čtvrtek 13. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Apple představil v noci na čtvrtek tři nové iPhony, ale kdo čekal od nové řady aspoň jeden model za dostupnou cenu, nedočkal se.  Nejlevnější ze tří novinek – iPhone Xr – bude v Česku v prodeji od 22 490 korun. Hlavní řada Xs bude stát 29 990 korun, u největšího modelu Xs Max je v oficiálním ceníku rozpětí podle výbavy od 32 990 až do 43490 korun. Co to znamená pro ty, kdo uvažují o výměně starého iPhonu za nový nebo chtějí k Applu přejít od levnější konkurence? A dá se nějak vyzrát na tom, že s nástupem nové řady zlevní ta starší?

Tři nové iPhony nepřicházejí na trh jako revoluční novinka. Tou měl být loňský iPhone X, první telefon s diplejem přes celou přední plochu, který kromě řady dalších vymožeností zaujal hlavně tím, že se dá nabíjet bez drátu a že se místo tradičního kulatého tlačítka odemyká přes tzv. Face ID, tedy rozpoznáním obličeje majitele.

Reklama
Reklama

Tři nové telefony na loňský model navazují a rozvíjejí ho, iPhone X už se dál prodávat nebude. Velký displej a Face ID zůstávají, design je identický. Novinkou má být odolnější sklo nebo třeba lepší vodotěsnost. „Apple přístroje testoval v bazénech nebo půllitrech piva a zapřísahá se, že v hloubce do dvou metrů vydrží až půl hodiny,“ píše recenzentka amerického časopisu Wired.

Uvnitř letošních telefonů je nová řada „bionických“ mikročipů A12, které slibují rychlejší fungování. Jako obvykle jsou lepší i fotoaparáty a software, který fotky zpracovává – nově by s ním mělo být možné zaostřit snímek tam, kam je třeba, i poté, co je vyfocen. Dražší verze Xs a Xs Max jsou k mání ve zlaté, stříbrné a vesmírně šedé barvě, levnější Xr je neobvykle v nabídce v šesti barvách včetně oranžové, červené, modré nebo žluté.

https://www.youtube.com/watch?v=hYdgWeVLv9k

Kardiální otázkou je, zda nové iPhony stojí za to. Opakuje se každý rok, ale její naléhavost ale stoupá úměrně tomu, jak roste jejich cena - mimochodem o dost rychleji než mzdy v Česku. Stejnou otázku se snaží zodpovědět server lifehacker.com. Podle něho nejspíš nemá cenu kupovat novou řadu ve chvíli, kdy už někdo má loňský model. Na tyto zákazníky ani Apple nemíří. „Loni cílili na early-adoptery, teď chtějí dát důvod ke koupi ostatním,“ souhlasí známý český recenzent Applu Petr Mára. Podle lifehacker.com nemusí nikam spěchat ani ti, kdo mají o jednu řadu nižší iPhone 8.

Největší hlavolam nastává pro ty, kdo mají ještě starší iPhony. Apple nechává kromě tří nových telefonů dál v prodeji řadu 8 i 7. Rozumný kompromis pro ty, kteří nechtějí tolik utrácet, je podle lifehacker.com spíš řada osm, která v českých obchodech stojí nyní kolem 18 tisíc (oproti 14 tisíc za řadu sedm nebo 10 tisíc za ještě starší řadu 6s). Osmičková řada přišla na trh teprve loni spolu s iPhonem X, má také bezdrátové nabíjení, 64 GB paměti a pro pamětníky také staré dobré kulaté tlačítko „home button“.

V doprodeji je ještě nejlevnější a nejmenší model iPhone SE (v českých obchodech ho lze nyní koupit za méně než osm tisíc korun, ale model už se přestává vyrábět). Podle Máry je ale třeba počítat s tím, že nižší cena rovná se horší telefon (třeba oproti řadě sedm) - a také myslet na to, co nyní nikdo přesně neví, tedy jak dlouho bude možné u starších telefonů aktualizovat software.

Apple příští týden vydává aktualizaci operačního systému iOS 12, kterou půjde použít až po řadu iPhone 5S, ale je otázkou, co se bude dít za rok s další aktualizací. „Sedmička by měla ještě pár let vydržet, ale za mě čím novější model, tím lépe,“ radí očekávatelně Mára.

Zandl: iPhone byl první mobil pro všechny

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Studenti ve Velké Británii začínají ztrácet zájem o studium evropských jazyků a čínština letos poprvé ve sledovaných přehledech předstihla němčinu. Data pocházejí ze zprávy o tzv. testech úrovně A -  zkoušce, kterou po dvouletém studiu absolvují osmnáctiletí středoškoláci coby vstupenku do světa vyššího vzdělání.

Právě na levelu A klesl počet zájemců o němčinu o 16 a půl procenta, francouzština si pohoršila o osm a španělština o čtyři procenta. Naproti tomu čínština stoupla vzhůru o devět procent a stala se místo němčiny třetím nejstudovanějším cizím jazykem v Británii. Zájem stoupl i o ruštinu a japonštinu.

Reklama
Reklama

Letošní účastníci byli první, kdo si vybírali jazyky ke zkoušce až po rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, které se uskutečnilo v červnu 2016. „Je to součást jistého sestupného trendu,“ cituje server Politico komuniké vydané ke zprávě Asociací ředitelů základních a středních škol. „A visí nad námi hrozba, že se proměníme v jednojazyčnou společnost. Aby se tak nestalo, musí vzniknout celostátní strategie, jak zvednout zájem o studium cizích řečí.“

Nenápadnou zprávu o ztrátě zájmu britských studentů domluvit se za kanálem v pevninské Evropě jinou řečí než svou vlastní doplňuje britský The Guardian informací o průzkumu nálad mezi ostrovními voliči ohledně nového referenda a možné změny rozhodnutí odejít. „Největší překážkou ve snaze zrušit brexit je lhostejnost voličů,“ píše list, podle jehož dat Brity současné napjaté vyjednávání o podmínkách odchodu příliš nezajímá, a dopad na svůj život cítí v operaci brexit jen minimum z nich.

Pro většinu jde buď o jednou danou a vyřešenou věc, nebo o záležitost, jejíž význam a smysl odhalí až vzdálená budoucnost. Průzkumy sice naznačují růst podpory pro myšlenku nového referenda - v němž mezi voliči prozrazujícími své preference vedou zastánci „zůstat“. Přesto 60 procent veškerého britského elektorátu stále souhlasí s tezí: „Mě už vůbec nezajímá, jak odejdeme z EU, já už jenom chci, aby to bylo hotové a za námi.“

Brexit (ilustrační foto)
Autor: Milan Jaroš

The Guardian pro čtenáře nešifruje svůj průzkum podle oblastí, ale z jiných informací dá se soudit, že zmíněných 60 procent lhostejných je z velké části tvořeno Angličany; Skotové, a především Irové osobní zainteresovanost na věci cítí docela silně.  Je to totiž právě jejich ostrov, o který se ve vyjednávání konečné dohody nejvíc hraje, a na jehož severní části může brexit snadno obnovit staré rány z teprve nedávno skončené kapitoly nenávistných bojů mezi tamními (protibritskými) katolíky a (koruně loajálními) protestanty.

Vystoupení Velké Británie z EU - jak je zájemcům o brexit notoricky známo - s sebou totiž nese jeden oříšek: jakou hranici nastolit mezi unijní Irskou republikou a britským Severním Irskem tak, aby zároveň od sebe pevně oddělovala dva nově suverénní světy a zároveň aby vlastně zůstala stejně neviditelná a prostupná jako dosud. To první chce logika brexitu, to druhé Irové.

Vyjednavači EU navrhli před časem řešení: severní Irsko může zůstat členem vnitřního společného trhu Unie, v němž nejsou hranice a platí svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu. Britský vyjednávací tým to odmítl jako útok na principy brexitu a britskou územní celistvost. A premiérka Theresa May teď přišla s vlastním návrhem: omezme společný trh jen na volný pohyb zboží a rozšiřme ho na celou Velkou Británii. Odpověď z Bruselu, potvrzená ve středu ve výročním projevu šéfa eurokomisařů Jean-Claude Junckera, byla jasná: Ne.

„My neohrozíme všechna naše velká dosažení na vnitřním trhu jenom proto, abychom uchránili Velkou Británii před důsledky její vlastní pošetilosti,“ komentoval to (irský) komisař EU pro zemědělství Phil Hogan. „Opravdu si někdo může myslet, že EU v době, kdy je světový obchod unášen zpět do brutalismu, vystaví svoje základní výdobytky riziku rozdrobení a konce? Ne. Nebude žádné vyzobávání třešniček. Čtyři svobody volného vnitřního trhu nebudou roztrženy.“

Většina britských voličů se to asi nedozví, ale Hogan, který ve své řeči zůstal střízlivým optimistou, jim nakonec vzkázal: „Je to vlastně jednoduché: dohody lze dosáhnout, pokud jí chtějí obě strany. A aby se tak stalo, musíme otázku irské hranice de-dramatizovat.  Neviditelná hranice je základní podmínkou irského míru - a vy neposlouchejte extremisty brexitu, jako jsou Johnson, Farage nebo Rees Mogg, protože ti o tom nevědí ani ň.“

Reklama
Reklama