pátek 31. 8. 2018

Denni menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V Anglii začne platit zákaz prodeje energetických nápojů mladistvým. Podle vlády už je jisté, že se tak stane - jde jen o to, zda bude zákaz platit pro mladé lidi do šestnácti, nebo osmnácti let, píše britský Guardian.

Británie tak chce bojovat mimo jiné proti dětské obezitě. Energetické nápoje (mezi nejznámější patří Red Bull či Monster Energy) jsou mezi britskou mládeží velmi oblíbené, v jejich konzumaci mezi mladistvými je země na evropské špici s velkým náskokem. Pijí je dvě třetiny tamních dětí mezi deseti a sedmnácti lety. Svou roli hraje i to, že některé tyto nápoje jsou levnější než některé nekofeinové (a ne tak slazené) limonády.

Půl litru energy drinku (jedna plechovka Monsteru či dvě plechovku Red Bullu) obsahuje víc kofeinu, než je bezpečná denní dávka pro čtrnáctiletého člověka. Právě kofein v těchto limonádách spojují učitelé a dětští psychologové s hyperaktivitou, nesoustředěností a nespavostí. Co se týče cukru a kalorií, obsahují jich pak tyto životabudiče o šedesát procent víc než běžné limonády.

Skotsko, Wales a Severní Irsko se mohou k zákazu připojit. Politické rozhodnutí už předběhly některé velké obchodní řetězce, které vlastní zákaz energy drinků pro děti pod šestnáct let zavedly v březnu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jarní a podzimní přetáčení hodinek o hodinu dopředu a dozadu - a s ním i každoroční překvapení, že je v říjnu najednou odpoledne venku tma - možná brzy skončí. Šéf Evropské komise Jean Claude Juncker oznámil, že komise přechody z letního na zimní čas a zpět zruší, protože si to lidé přejí. Pokud se přechody zruší, Evropa bude používat permanentně aktuální letní čas, píše Bloomberg.

Odůvodnil to celoevropským internetovým hlasováním na toto téma, které EU provedla od července do srpna a ve kterém vyjádřilo svůj názor 4,6 milionu lidí. Z celkového počtu hlasujících se 84 procent vyjádřilo, že si přeje změny času zrušit. „Lidé to chtějí, uděláme to,“ řekl v poslední srpnový den Jucker v rozhovoru pro německou televizní stanici ZDF.

 Aby však ke zrušení změny času došlo, musí s návrhem souhlasit také Evropský parlament a také ho schválit jednotlivé členské země. Podle Junckera by bylo zbytečné, aby lidé nejdříve hlasovali a jejich požadavek pak nebyl vyslyšen. Ale jeho suverénní prohlášení vyvolává hned několik otázek.

https://www.youtube.com/watch?v=3B_nMGwcYq0

Hlasování bylo sice celoevropské a největší, které kdy komise tímto způsobem provedla. I tak je ale 4,6 milionu hlasujících jen zlomek z celkového počtu zhruba půl miliardy obyvatel EU. Do jaké míry je tedy veřejná konzultace vypovídající, když v něm hlasovalo méně než jedno procento obyvatel? Jak navíc uvádí německý server Deutsche Welle, většina hlasujících – zhruba tři miliony lidí - byla z Německa, takže i s ohledem na proporční zastoupení národů bylo hlasování velmi nevyvážené.

Letní a zimní čas používají všechny členské země EU. Velkými podporovateli zrušení přechodů jsou pobaltské země a Finsko. Veřejné hlasování bylo reakcí na petice různých neziskových organizací, podle kterých posunování času škodí lidskému biorytmu.

Jak píše ČTK, v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku - účelem zavedení přechodů byla úspora energie.

Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

Anketa: Má ještě smysl přechod na letní čas?

Reklama
Reklama