sobota 7. 4. 2018

Víkendové menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Spor mezi Spojenými státy a Čínou o tom, kdo zavede vyšší dovozní clo na výrobky toho druhého, připomíná napínavou pokerovou partii. Vše zahájil prezident Donald Trump, když řekl, že uvalí 25% clo na čínskou elektroniku a dalších víc než tisíc výrobků směřujících z Číny do USA v celkové hodnotě 50 miliard dolarů.

Jeho protějšek Si Ťin-pching se nenechal zatrašit a tento týden dorovnal: Čína uvalí 25% clo na dovoz amerických vepřů, sójových bobů či letadel ve stejné hodnotě. Trump na sebe s další odpovědí nenechal dlouho čekat a ve čtvrtek oznámil, že objem dovozních cel na čínské výrobky zvýší o dalších 100 miliard dolarů na celkových 150.

Reklama
Reklama

Ačkoli se spor rychle vyostřuje a padají v něm závratná čísla, zatím jsou to jen řeči politiků. Zavedení cel dosud nemá stanovený přesný harmonogram a je docela dobře možné, že Trump jen blafuje - a ve skutečnosti je připraven se nakonec s Čínou dohodnout. Šéfové amerických firem, kterých by se zvýšení cel dotklo a v Číně by podstatně zdražilo jejich výrobky na úkor konkurence, jsou ovšem pochopitelně neklidní. Stejně jako američtí ekonomičtí komentátoři, kteří mluví o blížící se obchodní válce mezi dvěma velmocemi. Těm, kteří se ve složitém sporu chtějí zorientovat a získat celkový obrázek, autor menu doporučuje k přečtení analýzu deníku Washington Post. Ta si klade otázku: kdo by v takové válce mohl více ztratit?

Z ryze ekonomického hlediska je to Čína, protože její hospodářství je závislé na exportu, z nějž asi pětina směřuje do USA. Čína loni prodala do USA zboží za 506 miliard dolarů, z USA do Číny směřovalo zboží jen za 130 miliard. „Ve vážné ekonomické bitvě vyhrají Spojené státy, o tom není pochyb,“ soudí Derek Scissors z American Enterprise Institute, který Bílému domu radil v otázkách Číny.

Jenže každá obchodní válka má kromě toho čistě ekonomického i politický rozměr. A v tomto ohledu je prezident Trump v horším postavení než kolega Si, soudí autorka analýzy. V USA se na podzim budou konat volby do Kongresu, ve kterých to američtí voliči budou moci Trumpovi, respektive republikánské straně, spočítat.

Si Ťin-pching na rozdíl od Trumpa řídí komunistickou zemi, kde neexistují svobodné volby - vládnoucí komunistická strana mu navíc před pár týdny umožnila vládnout doživotně. Si a jeho lidé k tomu ovládají média a také disponují zhruba třemi biliony finančních rezerv. Pomocí tohoto pohotovostního fondu může Si dopad obchodních válek na obyvatelstvo zmírnit. Kdyby Peking v odpovědi na Trumpova cla skutečně uvalil dovozní cla na dovoz amerických sójových bobů, jak v odvetném proslovu uvedl Si, čínský stát by mohl pomocí dotací snižovat cenu sóji v obchodech pro čínské spotřebitele. Podobným způsobem využívala Čína své obří rezervy během ekonomické krize v letech 2008 – 2009.

USA takové srovnatelné rezervy nemají. Trump tak bude mít s americkými výrobci spoléhajícími na vývoz do Číny v případě obchodní války problém. Američtí farmáři pěstující sóju nebo dělníci z leteckých továren Boeing, které bude případné clo nejvíc bolet, přitom dovedli Trumpa v prezidentských volbách do Bílého domu. „Během příštích dvanácti měsíců dokáže Čína ustát mnohem víc než USA,“ řekl listu Washington Post Evan Medeiros, šéf Eurasia Group a bývalý asijský poradce Baracka Obamy. „Čína není svázána vládou zákona ani zastupitelskou demokracií,“ dodal.

Ačkoli nyní je řeč především o clech, Čína má navíc další páky, kterými může USA znepříjemnit život, pokračuje analýza. Číňané by například mohli přestat spolupracovat v postupu vůči Severní Koreji nebo třeba prodat americké dluhopisy, kterých vlastní velké množství. Čína by také mohla znepříjemnit život firmám operujícím v Číně – například společnostem Nike, Apple nebo Disney. Tento scénář není pravděpodobný, soudí analytička, nicméně americký prezident srovnatelné páky na Čínu nemá.

Trumpova vláda si asi neuvědomuje, že svým chováním poškozují ty nesprávné lidi, farmáře.

Tweetni to

Trump se přesto tváří, že je na obchodní válku připraven a že z Číny strach nemá. Na druhé straně je ale protivník, který mu nebude ustupovat. Dnešní představitelé čínského režimu staví na tom, že z Číny dělají světovou velmoc číslo jedna a srazit paty před americkým prezidentem do tohoto obrazu nezapadá.

„Čína se v žádném případě nenechá vmanipulovat do situace, kdy by vypadala, že se klaní před Spojenými státy. Si nemůže říci: dobře, Trump nám vyhrožuje, tak raději ustoupíme,“ říká politolog Phil Levy z Chicago Council on Global Affairs. Tvrdá a jasná odpověď Číny, která přišla hned po Trumpově úvodním výstřelu, jeho slova potvrzuje.

Pokud by Trump zavedl cla na čínské zboží v hodnotě 150 miliard, americkou ekonomiku to významně neovlivní, spotřebitelé to ale pocítí: televize, obuv, oblečení případně iPhony můžou zdražit. Některé oblasti Spojených států případná obchodní válka zasáhne citelněji – třeba oblasti, kde se pěstuje víno, farmáře, výrobce leteckých dílů. Ústav Brookings Institution spočítal, že zavedení cel by v USA ovlivnilo pracovních místa v 2783 okresech a 82 procent těchto okresů v prezidentských volbách volilo Trumpa. „Trumpova vláda si asi neuvědomuje, že svým chováním poškozuje ty nesprávné lidi,“ myslí si J. Stapleton Roy, který v Číně pracoval jako americký velvyslanec během vlády George Bushe staršího a Billa Clintona.

Pro Trumpův momentální postup vůči Číně je charakteristické, že si dopředu neurčil jasný cíl, kterého chce dosáhnout. Mluví pouze v obecných tezích, které se příliš nezměnily od jeho předvolební kampaně: vadí mu obrovský obchodní přebytek ve prospěch Číny na úkor USA, dále pak krádeže intelektuálního vlastnictví ze strany čínských firem a také protekcionistické dotace, kterými Peking zvýhodňuje své firmy.

Tenhle nejasný postup a mlžení se může Trumpovi nakonec nevědomky vyplatit, dodává se v analýze Washington Post. Celý spor dost možná skončí tím, že Trump od Siho dostane několik málo ústupků a prohlásí se za vítěze velmocenského boje. Čínský premiér Li Kche-čchiang minulý týden řekl, že Čína je připravená ulehčit americkým firmám přístup na čínský trh a přestat je nutit dělit se o technologická tajemství.

Pokud Trump těchto návrhů dosáhne ve formě nějaké dohody, bude jimi moci zamávat a říkat, že toho proti Číně udělal víc než Obama, Bush i Clinton dohromady. Tyto drobné změny ale americký obchodní deficit nesníží, stejně jako Spojeným státům nezvýší technologický náskok před Čínou. Aby Trump vůči Číně dosáhl větších změn, musel by být mnohem tvrdší – což není moc pravděpodobné. A podle dosavadního vývoje událostí s tím nepočítá ani Si Ťin-pching, uzavírá analýza.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jak stvořit nezapomenutelnou filmovou hrdinku? Nejlepší je začít s jasnou představou už ve scénáři. Tak to alespoň udělal Joseph L. Mankiewicz, když psal scénář a režijní poznámky pro slavný film Vše o Evě (1950), který na scénu uvedl postavu Margo Channing v podání Bette Davis. „KAMERA sleduje láhve, až zabere MARGO CHANNING. Má atraktivní, sílu vyzařující tvář. Je dětinská i dospělá, uměřená i nerozumná – obvykle vždy v nevhodný okamžik. Ale vždy je pozitivní.“

Jedná se o přesvědčivý popis komplikované ženy. Ne každý scénárista si ale dá takovou práci, vystačí si jen s pár adjektivy, údajem o věku a zbytek už nechá na dialogu. Redaktoři serveru Vulture, Kyle Buchanan a Jordan Crucchiola, podnikli pátrání a shromáždili 50 charakteristik ženských filmových hrdinek – tak, jak si je představovali jejich autoři. A je to pozoruhodné čtení.

Reklama
Reklama

V oněch drobných detailech a způsobech popisu se vyjevují fascinující detaily. Buchanan a Crucchiola podle nich konstatují: „Člověk by neměl být šokovaný tím, že většina autorů tráví popisem krásy žen daleko více času než u jejich mužských protějšků. Ať už jsou ale tyto charakteristiky problematické či dobře napsané, nabízí velký vhled do to toho, jak Hollywood vnímá ženy a jaké role pro ně vytváří.“

V pěti desítkách mini portrétů se objevuje Sarah Connor z Terminátora od Jamese Camerona: „Sarah Connor je 19 let, malá s jemnými rysy. Krásná přístupným způsobem. Když se objeví na party, tak všichni nestrnou, ale člověk by ji rád poznal. Pod její zranitelností se ukrývá síla, o jejíž existenci ještě neví.“

Postava pro Whitney Houston z filmu Osobní strážce byla zase popsána takto: „Rachel Marron konečně vstane z gauče. Je to šok, když divák zjistí, že jí je teprve kolem třiceti. Mladá žena. Ani krásná, ani ošklivá. Jedinečná pouze tím, že je zajímavá. Superstar.“ Víceré portréty tu mají role, které později dostaly Meryl Streep (Ďábel nosí Pradu, Smrti jí sluší, Nějak se to komplikuje) i Julia Roberts (Pretty Woman, Svatba mého nejlepšího přítele a Erin Brockovich).