úterý 23. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi teče do bot do té míry, že nejen podruhé vyměnil vedení kampaně, ale začíná přepisovat základní body svého svérázného populismu. Úplně na začátku, před sérií různých nečekaných výroků a prohlášení, stálo tvrzení, že prezident Trump vybuduje na jižní hranici Spojených států “krásnou zeď” a že ze země deportuje všechny přistěhovalce, kteří v ní pobývají nelegálně. Tento druhý bod programu se teď začíná otřásat v základech. Nová manažerka Trumpovy kampaně Kellyanne Conway prohlašuje, že o “plánech na deportaci se teprve bude rozhodovat”.

To musí být pro podnikatelovy stoupence překvapením. Tvrdil totiž, že na rozdíl od zkorumpovaného politického establishmentu bude v úřadu jednat rozhodně a rázně. Teď ale vše nasvědčuje tomu, že jeho tým už chápe, jak nutně potřebuje ke zvratu v kampani hlasy hispánců a menšin vůbec. Trump se sešel s novým týmem hispánských poradců a po něm prohlásil, že rozhodně ze svých slibů neustupuje, že ale potřebuje “férový plán”. Těžko říct, co to znamená.

Reklama
Reklama

Ve Spojených státech je něco mezi 11 a 12 miliony nelegálních migrantů. Pokud by je někdo chtěl skutečně masově a plošně deportovat, dostane se velmi rychle do zásadních logistických problémů. Americké zákony každému z nich zaručují nezávislé přezkoumání jejich případu, což v praxi znamená 11 - 12 milionů individuálních soudních procesů. Trump - nebo kdokoliv jiný s podobným úmyslem - tedy čelí nutnosti buď hodit za hlavu americké zákony, nebo vládnout dlouhá desetiletí.

I tady doufejme, že ani k jednomu nedostane Trump příležitost a že jeho stále zjevnější otočka je příliš průhledná. Navíc není jasné, jak budou na změkčování jeho postojů reagovat skalní příznivci. Jak píše BBC, “jeho pozice ve věci nelegálních přistěhovalců byla ústředním bodem jeho tvrzení, že američtí pracující byli vážně zasaženi ekonomickou politikou globalizovaných elit, kterým více záleží na vlastních ziscích než na pracovních místech pro Američany”. Na druhé straně, Trumpova kampaň se v posledních týdnech propadala do té míry, že newyorský podnikatel prostě může začít hrát vabank.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

 

Předák britské opozice Jeremy Corbyn se zařadil po bok amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, když odmítl potvrdit, že by v případě ohrožení jako hlava státu dodržel závazky NATO a pomohl napadené členské zemi. Corbyn čelí vnitrostranické revoltě a musí obhajovat pozici předsedy strany, ale všeobecně se má za to, že předsedou labouristů zůstane. Otázka na závazky NATO padla během jedné z předvolebních debat.

Reklama
Reklama

Ve skutečnosti tedy padla opakovaně. Corbyna se v Birminghamu ptali, zda by dodržel princip NATO o kolektivní obraně, kdy je útok na jednoho člena NATO považován za útok na všechny členské země. Vůdce labouristů opakovaně odpovídal, že by “se snažil vyhnout tomu, aby (Británie) byla vojensky angažována tak, že by budoval demokratické vztahy”. Dále hovořil o nutnosti pěstovat diplomacii s Ruskem. Když naléhání neustávalo, Corbyn vysvětloval, že nechce jít do války. “Ve skutečnosti chci vybudovat svět, v němž nemusíme válčit, v němž to není potřeba. To je dosažitelné.”

Corbynova odpověď není pro jeho stoupence žádné velké překvapení. Corbyn je předsedou koalice Stop the War ustavené deset dní po teroristických útocích na New York a Washington, s cílem zabránit nespravedlivým válkám. Je odpůrcem jaderných zbraní a stoupencem jednostranného jaderného odzbrojení Británie. Jeho postoj k NATO je dobře patrný na tomto záznamu demonstrace z roku 2014, kde tehdy ještě řadový labouristický poslanec Corbyn řeční proti Severoatlantické alianci. Z projevu se dozvíme, že NATO může za vznik Varšavské smlouvy a že je to ve své podstatě organizace určená k zajištění výdělku mocných výrobců zbraní.

Candidiate for Labour leader Jeremy Corbyn announces environmental policies
Trochu Syriza, trochu strejda. (Jeremy Corbyn během vítězného tažení v Británii) • Autor: Profimedia.cz

Corbynovo odmítnutí solidarity s členskými zeměmi aliance byla silná káva pro kde koho včetně deníku The Guardian. Její pravidelný komentátor Simon Jankins v textu s názvem Corbynovo odmítnutí NATO už zachází příliš daleko píše, že sice lídrovi labouristů tleskal za jeho odmítání jaderných zbraní, ale “to, co Corbyn prohlásil nyní, už implikuje, že se  chce stáhnout z NATO”. Na solidaritě členských zemí přitom stojí celý smysl existence Severoatlantické organizace: “Nejasné řeči o lepším světě jsou jedna věc. Ten chceme všichni, ale NATO je vojenská organizace. A její členové musí dodržovat slovo.“

The Telegraph už si vůbec nebere servítky: “Po celou kariéru Jeremyho Corbyna jsme věděli, že nesnáší Západ a miluje Rusko. Před Ruskou federací dával přednost Sovětskému svazu, a ne proto, že by snad neměl rád Putinův autoritářský antidemokratický režim, ale proto, že SSSR byl skutečně existujícím socialismem. Nevěděli jsme však, že Corbyn nesnáší i Británii."

Deník poukazuje, že Corbyn v podstatě roztrhal na kusy historický závazek labouristické strany k NATO a srovnal krok s pojetím zahraniční politiky, jak ji předvádí Donald Trump. “Hrůza, kterou většina Britů musí cítit při představě Trumpova prezidentství, je nyní stejná jako ta, kterou musí cítit při výhledu na - jakkoliv mizivou - možnost Corbynova premiérování.”

Doufejme, že Corbyn i Trump mají v tuto chvíli k moci daleko: Trump ztrácí na Hillary Clinton průměrně 6%, labouristé na konzervativce hřejivých 12%.

Reklama
Reklama