Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Záhada: kde jsou nakažení zaměstnanci z firem?

Touto dobou bychom už měli mít armádu pozitivních lidí zachycených testy v podnicích – jenže nemáme

Bulovka, testování na covid-19; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Bulovka, testování na covid-19; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Už týden musí firmy testovat své pracovníky: od středy 3. března platí tato povinnost pro podniky s více než 250 zaměstnanci, o dva dny později se pak měly přidat menší podniky s více než 50 zaměstnanci. Pokud by se systém opravdu rozběhl a fungoval, musely by tedy touto dobou již být provedeny miliony testů, což znamená řádově desetitisíce odhalených pozitivních lidí.

Každý takový pracovník musí kontaktovat lékaře nebo hygienickou stanici a poté jít na PCR test, který diagnózu potvrdí. Jenže – a tady se dostáváme k jádru záhady – počet PCR testů prakticky neroste: zatímco v týdnu před zahájením povinnosti testovat se v průměru denně uskutečnilo 33 tisíc testů, v následujícím týdnu to bylo 35 tisíc, o pouhé dva tisíce denně víc.

Dozvědět se, kolik testů dosud firmy uskutečnily a s jakými výsledky, přitom není možné. Jediná povinnost, kterou mají, je vyplnit jednou měsíčně tabulku s výsledky testování a poslat ji zdravotním pojišťovnám. Jinak výsledky zatím nikam hlásit nemusí, neboť vláda jim to nenařídila, takže neexistuje žádná centrální evidence, jak si vedou, a nikdo neví, jak na tom jsme. Místo abychom měli přesná data, nacházíme se v pozici zoologů, kteří musí odhadovat stav zvířecí populace pomocí nepřímých indikátorů.

To, co zatím pozorujeme, je nárůst počtu antigenních testů. Příčinou je to, že některé firmy samy netestují a namísto toho své zaměstnance posílají na veřejné testy, takže systém je v mnoha regionech naprosto zahlcený. Veřejných antigenních testů probíhá celkem dost, ve všední den kolem sta tisíc, ale protože záchyt pozitivních případů u plošného testování dosahuje jen asi 1,4 procenta, počet odhalených lidí s covidem není tak velký, aby výrazněji atakoval systém PCR testování. Jinými slovy: každý, koho veřejný antigenní test odhalí, musí na kontrolní PCR, ale nejde o dramatické počty lidí.

Kde jsou tedy všichni ti hypotetičtí pozitivní zaměstnanci odhalení testy, které byly skutečně provedeny přímo ve firmách? Vysvětlení se nabízí několik: za prvé, žádní neexistují, protože firmy zatím skoro netestovaly. Čekají totiž na poslední možný termín: velké podniky musejí být hotové do pátku 12. března, ty menší do pondělí 15. března. A firma, která testy uskuteční až poslední možný den, tak ušetří – testovat se nadále musí aspoň jednou každý týden, takže kdo maximálně posune začátek celého procesu, nemusí platit jedno kolo testů.

Druhou možností je, že armáda pozitivních zaměstnanců se skutečně formuje, ale systém ji nedokáže vstřebat. Na PCR test se v některých regionech čeká řadu dní – poté, co tento druh testování ukončily akademické laboratoře, je kapacita omezená. V takovém případě lze jen doufat, že lidé s pozitivním výsledkem stráví dobu čekání na potvrzující PCR test v izolaci. Problém by měl ale někdo řešit, protože počty čekajících se budou s rozbíhajícím se firemním testováním zvyšovat.

Zřejmě nejhorší je třetí možnost: testování ve firmách běží, ale protože jde většinou o málo citlivé samotesty, je záchyt minimální. Ať je to ale jakkoliv, všechny tři varianty naplňují varování, které jsme přinesli v aktuálním čísle Respektu: systém testování v podnicích měla vláda promyslet už dávno, rozjíždět jej postupně a dřív než v maximálně eskalující krizi.

Pokud to neudělala, pak měla průmysl 1. března zavřít, dokud nebude jasnější, jak postupovat. Průzkum bojem, jakého jsme nyní svědky, není v situaci, v níž se Česko nachází, tou nejlepší metodou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].