Dostáváme se do zlomového momentu historie, kdy lidé přestanou chodit do kina? Možná vám ta otázka zní přestřeleně, ale na internetu se v posledních dnech a týdnech objevily analýzy, které se touto možností docela vážně zaobírají. Za paniku může pokles návštěvnosti kin v prvním kvartálu roku, který se projevil nejen ve Spojených státech, ale všude ve světě.
Není to propad zanedbatelný. Ve Spojených státech přišlo do kin o pětinu méně lidí než ve stejné době v loňském roce, Čína nebo Německo hlásí více než desetiprocentní úbytek, Česko je v tomto ohledu možná rekordmanem: kinům u nás klesly tržby o 40 procent.
Jedním dechem je samozřejmě nutné statistiky zrelativizovat. Loňskému prvnímu kvartálu bezprecedentně vévodil Cameronův Avatar. A pokles tržeb je potřeba v první řadě přičíst na vrub planetě Pandora a jejím modrým obyvatelům.
Ale analytici přesto nejsou v klidu. Například ve Spojených státech se až do půlky dubna neobjevil film, který by překročil při otevíracím víkendu hranici utržených 40 milionů dolarů. Řekněme si otevřeně, že kina zejí prázdnotou i proto, že hollywoodská studia nabízejí od počátku roku jenom samé propadáky. Zklamaly naděje vkládané do filmů jako Sucker Punch nebo Zelený sršeň, na jejichž otřesnosti se shodli kritici i diváci. Jakoby se studia začala míjet s vkusem masového diváka. Předělávky starých úspěšných hitů a mánie natočit druhý a třetí díl ke každému filmu, který v uplynulé sezoně nepropadl, pak svědčí už o jenom o panice v hlavách producentů. Rychle vyprchalo i nadšení ze 3D. Snaha studií nahrabat si a konvertovat do špatně vypadajícího stereoskopického obrazu každý druhý béčkový film, diskreditovala „trojrozměrnou revoluci“ víc, než si lidé z branže připouštěli.
A pak je tu další nezanedbatelný faktor. Dívat se na filmy v klidu doma je jednodušší než kdykoli v historii. Ať už se na monitoru počítače díváte na pirátské „avíčko“ nebo si na svém domácím kině ohulíte film stažený legálně, za přijatelný poplatek a ve vysoké kvalitě přes internet, zvykáte si na pohodlný způsob konzumace filmů, z kterého kinaře po celém světě bolí hlava. A vezmete-li navíc v úvahu finanční krizi a podíváte se na ceny lístků, stane se taková rodinná návštěva multiplexu celkem snadno zbytnou záležitostí.
Experti se přou, zda je internet pro kina menší nebo větší pohromou než nástup televize v padesátých let, který znamenal první větší masový krach kinosálů. Filmový průmysl se ani v nejmenším nehroutí, ale na jeho produkty se čím dál méně díváme na velkém plátně. Až přijde další Avatar, bude už asi pro mnohé kinaře pozdě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
