pátek 27. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Je to tak nabíledni, a přitom to trvalo tak dlouho. ASMR videa (jejichž diváky uspokojuje šeptání či tiché monotónní zvuky) jsou hitem internetu už nějaký čas, o vědeckém vysvětlení jejich přitažlivosti Respekt referoval podrobně minulý týden:

ASMR (což je zkratka pro anglický pojem „autonomní senzorická meridiánová reakce“) vypadá na YouTube opravdu bizarně, trochu jako parodie na sexuální úchylky od Woodyho Allena. Ale zřejmě poprvé komunita uživatelů internetu objevila jev, který aspiruje na průnik do učebnic psychologie.Jde o to, že čím dál víc lidí uvádí do narkotického transu intimní šeptání, ujišťující tón hlasu, monotónní pohyby a tiché zvuky jako ťukání, šustění nebo chroupání.

A stejně tak leckdo, kdo se nudil u počítače připojeného k síti, narazil na podivně přitažlivá videa, kde roztávají různé věci. Samostatnou, ovšem velmi blízkou kapitolou je pak uspokojení plynoucí z čištění věcí (velkým favoritem je tlakové čištění).

Na otázku, proč se fanoušci senzorického počítačového uspokojování něčeho podobného nedočkali dřív, server Verge neodpovídá, nicméně představuje ideální kombinaci obou virtuálních fetišů: záběry tajícího ovoce či zmrzliny doplněné jemným šuměním moře a dalšími ASMR-zvuky.

Video je poctivě odvedená práce: plné očištěných makrozáběrů, žádné roztřesené kopečky zmrzliny tající na grilovací pánvi. A co je nejzvláštnější - na internetu podle všeho zatím nemá srovnatelnou obdobu. Páteční menu vám tedy servíruje opravdu exkluzivní lahůdku, a pokud svět vyslyší volání Verge, abychom byli svědky zrození nového trendu, můžete říct, že jste byli u toho.

https://www.youtube.com/watch?v=UuqmV2-_lZA

 

 

Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Prezident Miloš Zeman veřejnost v posledních dnech zásobuje výroky s nebývalou kadencí. Ve čtvrtek v rozhovoru pro Český rozhlas například uvedl, že „lidé, kteří mě kritizují, vůbec netuší, že pravomoc kárné žaloby prezidenta je zakotvena v Ústavě České republiky. Blbečci, kteří neznají ústavu, mě nezajímají“.  Ačkoli neradi propadáme jednotvárnosti, nebyla tak jiná možnosti než zpracovat toto tvrzení jako #výrokdne.

V jistém smyslu lze souhlasit s prezidentem, že znát 113 článků základního právního předpisu by bylo záhodno. Aspoň co se týče politických funkcionářích od poslanců k prezidentovi. V praxi však zpravidla postačí ve vhodných chvílích do ústavy nahlédnout. A zjistíme tak mimo jiné, že pravomoc podat kárnou žalobu tu nenajdeme. Nachází se totiž v zákoně o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů.

Ústava sice říká, že prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. Tímto ustanovením však pouze vymezuje (vedle těch v ústavě zakotvených) další pravomoci, které vyžadují podpis premiéra (pokud nechceme dojít k výkladu, že žalobní návrh není rozhodnutím dle práva a spadá tedy do „odpovědnostní mezery“, kdy by za určité kroky prezidenta neměl nést rozhodnutí nikdo).

Ponechme stranou, že prezident k jím často skloňovaným blbečkům zařadil kromě moderátorů a občanských aktivistů i lid neseznámený s obsahem ústavy. Každopádně nemá pravdu, když svou pravomoc podat kárnou žalobu zaštiťuje tím, že má původ v ústavě - což má asi tolik jako jeho pravomoc propůjčovat prapory vojenským plukům.