Mistři krizové komunikace

Když jsem se tak rozhlížel po minulosti poslance Jaroslava Škarky (VV), zaujalo mne, že před vstupem do parlamentu šéfoval nakladatelství Grada. Při kliknutí na nakladatelství Grada vybafne na prvním místě kniha Vojtěcha Bednáře Mediální komunikace pro management. V upoutávce se pak praví: „Cílem této knihy je seznámit vás s postupy a cíli novinářů a s jejich pracovními nástroji… Kniha radí, co dělat, když chcete oslovit novináře, jak se na komunikaci s nimi připravit, jak odpovídat na otázky, jak prezentovat své informace. Věnuje se i krizové komunikaci – pomůže v situacích, kdy vás média prezentují ve špatném světle, osvětlí postupy, když vás média ignorují. Díky ní se budete umět bránit chybám, odrážet útoky a být partnery novinářů tak, aby oni byli efektivními partnery vás.“ Pod svícnem největší tma? Nebo kozel zahradníkem? Nebo jak se tomu říká?

…

Všichni se teď přísně tážou, zda poslanci VV, kteří dostali od Bárty finanční dary, je také řádně zdanili. Sluší se asi připomenout, že nikdo tak dramaticky nevolal po zdanění požitků ze slavné toskánské aféry, například. Přitom takové zapůjčení jachty na týden – to jsou také statisíce.

…

Pozoruhodné je, že zaručené zprávy o tom, jaké který stranický lídr používá diktátorské metody, předcházejí přetahování či přestupu poslanců. Takhle to bylo s Melčákem, Pohankou a dalšími: kdo už dneska ví, jak se všichni jmenují. Je to už vlastně asi taková osvědčená metoda. Nebo je ta podobnost čistě náhodná?

…

Kolegyně Zlámalová z Lidových novin napsala v článku o Portugalsku, že bankéře v zemích na periferii EU „svedlo euro“ ke špatným obchodům. Tohle snad už bylo vysvětleno mnohokrát. Svedla české bankéře v 90. letech ke špatným úvěrům koruna? Může česká koruna za problémy Bruntálska a Broumovska? Mohl za americký průšvih s hypotékami dolar? Bankéři jsou od toho, aby jim příliš levné peníze přišly včas podezřelé. Ale moc jim to nejde, to je fakt.

A když už jsme u Portugalska, tak to má oproti Irsku banky relativně v pořádku.

…

Evropská centrální banka zvýšila po dvou letech úrokové míry, a to o čtvrt procenta. Z jednoho procenta na 1,25 procenta. To se čekalo, takže jen stručně. ECB určitě nereagovala především na nestabilitu na Blízkém východě a spekulativní nárůst cen ropy. To všechno lze stále považovat za přechodné a dočasné faktory. Ani globální růst cen potravin není to hlavní. Ve hře jsou tzv. fundamenty: především rychlý růst v Německu, vzrůstající mzdové nároky v tzv. evropském jádru a vytížení kapacit.