Ostrava, ČNB, bankovnictví, finance,Česká národní banka, logo, chodci
Autor: ČTK

Česká národní banka navzdory přibývajícím pochybám z mnoha stran znovu zvedla svoji hlavní úrokovou sazbu. Z rovných pěti procent ji posouvá na 5,75 procenta. Před rokem tato sazba činila 0,25 procenta, od té doby ji banka zvedla osmkrát spolu s tím, jak po pandemii ožívala ekonomika a hlavně rostla inflace. Dnešní sazba je nejvyšší od roku 1999.

Zdůvodnění je podobné jako při minulých zvýšeních. Kočírování inflace je hlavním posláním centrální banky a nastavení úroků je jejím hlavním nástrojem. Banka má dlouhodobý cíl inflaci na úrovni dvou procent, a to hlavní, o co nyní usiluje, je „ukotvenost inflačních očekávání“ – tedy udržet u veřejnosti víru v to, že nynější cenové skoky jsou jen přechodné, že se proti nim něco dělá a že časem se inflace k dvěma procentům vrátí.

Reklama
Reklama

Realita je totiž, jak známo, úplně jiná: dvouprocentní cíl se už nedaří držet víc než tři roky a zvlášť v posledním roce inflace výrazně vystřelila. Podle posledních čísel za březen bylo v Česku o 12,7 procenta dráž než loni a podle nových odhadů ČNB může inflace letos kvůli dozvukům dražších energií ještě zrychlit až na 15 procent.

„Inflace se v první polovině příštího roku rychle sníží a na jeho konci se vrátí k blízkosti dvouprocentního cíle,“ uvedl k nové prognóze ČNB její končící guvernér Jiří Rusnok. Ke zkrocení inflace má pomoci právě i zvýšení sazeb, ale za cenu ztlumení růstu ekonomiky, což banka dlouhodobě vykresluje jako nutnou oběť, aby nynější zdražování skutečně bylo přechodnou epizodou.

Sazba 5,75 procenta tvoří strop, za který si mohou do ČNB ukládat svoje finance běžné banky. A tím pádem funguje jako vodítko pro cenu peněz v ekonomice – čím je vyšší, tím vyšší úrok banky požadují od běžných klientů, protože jinak si mohou v ČNB peníze uložit bez rizika. V ekonomice, kde řada operací funguje na dluh, má vyšší úrok tlumící efekt. Omezuje zájem o nové úvěry, množství peněz v oběhu, a tím pádem zprostředkovaně i poptávku firem a domácností, která jinak při nadměrném rozmachu tlačí ceny vzhůru.

Velkou část nynější inflace mají na svědomí vnější tlaky. Zdražování bylo znát už po skončení pandemie kvůli rozpadu zaběhlých obchodních vazeb napříč světem, pak se přidal růst cen energií, který nyní pokračuje kvůli ruské válce na Ukrajině. Ta znamená hrozbu i pro další ceny komodit a potravin.

Podle ČNB i řady ekonomů, kteří její politiku většinou schvalují, ale nelze vše připisovat vnějším faktorům. Svoje ceny zvedají i ti, kdo nemusejí, protože zákazníci na to přistupují. Tento „průsak do domácí inflace“ chce ČNB nyní brzdit. Tlumení inflace však bude mít svoje náklady v podobě menšího výkonu ekonomiky. Její růst se má podle nové prognózy ČNB letos činit jen 0,8 procenta oproti únorovému odhadu ve výši tří procent.

Čtěte také: Inflace očima průměrné rodiny

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 992

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte