nejdůležitější, aby se naučily fungovat ve zdravém kolektivu.  Svou analýzu shrnuje následovně: „Váš list rezignoval na byť jen zdání objektivity a namísto informování vede kampaň – kampaň proti několika tisícům dětem s lehkým mentálním postižením, které využívají své právo a vzdělávají se (nebo se v budoucnosti chtějí vzdělávat) inkluzivně v běžných základních školách. Vedete kampaň také proti nám, rodičům. Nevím, zda je vaší motivací čtenost nebo něco jiného, je mi to celkem jedno, nicméně musím bohužel konstatovat, že vaše rozhodnutí je politicky i podnikatelsky prakticky bez rizik.”

Tomáš Feřtek ze vzdělávacího portálu EDUin, jenž se touto tematikou dlouhodobě zabývá, na našich stránkách vypracoval analýzu, ze které vyplývá, že se příští školní rok žádná invaze nechystá. I kdyby se všichni rodiče žáků s lehkým mentálním postižením rozhodli posílat své děti do běžné základní školy, jednalo by se v průměru o dvě děti na každou základní školu – tedy přibližně jedno dítě s lehkým mentálním postižením na sto žáků běžných škol.

Nejdůležitější změnou je, že školy dostanou peníze na začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Všechny děti by od září měly mít stejný školní rozvrh, což především usnadní práci učitelům, nicméně toto opatření neznamená, že všichni žáci budou hodnoceni stejným měřítkem. Stejně jako dnes budou platit individuální hodnocení.

Server Politico EU doporučuje ke zhlédnutí nový norský televizní seriál Okkupert (Obsazení) - a to nikoliv proto, že jde o dosud nejdražší dílo, které kdy v Norsku na poli televizní zábavy vzniklo. V příběhu odehrávajícím se v blízké budoucnosti se totiž země ocitne pod čímsi, co lze nazvat nucenou ruskou správou těžby plynu a ropy. Norové totiž v seriálu produkci zastaví poté, co objeví novou formu nukleární energie. Zastavení těžby se ovšem nelíbí Evropské unii, která je na norských zdrojích závislá, a EU nakonec norské vládě pohrozí vojenskou okupací, pokud nepovolí dohled Moskvy nad těžbou.

Politico příběhu, s nímž přišel před čtyřmi lety norský spisovatel Jo Nesbo, leccos vytýká. Ale „díry“ ve vyprávění prý vysoce převyšuje jiná hodnota díla: tedy že skrze tuto fabulaci prozkoumává scénář, který server označuje za „naprosto možný“. Tedy že by Rusko „sametově okupovalo“ některou evropskou zemi, přičemž by k tomuto ovládnutí na rozdíl od vojenského napadení nepotřebovalo tanky ani „zelené mužíčky“.

„Pocit, že jsme v bezpečí a nic se nemůže změnit, je naprostou iluzí,“ řekl Nesbo Guardianu v roce 2014 po ruské anexi Krymu. „Věci se mohou změnit velmi rychle. A my ve Skandinávii si to neuvědomujeme.“ Nikoliv překvapivě se seriál nelíbí Rusku – ruská ambasáda v Norsku označila za politováníhodné, že norská televize straší vlastní občany „neexistujícím ohrožení z Východu v nejhorších tradicích studené války“.

Video: Život slepého kouzelníka.

Kulturní tip: Práskač. ČT2 21.3.2016  22:00. Příběh o protřelém kriminálníkovi je dalším výletem  Jean-Pierra Melvilla do prostředí francouzské galerky. Setkává se tu režisérova láska k noiru a americkým gangsterkám s hravostí francouzské nové vlny.

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].