Sebevražda v přímém přenosu

Pro Český rozhlas jsem včera napsal tento komentář k anonymním akciím:

Člověk sleduje ten svár o anonymní akcie uvnitř Občanské demokratické strany a má pocit, že se tady páchá sebevražda v přímém přenosu. Možná však už sebevražda byla spáchána dávno a tohle jsou jakési poslední záchvěvy.

O čem proboha je tato rádoby politická či intelektuální diskuse? Existuje snad v této zemi jediný normální člověk a slušný volič, který si myslí, že tady je vůbec o čem diskutovat? O tom, že v České republice nemá existovat šejdířská praxe, která je dávno zakázaná v každé civilizované zemi, nikdo normální nepochybuje. Již dlouhá léta v této zemi všichni víme, že korupce a zlodějství souvisí s fenoménem anonymních akcií. A tak trochu tušíme, proč to poslanci tak dlouho nechtěli zrušit. Člověk by ale spíše čekal, že se politici vyhnou odpovědi nebo budou mlčet. Ale zkoušet tuto praxi ideově, hodnotově a politicky bránit? 

Boris Šťastný přesto seriózně lidem tvrdí, že když se zruší anonymní akcie, přijde ODS o další voliče. Jaké, prosím, voliče? Ty šíbry v autech s kmotrovskou značkou? Kolik pak jich asi je? Kolik asi je těch parazitů, kteří vysávají veřejné zakázky od nejnižší po nejvyšší úroveň? Troufal bych si tvrdit, že více než 20 000 jich nebude. Shodou okolností má ODS tolik členů. 

Marek Benda zase prohlásil, že ODS bude hlasovat v této věci volně. K takové věci nemůže mít ODS jeden názor? Všimněme si, že žádná jiná strana nemá odvahu vnitřní rozpor v této věci veřejně, před voliči prezentovat. 

Premiér Nečas také není schopen celý příběh prodat voličům. Proč mají jeho odpůrci v ODS jiný názor než on sám? Jsou podle něj napojeni na zájmové skupiny? Jsou někým nějak koupeni? Patří jim ty anonymní firmy? Je část ODS zprivatizovaná? Kdo si ji koupil? Probíhá v ODS boj dobra se zlem? Potřebuje strana očistu? Chce Nečas, aby do ODS vstoupila nová krev? To se bohužel od premiéra nedozvíme. 

Premiér ale leccos popletl i věcně. Řekl nám, že je třeba znát koncové vlastníky a beneficienty firem, které se ucházejí o veřejné zakázky a dotace. 

O tom ale vládní návrh není. Vládní návrh pouze žádá, aby akcie a změny vlastnického práva k nim byly registrovány buď v centrální bance, nebo v bankách komerčních. Veřejnost ani média sem sice neuvidí, ale uvidí sem státní orgány, pokud bude třeba. Omezí se možnost praní špinavých peněz. Není to sice dokonalé, ale je to krok správným směrem. 

Už nebude možné, aby si akcie na majitele kdokoli vyměňoval v hospodě nebo předáním aktovky. Už nebude možné, aby se na valné hromady dostavovali tzv. bílí koně, kterým patří ty akcie pět minut. Ale všimněme si, že ani toto část poslanců ODS nechtěla.

To, o čem mluví premiér Petr Nečas, však s anonymními akciemi nesouvisí, tuto praxi lze změnit pouze změnou zákona o veřejných zakázkách. A tuto změnu právě před rokem ODS zablokovala. 

Tehdy organizace jako Veřejnost proti korupci navrhovaly, aby kdokoli, kdo žádá o veřejnou zakázku, musel zveřejnit koncové vlastníky až do posledního beneficienta. Totéž bylo žádáno pro subdodavatele veřejných zakázek. 

I kdyby byly zrušeny akcie na majitele, můžeme se dozvědět, že vlastníkem firmy je schránka v daňových rájích nebo že za ni vystupuje nějaký lichtenštejnský právník. Trochu to vypadá, že Nečas mísí hrušky s jablky a vlastně trochu dává najevo, že sám neví, co v tom vládním návrhu je. 

Pozoruhodný je také ideologický pohled prezidenta Klause. Prý se tím návrhem na zrušení anonymních akcií nic nevyřeší, korupce je tisíce let stará a podvodníci si najdou svoje cestičky. Samozřejmě že se korupce přes noc zázračně nevyřeší, ale pomůže to. A když něco pomůže, tak je to prostě dobrá věc. 

Normální konzervativní pravice v normální zemi ví, že soukromé vlastnictví je třeba chránit, aby ho však bylo možné chránit, je třeba vědět, komu co patří. Klaus však musí být vždycky jiný. Klausovy motivy jsou vždy primárně ideologické. On asi opravdu věří ve slepou větev či úvrať libertariánské ideologie, která věří, že vlastnictví není třeba státem chránit, protože ho nějak ochrání sama svobodná soutěž či konkurenční boj. 

Slabostí doktrinářů a ideologů však bohužel je, že jim jdou různí šíbři naproti. Za ideologii se schovají zájmy podvodníků, protože konkurencí vlastnictví chránit nejde, ani to v praxi nefunguje. A sám Klaus může uvažovat tak, že se podpora těch, kteří ze současného systému profitují (podobně jako podpora amnestovaných), může hodit, kdyby budoval nějaký nový politický subjekt. 

Nezapomínejme také, že se firmy s anonymními vlastníky vyskytují i mezi dodavateli ČEZ, a zde už se hraje o desítky miliard korun. Někomu jde o hodně. 

P.S. Tedy po včerejším schválení zákona

ODS může nyní jít příkladem, především pak Boris Šťastný. Včera v televizi ČT 24 sám vážně navrhoval, že uchazeči o korunu státní pomoci či uchazeči o státní zakázky se mají svléknout úplně donaha. Vzhůru do toho. Zajímavé třeba je, že minule to tentýž poslanec nepodpořil.

Taktéž je ale nutné, aby se totéž týkalo i uchazečů o zakázky od firem typu ČEZ, VZP, Čepro apod.

…

Otázka do diskuse s ekonomy na iHNed.cz se týká tématu, o kterém jsem psal v Auditu minulý čtvrtek, a sice myšlenky, aby centrální banky v dobách hluboké krize nejen monetizovaly státní dluh a zachraňovaly banky, ale aby rozdávaly peníze přímo lidem.

Myšlenka, dosud spíše považovaná za bláznovství, získala na váze poté, co ji s plnou silou podpořil šéf britského úřadu finanční regulace (FSA) Adair Turner.

Od té doby celou ideu podpořil i jeden z nejznámějších ekonomických komentátorů na světě Martin Wolf.

Kritický či spíše opatrný je třeba Gavyn Davies.

Co tom soudíte vy? A mimochodem – má se o to zajímat i Česká národní banka?