Aby Putin nebyl v Soči se Zemanem a Ficem jako kůl v plotě

Poté, co neúčast na olympiádě v Soči oznámil poměrně okázale kromě německého prezidenta Joachima Gaucka také francouzský prezident François Hollande, najednou zařadil ruský prezident Putin zpátečku. Na svobodu půjde po deseti letech Michail Chodorkovskij i dvě členky punkového hnutí Pussy Riot.

Zde máme názorný příklad toho, jak principiálnost a solidarita „havlovského typu“ funguje v zahraniční politice a dokonce i v „zahraničním obchodě“, kterým olympiáda jako především komerční záležitost vlastně je. Putin se asi lekl. Ještě se nevyjádřili David Cameron ani Angela Merkelová - a také by se mohl nakonec ocitnout v Soči se Zemanem a Ficem jako kůl v plotě.

Na druhou stranu si nedělejme iluze. Jakmile bude po olympiádě, dá klidně všechny znovu zavřít. Nejde také jen o olympiádu, ale také – možná především – o promyšlenou reakci na ukrajinský vývoj. A například represivní politika vůči homosexuálům v Rusku určitě nepoleví. Jak píše na Bloombergu Leonid Bershidsky, chce se Putin prezentovat jako konzervativní lídr, který reprezentuje národní tradice a většinovou morálku.

…

Americká centrální banka oznámila harmonogram „konce tištění peněz“, tedy kvantitativního uvolnění, který na Reuters oslavuje Anatole Kaletsky.  Pro americkou ekonomiku je prý oznámení počátku „taperingu“ (zavírání kohoutků, řekněme) spolu s převažující podporou pro rozpočtový kompromis v obou komorách jednoznačně dobrou zprávou.  

Nejistota ohledně měnové a fiskální politiky, která dominovala byznysu, spotřebitelské a finanční náladě od roku 2008, je ve své podstatě vyřešena. Rozpočtová dohoda garantuje stabilitu jak v daních, tak ve výdajích nejméně do roku 2015 - a pravděpodobně až do inaugurace příštího prezidenta v lednu 2017. Úrokové míry se nezvýší, dokud nezaměstnanost neklesne pod 6,5 procenta, což se patrně nestane dříve než v roce 2015. Investoři mají jasnou stabilitu a výhled.

Nicholas Crafts na VoxEU píše, že krize eurozóny je z hlediska výpadku HDP dnes už větší než za Velké hospodářské krize v Británii. Zde je graf, který porovnává vývoj v eurozóně s vývojem v zemích, které měly během Velké deprese zlatý standard, a v těch, které jej neměly.  Lekce spočívá v tom, že země , které používaly zlatý standard, na tom byly mnohem hůř než evropské země, které ho nepoužívaly (Británie).

Mnohé evropské země budou procházet obdobím fiskální konsolidace, doprovázené velmi nízkým růstem či pokračující recesí. Tyto země by potřebovaly centrální banku podle vzoru padesátých let. Kdyby Evropská centrální banka ulehčila život dlužníkům, zvýšila inflační cíl, a tak část dluhu umazala, bylo by to vhodné.

Samozřejmě že to není centrální banka do normálních časů, a samozřejmě že to není centrální banka, kterou by Německo bylo ochotno akceptovat. Do depresivní ekonomiky se stlačenou poptávkou by se však taková centrální banka hodila lépe.