Matěj Stránský
fotograf
19let v Respektu
552napsaných článků
fotograf
19let v Respektu
552napsaných článků
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.
Koncem února prožil Izrael výjimečně pohnutý týden. V době, kdy uplynulo 500 dní od pogromu ze 7. října, v celé zemi zavládl obrovský žal i radost téměř současně. V rozmezí dvou dnů lidé truchlili nad navrácenými těly zavražděných dětí Kfira a Ariela a později i jejich matky Shiri, ale také se radovali z propuštění šesti živých rukojmích. 63 dalších je stále v Gaze, Izraelci dál vedou boj o jejich návrat.
Reportér Respektu na válečné lodi NATO, která chrání Evropu proti ruské stínové flotile. Tu Moskva používá především k obcházení západních sankcí na vývoz ropy a plynu a některá plavidla zřejmě nasazuje i na sabotážní teroristické operace proti Evropě.
Na faře v Obděnicích na Sedlčansku měl minulý čtvrtek první reprízu scénický divadelní dokument Obděnický farář Ladislav Albert Hlad s podtitulem „O hledání síly a radosti i v naprosté beznaději“. Do budovy postavené v roce 1903 místními farníky přivedl režisér Miroslav Bambušek herce Sašu Rašilova, Igora Chmelu a Jakuba Gottwalda, kteří šedesátihlavému publiku během hodiny a půl připomínají pozapomenutý příběh místního faráře, který byl jednou z nejvýraznějších tváří duchovního odboje proti komunistickému režimu.
Kladno krátce po revoluci dokázalo ve výchově mladých hokejistů excelovat a dodávat desítky hráčů do reprezentace i NHL. Dnes jsou Rytíři v existenčních problémech a bojují o přežití. Jeden z nejúspěšnějších sportovních oddílů české historie má pověst místa, kde hvězdný majitel nepobral příliš manažérských schopností, přesto chce o všem rozhodovat sám. Příběh kladenského hokeje popisuje Marek Švehla.
Právě před půlrokem zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael. Zavražděné a umučené oběti pogromu a unesená rukojmí připomnělo v neděli odpoledne v Praze několik stovek lidí v průvodu, který vyšel z Václavského náměstí a za skandování hesla Bring them home došel na náměstí Republiky. Tam řečníci na pódiu poukázali mj. na výjimečně přátelský vztah České republiky a Izraele. Na závěr shromáždění zazpívalo hymny obou národů.