Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Donald Trump už není neporazitelný

Kdo všechno si oddechl • Sanders je vlastně Corbyn • Evropa začíná znovu zbrojit • K čemu je brada

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Ve Spojených státech je úterý po primárkách v Iowě dnem velkého vydechnutí. Hillary Clinton si podle svých vlastních slov “pořádně oddechla” - senátor z Vermontu Bernie Sanders ji v prvním klání neporazil, dotáhl se “pouze” na velmi těsnou prohru, spíše remízu. V některých okrscích to bylo tak těsné, že o vítězi rozhodlo teprve házení “korunou” (autor menu nemá tušení, kterou minci demokraté použili).

Republikáni si vydechli, že Donald Trump není neporazitelný, dokonce možná, že by nakonec mohli mít v podzimních prezidentských volbách “normálního” volitelného kandidáta. Zvítězil sice Ted Cruz, kterého někteří považují v podstatě za většího extrémistu než Trumpa, ale nečekaně dobře si vedl senátor Marco Rubio, jehož dny by měly teprve přijít, až se volební cirkus přesune do jižnějších a západnějších států.

Po pondělku je v každém případě jasné, že americké primárky budou nakonec větší drama, než se v jednu chvíli mohlo zdát. Dosud se mluvilo o vzpouře u republikánů - dokonce dvojité vzpouře, jak to popsal Fareed Zakaria minulý týden. S nástupem Bernieho Sanderse je ale jasné, že něco podobného se odehrává i mezi demokratickými voliči. Jejich revoluci proti establishmnetu - v tomto případě samozřejmě proti Hillary Clinton - popisuje třeba The Atlantic.

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Situace a motivy jsou složité a budeme se jim mnohem více věnovat v nadcházejícím čísle Respektu. V obou případech je každopádně pozoruhodné, do jak velké míry ztratili etablovaní politici cit pro to, co jejich voliči vlastně chtějí. Speciálně nástup Donalda Trumpa převrací na hlavu předpoklady o povaze a touhách klasických voličů americké pravice - doporučujeme například text v týdeníku The New Yorker.

Trumpovi stoupenci rozhodně netouží po volném obchodě a nízkých daních, naopak, jedná se často o chudnoucí bílou střední třídu ve středním věku, které ujíždí půda pod nohama a hodlá si zachovat postavení ve společnosti - včetně náročných zdravotních a sociálních programů.

Bernie Sanders (přečtěte si reportáž o Sandersovi, která vznikla v roce 1994 ve Washingtonu) je podobně pozoruhodným zjevem jako Jeremy Corbyn ve Velké Británii. Volí ho zhusta studenti a chudší vrstvy, ale on sám je podobně jako jeho anglický “kolega” jakousi překvapivou relikvií, jež se nečekaně vynořila z hlubin minulosti.

“Je to v mnoha ohledech protikladem Baracka Obamy, jehož přitažlivost spočívala ve vzletnosti, nadstranickosti, prolínání ras a orientaci na budoucnost. Sanders je vyhraněný ideolog, mají ho rádi především bílí liberálové a spíše než techno-utopickou budoucnost reprezentuje stranickou minulost revolučních 60. let,” napsal již zmíněný The Atlantic.

V každém případě Iowa byla pouze výkop. Příští týden primárky pokračují v New Hampshire, tedy téměř na domácí půdě Bernieho Sanderse. Tam v tuto chvíli nad Hillary Clinton výrazně vede a bude velkým překvapením, pokud vítězství nepotvrdí. Pak se ale volby přesunou do států, v nichž spočívá skutečná základna dnešních demokratů - hispánští voliči, Afroameričané a další menšiny. Teprve pokud Sanders potvrdí schopnost porážet Hillary Clinton v Nevadě nebo Jižní Karolíně, začne to být u demokratů skutečně drama.

V New Hampshire zatím také jasně vede Donald Trump. Kdyby se po pondělku dynamika republikánské soutěže změnila a prohrál, byl by to pravděpodobně jeho konec; pak by si republikáni a tak trochu i většina světa teprve oddechli.

Evropa dlouho vypadala, že se změní v zónu beze zbraní. Výdaje na zbrojení a obranu obecně klesaly celá desetiletí, dramaticky pak od vypuknutí krize v roce 2008. Na tu Evropa reagovala úspornými opatřeními a snahou vyrovnat rozpočty - šetřilo se všude a armáda i policie rozhodně nebyly výjimkou. Od roku 2008 poklesly vojenské výdaje v Evropě o 13 procent. Závazek plynoucí z členství v NATO, tedy odvádět 2%H DP do obranných rozpočtů, plní v Evropě pouze čtyři země.

Teror v Paříži • Autor: Globe Media /  Reuters
Teror v Paříži • Autor: Globe Media / Reuters

Jak ale píše deník The New York Times, po teroristických útocích v Paříži a v souvislosti s migrační krizí a pokračující válkou na Blízkém východě se situace začíná měnit. Německá ministryně obrany navrhla zvýšení vojenského rozpočtu o 130 miliard eur v následujících patnácti letech. Francie kvůli zvýšeným bezpečnostním opatřením navyšuje počet vojáků i policistů, nakupuje nové zbraně a utrácí stovky miliónů eur za programy snažící se omezit radikalizaci muslimské mládeže.

Británie nedávno odsouhlasila navýšení vojenského rozpočtu o 12 miliard liber, Belgii bude stát půl miliardy eur posílení hranic a věznění zradikalizovaných muslimů vracejících se ze Sýrie. “Vojenské výdaje západní Evropy se do roku 2019 nejspíše zvýší o 50 miliard eur a vystoupají na 215 miliard,“ cituje deník jednoho z londýnských analytiků.

Firmy se radují. Airbus například v roce 2013 oznámil, že ze své vojenské sekce propustí 5800 zaměstnanců. Teď to vypadá, že firma nebude vědět, kam dřív skočit. Kromě helikoptér a transportních letounů dodává evropským armádám vybavení pro družicovou špionáž a bezpečnostní systémy ke střežení hranic. Francouzská bezpečnostní agentura Securitas, která pronajímá ochranku pro obchodní domy, muzea a podobné instituce, musela už začít po posledních teroristických útocích najímat další zaměstnance. A objednávky u firmy Vision vyrábějící detektory kovů stouply čtyřikrát. Po ukončení evropských úsporných programů volal kde kdo, i takový Paul Krugman si to ale zřejmě představoval trochu jinak.

K čemu je brada? Zdánlivě banální otázka je ve skutečnosti záhadou: nikdo totiž neví. Člověk je jediný živočišný druh, který bradu má - opravdu, to co hladíte své kočce/psovi je ve skutečnosti dolní čelist, zatímco brada je kostní výběžek, který z čelisti vyčnívá.  Bradu neměly ani jiné druhy člověka, postrádal ji neandertálec i homo erectus, jen nám, zástupcům člověka moudrého, brada narostla. “Když hledáme něco, co je typické pouze pro moderního člověka, nemůžeme odkázat k velkému mozku nebo vzpřímené chůzi, protože naši předchůdci to měli také. Ale neměli bradu,“ říká v článku James Pampush z Duke University ve Spojených státech. Brada by tedy snad měla být k něčemu.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Záhadou se zabývá nejnovější vydání časopis The Atlantic. Teorií je prý spousta, jen se nikdy žádnou nepodařilo upokojivě prokázat a přesvědčit o ní širší vědeckou veřejnost. Mnoho vědců má za to, že brada má pomoci zmírnit tlak na dolní čelist při žvýkání. Jenže měření ukazují, že brada namáhání spíše zhoršuje. Jiní mají za to, že brada ulehčuje námahu při mluvení, ale mají ale problém vysvětlit, jak velkou silou vlastně jazyk působí na okolní kosti a proč bradu nemají i další savci, kteří vydávají zvuky.

Existuje zajímavá teorie, že bradu máme kvůli sexuální přitažlivosti - že je to funkčně zbytečný nástroj, který vyvolává zájem opačného pohlaví, zhruba jako parohy u jelenů. V takovém případě bychom ale byli jediným živočišným druhem, u něhož by obě pohlaví k lákání partnerů používali totožnou část anatomie.

Dál už je to stále divočejší. Objevil se názor, že brada se vyvinula, aby chránila čelist před údery pěstí. To prý zní ale zcela nerealisticky - aby rvačky vyvolaly evoluční změny, nesměli by naši předkové dělat nic jiného než se bušit do obličejů; a i tak by zřejmě došlo spíše k posílení čelistních kostí.

Je tu ale ještě jiná možnost, že brada není vůbec k ničemu, vyvinula se “náhodou” jako vedlejší produkt jiných anatomických změn. Na takovém postoji se prý láme celý filozofický systém některých vědců, kteří trvají na tom, že každá evoluční změna musí být adaptací na něco a za nějakým účelem. Ti by se museli smířit s tím, že nejvýraznější anatomický rys, který člověka odlišuje od všech ostatních živočichů, je vlastně na draka.

Video: Největší migrace anebo Číňané jedou domů na Nový rok. 

Kulturní tip:  Hudební ceny Vinyla 2015: Květy + Please The Trees + Ventolin + Děti mezi reprákama. Lucerna, středa 3. února 2016.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].