0:00
0:00
Denní menu14. 3. 20174 minuty

Skotsko hrozí, že z Velké Británie udělá Malou Anglii

Dunblane, Skotsko - před referendem o nezávislosti
Autor: ČTK

Anglický, Brexitu nakloněný tisk se celkem vzteká. Pokus zničit Brexit, zní titulek deníku The Daily Telegraph - a zároveň tleská Therese May za boj proti referendu o nezávislosti Skotska. Britská premiérka se prý pondělním vystoupením skotské kolegyně Nicoly Sturgeon nenechala vyvést z konceptu a odmítla, že by se tamní plebiscit mohl konat předtím, než bude Británie z Evropské unie nadobro venku. No uvidíme.

Skotská vláda si podle všeho příští týden nechá požadavek druhého referenda schválit ve skotském parlamentu. Její argumentace stojí na tom, že od referenda minulého, konaného v roce 2014, se situace zásadně změnila, s čímž nelze polemizovat. Skotsko hlasovalo v následujícím referendu o Brexitu poměrem 62:38 pro setrvání v EU. Po hlasování Skotové žádali zvláštní podmínky: buď chtěli nějak sami zůstat členy EU, přestože Británie jako celek by vystoupila, nebo chtěli alespoň přístup na evropský trh.

↓ INZERCE

Teď ale hrozí odchod Británie bez jakýchkoliv dohod, a navíc to vypadá, že většina pravomocí, jež má nyní Brusel, nepoputuje po Brexitu do Edinburghu, jak by si Skotsko představovalo, ale do rukou londýnské vlády. A jestliže Skotové byli dlouho proti druhému referendu, v posledních týdnech se situace obrací - a poslední tři průzkumy v řadě už ukazují, že poměr sil je 50:50.

Nicola Sturgeon Autor: Globe Media / Reuters

Referendum by se podle skotské premiérky mělo konat někdy v období mezi podzimem příštího roku a jarem 2019 - tedy v čase, kdy bude vrcholit jednání o Brexitu. Britská premiérka to odmítla a souhlas její vlády Skotové k závaznému plebiscitu potřebují, na druhé straně jim nic nebrání uspořádat “konzultační referendum”. Pokud si v něm ve zmíněném termínu odhlasují odchod, bude mít Theresa May kromě odchodu z EU na krku ještě ústavní krizi.

Argumentace skotské premiérky je logická, ale není prosta jistých úskalí. Tím prvním je samozřejmě ekonomika, jelikož s pětimilionovým Skotskem to jde od propadu cen ropy mírně z kopce. Země roste výrazně pomaleji než zbytek Velké Británie, a to se ještě může spoléhat na pomoc Londýna. A vzhledem k tomu, že Skotská národní strana jsou vlastně výrazní levičáci v národnostním rouše, nejsou jejich nároky na úroveň sociálního zabezpečení a dalších vymožeností právě malé. Odkud na samostatnou prosperitu vezmou potřebné peníze, bude muset skotská vláda ještě vysvětlit; a v tomto bodě je na tom hůř než před prvním referendem.

Další věc je měna, otázka, která v prvním referendu skotským nacionalistům zřejmě zlomila vaz. Skotové dlouho chtěli euro, ale rozmysleli si to během krize eurozóny. Potom šilhali po libře, jenže Londýn na ně nekompromisně udělal dlouhý nos. V jednu chvíli to před referendem vypadalo, že si Skotové nechají libru jako platidlo, avšak nebudou mít žádný vliv na monetární politiku - nebudou mít přístup k rozhodování londýnské centrální banky. Takové příklady existují, v Ekvádoru se třeba platí americkým dolarem, ale vysvětlit, jak se to rýmuje s výhodami samostatné existence, je docela složité. I tahle věc si bude žádat objasnění.

A pak je tu ještě (mimo jiné) hranice. Bude neprostupná? Tady je důležité nezapomínat, že před třemi lety se hlasovalo o rozdělení dvou členských zemí Evropské unie, tedy o něčem podobném rozchodu Česka se Slovenskem. Teď se situace zásadně změnila.

Jistý nemalý problém bude i s členstvím v Evropské unii, kvůli němuž vlastně Skotové chtějí podruhé hlasovat. V Bruselu a mnohých evropských hlavních městech budou jistě někteří proměně Velké Británie v „Malou Anglii“ přihlížet s mírným uspokojením, ale nikoliv všichni. V Madridu ohroženém separatistickými choutkami Katalánců rozhodně Skotsku slavobránu stavět nebudou…


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].