Od března do Evropy připlouvá velmi málo žadatelů o azyl. EU za tuto dobu oddechu vděčí především dohodě s Tureckem, kterou vyjednala a prosadila kancléřka Merkel. Zůstává však nejisté, zda dohoda přetrvá i letošní říjen. V posledním týdnu se objevily známky její slábnoucí účinnosti – k řeckým břehům připlulo více 1000 migrantů, násobně více než během letních týdnů.
Důvody nejsou zatím úplně jasné. Přispívá k tomu možná nebývale nízká cena za služby převaděčů (500 dolarů místo loňských 1500 dolarů). Ale větší roli nejspíš hraje, že v praxi nefunguje jeden z klíčových bodů turecko-evropské dohody - a mezi syrskými uprchlíky a jinými migranty se to rozkřiklo. Smlouva totiž předpokládá, že každý, kdo dopluje do Řecka, bude tamními úřady vrácen do Turecka, a dostane se na konec seznamu čekatelů na azyl. Místo každého takto vráceného Syřana pak bude jiný Syřan (do naplnění stanoveného limitu) legální a bezpečnou cestou dopraven letadlem do EU, kde dostane azyl.
Má to odradit od pokusu riskovat život na moři. Ovšem řecké úřady s tím související administrativu zatím nezvládají a vrací minimum Syřanů. Deník The New York Times v dnešním vydání cituje syrského uprchlíka Mohammada Ibrahima (44), který se v noci po setkání s novinářkou chystá na plavbu směrem k řeckým ostrovům. „Ta dohoda je platná jen na papíře. V praxi nás zpět do Turecka neposílají, a proto je čas jít.“
Evropsko-turecká dohoda podle mnoha odborníků spěje ke svému konci. Do října chtějí Turci dosáhnout zrušení víz pro své občany při cestách do EU, což byla jejich hlavní motivace k podepsání migrační dohody. EU odmítá víza zrušit, dokud Turecko nezmění své antiteroristické zákony, které neodpovídají evropským právním standardům. Cestu z tohoto patu nyní není vidět.
The New York Times však upozorňují, že evropští diplomaté nyní často navštěvují Ankaru a snaží se tuto pro EU zásadní dohodu udržet. Faktem je, že její krach byl předvídán už několikrát – a zatím vždy a navzdory všem nedokonalostem vydržela. Druhým faktem je, že z dohody zatím profituje hlavně EU a Turecko své závazky plní. Turecká nespokojenost z toho, že výměnou prakticky nic nedostává, ačkoli v zemi žijí skoro čtyři miliony Syřanů, je tak z jejich perspektivy dobře pochopitelná.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
