Karel Šimka, soudce, předseda NSS---Karel Simka
Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka • Autor: ČTK

Nový předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka přebírá funkci v době, kdy instituci stojí před velkou výzvou - a tou je otázka, jak se vypořádat se stále zvětšujícím se množstvím případů za stále stejného počtu soudců. Průměrná délka řízení v jednom případu před NSS je nyní rekordních 277 dní, přitom v roce 2019 šlo o 195 dnů a v roce 2015 o 154 dnů. Spolu s rychlostí vyřízení se přitom velmi výrazně liší i počet případů připadajících na jednoho soudce. „Je to plíživá katastrofa a ohrožuje to důvěru v justici,“ komentoval šéf NSS Šimka data, které Respekt získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Nejvyšší správní soud se v době svého vzniku, v roce 2003, stal druhou instancí, která přezkoumává  výsledek správního řízení – s možností rozporovat u něj v případě nespokojenosti jakékoliv rozhodnutí krajského soudu. Přístup k NSS je totiž téměř neomezený s výjimkou oblastí, jako je azylové řízení, řízení o přestupcích do 100 tisíc nebo třeba otázky cizineckého práva, ve kterých většinově jde pro zkušené soudce o poměrně snadno řešitelné případy.

Reklama
Reklama

Dobrý tým

„Po skoro dvaceti letech se ve většině soudních agend vyřešily jednodušší hmotněprávní otázky a soudci sjednotili judikaturu i v procesních věcech - a nyní tak před soudce často přistávají těžší spory typicky z oblasti daní nebo stavebního řízení, které k řešení vyžadují větší množství času,“ dodává další z důvodů zahlcenosti NSS právník David Kosař, který na Masarykově univerzitě působí jako vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví.

Čtěte také:Na klíčový post, o kterém rozhoduje prezident Zeman, se záhadně objevil nový kandidát

Navíc Kosař potvrzuje, že si už Češi poměrně zvykli na možnost obracet se až na „nejvyšší místo“. Nejenže se Nejvyšší správní soud musí se předloženými případy zabývat, zároveň je jeho rozhodovací činnost spojená s kvalitním odůvodňováním. NSS se tak paradoxně stal obětí svého vlastního úspěchu, o čemž svědčí, že téměř čtyřicet procent případů na krajských soudech dorazí nakonec na NSS. Do toho také nově přibyl přezkum vládních opatření v pandemii covid-19, což v součtu vedlo právě ke zvýšení počtu případů a prodloužení průměrné délky řízení.

Pro to, proč se liší počet nevyřízených případů na stolech jednotlivých soudců, už ale David Kosař jasnější vysvětlení nemá. Rozptyl mezi členy NSS je přitom výrazný: řadoví soudci Tomáš Langášek nebo Pavel Molek mají pod čtyřicet nedodělků, zatímco první příčky obsazují soudci s téměř 200 nevyřízenými podáními, z toho některé z nich dorazily i před více než jedním rokem (celkem má soud podle Karla Šimky 850 případů starší než jeden rok a 200 sporů starších než dva roky).

Čtěte také: Novým předsedou NSS bude Karel Šimka

„Počet případů na soudce zpravodaje, tedy soudce, kterému bylo sepsání rozhodnutí přiděleno, se odvíjí od několika faktorů. Nejdůležitější faktor představují asistenti daného soudce, kteří by měli tvořit stabilní, kvalitní a výkonný tým. V tom mají výhodu původem akademici, kteří mají podle dat mnohem méně nedodělků, protože si odchytávají na fakultách nejschopnější lidi, kteří jsou pro ně ochotní pracovat. Asistenti totiž uvolňují soudcům ruce, aby mohli soustředit na těžší věci, být aktivní v rozšířeném senátu nebo se věnovat specifické agendě, jakou představuje kárné řízení či volební otázky,“ pokračuje Kosař. Vždy do toho mohou vstoupit i faktory jako nemoc, ale takové krátkodobé výkyvy dobrý tým asistentů vykryje.

Podle Šimky hraje roli také styl práce. „Nemyslím si, že čísla mluví o tom, že nějaký soudce pracuje zbytečně pomalu. Ale je to jako ve fotbalové Premier League. Všichni hrají první ligu, někdo na tom však bude nejlépe a někdo hůře,“ komentuje předseda NSS rozptyl mezi případy na jednoho soudce. Nejvyšší správní soud měl za minulý rok téměř pět tisíc nových kasačních stížností (způsob, jak se bránit pravomocnému rozhodnutí krajského soudu) a tento „nápad“ se dělil mezi 30 soudců. „Víme, že většina našich soudců zvládne 100 až 110 případů ročně, takže to jsou počty, které v současném složení a podmínkách nemůžeme zvládnout,“ říká k tomu Šimka.

Navýšit asistenty

S nástupem do čela NSS chce proto zavést dvě změny, které by mohly být předzvěstí větší reformy správního řízení. První z nich je omezení možnosti občanů obrátit se na Nejvyšší správní soud v některých případech. K tomu bude potřeba přesvědčit politiky o změně zákona. Navíc v justici jde o dlouhodobě kontroverzní téma, protože hrozí, že odmítnutí případu bez většího odůvodnění se může zvrhnout v praxi, kdy někteří soudci Nejvyššího správního soudu – coby poslední instance – nepřijatelnost vysloví, a někteří naopak ne.

Nejvyssi spravni soud
Budova Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí v Brně • Autor: Profimedia

Druhým opařením je navýšení počtu asistentů ze dvou na tři pro každého soudce. „To už se děje. Postupně se na tři asistenty na soudce nakonec dostaneme,“ potvrzuje Šimka. Zároveň by chtěl zmenšit rozdíly mezi množstvím nedodělků napříč soudem také skrz tzv. stáže – kdy si NSS propůjčuje a „zaučuje“ krajské soudce, čímž se na určitý čas počet členů NSS zvětší. „Těm, kteří mají případů nejvíce, se tak ubere a přerozdělí se mezi zmíněné stážisty,“ vysvětluje s tím, že ve hře by do budoucna mohlo být i trvalé navýšení počtu soudců Nejvyššího správního soudu.

Dlouhodobě zahlcený Nejvyšší správní soud nepředstavuje problém pouze pro vnitřní fungování soudu, ale pro vymahatelnost spravedlnosti. „Necelý rok řízení před NSS není na první pohled ještě nic hrozného, ale pokud k tomu připočteme řízení před krajským soudem a obvykle dvě instance před správními orgány, je to už značně dlouhá doba,“ připomíná David Kosař s tím, že domoci se svých práv může ztratit svůj smysl, když takový proces trvá pět let.

„To například v územním nebo stavebním řízení může zcela zhatit záměr soukromého investora. V právu sociálního zabezpečení zase nevratně snížit kvalitu lidského života. U daní či hospodářské soutěže zase položit firmu. Pro efektivní řízení státu je rovněž nezbytný rychlejší dialog mezi mocí výkonnou a mocí soudní. Jinak NSS bude soudit ‚mrtvé právo‘, které už bylo legislativně překonáno,“ dodává právník Kosař.

yayayayaaya

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

zástupkyně šéfredaktora, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 514

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte