15
Nádraží ve Lvově • Autor: Milan Bureš

 

Pátek, 22:26: Boje na východě Ukrajiny pokračují, proruští separatisté podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od Mariupolu. V tomto obléhaném městě je situace nadále kritická, podle radnice zde zahynulo téměř 1600 civilistů. Nově se střety rozšířily i na západ: Rusové vyřadili z provozu vojenská letiště u Lucku, který je jedním z center volyňských Čechů, a u Ivano-Frankivsku, ležícím 150 kilometrů od slovenské hranice.

Reklama
Reklama

Británie je ale přesvědčena, že ruské jednotky stále narážejí na silný odpor Ukrajinců a nepostupují tak rychle, jak plánovaly, podle všeho se ale přeskupují a chystají nový postup na Kyjev. Množí se zároveň náznaky o zapojení běloruské armády, přičemž podle Kyjeva může být záminkou páteční útok ruského letadla na běloruskou vesnici. Ukrajinská armáda uvedla, že v bojích zahynul už třetí vysoce postavený příslušník ruských ozbrojených sil - generálmajor Andrej Kolesnikov, velitel 29. armády Východního vojenského okruhu.

https://www.youtube.com/watch?v=0Adq5y0Oup4

K předchozím incidentům v jaderných provozech v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně přibyl ve čtvrtek další, když ruská armáda ostřelovala jaderný výzkumný institut v Charkově. Společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom uvedla, že ukrajinské jaderné elektrárny fungují stabilně, zástupkyně šéfa OSN Izumi Nakamicu však připustila, že každým dnem stoupá pravděpodobnost, že v ukrajinských jaderných elektrárnách dojde k nehodě. Ukrajinská rozvědka tvrdí, že elektrárna Černobyl, která je stále bez dodávek elektřiny, se má stát cílem teroristického útoku, z nějž chce Rusko obvinit Ukrajinu.

Exodus Ukrajinců rychle pokračuje, podle Mezinárodní organizace pro migraci jich už odešlo ze země přes 2,5 milionu a z toho více než 1,5 milionu přešlo hranici do Polska. Celkově je mimo domovy na sedm milionů lidí. České úřady vydaly 121 tisíc speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí a poslanci rozhodli o tom, že uprchlíci z Ukrajiny budou moci dostat finanční příspěvek, ulehčí se jim cesta k povolení pobytu a k získání práce. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 21:00: Zpravodaj České televize Václav Černohorský z Irpině  severozápadně od Kyjeva hlásí, že se zdá, jako by dění na tamní frontě „zamrzlo“. Alespoň na místech, kde natáčel spolu s kameramanem Pavlem Němečkem. Město je zdevastované a jeho obyvatelé trpí, v ulicích leží mrtví vojáci a lidé, kteří se ještě neevakuovali do Kyjeva, nemají přístup k adekvátní lékařské péči. (čt24)


Pátek, 19:33: Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila  předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 18:20: Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to americký prezident Joe Biden s tím, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu. Biden ve středu uvedl, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.  Přerušení běžných obchodních vztahů s Ruskem je dalším ze série opatření, kterými se Washington snaží přimět Moskvu, aby ukončila válku ve více než 40milionové Ukrajině. Povede mimo jiné ke zvýšení dovozních cel. Například clo na překližku podle listu The Wall Street Journal stoupne z nuly na 30 procent. (čtk)


Pátek, 17:11:  Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se také shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím.

Lídři se dva týdny po zahájení ruského útoku sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Lídři se rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 15:31: Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na pátek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. „Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram. „Rozhodnutí politiků se musí shodovat s náladou jejich národů, evropských národů… Evropská unie pro nás, pro Ukrajinu, musí udělat víc,“ naléhal ukrajinský prezident.

Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU jen několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise (EK) či Evropský parlament (EP) na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí unie ale nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na pátek deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“, žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

Zelenskyj se rovněž vyjádřil k bojům na Ukrajině, které podle něj dospěly k rozhodujícímu okamžiku. „Není možné říct, kolik dní ještě budeme potřebovat na osvobození ukrajinské země. Ale můžeme říct, že to dokážeme. Protože už jsme dosáhli strategického bodu obratu,“ prohlásil ukrajinský prezident a vyzval mezinárodní společenství, aby prostřednictvím sankcí zvýšilo tlak na Rusko.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč dnes řekl, že ruské územní zisky na Ukrajině se zastavily a že ruská armáda za posledních 24 hodin nijak nepokročila. „Naše protivníky zastavily prakticky ve všech směrech vzdušné údery, odpalování raket a pozemní útoky,“ řekl Arestovyč. Ukrajinská armáda podle něj provedla protiútoky u Kyjeva i Charkova. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 10:30:  Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Šéf Kremlu rovněž podpořil Šojguovu iniciativu předávat západní zbraně ukořistěné na Ukrajině proruským povstalcům na východě země.

Šojgu na zasedání bezpečnostní rady státu řekl, že obdržel „obrovské množství žádostí od nejrůznějších dobrovolníků z různých zemí, kteří chtějí přijet do Luhanské a Doněcké lidové republiky“, píše agentura TASS s odkazem na dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny. Někteří z nich podle šéfa resortu obrany „pomáhali v boji“ proti takzvanému Islámskému státu. (ceskenoviny.cz)

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1502234977836146689


Pátek, 9:07: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell lídrům navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.

„Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány. Na konkrétní podobě sankcí se ale političtí vůdci neshodli. Zejména pobaltské země prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé státy v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy EU nezavede. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 08:40:  Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha, které leží severně od obléhaného Mariupolu. Ruská armáda rovněž vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nachází na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tamní úřady následně potvrdily letecké útoky. Luck je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z center volyňských Čechů, Ivano-Frankivsk leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic. Obě města leží daleko od hlavních směrů ruské ofenzivy, a útoky tak mohou naznačovat nový směr války. Noční nálety na město Dnipro zabily nejméně jednoho člověka. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 22:00:  Bez výsledku skončilo jednání šéfů diplomacií Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku. Rusko podle Kuleby podmiňuje zastavení agrese kapitulací Kyjeva, trvá na neutralitě a demilitarizaci Ukrajiny. Rozdílné zůstávají interpretace středečního útoku na nemocnici v Mariupolu, na nějž ruská armáda znovu útočila i ve čtvrtek.

Ukrajinské informace o středečním ruském zásahu nemocnice v Mariupolu dnes Moskva zpochybnila na několika úrovních. Podle Lavrova byl objekt v době útoku už dávno bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů; ruské ministerstvo obrany navíc později vůbec popřelo, že by na město byly prováděny letecké údery. Ukrajina tvrdí, že při náletu zahynuli tři lidé včetně dítěte a 17 osob bylo zraněno a že útok se týkal nemocnice včetně porodního oddělení. Útok kritizovala řada zahraničních státníků.

Na Ukrajině se podle viceprezidentky Iryny Vereščukové otevřelo sedm koridorů pro evakuace z měst obléhaných ruskou armádou. Začít měla i v Mariupolu, kde lidé žijí několik dní bez vody a elektřiny, ale také ve čtvrtek se musel humanitární konvoj kvůli bojům vrátit. Naproti tomu oblast města Sumy mohlo opustit 12 000 civilistů. Z Izjumu v Charkovské oblasti se podařilo přepravit 2000 lidí a další odjeli z okolí Kyjeva. Podle starosty Vitalije Klička už z hlavního města uprchla přibližně polovina z 3,5 milionu obyvatel. Podle Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny kvůli válce dosud odešlo 2,3 milionu lidí. Téměř 1,5 milionu jich překročilo hranice do Polska. Do Česka podle nynějších odhadů může postupně přijít přes 400 tisíc uprchlíků, z údajů mobilních operátorů vyplývá, že zatím dorazilo kolem 200 tisíc.

https://www.youtube.com/watch?v=oqJq2ZEF1Nk

Předseda Evropské rady Charles Michel dal před večerním neformálním jednáním lídrů unijních zemí najevo, že EU se zamýšlí nad dalšími kroky, které by přiměly Moskvu ukončit agresi na Ukrajině. Unie se chce také postupně zbavit závislosti na ruském plynu a posílit společnou obranu. Francouzský prezident Emmanuel Macron a představitelé některých dalších západoevropských států jsou ale proti tomu, aby se Ukrajině nabídla rychlá cesta do evropského bloku.

Británie přidala na svůj sankční seznam ruského miliardáře a majitele fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče, podnikatele Olega Děripasku, šéfa ropného koncernu Rosněfť Igora Sečina a blízké spolupracovníky prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal, že ruská ekonomika zažívá šok, a sankce Západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. Její důsledky ale podle něj budou minimalizovány. Lavrov prohlásil, že Rusko nynější ekonomickou krizi zvládne a do budoucna již nikdy nebude chtít být na Západu ekonomicky závislé. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 17:00:  Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, je v Moskvě, aby se šéfem Kremlu jednal o mírovém řešení války na Ukrajině, napsal portál Politico. Německá média Schröderovu cestu do Ruska považují za překvapení, protože bývalý kancléř v posledních týdnech čelil tvrdému tlaku, aby se od ruské invaze jasně distancoval a aby se vzdal funkcí v ruských státních energetických společnostech.  Portál Politico uvedl, že návštěva Moskvy navazuje na Schröderův rozhovor s neupřesněným ukrajinským politikem v Istanbulu. Ten byl součástí ukrajinské delegace pro mírové rozhovory s Ruskem.

Deník Bild k tomu napsal, že Schröder odjel do Moskvy bez koordinace s německou vládou a bez toho, aby informoval domovskou sociální demokracii (SPD). Bývalý kancléř, který s ohledem na své současné angažmá v ruských podnicích je v podstatě Putinovým zaměstnancem, není v Rusku jako německý politický vyslanec, dodal list. Schröder dosud ruskou invazi komentoval prohlášením na sociální síti LinkedIn, ve kterém napsal, že se obě strany, tedy Rusko i Západ, dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. O tvrdých sankcích uvedl, že je třeba předejít zpřetrhání zbývajících politických, hospodářských a společenských vazeb mezi Ruskem a Evropou.

SPD na konci února Schrödera dopisem vyzvala, aby z ruských firem odstoupil. Někdejší kancléř na to dosud nereagoval. Konkrétní lhůtu však nedostal. Jihokorejská manželka bývalého kancléře Kim So-jon na sociálních sítích vyjádřila rozhořčení, jakému tlaku je její muž vystaven. Také uvedla, že se na Schrödera mnozí obracejí, zda by mohl pomoci s vyjednáváními. (čtk)


Čtvrtek, 14:30: Počasí může mít zcela zásadní vliv na postup ruských vojsk Ukrajinou, uvedla francouzská stanice France 24. Ruská invazní vojska totiž budou vedle silného ukrajinského odporu čelit i tání sněhu a bahnitým cestám, které prakticky znemožní postup těžké techniky. Hluboké bahno už takto zvrátilo několik dějinných bitev, zpomalilo i Napoleona.

Rasputica je označení pro jev, který se na Ukrajině, ale také v Rusku a Bělorusku vyskytuje pravidelně dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Na podzim cesty v rovinatých regionech zneprůchodní přívaly deště, na jaře to pak bývá tání sněhu a tento jev pak je ještě horší než na podzim. Rasputica se obvykle objevuje asi v polovině března, letos ale po mírných lednových teplotách přišla o něco dříve.

Masy lepivého bahna představují riziko zejména pro těžkou techniku. Podle vojenských odborníků je rasputica jedním z důvodů, proč ruské kolony na Ukrajině postupují tak pomalu a zároveň pomaleji, než vedení ruské armády očekávalo. Rozbahněný terén je teď hlavně na východě a severu Ukrajiny. „Nastalo mnoho situací, kdy ruské tanky a další vozidla projížděla přes pole a byla zablokována. Vojáci byli nuceni je opustit a pokračovat pěšky,“ řekl agentuře AFP ukrajinský vojenský analytik Mykola Beleskov. „Tento problém existuje a bude se dál zhoršovat,“ dodal.

https://twitter.com/jaylyall_red5/status/1499767414338342919

Na rasputicu doplatila i Napoleonova armáda při ústupu z Ruska v roce 1812. Bahno tehdy natolik zpomalilo jejich postup, že je v nehostinném kraji zastihla krutá zima. V zimě 1941 rasputica zpomalila postup Adolfa Hitlera při útoku na Sovětský svaz, a přispěla tím k první porážce Třetí říše. Nepřízeň počasí pak působila obtíže i na druhé straně při protiútoku rudé armády v roce 1943.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi 24. února a předpokládal, že zemi za několik dní dobude, kalkul ale nevyšel a ruské jednotky se dostávají do obtížné situace. Ruské jednotky nemohou opustit hlavní silnice a nemohou dobývaná města obklíčit. To zvýhodňuje obránce, zejména pokud používají lehké prostředky a dobře znají terén. S tím souhlasí odborník na politické násilí v občanské a konvenční válce Jason Lyall, který přednáší na americké univerzitě v Dartmouthu. „Ukrajinská armáda má čtyři zbraně: Javelin, Stinger, rasputicu a TikTok,“ napsal shrnul na twitteru s odkazem na obranná zařízení Javelin a Stinger a na sociální síť hojně využívanou k informování o válce. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 12:11: V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. (ct24)


Čtvrtek, 11:00: Na Ukrajině se otevřelo sedm koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Oznámila to ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, podle které mají evakuace začít i v Mariupolu. Konvoje, které mají převézt do bezpečí tisíce obyvatel, už vyjely například z východoukrajinského města Sumy a blízkých obcí, řekl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj.

Evakuace ze Sum začaly v úterý, od té doby město opustily tisíce lidí koridorem, který vede do středoukrajinské Poltavy. Gubernátor řekl, že Sumy a blízká Ochtyrka byly v noci na čtvrtek opět pod ruskou palbou, úderem ranních 9:00 ale začal platit domluvený klid zbraní. Evakuace jsou na plánu i v okolí Kyjeva. Do bezpečí budou autobusy svážet lidi z Irpině, Hostomelu a Boroďanky.  (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 10:00: „Přestože Rusko nepočítalo s takovým odporem, pořád má k dispozici dalších několik stovek tisíc vojáků, které v případě nutnosti může nasadit. Přece jenom válka trvá teprve dva týdny. Vezměte si, že Hitlerovi trvalo pět týdnů, než se mu podařilo obsadit polovinu Polska, což je mnohem menší země než dnešní Ukrajina. Ale s okupačním režimem to budou mít Rusové v každém případě velmi těžké. Žádní Ukrajinci Rusy nevítají jako osvoboditele. Lidé budou možnou ruskou okupaci snášet s velkou nevolí. V okupovaných městech a oblastech jsou už nyní protiruské demonstrace. To myslím Kreml nečekal,“  říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední izraelský armádní analytik Jagil Henkin.


Čtvrtek, 09:50: Prezident Miloš Zeman v souvislosti s válkou na Ukrajině upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Svět podle něj může spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů konfliktu. Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal. „Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001,“ poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 09:00: Zástupci ukrajinských úřadů v noci na čtvrtek informovali, že více měst je pod ruskou palbou. Gubernátor Sumské oblasti na severovýchodě země Dmytro Žyvyckyj podle ruskojazyčné verze britské BBC uvedl, že terčem ruských náletů se stala města Sumy a Ochtyrka. Žyvyckyj také řekl, že se opět otevře humanitární koridor, kterým civilisté budou moci opustit Sumy. Podle Britů ruský konvoj u Kyjeva učinil jen malý posun a utrpěl další ztráty.  (ceskenoviny.cz)


Středa, 23:10: Praha - Ruský nálet na ukrajinský Mariupol, při kterém byla zasažena dětská nemocnice, je válečným zločinem, uvedl český premiér Petr Fiala (ODS). Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze zabíjení nevinných žen a dětí. Za válečného zločince označil Putina také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O situaci na Ukrajině hovořil se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Podle prvotních zpráv z obléhaného Mariupolu se terčem ruského ostřelování a bombardování staly dětská nemocnice a porodnice. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko zatím potvrdil 17 zraněných z řad ošetřujícího personálu.

https://twitter.com/P_Fiala/status/1501630008544145412


Středa, 22:00:  Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selže a nehledě na vyústění vojenského konfliktu nakonec odejde z války jako poražený. Na tiskové konferenci to  řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Putin má podle něj v plánu Ukrajinu týrat, ovšem nemůže si získat přízeň Ukrajinců ani postavit do jejich čela loutkovou vládu. „Jsem přesvědčen, že Putin selže a Rusko utrpí strategickou porážku,“ citoval Blinkena deník The Guardian. Jeho slova navazují na vyjádření některých komentátorů, podle nichž Putin už válku prohrál, protože reakce Ukrajinců na vpád ruských vojsk vyvrátila jeho argumentaci použitou ke zdůvodnění invaze. Blinken nicméně naznačil, že ona strategická porážka nemusí zahrnovat porážku vojenskou. (ceskenoviny.cz)


Středa, 19:00: Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří tam padli do zajetí. Prezident Vladimir Putin přitom přítomnost odvedenců na Ukrajině podle tiskových agentur předtím popíral s tím, že bojů se účastní pouze profesionální vojáci, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Kreml slíbil potrestat ty, kteří odvedence na Ukrajinu vyslali.

„Bohužel bylo odhaleno několik skutečností o přítomnosti branců v jednotkách ruských ozbrojených sil, které se účastní speciální vojenské operace na území Ukrajiny. Prakticky všichni tito vojáci už byli staženi na ruské území,“ citovala agentura Interfax mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova. Speciální operací označují ruské úřady invazi na Ukrajinu.

https://www.youtube.com/watch?v=MzNjNh9sB9A

Konašenkov také uvedl, že „jedna z jednotek plnících logistické úkoly“ byla napadena a několik vojáků, včetně branců, bylo zajato. „V současné době jsou přijímána vyčerpávající opatření, aby se zabránilo odesílání branců do bojových oblastí a aby byli zajatí vojáci propuštěni,“ dodal.

Putin v úterý uvedl, že branci na Ukrajinu posíláni nebudou. „V bojových operacích nejsou a nebudou žádní vojáci vykonávající povinnou vojenskou službu. Nedojde ani k dodatečnému povolání záložníků,“ řekl. Ruské zákony nasazení branců v boji zakazují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že všichni velitelé jednotek dostali kategoricky nařízeno nevysílat brance k plnění jakýchkoliv úkolů na Ukrajině. Vojenská prokuratura podle Peskova dostala podklady pro možné potrestání odpovědných osob, které směrnici prezidenta Putina neplnily.

Ruská senátorka Ljudmila Narusovová minulý týden při parlamentní diskusi řekla, že podle jejích informací z jedné stočlenné roty ruské armády přežili boje na Ukrajině pouzí čtyři branci. Ti byli donuceni podepsat smlouvu s armádou, anebo ji někdo podepsal za ně. (ceskenoviny.cz)


Středa, 18:00: Při ruském náletu a dělostřeleckém ostřelování města Mariupol na východě Ukrajiny byla zasažena i dětská nemocnice a porodnice, podle ukrajinské policie bylo zraněno a zabito mnoho žen. Počet obětí zatím nebyl zveřejněn. (ceskenoviny.cz)


Středa 15:30: List The Jerusalem Post  s odvoláním na zdroje blízké sobotním jednáním premiéra Naftaliho Bennetta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že Rusko dalo „konečnou“ verzi nabídky na ukončení současné krize – a Volodymyr Zelenskyj se má vyjádřit, zda ji přijme, nebo odmítne. Ukrajinský prezident prý může upevnit nezávislost Ukrajiny, avšak za vysokou cenu.

Podle deníku je nabídka horší než ta, již mohl Zelenskyj mít před invazí, ale současně „názorové rozpory obou stran nejsou velké“. Putin nařídil armádě zastavit operaci a dodržet příměří, zatímco čeká na Zelenského rozhodnutí. Pokud bude odmítavé, dá prý vojsku příkaz k plnému nasazení, což může změnit podobu Ukrajiny.

Zelenskyj má kývnout na to, že se vzdá Donbasu a oficiálně uzná proruské disidenty. Dále má slíbit, že Ukrajina nevstoupí do NATO, přistoupit na zredukování armády a vyhlásit neutralitu. V případě odmítnutí zemřou tisíce, možná desítky tisíc Ukrajinců a je možné, že Ukrajina ztratí nezávislost, píše deník.

Russia Kavkaz 2020 Military Drills
Zleva ruský ministr obrany Šojgu, prezident Putin, náčelník generálního štábu Gerasimov • Autor: Profimedia

Bennett prý nejel do Moskvy s úmyslem být prostředníkem mezi oběma stranami, ale s cílem seznámit se s Putinovým názorem, jeho duševním stavem a limity, které nehodlá překročit. O tom měl pak informovat Západ.

Deník také píše, že Ukrajina a Rusko mezi sebou jednají přímo a tyto rozhovory jsou závažnější, než to prezentuje Západ. Kyjev se o informace z těchto jednání se Západem nedělí, protože nechce zmírňovat pocit naléhavosti situace, jaký ve světě panuje, dodává list.

Ukrajinci znají přesně požadavky Moskvy a vědí, že v příštích dnech je čeká zásadní rozhodnutí. Na Ukrajinu nikdo nenaléhá, rozhodnout se musí Zelenskyj. Podle deníku je Putin odhodlán pokračovat a rostoucí komplikace ho neodrazují. Naopak. Nemůže couvnout, takže čím víc se bude válka komplikovat, tím větší bude tlak na to, aby prokázal, čeho dosáhl. I když se ukázalo, že Rusko nezvítězí rychle, Putin je odhodlanější než kdy dřív.


Středa, 13:05:  Vláda schválila vyslání až 650 vojáků na Slovensko. V zemi bude většina z nich působit v mnohonárodní jednotce NATO, česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem. Misi musí ještě odsouhlasit Parlament. Mandát bude platný do 30. června 2023, náklady obrana odhaduje asi na 540 milionů korun.

Návrh předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, s migrací bude pomáhat další dvacítka. Zbytek mandátu je určen jako rezerva například pro střídání vojáků. Vytvoření bojového uskupení na Slovensku je součástí snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo po útoku Ruska na Ukrajinu. Zapojit by se do něj mělo také Polsko, Slovinsko a USA, Německo s Nizozemskem slíbily zajištění protivzdušné obrany včetně vyslání systému Patriot. Podobné jednotky by měly vzniknout i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. (čtk)


Středa, 12:54: Černobylská jaderná elektrárna je bez elektrického proudu, což by mohlo vést k úniku radiace, protože bez elektřiny nelze zajistit chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Oznámila to dnes státní společnost Enerhoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny. Elektrárnu obsadili nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruští vojáci. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho uvedla, že práci na obnovení dodávek elektrické energie znemožňují pokračující boje. Situaci dál sleduje a slibuje, že o případných změnách situace bude informovat. (ceskenoviny.cz)


Středa, 12:27: Vlády členských zemí EU připravují kvůli ruské agresi na Ukrajině nové sankce, které plánují uvalit na zhruba stovku Rusů napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého by rozhodnutí mohlo padnout ještě ve středu. „Členské státy pracují na balíčku sankcí, cílených na asi 100 lidí na různých úrovních (ruské) státní správy,“ řekl Borrell. Mohlo by se jednat o zákaz cestování či o zmrazení majetku. (ceskenoviny.cz)


Středa, 12:23: Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokument, o němž tvrdí, že jde o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala. Část Donbasu na východě Ukrajiny ovládají proruští separatisté. Ochranou ruského obyvatelstva v Donbasu Moskva mimo jiné ospravedlňuje svou nynější agresi vůči Ukrajině.

Podle ruského ministerstva ve zmíněném rozkazu z ledna, který byl předán velení ukrajinské Národní gardy, je „podrobně rozepsán plán přípravy jedné z úderných skupin na útočné operace v zóně takzvané operace spojených sil v Donbasu“, napsala agentura  TASS. Tajný rozkaz podle Moskvy vydal velitel Národní gardy generálplukovník Mykola Balan 22. ledna. Podle názvu dokumentu se mělo jednat o „organizaci výcviku praporu taktické skupiny 4. operační brigády k plnění bojových (speciálních) úkolů v operaci společných sil v rámci brigády ozbrojených sil Ukrajiny“.

Rusko také obviňuje Ukrajinu, že vyvíjela biologické zbraně a podezírá USA, že se na programu podílely. (ceskenoviny.cz)


Středa, 11:52: Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. (ct24)


Středa, 11:00: Podle odborníka na Rusko Petra Kratochvíla z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Putin chce rozšířit území samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny a spojit je s pobřežím Černého moře a Krymem. „Zbytek Ukrajiny si podle mého názoru představuje jako jakýsi vojensky oslabený a ekonomicky zdecimovaný protektorát, který se nebude Rusku v ničem protivit,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz.


Středa, 10:00: Rusko na středu znovu slíbilo klid zbraní s záměrem umožnit evakuaci civilistů z ukrajinských měst. Jeden ze šesti koridorů se má týkat Mariupolu, kde dochází pitná voda, jídlo i elektřina. V úterý ale bylo podle Kyjeva příměří porušeno. Příslušníci ruské národní gardy tvrdí, že převzali kontrolu nad ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou, uvedla agentura TASS. Ukrajinští obránci byli údajně propuštěni. Podle ukrajinské strany je ale Rusové mučí a odmítají pustit. Ani jedno z tvrzení nelze ověřit. (ct24, aktuálně.cz) 


Úterý, 22:21:  Ruské síly se opakovaně pokusily obsadit přístavní město Mykolajiv na jihu Ukrajiny, ale jejich útoky ukrajinské jednotky odrazily. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásil poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Ukrajinští vojáci také odrazili snahy ruských sil o vstup do východukrajinského Charkova a zmařily plánovanou operaci 120 ruských výsadkářů u hranic, sdělil gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. „Potřebovali by desetkrát větší sílu, aby Mykolajiv dobyli,“ uvedl Arestovyč. Na druhé straně země podle Syněhubova ruští výsadkáři přistáli u pohraničního města Vovčansk, které se nachází asi 50 kilometrů od Charkova, ale ukrajinské jednotky je podle něj zahnaly. (aktuálně.cz)


Úterý, 22:00  Rusko od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. Bližší informace Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové. Rusko zavedení humanitárních koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě úterní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem. Bojující strany se vzájemně obviňovaly z porušování dočasného příměří.

Ukrajina odmítla využít jakékoli humanitární koridory nabízené Ruskem, které by Ukrajince vedly na ruské nebo běloruské území, odkud ruská vojska na zemi útočí. Podle Kyjeva ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel. Podle ukrajinských představitelů dochází v některých obléhaných městech potraviny, voda a další zásoby a někteří varovali před „humanitární katastrofou“. Zřejmě nejhorší situace panuje v Mariupolu. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 20:55:  Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky MiG-29, uvedl na twitteru mluvčí ministerstva zahraničí ve Varšavě Lukasz Jasina. O poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí ruské invazi. „Po konzultacích vlády a prezidenta je Polsko připravené bezodkladně a bezplatně přemístit všechny svoje letouny MiG-29 na základnu Ramstein a předat je k dispozici vládě Spojených států,“ napsal Jasina. Podle portálu gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje. (aktuálně.cz)


Úterý, 17:30: Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států, jak vyplývá z prohlášení EK.

Ruská invaze na Ukrajinu minulý měsíc způsobila revizi energetických priorit 27 členských zemí EU. Rusko se na dodávkách zemního plynu do unie podílí zhruba 40 procenty. Nové plány navazují na unijní politiku zaměřenou na změny klimatu. Jejím cílem je snižovat rychleji emise v tomto desetiletí a snížit spotřebu plynu v EU o 30 procent.

Podle EK by plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měl letos nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových, které EU dostává ročně z Ruska. Do roku 2030 by mohlo pomoci snížit závislost i vyšší využívání biometanu a vodíku.

https://www.youtube.com/watch?v=dDeOiRTWRzM

Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Snížení termostatů o jeden stupeň Celsia by mohlo letos ušetřit dalších deset miliard metrů krychlových. Nahrazení plynových kotlů 30 miliony tepelných čerpadel by do roku 2030 mohlo ušetřit dalších 35 miliard metrů krychlových plynu, dodala EK.

Některé země usilují o více peněz EU na ochranu spotřebitelů před prudkým růstem evropských cen plynu, které tento týden dosáhly nových maxim. Země mohou zdanit zisky energetických firem z vysokých cen plynu, aby vykompenzovaly vyšší účty za elektřinu, uvedla EK. Mezinárodní energetická agentura uvedla, že podobné daně by mohly letos přinést až 200 miliard eur.

Tok plynu do Evropy je od invaze, kterou Rusko označuje za zvláštní vojenskou operaci, zatím stabilní. Moskva však v pondělí varovala, že západní sankce na ruskou ropu by ji mohly přimět k uzavření hlavního plynovodu do Evropy. Sankce na ropu podporují USA, evropské země však nejsou v názoru na zavedení takových sankcí jednotné.

EU také navrhne, že zásobníky plynu zemí EU budou muset být vždy do 1. října naplněné z 90 procent. V současnosti jsou naplněné z 27 procent. Současné dodávky z jiných zemí a zásoby ve skladech jsou dostatečné na to, aby Evropa přečkala letošní zimu. Analytici ale tvrdí, že dlouhodobé zastavená ruského dovozu by zasáhlo evropskou ekonomiku a vyžádalo si mimořádná opatření jako uzavření továren.

Česko chce prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chce si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska. Vytvoření takových rezerv by podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stálo zhruba 8,5 miliardy korun. S odvoláním na dokument ministerstva průmyslu a obchodu to dnes uvedl Deník N. Návrh ministerstva má podle deníku projednat ve středu vláda. Celková česká spotřeba plynu loni podle dat Energetického regulačního úřadu dosáhla 9,5 miliardy metrů krychlových. (ceskenoviny.cz, denikn.cz)


Úterý, 15:40: Premiéři zemí Visegrádské skupiny se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Po jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. O situaci na Ukrajině nejprve jednali samostatně premiéři zemí V4. Ruská válečná agrese v zemi se podle Fialy středoevropského společenství bezprostředně dotýká, napsal na twitteru. Po společném jednání s Johnsonem se shodli i na dalším posilování spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Odpoledne Fiala položil věnec u památníku bitvy o Británii a čeká jej ještě bilaterální jednání s britským premiérem. (ceskenoviny.cz)

https://twitter.com/P_Fiala/status/1501160252670193664


Úterý, 15:11: Německý kancléř Olaf Scholz se na videokonferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem shodli, že podpoří všechna jednání o diplomatickém řešení války na Ukrajině. Konkrétní kroky, jak podpora mírových jednání bude vypadat, ale Berlín nezmínil. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 14:40: Válka nesmí přerůst mimo Ukrajinu, varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty a Moskvu vyzval k ukončení konfliktu. „Naší odpovědností je zajistit, aby konflikt neeskaloval a nerozšířil se mimo Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg. „Budeme chránit a bránit každou píď spojeneckého území,“ ujistil šéf aliance po boku Egilse Levitse, prezidenta Lotyška, které vstoupilo do NATO v roce 2004 a sousedí i s Ruskem.

Ruská invaze na Ukrajinu podle Stoltenberga způsobuje strašné utrpení a humanitární dopad situace je zničující. „Existují věrohodné zprávy, že civilisté se při evakuaci ocitají pod palbou,“ řekl. „Brát si civilisty na mušku je válečný zločin a je to naprosto nepřijatelné,“ dodal Nor a zdůraznil potřebu humanitárních koridorů, které budou zcela bezpečné. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 12:29: Na Ukrajině, která už téměř dva týdny čelí ruské invazi, se podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen jednoho města, východoukrajinského Sumy, ač ruská strana oznámila, že umožní evakuaci civilistů z pěti měst - z některých měl ovšem koridor směřovat do Ruska či Běloruska. Před ruskou invazí na Ukrajině už podle OSN uprchly na Západ dva miliony lidí, víc než polovina do Polska.

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Moskva poté oznámila otevření humanitárních evakuačních koridorů z Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sumy. Ukrajinská agentura Unian ale dopoledne informovala, že evakuace začala jen ve městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 09:00 SEČ a zamířila do středoukrajinské Poltavy. Klid zbraní má platit do 20:00 SEČ. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 10:19: Ruské jednotky jsou podle britského ministra obrany Bena Wallace stále zoufalejší a brutálnější. Důvodem je, že nepostupují, zasekl se podle něj i několikakilometrový ruský konvoj. (aktuálně.cz)

https://twitter.com/shaunwalker7/status/1500951390251888641


Úterý, 10:11: Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že na Ukrajině začalo dohodnuté příměří a že se v pěti městech otevřely humanitární koridory pro evakuaci civilistů. Podle ruské strany se to týká Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sumy. Ukrajinská agentura Unian uvedla, že evakuace začala jen ve východoukrajinském městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 10:00 (09:00 SEČ). Právě město Sumy se v noci stalo terčem ruského náletu, při němž zemřelo 18 lidí. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 9:30:  Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak s tím, že z takové situace by nikdo neměl prospěch. „Máme plné právo přijmout reciproční rozhodnutí a uvalit embargo na dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1, který je dnes vytížen až na 100 procent,“ prohlásil. „Ale ještě toto rozhodnutí nepřijímáme.“ Rusko se však podle něj cítí být evropskými politiky a jejich nařčeními tlačeno tímto směrem.

Projekt paralelního a nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2 německá vláda zastavila, když ruský prezident Vladimir Putin před dvěma týdny uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Nord Stream 1 je už více než deset let důležitým zdrojem plynu pro Německo. Plynovod vede z Ruska přes Baltské moře na sever Německa.

https://www.youtube.com/watch?v=vwui4tF-k8A

Podle Novaka sleduje Rusko vyjádření západních politiků, kteří se chtějí odstřihnout od ruského plynu a ropy. Unijní politici podle něj svým počínáním přispívají k růstu cen energií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak požaduje ostřejší sankce proti Rusku. Nutný je podle něj bojkot ruského vývozu včetně ropy a plynu. S tak rázným postupem ale nesouhlasí Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze nemá Evropa náhradní řešení.

„V současné době neexistuje žádný jiný způsob, jak Evropě zajistit zásobování energiemi pro vytápění, mobilitu, zajištění elektřiny a průmysl,“ uvedl v pondělí Scholz. To je podle něj důvod, proč Německo podporuje cílené sankce, ze kterých jsou záměrně vyjmuty dodávky energií. Kancléř řekl, že Evropská unie sice hledá alternativy, ale překonání energetické závislosti na Rusku nebude rychlé. „Nestane se tak přes noc,“ dodal. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 9:04: Česká republika zatím zvládá příchod ukrajinských uprchlíků utíkajících před válkou, systém funguje a je dobře nastaven, prohlásil dnes premiér Petr Fiala (ODS). Zatím přišlo do země víc než 100.000 Ukrajinců a je třeba se připravit na to, že jich bude kvůli pokračujícím ruským útokům dál přibývat. Fiala to dnes řekl novinářům před odletem do Londýna na jednání lídrů zemí visegrádské čtyřky s britským premiérem Borisem Johnsonem. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 08:00: Více než deset obětí včetně dětí si vyžádal ruský nálet, jehož terčem se v noci na úterý stalo ukrajinské město Sumy, napsala agentura Unian s odvoláním na gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého. „Téměř v centru města Sumy bomby zničily několik domů. Úplně je to smetlo z povrchu Země. Byly to soukromé domy. Jsou mrtví, více než deset lidí. Bohužel jsou i mrtvé děti,“ řekl gubernátor. Připomněl, že během pondělních bojů přišli o život čtyři mladí vojáci z místní domobrany. Údaje o zabitých a raněných při náletu se stále upřesňují. „Hasiči rozebírají trosky a hasí požáry. Zdravotníci pracují, zachraňují životy, " uvedl Žyvyckyj. "Nikdy to neodpustíme,“ dodal na adresu Ruska. Podle ukrajinských úřadů od začátku ruské invaze přišly o život více než dvě tisícovky civilistů včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila, že zahynulo nejméně 406 civilistů, z toho 27 dětí, a přes 1200 dalších osob utrpělo zranění. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 7:38: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, v němž oznámil, že zůstává ve své pracovně v Kyjevě a nechystá se nikam odjet. Reagoval tak na zprávy, že e přesunul do Lvova. Na Ukrajině zemřel druhý vysoce postavený vojenský velitel, tvrdí Kyjev. U Charkova Ukrajinci podle rozvědky zabili generála Vitalije Gerasimova. V Kyjevě už jsou v obranných pozicích první zahraniční dobrovolníci. V úterý by mělo dojít k dalšímu pokusu evakuovat civilisty z oblastí bojů. Moskva opět slibuje, že dodrží příměří. (čt24)


Pondělí, 23:10: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolává všechny ukrajinské vojáky ze všech mírových misí ve světě kvůli obraně Ukrajiny před ruskou agresí, informoval zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Upozornil, že do misí byli vysílání především vynikající vojenští profesionálové, kteří jsou nyní potřební především pro posílení ukrajinské armády.

Ruský prezident Vladimir Putin zase ujistil, že bojů na Ukrajině se neúčastní a nebudou účastnit vojáci odvedení k povinné službě k armádě a ani nepovolá do armády záložníky. „Zadané úkoly mohou plnit pouze profesionální armádní příslušníci,“ řekl Putin u příležitosti gratulací ruským ženám k nastávajícímu Mezinárodnímu dni žen.

Zelenskyj Putinovi podle listu Ukrajinska pravda vzkázal, že Ukrajinci obnoví všechna města, které Rusko zničilo - a to tak, že budou mnohem lepší než všechna ruská města dohromady. Zdůraznil také, že ruská agrese semkla celou Ukrajinu v jediný národ. „Nebojíme se vězeňských aut a pendreků. Nebojíme se tanků a kulometů. Protože na naší straně je pravda,“ prohlásil. „Víme, že nenávist, kterou nepřítel přinesl spolu s ostřelováním a bombardováním našich měst, tam nezůstane. Nezůstane po ní ani stopa. Po nepříteli nezůstane ani stopa. Všechno znovu postavíme. Uděláme naše města, které okupant zničil, lepší než jakékoliv město v Rusku.“

https://twitter.com/shaunwalker7/status/1500951390251888641


Pondělí, 20:01:  Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Očekávání nenaplnilo zhruba tříhodinové jednání ani z pohledu Moskvy, podle jejího hlavního vyjednavače Vladimira Medinského by však mohly humanitární koridory začít fungovat už v úterý. Rozhovory budou podle něj pokračovat.

„V oblasti zlepšení logistiky humanitárních koridorů došlo k malému pozitivnímu vývoji,“ uvedl ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak s tím, že strany nadále vedou intenzivní konzultace ohledně podmínek příměří a politického řešení sporu. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak před schůzkou vyzval Rusko, aby jeho armáda zastavila útoky proti ukrajinským civilistům.

https://www.youtube.com/watch?v=XOgwao6–8vw

„Naše očekávání z jednání se nenaplnila, ale doufáme, že příště se nám podaří učinit zásadnější kroky vpřed. Jednání budou pokračovat,“ řekl  poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij. Podle dalšího z ruských vyjednavačů, Leonida Sluckého, se další jednání uskuteční „rychle“. „Nepodléhejme iluzím, že hned v dalším kroku bude dosaženo konečného výsledku,“ řekl však zároveň Sluckij, který je předsedou zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters před zahájením třetího kola rozhovorů uvedl, že Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“. Podle Reuters jde zatím o nejjasněji formulovaný seznam požadavků Moskvy od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února.

Šlo o třetí pokus obou stran o dosažení dohody, která by ukončila boje na Ukrajině. První se uskutečnil 28. února v běloruské Homelské oblasti, druhý pak na na místě nynějšího jednání v lovecké chatě v běloruské části Bělověžského pralesa. Strany se v dosavadních jednáních dohodly na potřebě humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. V praxi však snaha o zorganizování těchto koridorů zatím selhávala, neboť klid zbraní nebyl dodržován. Kyjev souběžně s dnešními rozhovory uvedl, že ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel.


Pondělí, 16:21:  V Bělorusku začalo třetí kolo rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině. Rusko před jednáním zopakovalo své obsáhlé požadavky týkající se Ukrajiny.  Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak několik minut před schůzkou vyzval Rusko, aby jeho armáda zastavila útoky proti ukrajinským civilistům. „Za několik minut začneme jednat s představiteli země, která vážně věří, že rozsáhlé násilí proti civilistům je argument. Dokažte, že tomu tak není,“ prohlásil směrem k ruské delegaci.

Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, který je vedoucím ruské delegace, uvedl, že ruská strana je připravena jednat s ukrajinskými představiteli tak dlouho, kolik bude potřeba k dosažení dohody. Jednání se má soustředit na tři bloky otázek: vnitropolitické uspořádání Ukrajiny, humanitární aspekty a vojenské urovnání konfliktu.

Kyjev, barikáda, protitankový zátaras, ježek
Ukrajinský checkpoit na silnici do Kyjeva • Autor: ČTK

Jde o třetí pokus obou stran o dosažení dohody, která by ukončila boje na Ukrajině. První se uskutečnil 28. února v běloruské Homelské oblasti, druhý pak na na místě nynějšího jednání v lovecké chatě v běloruské části Bělověžského pralesa. Strany se v dosavadních jednáních dohodly na potřebě humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. V praxi však snaha o zorganizování těchto koridorů zatím selhávala, neboť klid zbraní nebyl dodržován, podotkla BBC. Kyjev souběžně s rozhovory uvedl, že ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel.(ceskenoviny.cz)


Pondělí, 15:46: Reportéři Aktuálně.cz v neděli zastihli poblíž Kyjeva jen pár set metrů od ruských vojsk bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Společně s ukrajinskými vojáky ve městě Irpiň pomáhal evakuovat stovky civilistů. V exkluzivním rozhovoru označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „válečného zločince“ a „maniaka“. „Chráníme tady Evropu a celý svobodný svět,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bohatý podnikatel Porošenko se do čela Ukrajiny dostal v červnu roku 2014 poté, co zvítězil hned v prvním kole prezidentských voleb. V té době na východě Ukrajiny zuřily již dva měsíce boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.


Pondělí, 14:00:  Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“. Agentuře Reuters to dnes řekl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Prohlásil, že Moskva je připravena boje zastavit ve chvíli, kdy Ukrajina tyto požadavky splní.

„Měli by (Ukrajinci) přijmout dodatky k ústavě, na jejichž základě by Ukrajina odmítla veškeré ambice na vstup do jakéhokoli bloku. Také jsme mluvili o tom, že by měli uznat Krym jako součást ruského území a uznat Doněck a Luhansk (Doněckou a Luhanskou lidovou republiku) jako nezávislé státy,“ vypočítal Peskov. Podle Reuters jde zatím o nejjasněji formulovaný seznam požadavků Moskvy od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Peskov nastínil body ve chvíli, kdy se ruská a ukrajinská delegace připravují na třetí kolo jednání.

Moskva své požadavky podle Peskova Kyjevu již sdělila. „Bylo jim to řečeno a všechno to může být během chvíle zastaveno,“ citovala prezidentského mluvčího agentura Reuters. „Opravdu nyní završujeme demilitarizaci Ukrajiny. Hlavní je, aby Ukrajina zastavila své vojenské aktivity,“ prohlásil rovněž Peskov. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 13:00: Pražské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v Kongresovém centru v pondělí kvůli množství lidí zastavilo na 24 hodin přijímání dalších žadatelů. Podle mluvčí hasičského sboru Pavla Jakoubková hasiči vypravili čtyři autobusy s uprchlíky do dalších krajských center, dva míří do Jihomoravského kraje, jeden do Kutné Hory a jeden do Liberce. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) o tom bude jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).

Zprávu o stop stavu podle svých slov mluvčí dostala před 13:00, primátor města Zdeněk Hřib (Piráti) před tím hovořil o možnosti uzavření v odpoledních hodinách. „Museli jsme vyhlásit stop stav asistenčního centra pomoci v Kongresáku! Personální kapacity jsou vyčerpané a nemáme kde dál brát,“ uvedl Hřib následně s tím, že bude apelovat na Rakušana na větší přerozdělování do krajů.

001
Autor: Matěj Stránský
002
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský
003
Autor: Matěj Stránský
004
Autor: Matěj Stránský
005
Autor: Matěj Stránský
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022 • Autor: Matěj Stránský
007
Autor: Matěj Stránský
008
Autor: Matěj Stránský
009
Autor: Matěj Stránský
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022 • Autor: Matěj Stránský
012
Autor: Matěj Stránský
013
Autor: Matěj Stránský
014
Autor: Matěj Stránský
015
Autor: Matěj Stránský
016
Autor: Matěj Stránský
017
Autor: Matěj Stránský
018
Autor: Matěj Stránský
019
Autor: Matěj Stránský
020
Autor: Matěj Stránský
021
Autor: Matěj Stránský
022
Autor: Matěj Stránský
023
Autor: Matěj Stránský
024
Autor: Matěj Stránský
025
Autor: Matěj Stránský
026
Autor: Matěj Stránský
027
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Primátor před tím na tiskové konferenci řekl, že v centru nyní čeká asi 2000 lidí. Celkem podle ranních informací centrum od začátku ruské invaze evidovalo 11 851 osob, v neděli jich bylo 3284. Zejména v sobotu se před centrem tvořily dlouhé fronty.

Asistenční centrum funguje zároveň i pro Středočeský kraj, který již otevřel dvě další v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi a další v úterý otevře v Příbrami. Praha nejprve centrum zřídila v budově Městské knihovny na Mariánském náměstí, od pátku jej přesunula do většího Kongresového centra. Hřib řekl, že město stále neplánuje otevřít další asistenční centrum, protože to není možné z důvodu organizační složitosti a nedostatku pracovníků.

Asistenční centra po celém Česku zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek ukrajinských uprchlíků také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Za deset dní od začátku útoku na Ukrajinu, který Rusko zahájilo 24. února, uteklo do sousedních zemí už přes 1,5 milionu lidí. Podle odhadů do Česka přijelo zatím zhruba 100 000 uprchlíků z Ukrajiny převažují mezi nimi ženy, děti a lidé ve vyšším věku. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 11:50:  Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, podle agentury AFP to řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Novinářům při zasedání čínského parlamentu také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Ministr ale zároveň zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je pevné.

Podle AFP řekl, že Čína je připravena zprostředkovat jednání „v případě potřeby“ - a podle agentury EFE uvedl, že Peking už v tomto směru učinil jisté kroky. „Je třeba podpořit mír a dialog a Čína už v tomto směru jisté úsilí vyvinula. Uskutečnila se dvě kola jednání a očekáváme, že se bude konat třetí,“ uvedl Wang podle EFE, aniž upřesnil, o jaká jednání šlo.

Čína dosud neodsoudila ruský útok na Ukrajinu a vyhýbá se tomu, aby ho označila za „invazi“. Zároveň opakovaně vyzývá k jednáním. Minulý týden Peking odsoudil západní sankce proti Rusku a několikrát také uvedl, že legitimní bezpečnostní obavy všech zemí by měly být brány vážně. Moskva útok na Ukrajinu zdůvodnila mimo jiné obavou z rozšiřování NATO a posilování jeho přítomnosti u svých hranic. Peking ale také zdůraznil, že podporuje zachování územní integrity všech zemí. Wang také novinářům v parlamentu řekl, že příčiny ukrajinské krize jsou „komplexní“ a že situace se nevyhrotila přes noc. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 10:50: Zástupci Ruska se nedostavili na jednání Mezinárodního soudního dvora v Haagu, na němž Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz přerušit ruskou invazi. Křesla v soudní síni vyhrazená pro ruskou delegaci zůstala prázdná a předsedající soudce Joan Donoghue řekl, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání. „Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč.

Soud bude jednat dva dny, v pondělí svoje argumenty přednese Ukrajina a Rusko má v úterý příležitost odpovědět. Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání“ v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“ - to však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 10:00: Ruská armáda v pondělí v osm hodin ráno měla podle ministerstva obrany zastavit palbu a otevřít humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva, aby umožnila odchod civilistů. Ukrajinská strana je však označuje za nemorální, protože vedou do Ruska a Běloruska.  (aktuálně.cz)


Pondělí, 08:00: Ruská armáda měla v osm hodin ráno podle ministerstva obrany zastavit palbu a otevře humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva, aby umožnila odchod civilistů. Požádal o to v neděli telefonicky Emmanuel Macron Vladimira Putina. Rusové v noci mohutně ostřelovali předměstí Kyjeva, Černihiv, Mykolajiv, Mairupol a Charkov, kde zničili televizní věž.   (aktuálně.cz)


Neděle, 21:55: Rusko se chystá k 11. březnu odpojit z globálního internetu, tvrdí běloruská nezávislá televize Nexta. Získala dokumenty z ruského ministerstva pro digitalizaci a média, které takový krok nařizují. Rusko se od zahájení války proti Ukrajině potýká s útoky hackerů. Naposledy v neděli  skupina Anonymous napadla tamní státní televize a vysílala záběry z válečné Ukrajiny. (idnes.cz)


Neděle: 21:00:  Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol opět selhal kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi oznámil, že Ukrajinu kvůli válce opustilo už více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, které jich přijalo už přes 964 tisíc. V Česku je podle odhadů už kolem 100 tisíc uprchlíků. Podle odhadů Evropské komise by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů uprchlíků.

Ruské jednotky mezitím pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.

https://www.youtube.com/watch?v=UarBjS832A0

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jejich jednotky zničily vojenskou leteckou základnu ve Starokosťantynivu. Později ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že ruský útok zcela zničil civilní letiště ve městě Vinnycja. Obě města se nacházejí na jihozápadě Ukrajiny. Ruské síly podle místních úřadů už v sobotu téměř srovnaly se zemí ukrajinské město Boroďanka, ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelují sídliště a blokují dodávky humanitární pomoci.

V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města. Některá města v Sumské oblasti, zejména Ochtyrka nebo Trosťanec jsou podle Ukrajinců na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že Spojené státy mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty. Washington podle Blinkena tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Podle Blinkena Spojené státy uvažují o dohodě s Polskem, na základě které by Varšava poskytla ukrajinské armádě svá starší bojová letadla sovětské konstrukce MiG-29 a výměnou dostala stíhačky F-16 od Washingtonu. Polská vláda dnes nicméně podobný záměr odmítla.  (ceskenoviny.cz)


Neděle, 17:00: Počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do ČR kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na 100 tisíc. Na dotaz ČTK to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Mezi uprchlíky, kteří se do Česka dostávají vlakem i automobily, podle ministra převažují ženy, děti a lidé ve vyšším věku. Za deset dní od začátku ruské agrese proti Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí, oznámil  vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Evropská komise podle její místopředsedkyně Věry Jourové počítá s tím, že by čtyřicetimilionovou zemi mohlo v krajním případě opustit osm milionů lidí. (aktuálně.cz)


Neděle, 14:00: V Mariupolu selhává i druhý pokus o evakuaci obyvatel, město je nadále pod palbou. Ruští vojáci ostřelují také sídliště ve městě Buča a město Irpiň nedaleko Kyjeva. Úřady uvedly, že Rusové střílí na prchající civilisty včetně dětí. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že válku nezastaví, dokud Ukrajina nepřijme jeho požadavky a nepřestane bojovat.

Ruské jednotky pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Podle Kyjeva chtějí odstřihnout zemi od Černého moře a chystají se obklíčit Dnipro. WHO a britská rozvědka upozorňují, že invazní vojska útočí na zdravotnické, respektive civilní cíle.  (aktuálně.cz, ct24)


Neděle, 11:30: Ruští vojáci ostřelují sídliště ve městě Buča nedaleko Kyjeva. Rada města uvedla, že Rusové střílí na civilisty včetně dětí. V nedaleké Irpini zabili tři civilisty, kteří se snažili utéct z města. Nad Mariupolem je vyhlášeno příměří, jde o druhý pokus o evakuaci obyvatel, které ve městě uvěznily ruské útoky. (aktuálně.cz)


Neděle, 11:00: Ruské jednotky pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Vedení Mariupolu avizovalo devítihodinové příměří. WHO a britská rozvědka upozorňují, že invazní vojska útočí na zdravotnické, respektive civilní cíle. Nejasnosti panují kolem smrti ukrajinského vyjednavače. (ct24)


Neděle, 09:00: Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.

Pokud by se USA a další západní země rozhodly podporovat Ukrajince v povstaleckých bojích proti ruské okupační armádě, klíčovou postavou by byl zřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten podle WP již diskutoval s Američany o možnosti přesunout svou vládu z Kyjeva, na nějž se nyní soustředí ruská ofenziva, do Lvova na západě země, který je blíž polským hranicím. Právě v Polsku by se přitom zřejmě mohla usadit ukrajinská exilová vláda.

Zelenskyj ani další ústavní činitelé však v současné chvíli podle svých vyjádření nehodlají opouštět hlavní město a chystají se pokračovat v bojích. „Můžeme jen říct, že se Ukrajina chystá na obranu Kyjeva stejně cílevědomě, jako se Rusko připravuje na útok na Kyjev,“ řekl WP zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V ukrajinské metropoli nadále zůstává také řada zákonodárců.

Západní činitelé se nicméně již chystají na scénář, v němž by Kyjev padl a Rusko by okupovalo celou Ukrajinu. Diskutuje se například o tom, že rezoluce Valného shromáždění OSN na podporu Ukrajiny, přijatá tento týden, by mohla sloužit jako základ pro mezinárodní uznání Zelenského exilové vlády poté, co by Rusové v Kyjevě ustavili vlastní loutkový kabinet.

Otázkou zůstává, jak by mohl Západ podporovat povstalecké boje proti okupačním ruským silám, aniž by se dostal do přímého sporu s Moskvou. V očích ruského prezidenta Vladimira Putina by mohla podpora exilové ukrajinské vlády v Polsku představovat útok NATO na Rusko.

Západní činitelé se však shodují v tom, že Ukrajinci zřejmě s bojem proti ruské armádě nepřestanou ani v případě, v němž by se Moskvě podařilo ovládnout celou zemi. Rusko „hrubě podcenilo schopnosti ukrajinského odporu,“ řekl WP nejmenovaný činitel západní rozvědky, podle nějž by se boje mohly protáhnout na měsíce či roky. Základem pro úspěšný vzdor proti silnější okupační síle je podle bývalého činitele CIA Jacka Devina to, zda mají obyvatelé země chuť bojovat.

Velkou neznámou zatím zůstává to, jaké má Putin na Ukrajině úmysly a jaký stav bude schopen přijmout za konečný. Často se zmiňuje možnost, že by se „spokojil“ s částí země na východ od Dněpru, kterou by buď přičlenil k Rusku, nebo by uznal její nezávislost, jako to udělal v Luhanské a Donbaské oblasti. Podle Rity Konaevové z Georgetownské univerzity je však velmi nepravděpodobné, že by Moskva dokázala tato území udržet pod kontrolou vzhledem k hněvu tamního obyvatelstva. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 23:14:  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena požádala Kongres, aby uvolnil 2,5 miliardy dolarů na humanitární pomoc v Polsku a na Ukrajině. Při návštěvě polského Řešova to řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Později se na hranicích sešel i se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, který znovu žádal o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. To Západ odmítá.

Řešov (Rzeszów) leží na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou, přes které od začátku ruské invaze přešlo podle polských úřadů 787 300 lidí hledajících bezpečí. Po setkání se svým polským kolegou Zbigniewem Rauem Blinken řekl, že „Polsko v nynější krizi odvádí nepostradatelnou práci“, a vyzdvihl bezpečnostní podporu, jakou Varšava poskytuje Kyjevu. Země Severoatlantické aliance dodávají ukrajinské armádě zbraně, z nichž velká část míří přes polské území. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 22:50: Ruské jednotky téměř srovnaly se zemí ukrajinské město Borodjanka severozápadně od Kyjeva, kde dříve převzaly kontrolu nad psychiatrickým zařízením. S odvoláním na místní správu o tom informovala stanice CNN. Léčebnu, kde bylo 670 lidí, už vojáci opustili. „Není tu žádná voda ani elektřina … Není tu žádná Borodjanka. Je téměř kompletně zničená. Centrum města vypadá prostě příšerně,“ uvedl místní guvernér Oleksij Kuleba, podle kterého město ovládly ruské síly.

Kuleba dříve na Telegramu napsal, že ruští vojáci podle všeho obsadili psychiatrické zařízení se stovkami pacientů. Na místě nyní nejsou, ale zůstali v okolí, dodal. „Nevíme, jak je evakuovat, jak jim pomoci,“ popsal dříve situaci okolo léčebny Kuleba. „Dochází jim voda a léky. Jsou to lidé se speciálními potřebami, kteří potřebují neustálou péči. Mnoho z nich je už několik let upoutáno na lůžko,“ řekl. (aktuláně.cz)


Sobota, 22:30: Ruské síly na Ukrajině podle prohlášení mluvčího ruského ministerstva obrany pokračovaly v sobotu  rozsáhlé ofenzivě a obsadily několik měst a vesnic. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky, ruské jednotky ale podle nich převzaly kontrolu nad psychiatrickou léčebnou ve městě Borodjanka, kde se nachází 670 lidí. Ze zhruba šedesátitisícového města Irpiň, které je ostřelováno, se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva. Údaje o ztrátách a bojích zveřejňované oběma stranami nelze nezávisle ověřit.

Ruská armáda vyhlásila dočasný klid zbraní u ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha, aby umožnila odchod civilního obyvatelstva. Odpoledne opět oficiálně zahájila ostřelování, ale podle ukrajinských úřadů příměří nedodržovala ani během jeho trvání, a evakuace tak byly odloženy. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že odchodu civilistů zabránili ukrajinští „nacionalisté“.

https://twitter.com/TheStudyofWar/status/1500223933852917760

Rusko v prvních dnech invaze podle expertů postupovalo pomaleji, než předpokládalo, a ukrajinský odpor mu zřejmě způsobuje nečekaně vysoké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko přišlo již o asi 10 000 vojáků. Informaci však nelze nezávisle ověřit.  Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl , že se do vlasti vrátilo ze zahraničí zatím 66 224 Ukrajinců, aby se zapojili do bojů proti ruské armádě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět kritizoval NATO kvůli tomu, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. „S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl v pátečním videoposelství Zelenskyj. „Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ dodal.

Putin následně prohlásil, že Moskva by vyhlášení takové zóny ze strany jakékoliv země považovala za její účast v konfliktu.  Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by se letouny NATO musely v takovém případě zřejmě střetnout s ruskými stíhačkami. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem.

Od zahájení ruské invaze z Ukrajiny uprchlo zhruba 1,5 milionu lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí. Nejvíc uprchlíků přijalo Polsko. Německé policejní odbory žádají, aby vzhledem k náporu lidí prchajících před válkou byly zavedeny kontroly na hranicích Německa s Českem a Polskem.

Nespokojenost s ruskou okupací daly najevo stovky lidí v obsazených ukrajinských městech Cherson a Berďansk. Podporu Ukrajině vyjádřily desetitisíce lidí v Římě, tisíce lidí manifestovaly v Hamburku, Mnichově a Düsseldorfu. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 19:50:  Německé stanice ARD a ZDF se rozhodly zastavit vysílání z Ruska kvůli novému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření jiných než oficiálních informací o ruské armádě. Svou činnost v Rusku přeruší i španělská tisková agentura EFE a francouzská rozhlasová stanice Radio France. Přidají se tak k médiím, která ohlásila stažení svých novinářů z Ruska už dříve - jsou mezi nimi například stanice CNN, BBC, CBC nebo agentura Bloomberg.

Tak západní firmy končí v reakci na tvrdé sankce vůči Putinovu režimu svou činnost v Rusku, naposledy tak učinil americký poskytovatel platebních služeb PayPal nebo španělský oděvní gigant Inditex, který provozuje značky jako Zara nebo Pull and Bear. Pozastavení veškerých maloobchodních aktivit v Rusku oznámili rovněž italský módní dům Prada a německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 19:30:  Izraelský premiér Naftali Bennett se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednali situaci na Ukrajině. Jde o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu. Bennett se dosud nepřidal k hlasům západních zemí, které vpád Ruska do sousední země ostře odsoudily. Podle AFP jde o důkaz silných vazeb Izraele na Kyjev i Moskvu. Premiér tento týden telefonicky hovořil s Putinem i s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Kyjev požádal, aby Izrael mezi oběma stranami zprostředkoval jednání. Bennettova kancelář dříve oznámila, že jednání mezi oběma vrcholnými politiky po dvou a půl hodinách skončila. Mluvčí izraelského premiéra následně novinářům sdělil, že rozhovory stále pokračují. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 18:00: Ze zhruba šedesátitisícového ukrajinského města Irpiň se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva. Město, které se nachází zhruba 25 kilometrů od ukrajinské metropole, ostřeluje ruská armáda a část obyvatel nemá přístup k tekoucí vodě, elektřině či plynu, napsal španělský deník El País. S evakuací civilistů pomáhají i ukrajinští vojáci, z nichž část ale pokračuje dále k bojovým pozicím. Odchod lidí ztěžuje demolice mostu, kterou provedla ukrajinská armáda, aby zpomalila postup ruských jednotek v případě, že město padne do jejich rukou. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 15:50: Obyvatelé Mariupolu ani Volnovachy se v sobotu evakuace nedočkají. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestuje proti ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje neochotu NATO zajistit nad Ukrajinou bezletovou zónu. (čt24)


Sobota, 15:11: Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přirovnal západní sankce proti jeho zemi k vyhlášení války. V projevu také řekl, že rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu bylo správné. Putin invazi na Ukrajinu, o níž mluví jako o speciální vojenské operaci, znovu obhajoval potřebou chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny i vlastní zájmy Ruska. Jejím cílem je prý Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat. Podle Putina ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly.

https://www.youtube.com/watch?v=_iMBfIVEub8

Rozhodnutí o invazi na Ukrajinu bylo prý těžké, ale přivedly ho k tomu snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.

BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.


Sobota, 13:48: Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány. Aeroflot od pondělí již zrušil všechny lety na území EU, která kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavřela vzdušný prostor pro všechny ruské stroje. Zároveň další zahraniční firmy oznámily, že pozastavují v Ruské federaci své služby, např. jihokorejský výrobce elektroniky Samsung pozastavil své dodávky do Ruska. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 12:40: Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o zhruba 10 tisíc vojáků, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Číslo je o zhruba 900 vyšší než v pátek, nelze ho ale nezávisle ověřit. Kyjev vlastní ztráty neuvádí. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků. Podle Ukrajiny Rusko přišlo také o 269 tanků, 945 obrněnců či 39 letadel a 40 vrtulníků. Podle ministerstva obrany jsou výpočty komplikované kvůli vysoké intenzitě bojů.

Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Skutečný počet mrtvých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší. Kyjev ztráty v řadách svých ozbrojených sil neuvádí. Ukrajinské ministerstvo obrany také tvrdí, že ruské bojové jednotky jsou demoralizované a vojáci utíkají z bojů a zahazují zbraně. Ani tyto informace ale nelze ověřit. Současně Ukrajina uvádí, že s ruskými vojsky svádí tvrdé boje.

https://twitter.com/ChristopherJM/status/1500066636405125122

Podle britského ministerstva obrany se intenzita ruského dělostřeleckého a leteckého bombardování za posledních 24 hodin snížila. Podle Britů je pravděpodobné, že ruské jednotky obklíčily města Charkov, Černihiv a Mariupol, která však stále drží ukrajinská armáda. Ve městě Sumy se podle britských poznatků bojuje v ulicích. Ministerstvo obrany také předpokládá, že se část ruských jednotek bude snažit vyhnout přístavu Mykolajiv, aby zaútočily na Oděsu.


Sobota, 11:50:  V pátek se v Česku ohlásilo cizinecké policii zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Celkem je nahlášených lidí prchajících před ruskou invazí podle vnitra 38.505. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ale již v pátek řekl médiím, že podle odhadů je v Česku už přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 11:29:  Rusko od 8:00 SEČ vyhlásilo klid zbraní u východoukrajinských měst Mariupol a Volnovacha. Moskva tak umožní civilistům odejít z oblastí, které ruští vojáci obklíčili. Místní úřady chtějí humanitárních koridorů využít pro dodávky jídla nebo léků. Podle ukrajinských úřadů by obě města mělo opustit 215 tisíc  civilistů, tedy velká část jejich obyvatel. Zástupci městské správy Mariupolu uvedli, že civilisté mohou z města odcházet mezi 10:00 a 15:00 SEČ. Z Mariupolu i Volnovachy vede bezpečná cesta do Záporoží.  V Mariupolu žije asi 400 tisíc lidí, ve Volnovaše, vzdálené 65 kilometrů na sever, zhruba 22 tisíc.

Mariupolské úřady ale obvinily ruské jednotky, že nedodržují domluvený klid zbraní po celé délce koridoru. „Jednáme s ruskou stranou, aby potvrdila příměří po celé délce evakuační cesty,“ cituje agentura Reuters z prohlášení městské rady. Už dříve poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko podle agentury Unian řekl, že Kyjev zatím nedostal od Moskvy bezpečnostní garance pro humanitární koridory. Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů.

Ruské jednotky Mariupol od začátku invaze obklíčily a mluvčí ruského ministra obrany Igor Konašenkov  ráno řekl, že jednotky separatistické Doněcké lidové republiky obklíčení města uzavírají. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko v pátek varoval, že ve městě není voda, teplo ani elektřina a že docházejí zásoby jídla. Vznik humanitárního koridoru podle něho poskytne příležitost k opravám důležité infrastruktury, jako jsou mobilní sítě nebo rozvody elektřiny a vody. „Také bude možné zajistit pro Mariupol potraviny a nejdůležitější léky.“

Těžká situace je i v menší Volnovaše, kde podle místního poslance Dmytra Lubiňce je 90 procent budov ve městě poškozených, lidem uvázlým v krytech docházejí zásoby. Kvůli intenzivním ruským útokům prý neměl kdo odvézt mrtvé. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 23:00: Ruský prezident Vladimir Putin ve své válce proti Ukrajině ještě přitvrdí, protože nevidí jinou cestu ze slepé uličky než ničení, které promění v popel nevinná evropská města, varoval britský premiér Boris Johnson v rozhovoru , který poskytl německému týdeníku Welt am Sonntag, italskému deníku La Repubblica a španělskému listu El País. Putina přirovnal k někdejšímu srbskému vůdci Slobodanu Miloševičovi, který zemřel v cele mezinárodního soudu pro válečné zločiny.

„Putin teď ještě přitvrdí, protože nevidí jinou cestu ze slepé uličky než zkázu, obrácení nevinných evropských měst v trosky a popel,“ řekl Johnson. Britský premiér zároveň odmítl zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, což požaduje ukrajinské vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.  Rusko je podle něj třeba spíše přimět ke spolupráci.


Pátek, 22:00:  Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval přístup k sociální síti Facebook a omezovat začal i přístup k síti Twitter. Rusko tak činí ve snaze kontrolovat zprávy o ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už více než týden. Roskomnadzor zablokoval přístup i k řadě dalších médií. Mezi nimi například k ruskojazyčné službě BBC News, k informačnímu portálu Meduza, Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) nebo ke stanicím Deutsche Welle a Hlas Ameriky.

„Brzy se miliony obyčejných Rusů ocitnou odříznuti od spolehlivých informací, zbaveni každodenních způsobů, jak se spojit s rodinou a přáteli, a zbaveni možnosti se vyjádřit,“ reagoval Nick Clegg, manažer firmy Meta Platforms, jež vlastní  Facebook. Firma bude i nadále dělat vše, co je v jejích silách, aby své služby v Rusku obnovila.

Facebook sám tento týden uvedl, že omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii. Dodal, že také celosvětově odstraňuje obsah z facebookových stránek ruských státem kontrolovaných společností a účtů na síti Instagram, stejně jako příspěvky obsahující odkazy na tyto informace na facebooku.

Moskva už před týdnem oznámila omezení přístupu a zpomalení provozu sítě Facebook. Firma podle ruského regulátora porušuje klíčové principy svobodného šíření informací a neomezeného přístupu ruských uživatelů k ruským médiím na zahraničních internetových platformách. Ruské úřady od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února zesílily tlak na poslední nezávislá média a na velké sociální sítě. Ruští poslanci představili zákon, který počítá s vysokými tresty pro ty, kdo šíří nepravdivé informace o armádě.


Pátek, 20:23: Hlavní úsilí ruských invazních jednotek se v pátek soustředilo na obklíčení Kyjeva, z centra se ozývaly výbuchy, informoval generální štáb ukrajinské armády, podle něhož obránci metropole ofenzívu nadále odrážejí. Boje zuřily i na dalších místech v zemi, ruské síly obklíčily a bombardovaly i několik dalších měst. „Okupanti rovněž pokračovali v raketových a bombových úderech na obce. K ničení infrastruktury a obytných budov použili dělostřelectvo a raketomety,“ uvádí ukrajinský generální štáb..

Tvrdí také, že ukrajinské ozbrojené složky mimo jiné nadále brání ostřelované město Černihiv na severu země a snaží se zabránit obklíčení černomořského přístavu Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Ve směru na Volyň podle něj nedošlo k žádným výrazným změnám v pozicích ukrajinské armády. Vzdušné síly zároveň odrážejí nálety nepřítele, píše generální štáb.

https://www.youtube.com/watch?v=OHGKR8j2Ouo

„Nepřítel je demoralizovaný. Místní obyvatelstvo dává všemi prostředky najevo, že Rusko zde není vítáno. Boje pokračují po celé zemi,“ píše na závěr. Agentura Reuters vpodvečer s odvoláním na britské zpravodajské informace napsala, že těžké boje na severozápad od Kyjeva během dne pokračovaly a s velkou pravděpodobností se znovu rozšířily do oblasti vojenského letiště Hostomel. Obrovská kolona ruských vojsk podle ní za poslední čtyři dny udělala „jen málo znatelný pokrok“.

Strategický přístav Mariupol nacházející se na jihovýchodě země ruské síly obklíčily a ostřelují. Jeho starosta uvedl, že Mariupol po pěti dnech útoků nemá vodu, teplo ani elektřinu a dochází mu potraviny. Ruské síly dosáhly největšího vojenského pokroku na jihu, kde tento týden dobyly první větší ukrajinské město Cherson. V posledních dnech se podle Reuters zhoršilo bombardování severovýchodních měst Charkov a Černihiv.

Ruský nálet v pátek zničil elektrárnu v Ochtyrce na severu Ukrajiny, město zůstalo bez tepla a elektřiny, uvedl podle agentury AP šéf oblasti. Ruské jednotky také po nočním útoku a prudkých bojích obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě země. Podle Kyjeva i podle amerických představitelů radioaktivita v oblasti i přes ostřelování a požár v nejaderné části elektrárenského areálu nepřesáhla nebezpečnou úroveň.


Pátek, 20:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí, aby nepřehlíželi ruskou agresi proti Ukrajině. Padne-li Ukrajina, padne celá Evropa, řekl Zelenskyj prostřednictvím telemostu i účastníkům páteční demonstrace na Václavském náměstí, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek na podporu Ukrajiny napadené ruskou armádou. Jeho výzva směřovala i k účastníkům obdobných demonstrací v dalších evropských městech.   

„Jestliže zvítězíme, a já jsem si jist, že zvítězíme, bude to vítězství pro celý demokratický svět, bude to vítězství pro svobodu, vítězství světla nad tmou, svobody nad otroctvím,“ prohlásil Zelenskyj. Jeho slova odměnily tisíce účastníků pražské manifestace souhlasným potleskem a voláním. Ukrajinský prezident vyzval evropské národy, aby podpořily ukrajinské úsilí v boji s ruskými agresory. „Prosím, nemlčte, nepřehlížejte to, co se děje, podporujte Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj ukrajinsky v projevu, který byl tlumočen do angličtiny.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1499844165408071683

Všichni, kdo se v evropských městech zúčastnili demonstrací, se podle Zelenského stali Ukrajinci. Konkrétně jmenoval Prahu, Paříž, Lyon nebo Tbilisi. „Vy všichni jste dnes Ukrajinci a já vám za to děkuji,“ uvedl ukrajinský prezident.

Zelenskyj v proslovu vyzdvihl vojáky, lékaře i ty, kteří se starají o děti zasažené ruskou invazí, jež byla zahájena před osmi dny. „Toto je srdce Ukrajiny, které stojí proti zlu,“ řekl. Minutou ticha uctil památku vojáků, hasičů a policistů, kteří padli v boji za svou zemi a vykonali hrdinské skutky. Další minutu ticha pak věnoval památce stovkám obětí z řad civilního obyvatelstva, které zahynuly při ruských útocích a obětovaly životy za vlast.

V rámci demonstrace vystoupila na podporu Ukrajiny a proti ruskému vpádu řada osobností. Katolický kněz Tomáš Halík uvedl, že Zelenskyj by si zasloužil Nobelovu cenu za mír. O ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi naopak mluvil jako o „kremelském válečném zločinci“. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 1945: Svět se podle Spojených států v noci na pátek jen těsně vyhnul jaderné katastrofě, když vypukly boje mezi ruskými a ukrajinskými vojáky o Záporožskou jadernou elektrárnu, při nichž vzplála jedna z budov v komplexu. Na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN to dnes zdůraznila velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield a vyzvala Rusko, aby z elektrárny stáhlo svoje vojáky a podobná zařízení už do konfliktu nezatahovalo. Ruský vyslanec Vasilij Něbenzja prohlásil, že Rusko elektrárnu neostřelovalo, zařízení však podle něj nyní hlídají ruští vojáci. Únik radioaktivního materiálu nehrozí, uvedl ruský diplomat.


Pátek, 17:30: Ukrajinské letectvo má i po více než týdnu od začátku ruské invaze nadále k dispozici „značnou většinu“ svých letadel a vrtulníků. Disponuje stále také bezpilotními letouny a systémy protivzdušné obrany s raketami země-vzduch, řekl při pravidelném brífinku médiím nejmenovaný vysoký činitel amerického ministerstva obrany. Řada expertů předpokládala, že Rusko, s druhým největším válečným letectvem na světě po USA, vyřadí ukrajinské vzdušné síly z provozu velmi záhy po útoku, zatím se mu však stále zjevně nedaří získat plnou vzdušnou převahu nad Ukrajinou. Podle analýzy zveřejněné na serveru iDnes.cz se však ruské letectvo doposud příliš nezapojovalo a drželo zpátky, ale je pravděpodobné, že v následujících dnech počet náletů a civilních obětí rychle poroste. (ceske.noviny.cz, idnes.cz)


Pátek, 17:00: Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily. Prohlásil to americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu.

Podle Blinkena Putin od začátku invaze porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět - mír, bezpečnost a národní suverenitu. „Pokud bychom povolili, aby tyto principy byly beztrestně zpochybňovány, jako to teď dělá Putin, otevřelo by to Pandořinu skříňku problémů nejen pro nás, ale upřímně pro celý svět,“ řekl novinářům. Válka má podle něj strašné následky pro lidi na Ukrajině, ale mohla by je mít i pro celý svět, pokud by nereagoval. „Jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili,“ prohlásil šéf americké diplomacie o ruské invazi do sousední země.

USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku. „Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války,“ prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.

Jednou z náplní ministerského jednání mělo být zhodnocení důsledků dosavadních sankcí pro Moskvu, ale i pro EU. „Můžeme se klidně bavit o dalších (sankcích). Musíme se dívat na to, jaký mají dopad na Rusko,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Klíčové podle něj bude, aby EU, USA i další spojenci zachovali dosavadní jednotu, s níž chtějí Putina přimět, aby agresi ukončil.


Pátek, 14:40:  Rusko se bude dál rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Během ceremonie vztyčování vlajky na nové ruské lodi Maršal Rokossovskij, která má zajistit zásobování Kaliningradu, ruské enklávy na březích Baltu, apeloval na sousední státy, aby nestupňovaly napětí a nepřijímaly sankce, ale aby normalizovaly vztahy s Ruskem. Řekl, že Rusko nemá špatné úmysly vůči svým sousedům. Všechny ruské akce podle něj vznikají výlučně v reakci na protiruské kroky.

„Chci ještě jednou zdůraznit, že nemáme žádné špatné úmysly vůči svým sousedům. Poradil bych jim, aby nevyhrocovali situaci, nepřijímali omezení,“ řekl Putin. „Nevidím zde žádnou nezbytnost situaci vyostřovat či zhoršovat naše vztahy. Všechny naše akce, pokud k nim dojde, vždy vznikají výlučně v reakci na nějaké nikoliv přátelské kroky proti Rusku,“ prohlásil a vyzval „partnery“ ze sousedních zemí, aby „se zamysleli nad tím, aby normalizovali vztahy, normálně spolupracovali, normálně rozvíjeli vztahy“.

Rusko 24. února na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle zpráv, které nelze nezávisle ověřit, vyžádaly již tisíce mrtvých, oběti jsou i mezi civilisty. V reakci na invazi Západ přijal tvrdé sankce proti Rusku - čímž podle mluvčí ruské diplomacie uskutečňuje „část plánu na zničení Ruska“. „V principu vše, co teď dělají, je součástí rozsáhlého plánu,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová ruské armádní televizi Zvezda. „Všichni tvrdí jedno, a sice že chtějí zničit ruskou ekonomiku, zničit Rusko.“ Tyto plány se podle Zacharovové nezměnily od dob studené války a Rusové by si neměli dělat žádné iluze, že by Západ chtěl s Ruskem žít v míru a harmonii.


Pátek, 12:50: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za poslední týden přežil nejméně tři pokusy o atentát, napsal britský list The Times. Zabít se ho údajně pokoušeli žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny a příslušníci speciálních jednotek z Čečenska. Wagnerovcům i bojovníkům z Čečenska ale pokusy o atentát zmařili příslušníci ruské tajné služby FSB, kteří se staví proti současné válce, tvrdí The Times.

Wagnerova skupina v Kyjevě utrpěla ztráty a údajně byla vyděšená, jak přesně ukrajinská strana předvídala jejich přesuny po městě. The Times uvádí, že nejmenovaný zdroj blízký skupině řekl, že je „prapodivné“, jak dobré informace měl tým starající se o bezpečnost prezidenta Zelenského. List už dříve napsal, že v ukrajinské metropoli operuje na 400 wagnerovců s cílem vyhledat a zavraždit Zelenského.

V úterý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko informoval, že v Žytomyrské oblasti padl do zajetí jeden z příslušníků Wagnerovy skupiny. Tento Rus v minulosti bojoval v Sýrii. Wagnerova skupina je soukromá firma údajně napojená na prokremelského podnikatele Jevgenije Prigožina. Evropská unie na ni uvalila sankce kvůli mučení, popravám a vraždám v Libyi, Sýrii a na Donbasu.


Pátek, 12:00: Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před mimořádným setkáním ministrů zahraničí NATO, kteří jednají o posilování obrany zemí v bezprostředním dosahu Ruska, to prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga svědčí noční útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu o bezohlednosti ruské agrese, kterou musí Moskva okamžitě ukončit. (ct24)


Pátek, 1050: Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.

Ruské síly zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů, jakož i 49 letadel na zemi a 13 ve vzduchu, 635 tanků a dalších obrněnců, 56 kompletů protiletadlových raket S-300, Buk M-1 a Osa, 67 raketometů, 252 děl a minometů, 442 kusů speciální vojenské techniky a 54 bezpilotních strojů, ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS. Uvedená čísla však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

https://www.youtube.com/watch?v=zZO2×2o-rHg

Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší. Kyjev ztráty v řadách ozbrojených sil neuvádí. Ukrajinské úřady obviňují Rusko, že obětí invaze se staly již více než dvě tisícovky civilistů, včetně dětí.

Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zahynulo již nejméně 227 civilistů a dalších 525 jich bylo zraněno. Tato instituce OSN ovšem připouští, že skutečný počet mrtvých bude vyšší. Počty mrtvých a raněných rostou každým dnem. Ukrajinské úřady ve čtvrtek uváděly, že ruské bombardování sídliště v oblastním městě Černihiv si vyžádalo 33 mrtvých, nyní tuto bilanci podle agentury Reuters zvýšily na 47 zabitých.


Pátek, 11:00: Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.

Ruské síly naopak zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů, jakož i 49 letadel na zemi a 13 ve vzduchu, 635 tanků a dalších obrněnců, 56 kompletů protiletadlových raket S-300, Buk M-1 a Osa, 67 raketometů, 252 děl a minometů, 442 kusů speciální vojenské techniky a 54 bezpilotních strojů, ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS. Uvedená čísla však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší. Kyjev ztráty v řadách ozbrojených sil neuvádí. Ukrajinské úřady obviňují Rusko, že obětí invaze se staly již více než dvě tisícovky civilistů, včetně dětí.

Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zahynulo již nejméně 227 civilistů a dalších 525 jich bylo zraněno. Tato instituce OSN ovšem připouští, že skutečný počet mrtvých bude vyšší. Počty mrtvých a raněných rostou každým dnem. Ukrajinské úřady ve čtvrtek uváděly, že ruské bombardování sídliště v oblastním městě Černihiv si vyžádalo 33 mrtvých, nyní tuto bilanci podle agentury Reuters zvýšily na 47 zabitých.


Pátek, 09:00: Ruské jednotky dobyly Záporožskou jadernou elektrárnu. Při nočním ostřelování objektu začala hořet jedna z budov, k poškození elektrárny ale nedošlo a radiace zůstává v normálu. Podle služby pro mimořádné situace oheň vzplál ve výcvikové budově. Požár se už podařilo uhasit. Ředitel elektrárny televizi Ukrajina 24 řekl, že bezpečnost týkající se radiace je zajištěna. Média zprvu informovala, že hasiči kvůli ruské střelbě nemohli dorazit na místo, později však server RBK Ukrajina i agentura Ukrinform informovaly, že jim byl přístup umožněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v ranním projevu Rusko z jaderného terorismu. (ct24)


Pátek, 08:34: Ruští poslanci jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Příslušnou novelu přijala Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, hned ve třech čteních, oznámila ruská média. Zákon nyní zamíří k ruským senátorům a po jejich souhlasu k prezidentu Vladimiru Putinovi k podpisu. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 21:30:  Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že „speciální vojenská operace“ na Ukrajině postupuje přesně podle plánu. Ruské vojáky působící v sousední zemi označil za hrdiny. Na poradě se členy bezpečnostní rady také Putin vznesl několik obvinění vůči ukrajinským silám. Uvedl například, že ukrajinští „nacionalisté“ používají ukrajinské civilní obyvatelstvo jako živé štíty. Ukrajinské síly konkrétně obvinil, že v rezidenčních čtvrtích rozmisťují těžkou armádní techniku. Prohlásil také, že skupiny ukrajinských „nacionalistů“ brání civilistům, aby odešli z místa bojů bezpečnými koridory zřízenými ruskou armádou.

https://www.youtube.com/watch?v=CUDiUg_OPCU

Západní země, které kvůli rozsáhlé vojenské invazi do sousední země uvalily v posledních dnech na Rusko tvrdé hospodářské sankce, upozorňují, že ruská armáda postupuje jen velmi pomalu a dosud neovládla žádné významné město. Metropole Kyjev, ale také druhé největší město Charkov, jihoukrajinský Mariupol a další místa jsou však pod vytrvalou ruskou palbou a bombardováním.

Moskva udává, že při bojích zahynulo asi 500 ruských vojáků, podle Kyjeva jsou ale počty obětí v ruských řadách mnohonásobně vyšší. Invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko minulý týden. Své aktivity v zemi označuje za „speciální vojenskou operaci“ a popírá, že útočí na civilní cíle. Putin znovu zopakoval i představil své důvody rozpoutání války na Ukrajině. „Naši vojáci a důstojníci nyní na ukrajinském území bojují za Rusko, za život v míru pro obyvatele Donbasu, za denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny,“ prohlásil šéf Kremlu. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 20:55:  Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, řekl  ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout. Ukrajinská strana podle Podoljaka nedosáhla výsledků, ve které doufala, a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení parlamentem.


Čtvrtek, 20:40:  Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala po jednání v Lánech uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zeman podle něj ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Udělení abolice lidem, kteří odejdou bojovat za Ukrajinu, je podle premiéra „z mnoha hledisek výhodnější“ než návrh, který ve středu formuloval Senát. „Není to cesta, kterou bychom měli jít,“ uvedl k novele branného zákona, kterou horní komora poslala na měsíc k diskusi do výborů. Jde podle něj o jeho osobní postoj, ale předpokládá, že to bude i postoj celé vlády. Novela má umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení.

Na Pražský hrad se v minulých dnech obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. Na ministerstvu obrany evidovali ke středě více než 100 uchazečů. Ministerstvo už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval. Zástupci vlády mají za to, že Češi se mají zapojit spíše do humanitární pomoci. Opakovaně zmiňovali také právní aspekty vstupu do cizí armády. Zelenskyj oznámil, že na Ukrajinu dorazili ze zahraničí první dobrovolníci ochotní bojovat po boku Ukrajinců proti ruskému vpádu. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 18:45: Ukrajinská armáda oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého. K Oděse míří flotila ruských plavidel. Pokračuje silné ostřelování ukrajinských měst. V Kyjevě byly v noci na čtvrtek vidět a slyšet silné výbuchy. Útoky pokračují i ve zbytku země – těžkému ostřelování čelí Mariupol i Charkov. V Černihivské oblasti ruské střely mířily na dvě školy. Invazní síly ovládly město Cherson. (ct24)


Čtvrtek, 16:00: Ruský prezident Vladimir Putin je velmi odhodlaný pokračovat v tažení na Ukrajině a jeho cílem je ovládnout celou zemi, uvedl v prohlášení úřad francouzského prezidenta po telefonátu prezidentů Emmanuela Macrona a Putina. „To nejhorší nás teprve čeká,“ varuje Paříž citovaná agenturou AFP. Hovor se uskutečnil na žádost ruské strany.

Situace na Ukrajině je nadále velmi nepříznivá a ruský prezident Vladimir Putin dál trvá na odzbrojení Ukrajiny a její kapitulaci, řekl Macron. Tyto požadavky francouzský prezident považuje za nepřijatelné a obává se, že to nejhorší teprve přijde. Od propuknutí války na Ukrajině už si oba státníci telefonovali potřetí, nyní hovor trval hodinu a půl. Putin kritizoval Macronův středeční projev k národu a jeho klíčové výroky o dění na Ukrajině.

„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl Macron. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné. „Lžete sám sobě a hledáte záminky,“ řekl podle médií Macron Putinovi. „Vaši zemi to vyjde draho, vaše země zůstane izolovaná, oslabená a velmi dlouho bude čelit sankcím,“ řekl Putinovi podle francouzského úředníka citovaného agenturou Reuters. V Putinových slovech podle toho informovaného francouzského činitele nebylo „nic, co by nás mohlo uklidnit“.

https://www.youtube.com/watch?v=oFEKhLEnkic

Putin v rámci telefonního rozhovoru s francouzským protějškem odmítl zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. Putin zdůraznil, že cílů vojenské „speciální operace“, jak Rusko válku nazývá, bude dosaženo v každém případě. „Pokusy získat čas protahováním jednání vedou pouze ke stupňování požadavků vůči Kyjevu,“ uvedl Kreml v prohlášení citovaném agenturou DPA.

„Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva. Využívány jsou vysoce přesné zbraně výhradně k ničení vojenské infrastruktury. Tvrzení o údajném raketovém ostřelování a bombardování Kyjeva a dalších ukrajinských měst neodpovídají skutečnosti a jsou prvky antiruské dezinformační kampaně,“ uvádí prohlášení Kremlu. Doklady o útocích ruských sil na civilní infrastrukturu předkládají opakovaně ukrajinské úřady i média, videa a fotografie na internetu ale sdílejí také samotní obyvatelé postižených ukrajinských měst a obcí.

Ruská strana ústy šéfa diplomacie Sergeje Lavrova ocenila francouzskou snahu o zprostředkování jednání v souladu s diplomatickou tradicí této země, píše AFP. Francie po telefonátu hodlá zpřísnit sankce uvalené na Rusko, protože je považuje za velmi účinné. Paříž také ocenila rozhodnutí Číny zdržet se hlasování rezoluce o dění na Ukrajině, cituje AFP Elysejský palác Po telefonátu s Putinem si Macron volal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Detaily o jejich rozhovoru žádná ze stran nezveřejnila.


Čtvrtek, 13:50: Starosta Chersonu Ihor Kolychajev potvrdil, že ruští vojáci město dobyli a obsadili administrativní budovu. Ukrajinská armáda stále drží centra Charkova i Mariupolu, přestože čelí mohutnému ruskému bombardování. Oděsa zatím zůstávala stranou války, ale teď se k přístavu blíží ruské válečné lodě. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 13:01: Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel na Ukrajinu. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy. Prokurátor uvedl, že shledal dostatek důvodů pro to se domnívat, že tyto zločiny mohly být spáchány. Vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou, do současnosti. Může se vztahovat na všechny strany konfliktu v jakékoli části Ukrajiny. Ukrajina dosud k ICC nepřistoupila, ale v roce 2013 a 2014 k němu podala dvě stížnosti, které soudu přiznávají jurisdikci nad údajnými závažnými zločiny spáchanými na jejím území od roku 2014 bez ohledu na státní příslušnost pachatelů. Rusko soud neuznává. (ceskenoviny.cz)


Čtvrtek, 12:17: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že na Ukrajinu dorazili ze zahraničí první dobrovolníci ochotní bojovat po boku Ukrajinců proti ruskému vpádu. Přislíbil také příspěvek, v přepočtu asi 5000 korun, všem Ukrajincům, kteří vinou války přišli o práci, a ujistil o zvýšení penzí od 1. března bez ohledu na válku.

Houževnatost, s níž Ukrajinci osmý den čelí ruské invazi, podle Zelenského donutila Rusko, aby změnilo taktiku. „Ruské raketové údery a bombardování ukrajinských měst jsou přiznáním, že nedokázali nic podstatného v naší zemi udělat. Udrželi jsme všechny fronty, na kterých se bráníme. Ani na jediném strategickém směru nepřítel nedosáhl úspěchu. Jsou deprimováni,“ prohlásil ukrajinský prezident podle přepisu na ruskojazyčném webu BBC. „Opravíme každý dům, každou ulici, každé město. Říkám Rusku: naučte se výraz reparace a odškodnění. Nahradíte nám v plném rozsahu vše, co jste spáchali našemu státu, každému Ukrajinci,“ zdůraznil.

Zelenskyj podle BBC poznamenal, že do cizinecké - či mezinárodní - legie, jejíž vznik dříve ohlásil, se přihlásilo 16 000 cizinců a první z nich již začínají přijíždět. Na konci projevu ukrajinský prezident přešel do ruštiny a obrátil se na ruské vojáky: „Běžte domů. K sobě domů. Bránit své rusky hovořící lidi. A ne po celém světě, ale u sebe doma. Není jich tam málo, kolem 150 milionů. A tady - sláva Ukrajině!“

Na Ukrajinu chtějí jet bojovat také někteří Češi. Podle dosavadní právní úpravy tak mohou učinit legálně pouze v případě získání výjimky od prezidenta republiky. Politici zvažují změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země už službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily. Na Pražský hrad se podle jeho mluvčího dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro působení v cizí armádě. Ministerstvo obrany eviduje více než 100 uchazečů, další na úřad podle jeho mluvčí volají. Ministerstvo obrany už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na obě instituce zároveň.


Čtvrtek, 12:00: Ukrajinská armáda stále drží centra Charkova i Mariupolu, přestože čelí mohutnému ruskému bombardování. Oděsa zatím zůstávala stranou války, ale teď se k ní blíží ruské válečné lodě. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 10:24:  Ukrajina hlásí mrtvé po leteckých útocích v různých částech země. Osm lidí včetně dvou dětí zemřelo při zásahu vícepatrového domu ve východoukrajinském městě Izjum nedaleko Charkova, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady. Oběti leteckého bombardování jsou hlášeny také ze západní části země. Zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak řekl, že je potřeba zřídit humanitární koridory podporované například Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Vesnice a města, kde se zastavily ruské jednotky, se v okamžiku mění na místa, kde se rabuje, loupí a vraždí,“ napsal na twitteru. „Potřebujeme humanitární koridory - kvůli jídlu, lékům, odvozu zraněných, evakuaci. Potřebujeme aktivní pomoc mezinárodních organizací, včetně OBSE. Konec řečí.“

V Charkově dopadly dvě rakety na úřední budovu a zasažen byl také pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Již v úterý zemřela při ostřelování v druhém největším ukrajinském městě místní pracovnice OBSE. Při středečním leteckém úderu na kontrolní stanoviště u města Korosteň poblíž Žytomyru zahynuli dva lidé a dalších pět bylo zraněno, uvedla místní média s odvoláním na starostu Volodymyra Moskalenka.

https://twitter.com/Podolyak_M/status/1499271978850603008

Kyjevem v noci na čtvrtek otřásly nejméně čtyři silné exploze, píše agentura Unian. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax uvedlo, že ruské jednotky zasáhly rozhlasové a televizní centrum v Kyjevě. Už v úterý se terčem ruské rakety stala kyjevská televizní věž, podle Moskvy šlo o zacílený útok proti ukrajinské informační válce. V metropoli, ale i v Žytomyru, Lvově, Lucku či Ivano-Frankivsku na západě země zněl podle serveru RBK Ukrajina letecký poplach. Rusko tvrdí, že ovládlo městečko Balaklija poblíž Charkova.

Informace sdělované oběma znepřátelenými stranami není možné ověřit. Ukrajinský generální štáb uvedl, že za uplynulý den sestřelila protivzdušná obrana tři ruské letouny a dva vrtulníky. Rusko ztráty svých letounů nezveřejňuje.


Čtvrtek, 9:50: Na Ukrajině pokračuje silné ostřelování od ruského dělostřelectva. V hlavním městě Kyjevě a okolí znějí pravidelně sirény, město včetně jeho centra zasáhly v noci na čtvrtek silné výbuchy. Raketové útoky ale pokračují i ve zbytku země – těžkému ostřelování čelí Mariupol i Charkov, zásah utrpěla civilní zástavba ve městě Izjum na východě země, oběti leteckého bombardování jsou hlášeny i ze západu. (čt24)


Čtvrtek, 09:00: Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela. Dodávku schválilo německé ministerstvo hospodářství, informuje dnes agentura DPA s odvoláním na ministerské zdroje. Jde o zbraně sovětské výroby, které měla ve výzbroji Národní lidová armáda (NVA) bývalé Německé demokratické republiky. České ministerstvo obrany ve středu potvrdilo zprávy serveru Aktuálně.cz, že Česko poskytlo Ukrajině 160 protiletadlových střel Strela za 38,5 milionu korun.


Čtvrtek, 08:00: Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Znamená to, že Ukrajinu, které má 44 milionu obyvatel, odešla zhruba dvě procenta celkové populace.


Středa, 22:30: Ruská vojska stále agresivněji útočí na ukrajinskou metropoli Kyjev raketami a dělostřelectvem, počet střel mířících na město se zvyšuje, řekl nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel, který v posledních dnech pravidelně zprostředkovává médiím americký pohled na vývoj bojů na Ukrajině. Rusko podle něj na Ukrajinu vypálilo od začátku invaze 450 raket.

Dlouhý konvoj ruské armády, který již několik dní míří k metropoli ze severu, se ale podle něj stále nehýbe. USA už v úterý informovaly, že se kolona dlouhá několik desítek kilometrů v podstatě zastavila  zejména kvůli logistickým problémům. Podle amerického činitele tyto komplikace patrně přetrvávají. USA podle něj rovněž spatřily náznaky toho, že se ukrajinské síly pokoušely koloně bránit v postupu na Kyjev.

Ruské armádě trvá útok na metropoli déle, než čekala, a vojenská situace na Ukrajině se tak podle amerického činitele od úterka výrazně neproměnila. Ruská armáda přitom navýšila počet svých jednotek na ukrajinském území - v úterý do země vstoupilo asi 80 procent z vojsk, jež se v týdnech před invazí hromadily na hranicích.

https://www.youtube.com/watch?v=0mePpHqIajg

Podle USA zatím Rusové nedobyli ani jihoukrajinské město Cherson, ačkoliv ruské ministerstvo obrany ve středu ráno oznámilo, že jej již ovládlo. Chersonská správa ale přiznává, že je město ruskými jednotkami plně obklíčeno. Americký zdroj rovněž řekl, že by lidé měli přistupovat „výjimečně skepticky“ k údajům o počtech zemřelých a raněných ruských vojáků, které nyní oznámila Moskva. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že od začátku operace zemřelo 498 jeho vojáků. Vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nedlouho po oznámení Moskvy prohlásil, že od začátku bojů zemřelo už 7000 ruských vojáků.

Silný výbuch se ve středu ozval u nádraží v Kyjevě, podle nejnovějších informací ale nejsou žádné oběti ani zranění. Cílem raketového útoku bylo ministerstvo obrany nebo velitelství pozemních sil. Ruskou raketu ale sestřelil systém protivzdušné obrany, trosky dopadly poblíž hotelu Ibis a nádraží, odkud jsou evakuovány tisíce žen a dětí. Budova přežila a utrpěla menší škody, provoz vlaků pokračuje. Následně přišla informace, že exploze poškodila teplovod a část Kyjeva by mohla zůstat bez tepla.

Až 15 000 lidí, kteří nemají kam jinam jít, se v Kyjevě ukrývá v metru před útoky ruských sil na město. Ve stanicích mají lidé k dispozici vodu, jídlo, toalety i léky. Podzemní síť může poskytnout útočiště až 100 000 lidem. Ve dne funguje metro i jako dopravní prostředek, v době nočního zákazu vycházení od osmi hodin večer do sedmi ráno pouze jako kryt.


Středa, 19:00: Valné shromáždění OSN po více než dvoudenní rozpravě na mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vestoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1499070924045398024

Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však dnešní hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi. (ceskenoviny.cz)


Středa, 16:00: Kvůli efektivnější pomoci lidem utíkajícím z Ukrajiny po ruské vojenské invazi bude pravděpodobně nezbytné v nejbližší době vyhlásit v České republice nouzový stav, napsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Především krajům podle něj umožní lépe zapojit všechny lidské i materiální zdroje. O tom, kdy bude nouzový stav nezbytné vyhlásit, rozhodne vláda, doplnil Rakušan. Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Tentokrát by podle Rakušana nouzový stav nijak nezasáhl do života lidí. „Nebylo by nutné jakkoliv omezovat pohyb osob, vzdělávání, zdravotnictví, obchod či služby. Vládě a krajům by ale pomohl účinněji a rychleji pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny,“ uvedl.Nouzový stav vyhlašuje podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vláda při živelních pohromách, haváriích, nehodách nebo při jiném nebezpečí, které značně ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Vyhlásit ho může nejvýše na 30 dní. Nouzový stav může zrušit Sněmovna, která také musí dát předchozí souhlas s každým případným prodloužením.

https://twitter.com/Vit_Rakusan/status/1499020128402481156


Středa, 14:30:  Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zemřelo více než 2000 ukrajinských civilistů. S odvoláním na ukrajinské záchranné složky o tom informovala agentura Interfax-Ukrajina. Zničeny byly stovky obytných budov, nemocnice i infrastruktura, uvedly úřady v prohlášení. Ruské jednotky sousední zemi napadly minulý čtvrtek. „Za sedm dní války Rusko zničilo stovky objektů dopravní infrastruktury, obytných budov, nemocnic a školek. Za tuto dobu již zahynulo přes 2000 Ukrajinců, nepočítaje naše obránce,“ uvedly záchranné složky. „Každou hodinu umírají děti, ženy a obranné síly,“ píše se v prohlášení. Vyšší počty obětí z řad civilistů v posledních dnech hlásila větší ukrajinská města včetně metropole Kyjev nebo Charkova na východě Ukrajiny.


Středa, 13:16:  Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Uvedl to v interview, jehož části zveřejnila televize Al-Džazíra a o kterém informovala ruská tisková agentura TASS. Přitom poukázal na údajný výrok amerického prezidenta Joe Bidena, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dal najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit.

Biden však v rozhovoru, který v sobotu vysílala americká televize CNN, ohledně sankcí uvedl, že věří, že je to jeden z mála způsobů, jak potrestat Rusko bez riskování války v globálním měřítku. „Máte dvě možnosti. Zahájit třetí světovou válku, jít fyzicky do války s Ruskem, anebo zajistit, aby země, která jedná v rozporu s mezinárodním právem, zaplatila za to, co udělala,“ řekl.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Šlo podle něj o reakci na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska a na „nelegitimní sankce“ přijímané Západem po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ta představuje největší pozemní vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

https://www.youtube.com/watch?v=t1rkyZCM1d4

Kyjev se jaderných zbraní, které zdědil po rozpadu Sovětského svazu, zřekl výměnou za bezpečnostní záruky, které mu poskytly USA, Británie a Rusko. Moskva nyní tvrdí, že Ukrajina disponuje sovětskými technologiemi a znalostmi, aby si vyrobila jaderné zbraně, kterými by mohla Rusko ohrozit.

Lavrov také zopakoval, že cílem ruské operace na Ukrajině je odzbrojit sousední zemi. „Rusko nedovolí Ukrajině získat jaderné zbraně,“ prohlásil. Označil také za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala na jaře 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěku z Kyjeva. Zdůraznil, že o Krymu se vůbec nebude diskutovat. Kyjev chce ovšem při rozhovorech s Moskvou požadovat kromě okamžitého příměří i stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, za které pokládá právě také Krym.

Rusko je připraveno na druhé kolo rozhovorů s Ukrajinou, ale Kyjev vyjednávání protahuje „na pokyn Američanů“, prohlásil Lavrov; druhé kolo jednání by se podle TASS mělo konat ve středu večer. Západ se podle šéfa ruské diplomacie sám zřekl dialogu o vytváření nové bezpečnostní architektury v Evropě. „Západ s námi odmítl spolupracovat,“ tvrdí Lavrov. Moskva byla podle ministra připravena na sankce, ale nečekala, že se dotknou i sportovců, herců či novinářů. Ujistil nicméně, že „Rusko má mnoho přátel, nelze jej izolovat“.


Středa, 13:07: Ruská invaze na Ukrajinu v režii ruského prezidenta Vladimira Putina bude stále brutálnější. Rozhlasové stanici LBC to řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Dodal, že není připraven poslat Británii do války a vyvolat konflikt v celé Evropě tím, že by prosazoval bezletovou zónu nad Ukrajinou. „Každý, kdo uvažuje logicky, by neudělal to, co dělá Putin, takže budeme svědky toho, jak jeho brutalita poroste,“ řekl Wallace. Ruský prezident podle ministra obrany zatím obkličuje města, která po nocích bombarduje, brzy se ale pokusí přesunout boje do jejich center.

Británie přesto nebude prosazovat zavedení bezletové zóny, o kterou NATO požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Putina se nebojím. Nechci válku v celé Evropě. Chtějí (posluchači LBC), aby Rusko vyzbrojené jadernými zbraněmi válčilo s námi všemi v celé Evropě a v Atlantiku?“ prohlásil Wallace.

Bezletová zóna by podle Wallace mohla velmi rychle přerůst v totální konflikt. „Ukrajina není v Severoatlantické alianci. NATO je sebeobranná organizace, pokud zaútočíte na jednoho z nás, zaútočíte na nás všechny a všichni fakticky vstoupíme do války podle článku 5,“ řekl ministr. Rusové by podle Wallace v případě bezletové zóny „nehráli podle pravidel“ a pravděpodobně by sestřelili letadla NATO, což by vyvolalo válku. Pokud by naopak jednotky Severoatlantické aliance sestřelily ruské letadlo, výsledek by byl stejný, protože Rusko by úder opětovalo.

Zapojení do války znovu odmítlo i Německo. „Vojensky nezasáhneme. To platí pro NATO, které to neudělá, a také pro všechny ostatní. V této situaci by to bylo špatně,“ vyjádřil se v podobném duchu při své první návštěvě Izraele ve funkci německého kancléře Olaf Scholz. Co podle něj Německo může dělat, je poskytovat Ukrajině podporu. Ukazuje se také, že protiruské sankce už mají dopad, míní.


Středa, 12:14: Analytici a pracovníci rozvědek se zabývají posledními projevy, jednáními a rozhodnutími Vladimira Putina. Zajímá je, zda ruský prezident, izolovaný v Kremlu, nevnímá realitu pokřiveně a nakolik jeho některé kroky - především válka proti Ukrajině - nejsou výsledkem psychické nestability nebo dokonce poruchy. „Setkala jsem se s ním mnohokrát. Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování,“ řekla o šéfovi Kremlu bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper uvedl, že se skutečně obává, nakolik je ruský prezident „mentálně v rovnováze“. Proti tomu stojí názory, že Putin už v minulosti přijímal riskantní rozhodnutí, když cítil, že by se mu mohla vyplatit. (aktuálně.cz)

Vladimir Putin
Vladimir Putin


Středa, 11:58: Další armádní zdroje z Česka i zahraničí upozorňují, že Rusko se nemůže a nechce vojensky vyčerpat na Ukrajině. Má velký, ale pořád omezený počet raket, děl, letounů, vrtulníků. Nasazením kompletního vojska by Rusko dokázalo Ukrajinu převálcovat, ale co bude potom? Jaké síly bude mít evidentně paranoický vládce Kremlu na „ubránění Ruska před silami NATO“? Tohle drží podle indicií zpravodajských služeb Putina do jisté míry na uzdě. (Jaká je naděje, že se Ukrajina udrží)


Středa, 10:40: Státy Evropské unie se shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Na sankční seznam přibyly více než dvě desítky osob, zejména armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na invazi na Ukrajinu. Opatření míří také na bankovní sektor. Prezidenti a premiéři EU minulý čtvrtek dali diplomatům za úkol připravit nové sankce kvůli tomu, že Bělorusko umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev. Velvyslanci členských zemí dnes schválili balík postihů, který má připravit běloruský režim o finanční zdroje. Podle francouzského předsednictví jsou sankce zaměřeny také na dřevařský a ocelářský průmysl či vývoz potaše, který je pro Bělorusko klíčovou exportní surovinou.


Středa, 9:51: Myslím si, že Češi, kteří chtějí bojovat proti Rusku, už tam bojují. Nechtějte na mě jako po ministryni obrany, abych nyní lidem říkala, že mají jít na Ukrajinu a porušovat tím zákon. Byť si o tom můžu myslet svoje a vidím zemi bezprecedentně napadenou ruským agresorem, je potřeba postupovat v souladu se zákony a pravidly, říká v rozhovoru ministryně obrany Jana Černochová. (Černochová: Můj postoj je, že by měl ruský velvyslanec v Praze skončit)


Středa, 10:00:  Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 tisíc lidí a tento počet bude růst, řekl poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. „Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze. Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou složit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.


Středa, 08:30: Při ruském ostřelování východoukrajinského Charkova zahynulo za posledních 24 hodin nejméně 21 lidí a 112 osob utrpělo zranění, uvedl na Facebooku šéf místní oblastní správy Oleh Siněhubov. Úřady uvedly, že rakety zasáhly centrum druhého největšího ukrajinského města včetně obytných domů a budovy regionální správy. Ukrajinská agentura Unian informovala, že ruská raketa dopadla na budovu policejního velitelství v Charkově. Hasiči se stále snaží požár uhasit. Hoří i místní univerzita a několik obytných budov. Podle informací médií, které potvrdila ukrajinská armáda, v Charkově v noci přistáli ruští výsadkáři, kteří svádí boje s ukrajinskými jednotkami, a zaútočili na jednu z vojenských nemocnic.

Nejméně dva lidé zemřeli při leteckém úderu v úterý večer v Žytomyru západně od Kyjeva, uvedla ukrajinská státní služba pro mimořádné události. Úder byl proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr a vyžádal si čtyři oběti, mezi nimi i dítě. Úder cílil na vojenskou základnu, zasáhl ale i obytné domy. Záchranáři  prohledávají sutiny zasažených domů, pod nimiž jsou nejspíše přeživší. Zasaženo bylo deset domů, z nichž tři začaly hořet. Poškozena byla i budova místní nemocnice.

Podle BBC se ruské jednotky zmocnily města Cherson na jihu země. Místní zastupitel stanici řekl, že při bojích zemřelo na 200 lidí, z nichž jsou mnozí civilisté. Záběry z městských kamer a příspěvky na sociálních sítí podle stanice CNN ukazují, že se ruském jednotky pohybují v centru města. V úterý ukrajinské úřady uvedly, že jedna z nejvážnější vojenských situací panuje právě v tomto městě.


Úterý, 23:30: Města na Ukrajině během šestého dne ruské invaze čelila tvrdým útokům pozemních jednotek i dělostřelectva, které se nevyhýbají ani civilním objektům a vyžádaly si podle ukrajinských úřadů desítky mrtvých a zraněných. V Kyjevě ruské rakety zasáhly televizní věž, zahynulo při tom pět lidí. K metropoli podle satelitních snímků míří mnohakilometrová ruská vojenská kolona. Podle informací z Washingtonu a Londýna ovšem tato síla přestala postupovat, přičemž představitel amerického ministerstva obrany mezi důvody uvedl logistické problémy jako nedostatek paliva i jídla.

Pod ruskou kontrolou zatím podle Západu není ani strategický přístav Mariupol na jihovýchodě země. Ruské jednotky naopak pronikly do Chersonu a ve městě na řece Dněpr se údajně odehrávaly pouliční boje. Druhé největší město země Charkov prožilo noc pod palbou a ráno pak ruské rakety zasáhly sídlo charkovské oblastní správy v centru města. Poničeny byly i další budovy včetně opery či filharmonie a obytných domů. Útok na hlavní náměstí Charkova si vyžádal nejméně deset mrtvých a 35 zraněných.

Prezident Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo bezletovou zónu nad Ukrajinou a zastavilo ruské letectvo. Dodal, že by šlo o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. Spojené státy a Británie takový postup odmítají, neboť jej vidí jako krok k rozsáhlejšímu konfliktu.

Moskva už podle posledního brífinku Pentagonu na Ukrajinu vyslala asi 80 procent sil, které během podzimu a zimy nashromáždila podél ukrajinských hranic. Zatím se ale Rusům údajně nepodařilo ovládnout nebe nad Ukrajinou. Podle Moskvy však ruské jednotky zablokovaly přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, na jehož břehu je i Mariupol. Už dříve Rusové dobyli nedaleký přístav Berďansk.

Za obav, že Moskva po překvapivě pomalém postupu z prvních dní svou ofenzívu vystupňuje, se v ukrajinských médiích objevily zprávy, že do Černihivské oblasti Ukrajiny vstoupila běloruská vojska; Minsk ale později tuto informaci popřel. Bělorusko se dosud do ruského útoku nezapojilo ozbrojenými silami, ale poskytlo k invazi své území a letecké základny. Podle Kyjeva Bělorusko poslalo ke svým hranicím s Ukrajinou asi 300 tanků a Rusko připravuje provokace, aby ospravedlnilo jejich zapojení do bojů.

Rusko, jehož izolace se stále stupňuje, ohlásilo na středu další rozhovory s Ukrajinci. Kyjev však termín jednání nepotvrdil. Z Ukrajiny od čtvrtečního začátku invaze uprchlo už přes 660 000 lidí, převážně žen a dětí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Prezident Zelenskyj prostřednictvím videa oslovil Evropský parlament. „Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany,“ vyzval v projevu, jímž si vysloužil dlouhý potlesk. Řekl také, že Ukrajinci bojují za společné evropské hodnoty. Europoslanci následně vyzvali orgány EU, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině v návaznosti na pondělní podpis příslušné žádosti Zelenským. Rychlé vyřízení této žádosti podpořila mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.


Úterý, 22:40: Situace na Ukrajině je momentálně nejzávažnější v Chersonu na jihu země, v Charkově na východě a severozápadně od hlavního města Kyjeva. Dějištěm těžkých bojů je také Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Ke Kyjevu směřuje obrovský konvoj ruské vojenské techniky, který je dlouhý asi 64 kilometrů. Postup se však v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě i kvůli řadě logistických problémů, které některým jednotkám způsobují nedostatek paliva a jídla. Ruské síly přesto zaútočily na kyjevskou televizní věž. Podle ukrajinských zdrojů se do bojů zapojili i běloruští vojáci. Prezident Alexandr Lukašenko to odmítá a pouze potvrdil, že jednotky přemístil blíž k hranicím.


Úterý, 22:00: Rusko cílí na klíčové body severní, východní i jižní fronty: Kyjev, Charkov i jižní pás kolem Mariupolu a Chersonu. Právě tam soustředí nejvíc vojáků – a má zatím největší zisky. Ochromilo důležitá letiště i sklady paliva. Zasáhlo vojenské cíle – základny, kasárny i sklady. Zdálo se, že Moskva nic nepodcenila. Jenže podle Johna Spencera z Institutu moderní války při akademii ve West Pointu se zřejmě stalo právě to. „Pokud napadnete zemi, musíte mít hlavní směr postupu. Možná předstíráte další, ale musíte mít jasnou prioritu. Oni očividně rozdělili své síly do třech různých směrů. To byla chyba,“ domnívá se Spencer citovaný serverem CT24. Podle odborníka navíc útoku nenahrává velikost Ukrajiny. Přejezd z jednoho konce na druhý trvá 13 hodin – za běžných podmínek, bez odporu armády i obyvatel. „Rusko to potřebuje uzavřít rychle. To zatím nezvládlo a myslím, že nezvládne,“ předvídá Spencer. (ct24)


Úterý, 21:50:  Izolace Ruska na mezinárodní scéně sílí také ve sportovní a kulturní sféře. Ruští a běloruští atleti byli kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni ze všech vrcholných světových akcí, podobná opatření přijaly také mezinárodní lyžařská federace FIS a mezinárodní tenisová federace ITF. Automobilová federace FIA potvrdila zrušení Velké ceny Ruska formule 1 a mezinárodní filmový festival v Cannes pohrozil zákazem účasti oficiálních ruských delegací na letošním ročníku.


Úterý, 21:30:  Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov řekl, že ukrajinské bezpečnostní složky zlikvidovaly elitní bojovníky čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, kteří plánovali vraždu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian, podle níž Danilov tvrdí, že Kyjev dostal informace o této skupině od ruské tajné služby FSB.

Jednotka Kadyrovových mužů se podle Danilova rozdělila na dvě skupiny. „Sledovali jsme je. Jedna skupina byla dopadena v Hostomelu. Druhá skupina je nyní, řeknu to tak, na mušce,“ uvedl Danilov, který zastává funkci tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany. Britský list The Times už dříve napsal, že také žoldnéři z ruské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny řízené jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina mají za úkol v Kyjevě najít a zabít prezidenta Zelenského. Slíbenou za to údajně mají vysokou odměnu.

https://www.youtube.com/watch?v=4VpdVoMe8PE

Zelenskyj minulý týden odmítl opustit ukrajinskou metropoli a slíbil, že zůstane v čele země navzdory  osobnímu riziku. „Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna a mou rodinu za cíl číslo dvě,“ řekl prezident v pátečním projevu Ukrajincům. „Chtějí Ukrajinu politicky zničit tím, že zničí hlavu státu,“ dodal.

Vůdce autonomní republiky na severním Kavkaze a Putinův spojenec Kadyrov  připustil, že mezi ruskými vojáky, kteří přišli o život při invazi na Ukrajinu, jsou dva Čečenci. Dalších šest mužů utrpělo zranění. Moskva počty padlých vojáků neuvádí. V neděli poprvé přiznala, že při bojích na Ukrajině utrpěla ruská armáda ztráty, konkrétní údaje však nenabídla. Kyjev tvrdí, že Rusko přišlo o téměř 6000 vojáků. Tato čísla nezle ověřit z nezávislých zdrojů.


Úterý, 21:00: Zástupci Evropské unie se dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Největší z nich - Sberbank - mezi nimi není. Odpojena nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom. Podle úředníků obeznámených s rozhodnutím jsou zasaženy banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF.  Podle dvou zdrojů agentury Bloomberg požadovaly některé členské státy, aby byl seznam obsáhlejší. Přísnější chtělo být mimo jiné Polsko. Evropská unie opatřením reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu. Odpojení Ruska od systému SWIFT požadoval mimo jiné český prezident Miloš Zeman. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku.


Úterý, 20:00: Ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy, oznámil její šéfredaktor Alexej Venediktov. Zablokovaly také internetové stránky televize Dožď. Podle agentury AP se to stalo v souvislosti s tím, jak tato média informují o ruské invazi na Ukrajinu. Ruská generální prokuratura uvedla, že Echo Moskvy a televize Dožď na svých internetových stránkách zveřejnily „materiály s výzvami k extremistickým aktivitám a lživé zprávy o postupu ruské armády“ na Ukrajině. Ruské vedení a oficiální ruská média nazývají ruský útok na západního souseda „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. AP podotýká, že nezávislá média čelí v Rusku stále většímu tlaku. Televize Dožď už delší dobu figuruje na seznamu takzvaných zahraničních agentů, na kterém se ocitají média a organizace nepohodlné ruským úřadům.


Úterý, 17:40:  Ruské síly zaútočily na televizní věž v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Při útoku podle ukrajinských záchranných složek zemřelo pět lidí. Podle prezidentské kanceláře bude kvůli úderu dočasně přerušeno vysílání, objekt podle jejího vyjádření zasáhly dvě rakety. Cílem byla místnost, kde se nacházeli lidé, napsala agentura Unian. Na sociálních sítích se objevují videa z ukrajinské metropole, která ukazují následky útoku.

V případě některých kanálů bude v blízké budoucnosti uvedeno do chodu záložní vysílání. Řadu stanic lze sledovat na internetu, například prostřednictvím YouTube. Útok na televizní věž nacházející se v blízkosti památníku v rokli Babí Jar, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 000 kyjevských Židů, ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo za barbarský čin. „Ruští zločinci se nezastaví ve svém barbarství před ničím. Rusko = barbar,“ uvedla ukrajinská diplomacie na twitteru.

https://twitter.com/MFA_Ukraine/status/1498689753448947722

Ruské ministerstvo obrany  předtím varovalo, že podnikne útoky vysoce přesnými zbraněmi na kyjevské centrum informačních a psychologických operací a na objekty tajné služby SBU v ukrajinském hlavním městě. Moskva vyzvala občany pracující v těchto místech a civilisty bydlící v okolí, aby prostor opustili, uvedl už dříve server BBC News v on-line reportáži na své ruskojazyčné internetové stránce.  Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval Moskvu, aby zastavila ostřelování ukrajinských měst, pokud chce pokračovat v mírových jednáních. jejich první kolo se konalo v pondělí a skončilo bez úspěchu. (ceskenoviny.cz)


Úterý, 15: 08:  Moskva varovala, že v Kyjevě podnikne útok vysoce přesnými zbraněmi - hodlá atakovat kyjevské centrum informačních a psychologických operací a objekty tajné služby SBU. Ministerstvo obrany vyzvalo občany pracující v daných objektech a civilisty bydlící v okolí, aby opustili své domovy. K hlavnímu městu se blíží asi 64 kilometrů dlouhý konvoj ruské armády, v němž jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem. Podle britských zpravodajců mu ale pohyb komplikují logistické obtíže.  Podle Kyjeva se ruská armáda chystá k obléhání ukrajinské metropole i Charkova, hranice prý překročily běloruské jednotky.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS také tvrdí, že Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři. Obklíčený je přístav Mariupol, který je podle tamního starosty pod ustavičnou palbou a ruské jednotky z Donbasu jej chtějí ještě v úterý dobýt. Už dříve ruská invazní vojska dobyla Berďansk, jiný ukrajinský přístav na Azovském moři. „Obytné čtvrti jsou pět dní pod palbou. Buší do nás dělostřelectvem, ostřelují nás raketomety, bombardují letadly,“ řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. „Je mnoho zraněných, mezi zabitými jsou ženy a děti,“ doplnil a zmínil také škody způsobené na civilní infrastruktuře. Lídr Moskvou řízených separatistů Denis Pušilin vyzval 430 tisíc obyvatel, aby do středy opustili město dvěma koridory. (ct24)

https://twitter.com/DefenceHQ/status/1498666642284425223


Úterý, 14:37: Přední ukrajinský filmař Sergej Loznica ostře kritizoval v otevřeném dopise zaslaném časopisu Screen International Evropskou filmovou akademii (EFA) za její laxní reakci na válku na Ukrajině. Na protest z ní vystoupil. Režisér a scenárista, který se věnuje totalitním dějinám Sovětského svazu, Stalinovu kultu osobnosti, masakru Ukrajinců během 2. světové války nebo životu v Rusy obsazeném východě Ukrajiny, reagoval na dopis vedení EFA zaslaný 24. února deníku Hollywood Reporter.

Sergej Loznica
Sergej Loznica

„Jak ostudný text vyprodukovala Evropská filmová akademie! ‚Invaze na Ukrajině nás těžce znepokojuje‘“, píše Loznica a cituje z uvedeného dopisu, v němž organizace sdružující čtyři tisíce dvě stě evropských filmařů vyjadřuje Solidaritu s Ukrajinou. „Čtyři dny v řadě ruská armáda devastuje ukrajinská města a vesnice, zabíjí ukrajinské občany. Je vůbec možné, že vy – humanisté, obránci lidských práv a důstojnosti, proponenti svobody a demokracie – se bojíte nazvat válku válkou, odsoudit barbarství a hlasitě protestovat?“ píše Loznica. „Ve svém prohlášení říkáte, že máte 61 ukrajinských členů. Počínaje dneškem jich máte jen 60. Nepotřebuji, abyste ‘byli v pohotovosti a zůstávali se mnou v kontaktu‘, díky!“

Loznica vyrůstal v Kyjevě. Už dvacet let na Ukrajině nežije, je nicméně hlavním, světově známým tvůrcem věnujícím se moderním dějinám i současnosti Ukrajiny. Pokud by Putin na Ukrajině uspěl, čeká podle něj zemi stejná „morální a duchovní korupce jako v době, kdy existovala železná opona“ a kdy lidem „nedělalo problém páchat stejné zlo, jaké autority páchaly na nich“, jak řekl minulý týden serveru Indie Wire. (jb)


Úterý, 12,20: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Rusko se musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. V předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě také podle agentury TASS řekl, že je nepřijatelné, aby evropské země měly na svém území americké jaderné zbraně. Většina delegací na jednání při Lavrovově projevu na protest opustila sál.

Ukrajina podle Lavrova stále má sovětské jaderné technologie a Moskva prý musí „všemi prostředky“ zabránit tomu, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Na stejném fóru hovořil i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který obvinil Rusko, že na Ukrajině spáchalo válečné zločiny. „Nic nemůže ospravedlnit ostřelování obytných budov, školek, sirotčinců, nemocnic, autobusů a sanitek, před ostřelováním prchají miliony lidí,“ řekl prostřednictvím videa Kuleba.


Úterý, 12:00: Běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenka ohlásil posílení jižní hranice země s Ukrajinou dalšími vojenskými jednotkami. Označil to za preventivní krok, napsala běloruská státní agentura BelTA. Běloruská armáda podle Lukašenky zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost na hranicích dobře vycvičenými mobilními jednotkami, které mají být schopné „zmařit jakoukoliv provokaci“ či vojenské akce proti jeho zemi.  V ukrajinských médiích se dnes objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny. Bělorusko se až dosud do ruského útoku proti Ukrajině nezapojilo svými ozbrojenými silami, ale poskytlo k ruské invazi své území a letecké základny.  (ceskenoviny.cz)


Úterý, 10:00: Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.


Úterý, 9:50: Hollywoodská studia Warner Bros, Disney a Sony odložila „ve světle humanitární krize na Ukrajině“ březnové premiéry svých nejnovějších velkofilmů Batman,Morbius a animované pixarovského snímku Proměna. Sony a Disney šly ještě dál než za odložení premiéry jednoho filmu – pozastavily celou distribuci.  Kroky studií přišly v okamžiku, kdy americký zábavní průmysl zvažuje, jak v současné situaci distribuci a svoji přítomnost na ruském trhu řešit. Zatímco řada kin v Rusku je soukromá, otázkou je reklama a její prodej, z nějž nemalou část mají v rukou mediální agentury putinovského režimu. V pondělí oznámil Netflix, že nebude zprostředkovávat vysílání státních ruských kanálů, jak jim přikazuje zákon, který vstoupil v platnost 1. března a který diktuje, že streamovací platformy musí nabízet dvacet hlavních ruských televizních kanálů. (jb)


Úterý, 09:40: „Nábor do teritoriální obrany v Kyjevě vypadá tak, že kdokoliv přijde, dostane zbraň - bez další prověrky. A nevojáci vám sice řeknou, že nejdou na frontu, ale že když někdo přijde k jejich baráku, mají zbraň a budou střílet nebo zasypou ruskou techniku Molotovy,“ popisuje dění v hlavním městě Ukrajiny šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč. (Je to podobné jako na Krymu. Už se objevují seznamy lidí, které je potřeba zlikvidovat)


Úterý, 9:30: Kdo si v Rusku v sobotu pustil některou z tamních státních televizních stanic, nestačil se divit. Místo tradičních zpráv o „speciální operaci“ s cílem odstranit ukrajinské „nacisty“ vysílala televize reálné záběry z válčení a ruské invaze na Ukrajině. Šlo o hackerský útok, ke kterému se přihlásila skupina Anonymous. Ta ve stejný den vyhlásila válku vládcům Ruské federace. Už minulý pátek se členové Anonymous přihlásili ke kyberútoku na weby ruského ministerstva obrany, Kremlu a dalších úřadů. Nedostupné byly kvůli nim webové stránky provládních médií Russia Today a Sputnik, pondělní útok zase zablokoval státní agenturu TASS, deníky Kommersant a Izvestija i několik běloruských médií. Místo jejich prorežimního obsahu čtenáři viděli obrázek s výzvou Rusům, aby neposílali své syny do války. V neděli hackeři podle svých slov vyřadili z provozu webové stránky největších běloruských bank. Bělorusko Moskvě v invazi na Ukrajinu pomáhá, vyrážejí odsud ruské jednotky a létají rakety. (aktuálně.cz)

Anonymous_at_Scientology_in_Los_Angeles
Ilustrační foto • Autor: Globe Media / Reuters


Úterý, 09:00: Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů, sedm prostředků protiletadlové obrany, 60 cisteren, tři bezpilotní letouny, dvě plavidla a 305 kusů automobilové techniky. Oznámil to dnes ukrajinský generální štáb s tím, že jde o odhad a že uvedená čísla budou dál upřesňována. Ohlásil také, že do ukrajinského zajetí upadly dvě stovky ruských vojáků. Údaje ukrajinské armády není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva žádná čísla o ruských ztrátách neuvádí.

Ruským vojskům se podle serveru RBK Ukrajina ani šestý den od zahájení invaze nepodařilo proniknout do metropole Kyjeva. Ukrajinská armáda a další složky nadále drží obranu města a odráží útoky protivníka, který obnovil ofenzívu. „V danou chvíli je situace pod kontrolou, ruská vojska ve městě nejsou,“ napsal server. Generální štáb dříve sdělil, že se ruské jednotky v noci na úterý pokusily obnovit ofenzivu proti hlavnímu městu. Podle satelitních snímků americké společnosti Maxar Technologies se ke Kyjevu přibližuje kolona ruských vozidel až 64 kilometrů dlouhá.

https://www.youtube.com/watch?v=qhQ5P_u4g-M

Ministerstvo obrany Ukrajiny dnes uvedlo, že za pondělí 28. února bylo sestřeleno pět ruských stíhaček. Poblíž Kyjeva byla rovněž sestřelena ruská raketa s plochou dráhou letu a také vrtulník. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, kvůli riziku války s Ruskem ale Spojené státy odmítly krok podpořit. Rusko stejný den oznámilo, že ovládlo nebe nad celou Ukrajinou.

Ve městě Ochtyrka, které leží mezi Kyjevem a Charkovem, nejspíše ruské dělostřelectvo zabilo 70 ukrajinských vojáků. „Nepřátelské dělostřelectvo zasáhlo vojenskou jednotku. Těla jsou stále vynášena zpod trosek. Pracují záchranáři a dobrovolníci. Je mnoho mrtvých. Na hřbitově se nyní připravují místa pro 70 mrtvých ukrajinských bojovníků,“ napsal  v noci šéf Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Ztráty podle něj utrpěli také Rusové. Starosta města Pavlo Kuzmenko v pondělí uvedl, že ruská armáda opakovaně bombardovala Ochtyrku vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě. Tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

V noci pokračovaly i útoky na Charkov, uvedli ukrajinští činitelé. Podle starosty Ihora Těrechova vyhodili ruští vojáci do povětří trafostanice, což způsobilo problémy v dodávkách elektrické energie i vody. Agentura Unian píše o zničených horních podlažích dvou výškových budov. Podle Těrechova zůstali v důsledku ostřelování Charkova lidé uvězněni pod troskami budov, záchranáři je vyprošťují. V pondělí charkovské úřady oznámily, že ve městě zahynulo 11 lidí a několik desítek bylo zraněno po ostřelování ruskými raketomety.

V noci na úterý zahájila ruská armáda také útok na jihoukrajinské město Cherson, které leží při ústí Dněpru. Podle agentury Unian se tu ukrajinské armádě podařilo zničit konvoj ruských vozidel. Běloruské jednotky jsou podle ukrajinské armády patrně na cestě k bělorusko-ukrajinským hranicím. Už předchozí noc se spekulovalo, že by Bělorusko brzy mohlo oficiálně zapojit své vojáky do ruské války proti Ukrajině. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ještě v neděli podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujišťoval, že do války zasahovat nechce.


Úterý, 08:00: Původní záměr dobýt s pomocí pěti tisíc ruských výsadkářů Kyjev během jedné noci každopádně selhal. Ukrajinská armáda výsadek potlačila, Rusku se nepodařilo ovládnout vládní budovy, dosadit proruskou vládu a získat zemi pod kontrolu. Jak v téhle souvislosti upozornil analytik mezinárodní investigativní skupiny novinářů Bellingcat Christo Grozev, několik ruských médií zhruba ve stejnou dobu zveřejnilo esej, že Putin „navždy vyřešil ukrajinskou otázku“. Článek měl být publikován při převzetí země, jenže vývoj byl pomalejší, když se Ukrajina postavila na odpor. (Proč Putin ještě navždy nevyřešil ukrajinskou otázku)


Pondělí, 22:00 Shrnutí - Válka na Ukrajině se stupňuje. Ruské síly se v noci na pondělí znovu pokusily dobýt Kyjev, k němuž se blíží několik desítek kilometrů dlouhá kolona ruské armády. V ukrajinském hlavním městě dnes ráno po 36 hodinách skončil zákaz vycházení. Otevřely se obchody a omezeně funguje i hromadná doprava. Při ostřelování Charkova na východě Ukrajiny zahynulo 11 lidí a ze země před boji uprchlo přes 500 000 osob. Západ slibuje napadené Ukrajině další podporu, ministři obrany zemí Evropské unie podpořili společné financování dodávek zbraní. Moskva přijímá odvetná opatření proti sankcím, které už tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Představitelé Ruska a Ukrajiny, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí své země do EU, spolu poprvé od začátku války jednali. Brzké ukončení konfliktu se ale nepředpokládá.


Pondělí, 21:20: Prezidenti osmi členských států Evropské unie včetně České republiky vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU a zahájit přístupová jednání. O společném otevřeném dopise informoval Pražský hrad. Prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska vyjádřili pevné přesvědčení, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU. „Vyzýváme proto členské státy EU, aby Ukrajině projevily maximální politickou podporu a umožnily institucím EU podniknout kroky k okamžitému udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a k zahájení procesu přístupových jednání,“ uvádí se v otevřeném dopise(čtk)


Pondělí, 21:00: Základním důvodem dosavadních neúspěchů Ruska na Ukrajině jsou jeho špatné zpravodajské informace a chybné vyhodnocení nálad Ukrajinců, domnívá se vojenský analytik Dušan Rovenský. Vedení Ruska pravděpodobně předpokládalo, že minimálně na východě Ukrajiny budou ruské vojáky vítat jako osvoboditele. Poukázal také na nepřipravenost na dlouhodobější operace, na nedostatek pohonných hmot a munice, na nízký počet vojáků nasazených vojáků nebo na starou vojenskou techniku.

Rusko do útoku na Ukrajinu nasadilo podobný počet vojáků jako Spojené státy při invazi do Iráku. Ukrajina je ale o polovinu větší země s dvojnásobným počtem obyvatel. Navíc irácká armáda po letech sankcí a současná ukrajinská jsou nesrovnatelné. Po anexi Krymu Ukrajina navíc vybudovala třetí nejpočetnější armádu v Evropě. Rusko podle Rovenského nejspíš počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při obsazení Československa v srpnu 1968. U Kyjeva se ale Rusům ovládnout nepodařilo klíčové letiště a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska.

tag_reuters.com_2022_newsml_RC2NOS9B9O5X_14681842
Ruská vojenská mise dorazila do Doněcku. Tanky a armádní vozidla projíždějí jeho ulicemi. • Autor: REUTERS

Rovenský se také domnívá, že Rusové nebyli připraveni na dlouhodobější operace, což se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice. Ruská vojska tak budou nejspíš muset dopravit zásoby z Ruska. Jako další příčinou ruských problémů může podle názoru Rovenského být obecná chyba velkých zemí, které přeceňují vlastní schopnosti a podceňují protivníka. Poukázal i na to, že ruská armáda je prezentována jako silná, ale na rozdíl od ukrajinské nemá většina vojáků bojové zkušenosti. Ukrajina totiž na linii bojů se separatisty na východě země pravidelně své jednotky střídala. V ruské armádě mají podle Rovenského tyto zkušenosti speciální síly.

Zmínil i zastaralou techniku, kterou Rusko do bojů nasazuje. Pouze na několika fotografiích podle něj byly vidět moderní zbraně, jinak většinou byly použity třeba staré tanky T-72, i když některé z nich modernizované. V této souvislosti podle něj hraje roli i opotřebení techniky, která musí na Ukrajině překonat značné vzdálenosti, a je tak náchylnější na poruchy. Z fotografií je podle něj vidět, že Rusové nechávají i nepoškozenou techniku stát podél cest, na vině je pravděpodobně nedostatek paliva nebo porucha. Opuštěných strojů se mohou následně zmocnit Ukrajinci. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 20:00:  Valné shromáždění OSN  začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Generální tajemník organizace António Guterres vyzval k okamžitému ukončení bojů, kvůli nimž podle něj hrozí největší humanitární krizi v Evropě za řadu desetiletí. Podle velvyslance Ukrajiny při OSN Serhije Kyslycji nyní jeho země platí nejvyšší cenu za svobodu a bezpečnost na celém světě. Ruský zástupce Vasilij Něbenzja řekl, že agresi zahájila Ukrajina na svých východních územích a že kritici ruskou „zvláštní vojenskou operaci“ dezinterpretují.

„(Boje) zuří napříč celou zemí (Ukrajinou), ve vzduchu, na pevnině i na moři. Musí to ihned přestat. (…) Je to nepřijatelné,“ řekl Guterres. „Nyní mluví zbraně, ale cesta dialogu je vždy otevřená. Nikdy není příliš pozdě pustit se do vyjednávání (…) a všechny otázky vyřešit mírovou cestou,“ dodal a vyjádřil naději, že rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, které v pondělí začaly, povedou k okamžitému zastavení bojů. Za hrůzný přitom označil rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.  Guterres  vystoupil jako jeden z prvních řečníků, jichž se do rozpravy přihlásilo více než sto. Jednání se proto podle agentury AFP pravděpodobně protáhne do úterý, ne-li až do středy.


Pondělí, 16:40: Valné shromáždění OSN v New Yorku začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Boje musí přestat, řekl na začátek svého vystoupení generální tajemník organizace António Guterres, podle nějž by spor mohl vyústit v největší humanitární krizi v Evropě za řadu posledních desetiletí. Vyjádřil naději, že pondělní rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači povedou k okamžitému zastavení bojů. (českenoviny.cz)


Pondělí, 16:27: Humanitární organizaci Člověk v tísni poslali Češi na pomoc Ukrajině již zhruba 350 milionů korun. Dárcovské fórum Darujme.cz uvádí téměř 170 milionů. Charita ČR vybrala 36 milionů korun, na sbírkové konto organizace ADRA lidé přispěli 18 milionů korun. Češi pomáhají i jinak, nabízejí uprchlíkům volné pokoje i celé byty, nakupují předměty denní spotřeby a potraviny. (aktuálně.cz)


Pondělí, 15:40: Ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíc obyvateli na severovýchodě Ukrajiny vakuovými bombami. Podle agentury Unian to uvedl to starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích. „Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ napsal starosta a dodal, že tyto zbraně jsou zakázané ženevskou konvencí. Vakuové bomby Rusové již dříve shodili na syrské město Halab, známé též jako Aleppo, poznamenal Unian. Tvrzení starosty města Ochtyrka nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko ještě v roce 2007 oznámilo, že úspěšně vyzkoušelo vakuovou bombu, jejíž síla je srovnatelná s jadernou pumou. Z letadla vypouštěná vakuová bomba je satelitně naváděná. Ruská verze bomby přezdívané „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří teplotu dvakrát vyšší, uvedla tehdy ruská televize. „Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil tehdejší zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ dodal.

Exploze vakuové bomby má za následek rozsáhlou devastaci. V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy. Kromě vakuových bomb o síle exploze srovnatelné s jadernou bombou existují i slabší nálože, obvykle označované za termobarické. Poprvé je podle internetové encyklopedie použili Američané ve Vietnamu.


Pondělí, 14:35:  Evropská unie bude financovat poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní pro Ukrajinu. Před mimořádným jednáním ministrů obrany členských zemí sedmadvacítky to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři mají na pondělí v plánu i koordinaci budoucích dodávek zbraní Ukrajině. K těm se kromě zemí východního křídla EU v posledních dnech v reakci na ruskou agresi vůči sousedovi rozhodly připojit i další státy jako Německo. Unijní ministři zahraničí už v neděli rozhodli, že EU na tyto dodávky vyčlení 500 milionů eur ze společného vojenského fondu. „Tyto peníze budou využity na poskytnutí obranných zbraní, a to zbraní velké ráže, protitankových střel a různého vybavení,“ řekl Borrell. EU bude podle něj financovat i dodávky paliva pro ukrajinské vojenské stroje a další vojenský materiál. Konkrétní dodávky závisí na koordinaci členských států a Ukrajiny, Polsko se již nabídlo, že bude

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte