Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Bez peněz

Kdo potřebuje stavaře?

Neumíme, nezlevníme. Jakkoli komplikovaná se může zdát dnešní situace v rozpočtu na nové dálnice, čeští dálničáři už mají jasno. Poté, co ministr dopravy Vít Bárta vyzval stavební firmy, aby nabídly slevy u rozestavěných úseků, nepřipustila druhá strana nejmenší debatu. „Mělo by být zájmem státu, aby stavební firmy v důsledku nedostatku zakázek nepropouštěly, a nezatěžovaly tak sociální systém,“ pohrozil dokonce jakýmkoli úvahám o zlevňování prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Maximum ústupku ze strany stavbařů je podle svazu to, že o každé stavbě budou s ministrem jednat zvláště – nikoli o ceně, ale o tom, jak velký kus lze ještě za zbývající peníze dokončit. A obdobně to vypadá na dalších klíčových komunikacích - při stavbě železničních koridorů. Jak se dnes Bárta nechal slyšet, jediné, co mu firmy zatím nabídly, jsou „titěrné“ slevy v řádu maximálně jednotek procent.

Nabízí se jednoduchá úvaha. Nebylo by pro stavební sektor, zaměstnávající v Česku zhruba 450 tisíc lidí, zavření penězovodů a avizované bankrotářské zemětřesení potřebnou očistnou? Někteří zdejší stavaři až příliš dlouho žili z tučných zakázek státních institucí, o nichž se podle řady prokázaných případů pohybuje předražení od jednotek až k několika desítkám procent. Je na zvážení každého daňového poplatníka, nakolik mu přijdou plané zvěsti o českém dálničním desátku, který si tu mezi sebou zástupci eráru a byznysu rozdělují bokem.

Zátěž sociálního systému? Možná. Vzhledem k tomu, že desetitisíce stavebních dělníků jsou agenturní zaměstnanci z ciziny, by to však nijak dramatická zátěž pro sociální systém nebyla. Osobní rozměr pro propuštěné je samozřejmě důležitý. Na druhou stranu umělé udržování zaměstnanosti si Česko dovolit prostě nemůže.

Přiškrcení peněz by mohlo přinést potřebnou změnu - zůstanou jen ti, co dokáži stavět za tržní ceny.

Co bude dál? Doufejme, že ministr dopravy Bárta jen tak neustoupí a donutí stavaře jejich přepálené ceny srazit. Pokud ne, nechť přijdou bankroty a propouštění. Co se však dlouhodobější vyhlídky týče, na stůl se podle všeho dostanou i projekty PPP (public - private partnership) financované jak ze státních tak i ze soukromých peněz. O tomhle řešení mluví politici i firmy už dlouho.

Může to být dobrá cesta. Důležitým příkladem však budiž v jakýchkoli podobných úvahách Polsko. Stoosmdesátikilometrový úsek dálnice A1 Stryków-Pyrzowice stavěný jako pilotní projekt polského PPP je podle tamních expertů už dnes zátěží, která bude polské politiky ještě dlouho strašit. Nevýhodně nastavený kontrakt, přenášející většinu odpovědnosti a budoucích nákladů za stavbu na bedra státu, může polskou státní kasu vyjít každoročně na pořádný balík. PPP projekty, tak obvidované v Anglii nebo Švédsku, zkrátka nejsou pro každou společenskou kulturu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte