pondělí 11. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Není to tak špatné jako dřív, ale v globálním srovnání Česko pořád patří mezi země s nejvyšším výskytem vysokého krevního tlaku. Hlavně u mužů – tam má horší čísla jen pár zemí ze střední a východní Evropy. Uvádí to nová studie z medicínského magazínu Lancet, o které píše britský týdeník Economist a text doprovází názorným grafem, ze kterého jsou bídné výsledky v postkomunistickém světě jasně patrné.

Česko znázorňuje jedna ze dvou červených teček vlevo nahoře od Ruska. Graf ukazuje riziko výskytu vysokého krevního tlaku (tedy přes 140/90 mmHg) u mužů a u žen. Původní data jsou k dispozici zde, u Česka jde o 34,4  procenta u mužů a 21,2 procenta u žen. Sousední tečka je Slovensko, kde jsou čísla ještě o málo horší. Z grafu je zřejmé, že hůře jsou na tom muži jen v devíti až deseti zemích světa jako třeba Chorvatsko – a všechny jsou v bývalém východním bloku.

Reklama
Reklama

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze souvisí se špatnou životosprávou, špatným životním prostředím, stresem, nedostatkem pohybu a obezitou. Zrádnou okolností je, že pacienty nijak nebolí, ale kvůli náporu na cévy vede k vážným onemocněním. Poruchy oběhové soustavy jsou v Česku hlavní příčinou úmrtí. To platí dlouhodobě, stejně jako problém s vysokým výskytem hypertenze v Česku – podle čísel, ze kterých článek v Lancelet vychází, byl výskyt vysokého tlaku u českých mužů před dvaceti lety přes 47 procent.

Graf krevní tlak
Autor: The Economist

Například v sousedním Rakousku se stejné číslo snížilo za posledních let z 41 na 16,5 procenta. Pokles je patrný všude na světě, ale jen v procentuálním vyjádření vůči celé populaci (byť v absolutním počtu pacientů přibývá kvůli tomu, jak se rozrůstá světové obyvatelstvo).

Studie se ale nijak blíže nevěnuje tomu, proč jsou na tom muži ve střední a východní Evropě o tolik hůř. Konstatuje pouze, že v této části světa jsou rozdíly větší než jinde. Větší riziko u mužů než u žen se pak podle jiných zdrojů zdá jako běžný jev daný rozdílným fungováním mužského a ženského těla (až ve stáří se rizika vyrovnávají).

Proto se autoři studie pozastavují spíš nad tím, že v afrických zemích se poměr otáčí a vysokým tlakem trpí hlavně ženy. Větší výskyt u žen byl naměřen jen v 36 zemích světa – a skoro všechny jsou právě v Africe. Tím se zároveň hroutí vžitá představa, že vysoký krevní tlak je hlavně civilizační nemocí, která zasahuje bohaté státy.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Island má zhruba tolik obyvatel jako Brno. Právě takhle malá - a navíc proslule kreativní - země je proto ideálním místem pro experimenty s vládnutím. Dva programátoři z Reykjavíku jeden rozjeli už v roce 2008, kdy krach islandských bank vedl k obrovské ztrátě důvěry v elity a politiky, a založili platformu Your Priorities (Vaše priority). Kdokoli na tomto internetovém portálu může navrhovat nové zákony, politická řešení či nápady na využití rozpočtu. A další uživatelé platformy pak uvedené návrhy mohou kliknutím buď podpořit, nebo naopak zamítnout.

„Naše úvaha byla jednoduchá: Pokud dokážeme propojit běžné občany a vládu, tak to povede k dialogu, který ve výsledku zlepší rozhodování o věcech veřejných,” řekl deníku Financial Times Robert Bjarnason, jeden ze šéfů Citizens Foundation (Občanská nadace), která za platformou stojí.

Reklama
Reklama

Nápad se ujal zvláště v hlavním městě Reykjavíku, jehož tehdejší starosta - komik Jon Gnarr - vyzval občany města, aby mu přes portál - nazval jej “Lepší Reykjavík” - posílali návrhy. Slíbil, že každý měsíc finančně podpoří deset nejlepších. A jak vypadá bilance po sedmi letech od zavedení?

Městské zastupitelstvo podpořilo 769 návrhů - konkrétně například na zvýšení podpory bezdomovcům, proměnu bývalé elektrárny v mládežnické centrum či zavedení genderově neutrálních veřejných toalet. Došlo také na přejmenování jedné ulice po Darthu Vaderovi z Hvězdných válek, ale velmi brzy se na portálu začala objevovat i smršť opravdu šílených nápadů, jak je nazval deník FT bez konkrétní specifikace; radnice v Reykjavíku proto zavedla filtr kvality a některé extremistické projevy odstranila.

Jon Gnarr
Jon Gnarr

Platforma je odpovědí na jistou krizi zastupitelských demokracií, jejichž občané chtějí mít větší vliv na rozhodování. Cílem je vytvořit software, prostor, které umožní vést strukturovanou a současně přímější debatu o směřování měst a státu. Nejedná se tedy o přímou demokracii ve smyslu vlády referend, ale o místo k dialogu.  Software platformy Your priorities radnice od roku 2011 využívá též při porcování rozpočtu.  V rámci podprojektu “Lepší sousedství” mohou občané kontrolovat část rozpočtu města určeného na infrastrukturu - konkrétně 18 milionů eur.

Radnice v Reykjavíku přes platformu “Vaše priority” dala hlas i studentům, kteří mohou utvářet část školních osnov.  Zatím náměty mladých lidí vedly k proměně výuky kurzů IT a k zavedení kurzů meditace do škol. Bývalý starosta Gnarr nicméně uvádí, jak byl zpočátku zklamán právě tím, že software nevedl k výrazně většímu zapojení mladých lidí do veřejného života. A apatie, nezájem o politiku, prý zčásti přetrvaly: “Doufal jsem, že to bude perfektní řešení. To asi není, ale je to asi jedno z mnoha řešení krize demokracie.”

Reklama
Reklama