pondělí 23. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Desítky miliard eur, plynoucí dnes v rámci společného evropského rozpočtu do střední Evropy, by po roce 2020 měly téct spíš na jih, do zemí zasažených finanční a imigrační krizí. V neděli na to upozornil britský list Financial Times.

Odkazuje se na informace o tom, jak bude za měsíc vypadat výkop Evropské komise k začínající debatě o příštím rozpočtovém období 2021–2027. Součástí návrhu mají být výrazné změny – slovy FT „dramatic redesign“ – takzvaných kohezních fondů. A přes ně se v nynějším rozpočtu na roky 2014–2020 rozděluje 350 miliard eur podle principu, že bohatší části Unie pomáhají těm chudším.

Reklama
Reklama

Evropská komise – orgán fungující coby jakýsi domovník balancující zájmy mezi jednotlivými členskými státy – chce podle FT navrhnout konec dosavadní praxe, kdy se z kohezních fondů čerpalo podle bohatství jednotlivých zemí měřeného hrubým domácím produktem na hlavu. Nová měřítka mají být pestřejší, aby se bral ohled třeba na nezaměstnanost mladých lidí, úroveň vzdělání nebo migraci.

Zvláštní ohled by se měl brát na způsobilost, jak je kdo schopen s penězi naložit, což bude obnášet i kritéria jako vymahatelnost práva a odolnost proti korupci. Dokument, který reportéři FT měli možnost vidět, přímo zmiňuje odkaz na ctění evropských „hodnot“ - což je jasný vzkaz směrem do Polska nebo Maďarska, kde je Brusel s výkladem demokratických pravidel s místními lídry už roky ve sporu.

FT připomínají, že debata o novém rozpočtu bude zatížena brexitem, kvůli kterému v příští sedmiletce vypadne příspěvek Británie, takže peněz na rozdávání bude logicky méně. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger již upozornil, že bude třeba ušetřit kolem pěti až deseti procent. Země jako Řecko nebo Španělsko při posledních jednáních v roce 2013 přišly zhruba o 30 procent dřívějších peněz. Nyní se tedy může něčeho podobného dočkat střední Evropa včetně Česka.

Angela Merkel a Emmanuel Macron už dříve podpořili myšlenku, že společné peníze by měly víc směrovat do míst zatížených integrací uprchlíků, i když jde o bohaté státy jako Německo nebo Švédsko.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na první pohled to nezní jako velká věda, ale pobyt na vzduchu prospívá zdraví. Jak píše webový magazín Quartz, existují vědecké důkazy, podle nichž pobyt v přírodě posiluje nejen psychiku, ale pomáhá lidem i po fyzické stránce.

Japonští akademici doložili, že sám pobyt v lese posiluje imunitu lidského organismu. Výzkum v letech 2004 - 2012, do kterého úřady investovaly čtyři miliony dolarů, zjišťoval prospěšnost japonského umění lesní terapie „šinrin-joku“.

Reklama
Reklama

Tato praktika se v angličtině překládá jako „lesní koupel“ a podle Quartzu de facto nejde o moc víc než právě o pobyt v lese. I to ale podle výzkumu stačí, aby se v těle posílila tvorba látek fungujících jako přirozený zabiják nádorových buněk. Důvodem je lesní vzduch plný takzvaných fytoncidů, což jsou látky, kterými se stromy brání proti škůdcům a jež pomáhají i lidem.

Jiná pozitiva ukázala studie zkoumající vliv lesa na lidskou psychiku. V ní vědci zkoumali duševní rozpoložení pěti set dobrovolníků - střídavě ve dnech, kdy si mohli, a nemohli dopřát procházku v lese. Výsledkem vcelku očekávatelně bylo zjištění, že pobyt mezi stromy snižuje podrážděnost a zvyšuje chuť do života, tím pádem les lze brát jako terapeutický prostor.

Třetím důvodem, proč vyrazit mezi stromy, je pozitivní vliv na mikroflóru v lidském těle. Je prokázáno, že půdní mikroorganismy mají na člověka pozitivní vliv - a že díky propojení imunitního systému s mozkem mohou pozitivně ovlivnit i mentální zdraví.