Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Soros by si měl vzpomenout, jak zasypával miliardami Rusko

Řecko dostane další pomoc, jen když dodrží všechny podmnínky záchranného programu

Zrození Ukrajiny a ruská agrese nejsou jen dočasné šoky, ale historické události.
Zrození Ukrajiny a ruská agrese nejsou jen dočasné šoky, ale historické události. • Autor: Globe Media / Reuters

Leonid Beršidskij na Reuters píše o Sorosově záchranném plánu pro Ukrajinu. Americký finančník a filantrop vyzval Evropu, aby dala dohromady plán ve výši 50 miliard dolarů na záchranu Ukrajiny.

Soros argumentuje tím, že Evropská unie a Západ všeobecně se mýlí, když považují Ukrajinu za „jenom další národ v řadě, který potřebuje finanční pomoc“. Tato perspektiva se podle Sorose bude muset změnit. Zrození Ukrajiny a ruská agrese nejsou jen dočasné šoky, ale historické události.


Podle Beršidského však ekonomický reformní program ukrajinské vlády nepředstavuje žádný velký třesk -  jde o opatrný, zmatený a spíše gradualistický přístup. Podle Beršidského je finanční pomoc Ukrajině dostatečná a Soros by si měl vzpomenout na to, jak zasypával v devadesátých letech miliardami Rusko, které se nakonec stejně odvrátilo od konceptu prozápadní otevřené společnosti.

EU prostě s žádnou velkou pomocí Ukrajině nepočítá. Bude teď patrně muset odpustit Řecku další část dluhu a Mezinárodní měnový fond má stejně striktní podmínky, které Ukrajina musí dodržet.

Evropská centrální banka (ECB) jasně vzkázala Řecku, že další přístup řeckých bank k financování ze strany ECB záleží na tom, zda bude Řecko pokračovat po volbách v plnění všech podmínek záchranného programu. ECB bude pokračovat v programu, pouze zůstanou-li v něm i další účastníci tzv. trojky, EFSF (provizorní záchranný val) a MMF.

Heike Göbelová vysvětluje ve Frankfurter Allgemeine Zeitung dilema německých politiků. Když zůstanou věřitelé vůči Řecku tvrdí, budou muset počítat s rizikem řeckého odchodu z eurozóny včetně neodhadnutelné možnosti šíření nákazy. Když naopak věřitelé připustí rozložení splátek řeckého dluhu na více než třicet let, naženou německé voliče do rukou populistické a protievropské AfD.

Je velmi pravděpodobné, že ECB rozhodne 22. ledna o programu kvantitativního uvolnění (QE). Marius Zaharia na Reuters tvrdí, že jsou tři možnosti: neomezené QE, omezené, kdy jednotlivé centrální banky eurosystému nakupují jen své vlastní dluhopisy, a nakonec nákup pouze těch dluhopisů, které mají rating AAA.

Druhá a třetí možnost mohou být kontraproduktivní. Proč by měli soukromí věřitelé nakupovat dluhopisy třeba Portugalska či Španělska, když je nechce kupovat ani ECB?

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte