Válka na Ukrajině: Vyslání mírových sil by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a NATO, řekl Lavrov
 
Russia Ukraine Military Operation
Invaze začíná... • Autor: Profimedia

 

Středa, 11:07: Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vyslání mezinárodní mírové mise na Ukrajinu minulý týden navrhlo Polsko a polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá tento týden na summitu NATO. Polsko také argumentuje, že Ukrajina by měla dostat další prostředky na svou obranu. Otázka případného vyslání alianční mise na Ukrajinu je nanejvýš citlivá právě kvůli obavám z toho, že by to Moskva mohla vnímat jako přímé zapojení NATO do konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko před měsícem vojensky napadlo.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=mhVl3×Ek0FE

Lavrov také obvinil Spojené státy z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev podle něj neustále mění své postoje. Podle ruského ministra je cílem Washingtonu „dominovat“ světovému řádu, o což se prý Spojené státy snaží mimo jiné prostřednictvím sankcí. „Jednání jsou obtížná, ukrajinská strana neustále mění svůj postoj. Je těžké se zbavit dojmu, že naši američtí kolegové je drží za ruku,“ prohlásil podle agentury AFP šéf ruské diplomacie v debatě se studenty Státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) v Moskvě.

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij přitom minulý týden řekl, že Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“ pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, což je jedním z hlavních deklarovaných ruských požadavků. Obě strany se údajně přiblížily také v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO, který Moskva zásadně odmítá. (ceskenoviny)


Středa, 9:28: Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Oznámila to ruská velvyslankyně v Jakartě Ljudmila Vorobjovová. Některé členské země v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. „Nejen G20, ale i mnoho dalších organizací se snaží Rusko vyloučit. Reakce Západu je zcela nepřiměřená,“ řekla diplomatka.

https://www.youtube.com/watch?v=4qdvjslwvIU

Ukončit ruské členství v organizaci, která sdružuje největší světové ekonomiky, navrhlo například Polsko. Podle polského ministra hospodářského rozvoje a technologií Piotra Nowaka to polští zástupci navrhli minulý týden na schůzi ve Washingtonu a setkali se s „pozitivní odezvou“. Také zdroj z Evropské unie agentuře sdělil, že o ruské účasti na summitu, který je naplánován na 15. a 16. listopadu, se vede diskuze. Snaha o vyloučení Ruska ze skupiny by se ale mohla setkat s vetem jakékoli z členských zemí, mezi nimiž je Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Rýsuje se tak možnost, že by některé země mohly místo toho letošní summit vynechat, uvedlo několik zdrojů Reuters. (ceskenoviny)


Středa, 07:00:  Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů u Charkova na východě země odrazila útok ruských jednotek.  Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . „Naše jednotky udržují svoje pozice,“ zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.  Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit z Izjumu humanitární koridor.

Tři ruské rakety dopadly v úterý večer v Rivnenské oblasti na severozápadě Ukrajiny, mířily na objekty vojenské infrastruktury. Agentura Unian informovala, že v uzavřené zóně u odstavené jaderné elektrárny Černobyl ruští vojáci vyplenili a zničili laboratoř v hodnotě 6 milionů eur, která fungovala od roku 2015 a specializovala se na výzkum radioaktivního odpadu.

Ve městě Trosťanec v Sumské oblasti se v úterý rozhořel rozsáhlý požár, u kterého hasiči nemohli zasahovat kvůli bojům. Podle gubernátora Dmytra Žyvyckého se v regionu nejtvrději nyní bojuje právě v Trosťanci. Tvrdí, že ruští vojáci zabíjejí civilisty, ve velké části města nefungují dodávky elektřiny ani vody, lidé nemají přístup k lékům. (čtk)


Úterý, 23:39: Spojené státy a NATO se domnívají, že Bělorusko by se mohlo brzy na straně Ruska zapojit do války na Ukrajině a běloruský režim už podniká kroky k útoku na svého souseda, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ke vpádu na ukrajinské území je připravených 5000 běloruských vojáků.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin potřebuje podporu, a to jakoukoliv,“ cituje CNN nejmenovaného činitele. Nejmenovaný zdroj z běloruské opozice řekl, že bojové jednotky jsou připraveny už za několik dnů vstoupit na ukrajinské území. Podle něho by to ale mělo hlavně geopolitický význam vzhledem k tomu, že do konfliktu by se zapojila další země. Podle nejmenovaného činitele ze zpravodajských služeb NATO se aliance domnívá, že vláda v Minsku „připravuje okolnosti, které by ospravedlnily útok proti Ukrajině“.

Rusko invazi na Ukrajinu podniklo částečně z běloruského území, kde před jejím zahájením mělo rozmístěné tisíce vojáků. Bělorusko následně změnilo svoji ústavu tak, aby na jeho území mohly trvale přebývat ruské jednotky a směly tam být rozmístěny jaderné zbraně.

Mapa
Autor: Aktuálně.cz / The Study of War


Úterý, 18:00: Nejméně 100 000 lidí chce uprchnout z obléhaného přístavního města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, ale chybí jim bezpečná cesta k evakuaci do bezpečí. Uvedla to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Ruské ostřelování podle vicepremiérky také brání záchranářům v přístupu ke krytu pod mariupolským divadlem, kde se mohly podle místních úřadů schovávat stovky lidí, když divadlo minulý týden zničil zásah bomby. Z krytu se zatím podařilo zachránit 130 přeživších. Osud dalších lidí, převážně žen a dětí, zůstává neznámý.

Rusko popřelo, že by bombardovalo divadlo či útočilo na civilisty. Moskva také obviňuje ukrajinské „nacionalisty“, že brání v evakuaci civilistů do Ruska a že používají civilisty jako živý štít. Mariupolská radnice uvedla, že ruské letectvo v úterý svrhlo na Mariupol dvě „supersilné“ bomby. „Okupanty nezajímá město, chtějí jej srovnat se zemí a udělat z něj spáleniště,“ napsala radnice na sociální síti. Místní úřady odhadovaly, že během obléhání přišlo o život asi 2500 civilistů, ale upozorňují, že pod troskami může ležet i dvojnásobný počet mrtvých. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Město, nacházející se u Azovského moře, asi 50 kilometrů od ruských hranic, mělo před válkou na 430 000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat. (ctk)


Úterý, 16:40: VChersonu dobytém ruskými vojsky na 300 000 lidí čelí humanitární katastrofě, protože potraviny a léky jim téměř došly a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, varoval na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Rusko toto vyjádření zatím nekomentovalo.

V Chersonu lidé podle listu Ukrajinska pravda znovu vyšli na demonstraci proti okupaci, přestože pondělní mítink Rusové rozehnali střelbou a několik lidí zranili. V úterý ruští vojáci dav rozháněli slzným plynem. „Když se plyn rozptýlil, lidé se znovu vrátili na náměstí,“ napsal deník na svém webu. Jihoukrajinský Cherson je přístavní město při ústí Dněpru do Černého moře. Před válkou měl podle různých odhadů od 280 000 do 320 000 obyvatel. (ceskenoviny)


Úterý, 15:17: Ruské invazní jednotky od začátku války na Ukrajině přišly o zhruba 15 300 vojáků, uvedla ukrajinská armáda. Generální štáb také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 509 tanků, 1556 obrněných vozidel nebo téměř stovku letadel. Údaje nelze nezávisle ověřit. Kyjev dále tvrdí, že ruské síly přišly dosud o 252 dělostřeleckých systémů, 80 raketometů, 45 systémů protivzdušné obrany, 123 vrtulníků, 1000 vozidel, tři lodě/čluny, 70 cisteren nebo 35 bezpilotních letounů.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině pouze 2. března, kdy uvedlo, že zatím zahynulo 498 vojáků. Spojené státy nedávno odhadly, že na Ukrajině zemřelo přibližně 7000 ruských vojáků, podotkl server BBC.

Ruský provládní deník Komsomolskaja pravda v pondělí podle příspěvků na twitteru krátce sdílel informace o údajných ztrátách z řad vojáků ruské armády na Ukrajině, které převyšují ukrajinské odhady. Informace hovořily o 9861 zabitých a 16 153 zraněných vojácích, brzy však byly z článku odstraněny. Deník poté oznámil, že se stal obětí hackerského útoku.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS sdělil, že ruské síly dosud zničily 230 ukrajinských dronů, 181 protiletadlových raketových systémů, 1528 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 154 raketometů, 602 děl a minometů a 1312 kusů zvláštní vojenské techniky. Ani tato tvrzení nelze nezávisle ověřit. (ceskenoviny)


Úterý, 13:00: Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Evropské země se kvůli válce způsobené ruskou agresí potýkají s novým růstem cen energií, který chce řada z nich řešit společnými kroky. Evropská komise proto ve středu představí plán, jak růst cen omezit. Podle informací zveřejněných listem Financial Times chce Brusel vsadit především na společné nákupy plynu. S podobným krokem počítala již podzimní strategie komise, která byla reakcí na první růst cen způsobený nedostatkem zásob a postpandemickým oživením ekonomiky.

https://www.youtube.com/watch?v=vxjaFgdU9nI

Zejména jihoevropské země či Francie přitom prosazují stanovení maximálních cen plynu a jejich oddělení od cen elektřiny, na něž jsou na jednotném unijním trhu navázány. Německo, Nizozemsko či skandinávské státy to však s odkazem na podle nich bezproblémové fungování trhu odmítají.

Ministři pro evropské záležitosti členských států nyní připravují společné závěry summitu. Lídři unijních zemí podle nich pověří státy, aby co nejdříve začaly naplňovat plynové zásobníky a koordinovaly zajištění dostatečných zásob pro celou EU. Vedle přípravy společných nákupů plynů by také unie měla podle šéfů států dokončit vzájemné propojení infrastruktury, což by dále snížilo závislost na ruském plynu.

Lídři se patrně stejně jako na nedávném neformálním summitu ve Versailles ale neshodnou na časovém horizontu, do kterého by se EU měla zcela zbavit závislosti na ruských energetických surovinách. Podle navrhovaného textu hoto chtějí docílit „nejdříve, jak to bude možné“. Měli by proto pověřit komisi, aby do konce května připravila analýzu, jak toho dosáhnout. Unijní exekutiva už na versailleském summitu navrhla ukončit odběr ruského plynu do roku 2027, pro některé země více spoléhající na ruské dodávky však byl tento termín příliš krátký. (čtk)


Úterý, 11:00: Ruským vojskům v okupovaných oblastech Ukrajiny zbývají potraviny a munice jen na tři dny. Oznámil to ráno podle agentury Unian generální štáb ukrajinské armády. Podobně je tomu údajně u pohonných hmot, které musí doplňovat z cisternových vozů. Podle velení ukrajinské armády ale byla za uplynulých 24 hodin zaznamenána zvýšená aktivita ruského letectva. Pokud jde o pohonné hmoty, Rusové podle generálního štábu nedokázali zorganizovat potrubní zásobování tak, aby vyhovovalo potřebám skupin vojsk.

Ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě rovněž informoval, že během uplynulého dne bylo zasaženo „více než devět“ vzdušných cílů nepřítele. Šlo o jeden letoun, šest bezpilotních letadel a dva vrtulníky. Počet sestřelených raket se upřesňuje. Za posledních 24 hodin přitom byla zaznamenána zvýšená aktivita nepřátelského letectva.

Podle listu Ukrajinska pravda v noci ruské síly z raketometů Grad ostřelovaly dvě obce v blízkosti města Kryvyj Rih. Ukrajinští obránci dále podle těchto informací odrazili 13 nepřátelských útoků a zničili 14 tanků, osm bojových vozidel pěchoty, dva obojživelné obrněné transportéry MT-LB, tři dělostřelecké systémy a čtyři vojenská vozidla. Obránci Mariupolu navíc zničili hlídkový člun Raptor a systém elektronického boje Leer-3. Na straně nepřítele padlo dohromady asi 300 vojáků, uvádí ukrajinská armáda.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dále konstatoval, že Rusko pokračuje v agresivním propagandistickém tlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války proti Ukrajině. Britské ministerstvo obrany s odvoláním na zpravodajské informace uvedlo, že ukrajinské síly stále brání jihoukrajinský přístav Mariupol. Pro ruské síly jinde na Ukrajině to byl podle Londýna další den „omezeného postupu, většina jednotek ustrnula na místě“. V Achtyrském okrese Sumské oblasti byly zaznamenány případy neposlušnosti ruských vojáků. Zhruba 300 jich podle generálního štábu odmítlo splnit rozkaz k vedení nepřátelských akcí a opustilo oblast operace na 70 kusech techniky.

V mezinárodně neuznané proruské republice v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny je údajně nucená mobilizace prováděna chaoticky. Většina mobilizovaných nemá žádnou specializaci, protože nikdy neabsolvovala vojenskou službu. (ceskenoviny)


Úterý, 9:34: Falešná obvinění Ruska, že Kyjev má biologické a chemické zbraně, ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje jejich použití na Ukrajině. V pondělí to prohlásil americký prezident Joe Biden, aniž by pro svá tvrzení předložil důkazy. Biden také potvrdil, že ruská armáda v sobotu použila hypersonické střely Kinžal. „Putin je přitlačený ke zdi. V současné době mluví o nových operacích pod falešnou vlajkou, které připravuje, včetně tvrzení, že my v Americe máme v Evropě biologické i chemické zbraně, což prostě není pravda,“ prohlásil šéf Bílého domu. „Naznačují také, že Ukrajina má na svém území biologické a chemické zbraně. To je jasné znamení, že uvažuje o použití obou těchto zbraní,“ dodal Biden. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.

Výroky amerického prezidenta se shodují s dřívějšími komentáři představitelů Washingtonu a západních spojenců, kteří Moskvu obvinili z šíření falešných zpráv. Kreml podle nich opakuje neprokázaná tvrzení, že Ukrajina má program biologických zbraní, a připravuje si tak půdu k tomu, aby je sám použil. Bezpečností poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v pondělí hovořil se svým ruským protějškem Nikolajem Patruševem. Podle Reuters ho varoval před důsledky „případného ruského rozhodnutí použít na Ukrajině chemické nebo biologické zbraně“. Bílý dům neupřesnil, o jaké důsledky by se mělo jednat.

Ruské armádě se za téměř čtyři týdny invaze Ukrajinu, kterou Kreml označuje jako „speciální vojenskou operaci“, nepodařilo dobýt větší město. Podle některých analytiků proto ruské jednotky pokračují v chaotickém ostřelování, aby vyvinuly na Ukrajince psychologický tlak. Podle britského ministerstva obrany se zastavil i postup ruských vojsk ke Kyjevu.


Úterý, 08:00: Ruským vojskům v okupovaných oblastech Ukrajiny zbývají potraviny a munice jen na tři dny, prohlásil generální štáb ukrajinské armády. Podobně je tomu údajně u pohonných hmot, které musí doplňovat z cisternových vozů. Podle velení ukrajinské armády byla za uplynulých 24 hodin zaznamenána zvýšená aktivita ruského letectva. Pokud jde o pohonné hmoty, Rusové podle generálního štábu nedokázali zorganizovat potrubní zásobování tak, aby vyhovovalo potřebám skupin vojsk.

Ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě rovněž informoval, že během uplynulého dne bylo zasaženo „více než devět“ vzdušných cílů nepřítele. Šlo o jeden letoun, šest bezpilotních letadel a dva vrtulníky. Počet sestřelených raket se upřesňuje. Za posledních 24 hodin přitom byla zaznamenána zvýšená aktivita nepřátelského letectva.

https://www.youtube.com/watch?v=WDa6mK82c9c

Podle listu Ukrajinska pravda v noci ruské síly z raketometů Grad ostřelovaly dvě obce v blízkosti města Kryvyj Rih. Ukrajinští obránci dále podle těchto informací odrazili 13 nepřátelských útoků a zničili 14 tanků, osm bojových vozidel pěchoty, dva obojživelné obrněné transportéry MT-LB, tři dělostřelecké systémy a čtyři vojenská vozidla. Obránci Mariupolu navíc zničili hlídkový člun Raptor a systém elektronického boje Leer-3. Na straně nepřítele padlo dohromady asi 300 vojáků, uvádí ukrajinská armáda. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dále konstatoval, že Rusko pokračuje v agresivním propagandistickém tlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války proti Ukrajině.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na zpravodajské informace uvedlo, že ukrajinské síly stále brání jihoukrajinský přístav Mariupol. Pro ruské síly jinde na Ukrajině to byl podle Londýna další den „omezeného postupu, většina jednotek ustrnula na místě“. V Achtyrském okrese Sumské oblasti byly zaznamenány případy neposlušnosti ruských vojáků. Zhruba 300 jich podle generálního štábu odmítlo splnit rozkaz k vedení nepřátelských akcí a opustilo oblast operace na 70 kusech techniky. V mezinárodně neuznané proruské republice v Luganské oblasti na východě Ukrajiny je údajně nucená mobilizace prováděna chaoticky. Většina mobilizovaných nemá žádnou specializaci, protože nikdy neabsolvovala vojenskou službu. (ceskenoviny)


Pondělí, 22:53: Státy Evropské unie se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí zároveň schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí. Ministři se také shodli na dalším financování nákupu zbraní pro Ukrajinu.

Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok. „Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil  šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

https://www.youtube.com/watch?v=2zSi9Z4vvrE

Unijní země před ruskou invazí neměly  na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Pod vlivem agresivní ruské politiky však unijní země podpořily vytvoření společné brigády. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová  řekla, že Německo je připraveno postavit základ této jednotky, aby mohla být funkční od roku 2025. Součástí brigády rychlého nasazení budou také letecké a námořní síly. Silnější obranné vazby v rámci sedmadvacítky výrazně podporovaly zejména státy, které nejsou členy NATO, tedy skandinávské země či Rakousko. „Musíme se stát rychlejšími, zvláště s ohledem na tak složitou situaci, které nyní čelíme,“ řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tanner.

Ministři se také shodli na vyčlenění dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro mimounijní zemi. Další dodávky zbraní Ukrajině slíbila řada členských států včetně Česka. (ceskenoviny)


Pondělí, 22:00: Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu.V rozhovoru, který v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost. „Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu,“ uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem,“ dodal.

Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna „pouze v případě, že budeme zničeni“. Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují. „Město můžete okupovat, ale žít tam můžete pouze v případě, že tam nebudou Ukrajinci,“ vzkázal Zelenskyj Rusku. Za ultimativní považuje například ruský požadavek „denacifikace“ země. Ukrajina podle něj  musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. „Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy,“ řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.

https://www.youtube.com/watch?v=Nfsm7OI1d4U

Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť „asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje“. Podle něj by ovšem záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země aliance.

Zelenskyj dále uvedl, že je pro něj těžké nepřistoupit na kompromisy ve chvíli, kdy vidí obrovskou zkázu ukrajinských měst, například obléhaného Mariupolu. Snaží se vidět situaci ve své celistvosti, od postojů lidí v západoukrajinském Lvově, kterému se boje dosud z větší části vyhýbají, přes hlavní město Kyjev až po zmíněný Mariupol.

Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech nicméně přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály. (ceskenoviny)


Pondělí, 21:12: Boje na Ukrajině trvají čtvrtý týden a řada měst čelí ostřelování. Katastrofální humanitární situace panuje především v Mariupolu, který navzdory tomu odmítl ruskou výzvu ke kapitulaci. Ostřelování čelí i Kyjev, kde v noci na pondělí při útoku na obchodní středisko zemřelo osm lidí. Podle OSN od začátku války na Ukrajině zahynulo nejméně 925 civilistů, ukrajinská prokuratura uvedla, že zemřelo i 115 dětí. Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu jsou ale zřejmě výrazně vyšší. Jen z Mariupolu hlásí místní činitelé asi 2500 mrtvých. Podle místního gubernátora  ruští vojáci ostřelovali i dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet z města s civilisty. Z Mariupolu se podařilo dosud evakuovat jen několik tisíc lidí, většina z jeho asi 400 000 obyvatel zůstává na místě. Ve městě přitom nefungují dodávky elektřiny ani tepla a je tam nedostatek vody, potravin a léků.

Ruské armádě se ale za téměř čtyři týdny invaze nepodařilo na Ukrajině dobýt větší město. Podle některých analytiků proto ruské jednotky pokračují v chaotickém ostřelování, aby vyvinuly na Ukrajince psychologický tlak. Podle britského ministerstva obrany se zastavil i postup ruských vojsk ke Kyjevu. Ukrajina tvrdí, že Rusko od začátku války ztratilo kolem 15.000 vojáků a skoro 500 tanků a asi 100 letadel; tyto údaje ovšem nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Zprávy, že se Rusko snaží získat vojenskou pomoc od Číny, dnes odmítl čínský velvyslanec v USA Čchin Kang. Podle něj se Čína nechystá poskytnout Rusku zbraně ani munici.

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou zatím významně nepokročily, uvedl  mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku nepřijatelné návrhy. Peskov dal také najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který dříve k takovému setkání vyzval. (ceskenoviny)


Pondělí, 15:24: Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné. „V Chersonu na náměstí Svobody ruští okupanti házeli zábleskové a ohlušující granáty na demonstranty a spustili střelbu. Jsou ranění,“ píše na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záběry, na kterých je slyšet střelba a vidět utíkající lidi. Ruští vojáci podle některých zdrojů stříleli do vzduchu, ale mezi lidmi jsou ranění, které odvážejí sanitky. Podle jiných zdrojů listu „okupanti stříleli do demonstrujících“. Polský server Onet uvedl, že podle neoficiálních informací ze sociálních sítí utrpěli zranění dva demonstranti. (aktuálně.cz)


Pondělí, 15:00:  Ruský soud v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters. Rusko už dříve zablokovalo přístup k facebooku. Cenzurní úřad Roskomnadzor to zdůvodnil tím, že provozovatel sítě diskriminuje ruská média. Instagram byl zablokován, když společnost Meta uvedla, že umožní uživatelům sociálních médií na Ukrajině zveřejňovat zprávy vyzývající k násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti ruským vojákům, které Moskva 24. února vyslala napadnout Ukrajinu.


Pondělí, 12:15: Dvě lodě ruského námořnictva ostřelovaly jihoukrajinský přístav Oděsa, informují ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Několik domácností utrpělo škody, píše agentura Unian. Zatím nejsou zprávy o raněných. Je to první takový hlášený útok na černomořský přístav, poznamenala agentura Reuters. Dělostřelectvo ukrajinských ozbrojených sil palbu opětovalo a nepřátelské lodě odehnalo od břehu, uvedla agentura Ukrinform.


Pondělí, 10:00: Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Litevský ministr Gabrielius Landsbergis prohlásil, že EU by se měla shodnout na zákazu dovozu ruské ropy a také podpořit další společné dodávky zbraní Ukrajině.

„Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl Borrell novinářům krátce před ministerským jednáním. Možné ruské válečné zločiny či zločiny proti lidskosti již začal přímo na Ukrajině vyšetřovat Mezinárodní trestní soud.

https://www.youtube.com/watch?v=nwuePHCgXnE

Ministři se budou bavit o celkově pátém balíku sankcí od začátku ruské invaze a podle Borrella by měl zahrnovat i energetický sektor. Postoje členských zemí jsou však vzhledem k jejich energetické závislosti na Rusku méně jednotné než v předchozích případech. „Tohle je naše válka. A jestli ji prohrajeme, bude to na nás,“ apeloval na rázné kroky Landsbergis. Jeho země patří spolu s dalšími pobaltskými státy či Polskem k zastáncům nejtvrdších protiruských kroků, mezi něž patří úplné odstřižení od ruského plynu či ropy.

Naproti tomu Německo, Maďarsko či Itálie o zastavení dovozu plynu mluvit odmítají. Podle některých diplomatů by se sedmadvacítka spíše mohla shodnout na zákazu dovozu ropy. Landsbergis poznamenal, že by to pro EU nebyl tak velký zásah jako u plynu, a přitom by připravil režim ruského prezidenta Vladimira Putina o významné zdroje.


Pondělí, 08:00:  Postup ruských vojsk ke Kyjevu ze severovýchodu se zastavil. Útok ruských jednotek na ukrajinskou metropoli ze severozápadu od města Hostomel se obráncům podařilo odrazit. Na severu města ale pokračují těžké boje. Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí. Uvedlo to britské ministerstvo obrany s tím, že navzdory vojenským obtížím Kyjev zůstává pro ruská vojska „prioritním cílem“. Rozvědky předpovídají, že se ruská armáda v příštích týdnech dál bude snažit ukrajinskou metropoli obklíčit. Hlavní skupina ruských vojsk se v současnosti nachází přes 25 kilometrů od centra ukrajinské metropole.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) informoval, že od začátku konfliktu zahynulo nejméně 902 civilistů. Dalších 1459 jich bylo zraněno. Podle úřadu je ale bilance mrtvých a zraněných výrazně vyšší, protože předání informací z oblastí, kde jsou intenzivní boje, se zpožďuje. „Většina zaznamenaných civilních ztrát byla způsobena výbušnými zbraněmi s rozsáhlou plochou zásahu,“ uvedl OHCHR.  (ceskenoviny)


Neděle, 17:40: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil v rozhovoru s americkou CNN, je připravený jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně varoval, jestliže pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat „třetí světovou válku“.  „Jsem na jednání s ním připravený. Byl jsem připravený poslední dva roky. A myslím si, že bez vyjednávání tuto válku nemůžeme ukončit,“ řekl v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou. „Jestliže by existovala i jen jednoprocentní šance, jak bychom mohli válku zastavit, myslím, že ji musíme využít,“ dodal.

Ruské jednotky mají podle Zelenského za cíl Ukrajince „zabít a vyhubit“: Ukrajinští vojáci sice dokázali, že jsou schopní se Rusům bránit a vracet jim úder, nicméně znamená to ztrátu dalších životů. „Takže si myslím, že musíme využít jakýkoli formát, jakoukoli šanci k tomu, aby se uskutečnila jednání, k tomu, abychom mohli mluvit s Putinem. Jestliže ale tyto pokusy selžou, bude to znamenat třetí světovou válku,“ dodal ukrajinský prezident.

Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály, pohledy na stav jednání se však různí a například šéfka britské diplomacie Liz Truss v sobotu obvinila Moskvu, že rozhovory nebere vážně. Souběžně s vyjednáváním pokračují ruské útoky na mnoha místech Ukrajiny, při kterých dál umírají i civilisté.

Na dotaz ohledně ruských požadavků týkajících se uznání Krymu součástí Ruska, uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě země či záruky, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, Zelenskyj odvětil, že existují „kompromisy“, které Ukrajina ve svých vyjednáváních s Putinem nemůže učinit. Jak dodal, Ukrajinci ruské vojáky „nevítali květinami, vítali je se zbraní v rukou“. „Nemůžete si získat přízeň obyvatelstva jiné země silou,“ řekl.

Kdyby se Ukrajina již dříve stala členem Severoatlantické aliance, Rusko by ji nenapadlo, myslí si Volodymyr Zelenskyj. „Kdybychom byli členem NATO, válka by nezačala. Chtěl bych jen získat bezpečnostní záruky pro svou zemi a svůj lid,“ prohlásil ukrajinský prezident. Státům NATO zároveň poděkoval za pomoc, kterou Ukrajině od začátku invaze poskytují. „Jestliže jsou členové NATO připravení vidět nás v alianci, udělejte to hned, protože každý den tady umírají lidé,“ dodal. (ctk)


Neděle, 15:10: Někteří zástupci ruských politických a obchodních elit údajně zvažují svržení prezidenta Vladimira Putina, aby mohly být znovu obnoveny vztahy Moskvy se západními zeměmi. S odvoláním na tvrzení ukrajinských zpravodajských služeb to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Putinovým nástupcem by se měl stát současný šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexander Bortnikov. Informaci, kterou přinesl ukrajinský deník Kyiv Independent, nebylo možné nezávisle ověřit. Reakce Ruska rovněž není známa.

Podle ukrajinských zpravodajských služeb se v Rusku formuje určitá skupina vlivných osob, které nesouhlasí s Putinovými kroky. Jejich cílem je odstavit prezidenta od moci nejdříve, jak to bude možné, aby mohly být znovu navázány ekonomické vztahy se Západem poničené válkou na Ukrajině.

Hovoří se rovněž už i o Putinově nástupci. Měl by se jím stát Alexander Bortnikov, šéf ruských špionů a údajný Putinův učitel z dob KGB. Ten v posledních dnech podle ukrajinské rozvědky u Putina upadl v nemilost kvůli podcenění situace na Ukrajině. Ruské ozbrojené složky totiž nečekaly takový odpor a očekávaly, že budou v zemi postupovat mnohem rychleji. A byl to prý právě Bortnikov a jeho lidé, kteří měli předtím na starosti analýzu nálad ukrajinského obyvatelstva a schopností ukrajinské armády.


Neděle, 14:00: Ruské jednotky se na Ukrajině potýkají s těžkými ztrátami a nedaří se jim dobývat větší města, avšak bombardování obyvatel se stupňuje a mohlo by pokračovat další týdny nebo i měsíce, vyplývá z nejnovějších hodnocení analytiků a činitelů ve Spojených státech a Británii. Podle listz The New York Times se na Západě rodí konsenzus, že konflikt po 25 dnech přechází do krvavé patové situace.

List upozorňuje analýzu washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW), která uvádí, že na různých místech Ukrajiny vznikají podmínky pro zamrznutí konfliktu. Následovat by prý mohla „velmi násilná a krvavá“ fáze války, která může trvat i měsíce. Západní činitelé už několik dní uvádějí, že postup ruských jednotek se za tvrdého ukrajinského odporu v podstatě zastavil, s výjimkou jistých zisků na východě včetně pokračujícího dobývání Mariupolu. Vývoj na jiných místech ovšem podle nich Rusy nutí ke změně taktiky a hledání dodatečných sil, nad rámec těch, které se před invazí shromáždily podél ukrajinských hranic s Ruskem a Běloruskem.

https://www.youtube.com/watch?v=vQMKbn5WrB8

„Jsou zablokovaní, protože jim dochází možnosti,“ řekl televizi Sky News bývalý šéf britské vojenské rozvědky Philip Osborn. Rusové jsou podle něj „dost demoralizovaní“ vzhledem k tomu, jak nedostatečné se ukázalo být jejich plánování. „Teď jim zbývá vystupňovat hrubou sílu, aby vyvinuli tlak na ukrajinskou vládu,“ dodal.

Podle aktuálního britského ministerstva obrany už nyní ruská armáda zesílila ostřelování městských lokalit, aniž by při tom rozlišovala mezi vojenskými a civilními cíli. „Je pravděpodobné, že Rusko bude nadále využívat svou velkou palebnou sílu na podporu útoků na městské oblasti ve snaze omezit své již nyní značné ztráty za cenu dalších civilních obětí,“ dodává Londýn.

Tento scénář už řadu dní zažívá zmíněný přístav Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, odkud byly o víkendu hlášeny další exploze a postup Rusů směrem k centru města. Analýza ISW uvádí, že ruské jednotky pravděpodobně Mariupol do několika týdnů ovládnou nebo jej donutí ke kapitulaci. Vzhledem ke ztrátám, které jim způsobují ukrajinští obránci, je ale možné, že to nepovede k uvolnění sil v dostatečném počtu pro oživení širšího ruského tažení, dodávají autoři.

Také se domnívají, že Rusové nejspíše upustili od plánu obklíčit podobným způsobem Kyjev nebo spustit v brzké době útok na hlavní město. Místo toho se prý snaží zaujmout pozice, z nichž by mohlo jejich dělostřelectvo ostřelovat centrum metropole, a zřejmě se připravují na jeho rozsáhlejší bombardování. „Ruské síly se zakopávají kolem okrajů Kyjeva i jinde, snaží se konsolidovat politickou kontrolu nad oblastmi, které okupují, doplňují zásoby a pokouší se posílit jednotky ve statických pozicích, a celkově začínají vytvářet podmínky pro to, aby na neurčito zachovali přibližně své stávající předsunuté pozice,“ uvádí analytici ISW.


Neděle, 12:00: Na Slovensko postupně přicházejí první jednotky ze zemí Severoatlantické aliance, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot. NATO začalo své východní křídlo posilovat v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. „Systém bude dočasně umístěný na letecké základně vzdušných sil Sliač, další prostory pro nasazení nyní konzultujeme s odborníky na způsobilost systému Patriot tak, aby ochranný deštník pokrýval co největší území Slovenské republiky, včetně námi stanovených prioritních cílů ochrany,“ napsal na facebooku slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, podle nějž bude proces v dalších dnech pokračovat. Systémy Patriot slíbilo na Slovensko poslat Německo a Nizozemsko.


Neděle, 10:00: Ruská armáda v sobotu bombardovala uměleckou školu v obléhaném ukrajinském městě Mariupol, v níž se ukrývalo asi 400 lidí. Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Počet mrtvých a zraněných při útoku není zatím známý, městská rada ale uvedla, že budova školy byla zničena a pod troskami jsou oběti. Mezi lidmi, kteří se v budově ukrývali, byli podle rady i starci, ženy a děti. Agentura Reuters poznamenala, že informaci nemohla ověřit z nezávislých zdrojů.

Přístavní město Mariupol, kde zůstává uvězněno na 400 000 lidí, čelí těžkému bombardování; podle ukrajinské ombudsmanky bylo ve městě poškozeno či zničeno 70 procent domů. Terčem útoku se tento týden stalo i mariupolské divadlo, kde bylo podle místních úřadů v době útoku v krytu přes 1000 lidí. Osud většiny z nich je neznámý, 130 osob se podařilo zachránit. V Mariupolu nefungují dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. (čtk)


Sobota, 21:00: Z ukrajinských měst se v sobotu podařilo přes humanitární koridory evakuovat 6623 lidí, v pátek jich bylo evakuováno přes 9000. Otevřít se mělo v sobotu deset humanitárních koridorů. Na rozdíl od Kyjeva či Luhansku nefungoval opět naplno koridor do obléhaného Mariupolunaplno, autobusy směřující do města blokovali ruští vojáci. V oblasti Mariupolu se v krytech a sklepích ukrývá přes 300 000 lidí. Neznámý zůstává osud asi tisíce lidí v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, odkud se zatím podařilo vyvést zhruba 130 lidí. Podle ukrajinské strany záchranné operaci brání ruské ostřelování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoprojevu vyzval Moskvu ke smysluplným a upřímným mírovým rozhovorům, jinak se podle něj Rusko bude z války na Ukrajině zotavovat řadu generací. Kyjev podle Zelenského od začátku nabízí mírové řešení, rozhovory ale zatím nepřinesly zásadní průlom. Později Zelenskyj vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Podle televize SRF kritizoval i švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, z ruského trhu se ale úplně nestáhla.

Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem. Na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět, Putin se podle Johnsona nezastaví na Ukrajině. Britská ministryně zahraničí Liz Truss Putina obvinila, že nepřistupuje k rozhovorům o řešení situace na Ukrajině vážně a používá je jen jako zastírací manévr před novou ofenzivou. Ruské síly se podle ní jednáním pouze snaží získat čas, aby se přeskupily a mohly postoupit ve vojenských operacích.

Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, za den vzrostl o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu. (ceskenoviny)


Sobota, 14:30: Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng podrobil kritice sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Zároveň znovu obvinil Severoatlantickou alianci z podílu na válce na Ukrajině, informovala agentura AP. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS mezitím uvedl, že spolupráce mezi Ruskem a Čínou se bude za současných okolností ještě prohlubovat. „Spolupráce bude silnější, protože v době, kdy Západ bezostyšně podkovává všechny základy, na kterých stojí mezinárodní systém, musejí naše dvě velké mocnosti pochopitelně přemýšlet, jak v tomto světě dál postupovat,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Čína opakovaně viní NATO, že stojí za vyhrocením konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Náměstek čínského ministra zahraničí dnes označil NATO za „pozůstatek studené války“ a varoval, že jeho rozšiřování by mohlo mít strašlivé důsledky. „Sankce vůči Rusku nyní jdou tak daleko, že se globalizace používá jako zbraň. Ušetřeni nejsou ani lidé z oblasti sportu, kultury, umění a zábavy,“ prohlásil náměstek.

Čína se přitom v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, ale zároveň ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Čínský prezident Si Ťin-pching v pátečním videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. Biden podle Bílého domu čínského prezidenta varoval, jaké důsledky by měla materiální podpora, kterou by Čína poskytla Rusku. Bílý dům rovněž uvedl, že má stále obavy z toho, že by se Čína mohla rozhodnout Rusko vojensky podpořit. (ceskenoviny) Čtěte také: Konec Kissingerova světa? Ruská invaze přivedla Čínu před historické rozhodnutí


Sobota, 14:00: Desítky ukrajinských vojáků byly v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Informaci ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka agentuře AFP později potvrdili svědci. V objektu bylo podle nich kolem 200 vojáků. Na místě jsou záchranáři, kteří pátrají v troskách po tělech a možných přeživších. Ukrajinské ministerstvo obrany rovněž přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje, mimo jiné také o velkou ocelárnu.

https://www.youtube.com/watch?v=scoSkp-sTI4

Kasárna severně od města Mykolajiv se stala v pátek brzy ráno terčem útoku ruské armády, která použila střely s plochou dráhou letu Kalibr. Šestice střel komplex zcela zničila. Starosta Mykolajivu uvedl, že vzhledem k tomu, že ruské jednotky vedly útok z území sousední Chersonské oblasti, nestihlo město ani včas vyhlásit letecký poplach. „V kasárnách spalo minimálně 200 vojáků,“ řekl agentuře AFP na místě incidentu 22letý Maksym. „Nejméně 50 těl záchranáři vynesli ven. Nevíme, kolik jich ještě zůstává pod troskami,“ dodal. Další z ukrajinských vojáků na místě, Jevhen, odhadl počet obětí útoku na stovku.

Mykolajiv leží na místě, kde řeka Jižní Bug ústí do Černého moře a mohl by posloužit jako východisko pro útok na ještě významnější přístav Oděsa. V posledních týdnech je oblast terčem intenzivního ruského ostřelování, i když ve městě samotném panuje podle BBC relativní klid a v ulicích je stále vidět dost aut i civilistů. (čtk)


Sobota, 12:45:  Veřejně dostupná data ukazují, že Rusko nejméně do roku 2020 nakupovalo vojenské vybavení ze zemí Evropské unie včetně České republiky, přestože unie v roce 2014 zavedla embargo na export zbraní a souvisejícího materiálu. Ve svém článku to napsal mezinárodní novinářský tým Investigate Europe (IE). Některé ze zbraní dodaných z EU by podle něj nyní Rusové mohli používat ve válce proti Ukrajině. Investigativní skupina k závěrům dospěla na základě analýzy databáze speciální pracovní skupiny při Radě pro vývoz konvenčních zbraní (COARM), která shromažďuje údaje z oficiálních registrů o exportu zbraní v 27 zemích unie. Z databáze podle novinářů vyplývá, že v letech 2015 až 2020 vyvezla desítka členských zemí do Ruska výzbroj za 346 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Velkou většinu tohoto součtu podle IE tvořil export z Francie a Německa, ovšem zahrnuje i dodávky z Česka a Slovenska.

„Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Finsko, Slovensko a Španělsko v různém rozsahu prodávaly vojenské vybavení Rusku. Naše investigace ukazuje, že výraz ‚vojenské vybavení‘ je široký a může zahrnovat rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla a lodě,“ píše se v článku. Český průmysl podle něj v letech 2015 až 2019 dodával Rusům letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty. EU přitom v roce 2014 ve reakci na ruskou anexi Krymu a konflikt s Ruskem podporovanými silami na východě Ukrajiny zavedla embargo na vývoz vojenského materiálu do Ruska. (čtk)


Sobota, 10:45:  Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje. Desítky ukrajinských vojáků pak byly pravděpodobně v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny.

„Okupanti částečně uspěli v Doněcké oblasti a dočasně zbavili Ukrajinu přístupu k Azovskému moři,“ citovala agentura Reuters  z prohlášení ukrajinského ministerstva obrany. Rusové již 1. března oznámili, že převzali kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ruská armáda se nadále snaží proniknout do Mariupolu, který je hlavním přístavem v oblasti. Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent města. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Zhruba 130 lidí se podařilo z krytu vyvést živých, záchraně dalších brání ruské ostřelování, uvádí ukrajinská strana.

Kasárna u města Mykolajiv na jihu Ukrajiny se stala v pátek brzy ráno terčem útoku ruské armády, která proti němu použila střely s plochou dráhou letu Kalibr. „Zemřely desítky lidí,“ řekl poslanec. Starosta Mykolajiva uvedl, že vzhledem k tomu, že ruské jednotky vedly útok z území sousední Chersonské oblasti, nestihlo město ani včas vyhlásit letecký poplach. (ceskenoviny)


Sobota, 09:00: Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou díky rychlosti a manévrovatelnosti obtížně sledovatelné a zachytitelné. Podle vojenských expertů proti nim v současné době neexistuje účinná obrana. V posledních letech tento typ zbraní vyvíjí Rusko, Spojené státy, Čína i některé další země. „Systém Kinžal s hypersonickými střelami zničil 18. března velký podzemní sklad raket a letecké munice ukrajinských jednotek v obci Děljatyn v Ivano-Frankivské oblasti,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Ministerstvo také sdělilo, že ruská armáda zlikvidovala rádiové vysílací středisko ukrajinských ozbrojených sil poblíž přístavního města Oděsa. (čtk)


Pátek, 19:58: Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“, pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“. Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak však nedlouho po zveřejnění Medinského komentářů na twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.

https://www.youtube.com/watch?v=tIO1V4vjUWM

„Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice,“ citovala ruského vyjednavače Medinského agentura TASS. V těchto bodech se prý zbývá shodnout na detailech ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Rusko nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoji k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě republiky. Rusko krátce před únorovým zahájením vojenské invaze na Ukrajinu tyto republiky formálně uznalo. Své současné aktivity na Ukrajině vysvětluje mimo jiné nutností pomoci obyvatelům těchto regionů.

Ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak uvdl, že požadavky Ukrajiny zůstávají stejné. Kyjev požaduje příměří, odchod ruských vojsk a bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi. Ruská a ukrajinská delegace jednaly v únoru a na začátku března v Bělorusku, nyní rozhovory pokračují prostřednictvím videokonferencí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba kromě toho minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku. Rusko útokem na Ukrajinu, který začal 24. února, rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka si dosud podle ukrajinských úřadů vyžádala životy tisíců vojáků a civilistů, včetně více než stovky dětí. Více než tři miliony Ukrajinců uprchly do zahraničí. (ceskenoviny)


Pátek, 19:00: Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem obvinil Ukrajinu z páchání válečných zločinů. Ruská armáda podle něj dělá vše pro to, aby se vyhnula civilistům. Podle Putina spáchali Ukrajinci „mnoho válečných zločinů“, zatímco ruské jednotky „dělají vše, co je v jejich silách“, aby se vyhnuly civilistům.

Kreml, který o telefonátu informoval, uvedl v prohlášení, že se oba prezidenti zaměřili na „početné válečné zločiny, jež každodenně páchají ukrajinské bezpečnostní síly a tamní nacionalisté“. Macronův úřad oznámil, že dal francouzský prezident najevo „krajní znepokojení“ nad situací v Mariupolu, který čelí ruským útokům a má problémy s evakuací civilistů. Požadoval ukončení obléhání a zajištění humanitární pomoci.

Telefonát trval něco přes hodinu a Macron požadoval okamžité příměří. K němu vyzval Putina v pátek také německý kancléř Olaf Scholz. Prezidenti Putin a Macron také mluvili o vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou a o stanovisku Moskvy k možné dohodě. V telefonátu se Scholzem Putin obvinil Ukrajinu, že se snaží mírové rozhovory brzdit. Macron se spojil s Putinem už několikrát a tento týden prohlásil, že chce v telefonátech pokračovat, i když s výsledky není spokojený. K rychlému diplomatickému vyřešení konfliktu v řádu příštích dnů nebo týdnů se Macron vyjádřil minulý týden skepticky. (čtk)


Pátek, 14:30: Ještě více než 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla  ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová podle agentury Ukrinform. Záchranným pracím podle agentury brání ustavičné ruské ostřelování. Z krytu pod divadlem, které ve středu zasáhla ruská bomba, se podle dosavadních zpráv podařilo zachránit 130 přeživších.

„Momentálně víme, že se 130 lidí podařilo vyvést, ale podle našich údajů je tam ještě více než 1300 lidí, kteří se nacházejí v podzemních prostorách, v tom krytu. Modlíme se za to, aby všichni žili, ale v tuto chvíli o nich nemáme žádné informace,“ řekla Denisovová. Záchranné práce podle ní pokračují, ale podrobnosti nejsou dosud známy. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem mezi 1000 až 1200 lidmi.

Poškozeno je podle ombudsmanky v Mariupolu asi 70 procent domů, a to vypovídá o velkém počtu obětí v tomto přístavním městě na březích Azovského moře, ve kterém před válkou žilo 430 000 lidí. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska a proruští separatisté dále „utáhli smyčku“ obklíčení okolo města, které má strategický význam.

https://www.youtube.com/watch?v=Nb09iLmCt0M


Pátek, 12:00:  Konflikt na Ukrajině je výsledkem zvrhlého zneužití moci, který vystavuje brutálnímu násilí bezbranné osoby, prohlásil papež František v poselství účastníkům evropských sociálních dnů katolické církve v Bratislavě. Katolíky  vyzval k solidaritě a soucitu s ukrajinskými uprchlíky. Papež již dříve odsoudil vojenskou agresi proti Ukrajině, ve svých výstupech ale dosud výslovně nezmínil Rusko.

Podle papeže „probíhající konflikt v srdci Evropy“ v mnohém připomíná války z minulého století. „Lidstvo je znovu ohroženo zvrhlým zneužitím moci a stranickými zájmy, které vystavují lidi všem druhům brutálního násilí,“ uvedl papež. Válka je podle hlavy katolické církve „selhání politiky“ a „hanebné podlehnutí silám zla“. Světové politiky vyzval, aby „nenechali nevyužitý žádný pokus o zastavení války“. Hlava katolické církve doufá, že válečný konflikt vyvolá reakci mezi lidmi a podpoří snahy o vytvoření nového systému mírového soužití. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=9-XZMfDy3Wo


Pátek, 10:30: Čtyři ruské rakety ráno zasáhly nepoužívaný opravárenský závod letecké techniky nedaleko letiště u západoukrajinského města Lvov, jeden člověk je zraněný. V Kyjevě si dopad sestřelené ruské rakety, která po pádu způsobila požár, vyžádal nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že se bojuje v centru obléhaného Mariupolu a že ruští vojáci se separatisty „utahují smyčku“ okolo tohoto města. (ceskenoviny)


Pátek, 10:00: Rusko ztratilo iluze, že by se mohlo spolehnout na Západ, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru s prokremelskou zpravodajskou televizí RT (dříve Russia Today). Moskva nikdy nepřijme vidění světa, kterému dominují Spojené státy, citovala jej agentura Reuters. Lavrov rovněž zopakoval, že konvoje zahraničních zbraní dodávaných na Ukrajinu budou legitimním cílem ruské armády. Moskva prý nedopustí, aby Kyjev převzal systémy protivzdušné obrany S-300. Podle ruského ministra zahraničí je to Západ, který svými sankcemi uvalenými na Rusko v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu zavírá před Ruskem dveře. Tvrdil také, že ruské hospodářství západní sankce přežije a vyjde z nich posíleno. (čtk)


Čtvrtek, 23:00:  Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Podle vysoce postaveného činitele Pentagonu se Rusové snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila. Vládní zdroje ze Spojených států či Británie už několik dní uvádějí, že postup Rusů se na různých frontách v podstatě zastavil. Ruské jednotky ani po mnoha dnech bombardování neobsadily města jako Charkov nebo Mariupol a zatím se neodhodlaly k rozsáhlému útoku na Kyjev, z něhož přitom panují obavy.

Izjum, kde před válkou žilo asi 50 000 lidí, leží poměrně blízko hranic mezi Charkovskou oblastí a Doněckou oblastí a jeho obsazení se zdá být součástí ruské snahy odříznout ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny od zbytku země. Deník The New York Times uvádí, že o Izjum se v posledních dnech sváděly tvrdé boje a že Rusové zároveň postupovali kolem něj směrem na třetí největší ukrajinské město Dnipro.

Washington zároveň pozoruje „pokračující námořní aktivitu na severu Černého moře“ v blízkosti Oděsy, píše televize CNN. Přístav na jihu Ukrajiny nicméně nebyl posledních 24 hodin terčem ostřelování a neobjevily se „bezprostřední signály o obojživelném útoku na Oděsu“. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 21:00: Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Musela by se uskutečnit ve správnou chvíli a musela by být užitečná, pokud jde o řešení nynější krize. „Bez něčeho hmatatelného by se cesta minula účinkem. Udělám to, když to bude užitečné,“ prohlásil prezident, který oficiálně zahájil kampaň za své znovuzvolení. Zdůraznil, že prioritou je pro něj pokračování rozhovorů s prezidenty Ukrajiny a Ruska. Řekl, že s nimi bude opět hovořit v příštích hodinách.

Macron se vyjádřil v souvislosti s cestou českého premiéra Petra Fialy, jeho kolegů z Polska a Slovinska Mateusze Morawieckého a Janeze Janši a také polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského do obléhané ukrajinské metropole. Někteří komentátoři se zmiňovali i o tom, že v takové delegaci měl být i zástupce EU či Francie, která nyní předsedá Radě EU.

Na otázku, zda lituje toho, že zhruba před dvěma lety označil NATO za klinicky mrtvé, Macron řekl, že invaze na Ukrajinu byla pro alianci jako elektrický šok. „Rusko nás probudilo,“ poznamenal Macron. „Vždy jsem se domníval, že potřebujeme strategické projasnění, a teď jím procházíme,“ poznamenal francouzský prezident. Události na Ukrajině podle něj alianci daly tuto srozumitelnost, protože ji vrátily ke svým kořenům.  V roce 2019, kdy pronesl kritizovanou poznámku o klinické smrti NATO, prý byla situace jiná než dnes. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 20:00: Herec Arnold Schwarzenegger dnes zveřejnil na sociálních sítích projev adresovaný ruským vojákům na Ukrajině. Upozorňuje, že rusko-ukrajinskou válku nevyvolal Kyjev, a varuje před utrpením nevinných lidí na obou stranách. Bývalý kulturista a kalifornský guvernér o Rusech hovoří jako o přátelích. Nechce prý, aby dopadli jako jeho otec, který se coby nacistický voják za druhé světové války účastnil obléhání Leningradu (dnešního Petrohradu). „Jsou okamžiky, kdy se děje něco tak špatného, že se musíme ozvat,“ řekla hollywoodská hvězda původem z Rakouska. Schwarzenegger hovořil o tom, jakou inspirací pro něj byl v mládí ruský vzpěrač Jurij Vlasov, a o tom, jak od té doby jeho obdiv k Rusům sílil. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=fWClXZd9c78


Čtvrtek, 13:28: Severoatlantická aliance do války na Ukrajině nezasáhne, Kyjev ale může počítat s německými dodávkami humanitárního i vojenského materiálu, řekl před jednáním s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem německý kancléř Olaf Scholz. Podle Stoltenberga je nyní odpovědností NATO zabránit rozšíření konfliktu do dalších zemí. Oba opětovně vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ruskou invazi na Ukrajinu zastavil.

„Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu,“ prohlásil Scholz. „Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne,“ zdůraznil.

„Každý v Rusku musí vědět, že prezident Putin jako jediný nese odpovědnost za smrt a zranění ruských vojáků,“ řekl Scholz a zopakoval, že na ohrožení bezpečnosti Evropy vyvolané Ruskem již Berlín zareagoval tím, že se země rozhodla navýšit výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. (čtk)


Čtvrtek, 12:17: Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Do Česka za tři týdny ruské invaze přišlo 270 tisíc válečných utečenců z Ukrajiny. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání tripartity to  řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj ČR přitom patří k zemím, které zvládají příliv příchozích nejlépe, a musí pokračovat v krocích, které pomohou další případné vysoké počty příchozích zvládnout. Zmínil připravované změny zákonů, které upravují víza, zabezpečení, vzdělávání či zaměstnávání uprchlíků. Vláda se shodla také na příspěvcích na ubytování, ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace pro obce na pořízení a rekonstrukce bytů.

Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel, to je něco přes 200 tisíc lidí. Fiala uvedl, že Česko má největší počet registrovaných na počet obyvatel. Ministerstvo vnitra vydalo dosud kolem 180 00 víz ke strpění. Víc než polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Řada mužů, kteří pracovali v ČR, se naopak vrátila do vlasti bojovat. Mnohé firmy rodinám svých ukrajinských zaměstnanců poskytují podporu. Zaměstnavatelé nabízejí volná místa. Uprchlíci s vízem budou mít po přijetí projednávaného zákona volný přístup na český trh práce, pracovní povolení nebudou potřebovat. Podle expertů na integraci by Česko mělo využít vzdělání a kvalifikaci příchozích. (čtk)


Čtvrtek, 11:30: Británie pošle do Polska systém protiletadlové obrany Sky Sabre a stovku vojáků. Při své návštěvě ve Varšavě to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Londýn tak chce podpořit východní křídlo NATO a posílit polskou obranu před případným útokem Ruska. „Nasadíme v Polsku systém protivzdušné obrany Sky Sabre s raketami středního dosahu a stovku vojáků, abychom ujistili Polsko, že stojíme po jeho boku a ochráníme jeho vzdušný prostor před ruskou agresí,“ řekl Wallace.

Západní země po ruském útoku na Ukrajinu posilují vojenskou přítomnost na východním křídle NATO od Pobaltí po Bulharsko. Spojené státy minulý týden oznámily, že do Polska přesouvají dvě baterie svého raketového systému Patriot. V Polsku je nyní asi 10 tisíc amerických vojáků. Ruské rakety v neděli dopadly i na ukrajinskou vojenskou základnu v Javorivu nedaleko hranic s Polskem, přičemž poničily budovy a podle ukrajinské strany zabily nejméně 35 lidí. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 11:30: Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou, prohlásil v nečekaně kritickém projevu k německým poslancům přes telemost prohlásil v ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslancům Spolkového sněmu vyčetl pomalou reakci na ruskou invazi a připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů. „Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny,“ prohlásil Zelenskyj. „Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla.“

https://www.youtube.com/watch?v=GoQVMxbQNoM&t=55s

Kritizoval také německou ekonomickou spolupráci s Moskvou. „My jsme tvrdili, že i Nord Stream je způsob přípravy na válku. Od vás jsme ale dostávali odpověď, že je to čistě hospodářská věc," připomněl Zelenskyj. Výstavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 za čistě soukromý hospodářský projekt dlouho označoval kancléř Scholz, ale jeho vláda po ruském uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny zprovoznění již hotového produktovodu zablokovala. „Vaše společnosti a koncerny mají stále mnoho spojení s Ruskem. Se zemí, která vás a další státy nutí k tomu, abyste financovali tuto válku,“ konstatoval.

Za kameny nové zdi, která dělí Evropu, pak označil i váhání Západu otevřít Ukrajině dveře do NATO a do Evropské unie. „Je těžké bránit naši zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu,“ prohlásil prezident. „Po 80 letech jsou naše města opět rozbombardovaná. Kde je historická odpovědnost?“ uvedl a projev zakončil výzvou ke kancléři. „Pane kancléři Scholzi, rozbijte tu zeď nesvobody.“ (ceskenoviny)

https://twitter.com/NvOndarza/status/1504382787566059520


Čtvrtek, 10:08: Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl agentuře Reuters zdroj z tamní radnice. Podle ukrajinského poslance  Serhije Taruty z něj vychází přeživší. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v divadle mezi 1000 až 1200 lidmi. „Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!“ napsal Taruta na Facebooku. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=GoQVMxbQNoM


Čtvrtek, 10:00:  Vojenská situace na Ukrajině se za uplynulý den výrazněji nezměnila, ruští vojáci pokračují v ostřelování infrastruktury a měst, informoval ukrajinský generální štáb. Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul nejméně jeden člověk, v Černihivu si ostřelování ruských jednotek jen ve středu vyžádalo životy 53 civilistů.

„Stav, postavení a charakter operací obranných sil se za poslední den výrazněji nezměnil,“ napsal štáb v pravidelném ranním hlášení. Ruská vojska se podle něj kvůli neúspěšným pozemním operacím dále uchylují k ostřelování infrastruktury a hustě obydlených oblastí.

Ruské vzdušné síly v noci zničily muniční a zbrojní sklady ukrajinské armády, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Zprávy ani jedné strany nelze nezávisle ověřit.

Ruská invaze na Ukrajině se na všech frontách z velké části zastavila, ruské síly utrpěly velké ztráty a v posledních dnech dosáhly jen minimálního pokroku na zemi, na moři i ve vzduchu, uvedla dnes ve svém pravidelném hodnocení britská vojenská rozvědka. „Převážná část ukrajinského území včetně všech velkých měst zůstává v ukrajinských rukou,“ napsalo britské ministerstvo obrany. (ceskenoviny)


Středa, 21:38: Prezident Spojených států Joe Biden nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov krátce poté označil Bidenovy poznámky za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.

„Je to válečný zločinec,“ řekl Biden na adresu Putina při odchodu z akce věnované boji proti násilí na ženách jedné z přítomných novinářek. Podobná slova v minulosti použili i jiní světoví lídři i některé mezinárodní organizace, z úst vysokého amerického činitele, natož prezidenta, však zazněla poprvé. „Prezident mluvil od srdce a vycházel z toho, co jste viděli v televizi, tedy barbarské činy brutálního diktátora,“ prohlásila krátce po Bidenově poznámce mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že ministerstvo zahraničí USA nadále vyšetřuje, zda lze počínání ruských vojsk na Ukrajině kvalifikovat jako válečné zločiny. (ceskenoviny)


Středa, 21:00:  Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil  ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen, Rusko se však s touto „zkouškou důstojně“ popasuje, ubezpečil Putin na televizí přenášené poradě k hospodářskému dění v zemi a přislíbil větší sociální podporu ze strany státu.

Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin ale prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska. Zopakoval tvrzení Kremlu, že operace postupuje přesně podle plánu. Uvalení sankcí na Rusko vysvětlil snahou Západu Rusko oslabit a politiku západních zemí označil za agresivní.

https://www.youtube.com/watch?v=unOqBVcTkKw

„Nepotřebují (západní země) silné a suverénní Rusko,“ prohlásil ruský prezident a západní představitele obvinil, že chtějí z Ruska vytvořit slabou a podřízenou zemi a narušit její územní celistvost. Toho se budou snažit dosáhnout i tím, že vsadí na ruskou pátou kolonu, „zrádce národa“. „Na ty, kdo zde vydělávají, ale žijí tam, ani ne tak v geografickém slova smyslu, ale svými myšlenkami a svým otrockým založením,“ nechal se slyšet Putin.

Podle Putina každopádně Západ ve své snaze oslabit Rusko selhává a ruské hospodářství je prý zatím v dobré kondici. „Naše ekonomika, státní rozpočet, soukromý byznys má k dispozici všechny prostředky, abychom mohli dostát dlouhodobým cílům,“ ujistil šéf Kremlu, ale připustil, že „strukturní změny ruské ekonomiky“, které je zapotřebí provést, povedou k růstu inflace a nezaměstnanosti.

Ruští političtí analytici označili části projevu, v nichž Putin mluvil o takzvaných zrádcích, za „mrazivé“. „Ruský národ bude vždy schopen rozlišovat mezi opravdovými vlastenci a darebáky a zrádci a jednoduše je vyplivne jako mušku, co vletěla do pusy,“ řekl mimo jiné prezident. „Putin fakticky ohlásil začátek masových represí proti lidem nesouhlasícím s režimem,“ napsal na twitteru Michail Kasjanov, který zastával funkci ruského premiéra v době prvního Putinova prezidentského období. (čtk)


Středa, 19:30: Ruské bombardování v obklíčeném Mariupolu zasáhlo Činoherní divadlo, v němž se ukrýval zhruba tisíc lidí, oznámil místostarosta města. Počet obětí není dosud znám. Město podle reportérů agentury AP zažívá téměř nepřetržité ostřelování a těla zesnulých se dávají do provizorního masového hrobu na kraji města. Zásoby nejzákladnějších potřeb se dále tenčí. Rusové útok popírají. (idnes.cz)

https://www.youtube.com/watch?v=DvQJyE3×nAU


Středa, 18:00: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil jej za „naprosté vítězství“. Podle expertů se Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci. (ceskenoviny)


Středa, 14:00: Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC. „Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis,“ řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.

„Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský,“ uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska „absolutní bezpečnostní záruky“.

Rakousko v roce 1955 vyhlásilo trvalou neutralitu a odmítlo se stát součástí vojenských bloků a politiky neutrality se drží i Švédsko. Ani jeden ze států není členem NATO. Představitelé Ruska i Ukrajiny v posledních dnech opatrně hovořili o pokroku či záblesku naděje ve vyjednáváních. Možný kompromis ve středu zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, v úterý i Podoljak. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zní postoje obou stran nyní realističtěji. (ceskenoviny)


Středa, 13:47:  Ježíš dnes umírá u Charkova, je dítětem, které se narodilo v ostřelovaném Kyjevě, nebo dvacetiletým brancem vyslaným na frontu. modlitbě za Ukrajinu to  řekl papež František. Hlava katolické církve také zmínila těžký osud ukrajinských dětí a požádala o odpuštění za válku. Podle papeže se západní společnost nachází pod tlakem protichůdných vlivů. Na jedné straně vyznává optimismus „věčného mládí“ a technologického rozvoje. „Na druhé straně se naše představivost upíná k představě konečné katastrofy, která povede k našemu zániku, jak by se to stalo v případě jaderného konfliktu,“ uvedl papež.

V neděli papež vyzval k okamžitému ukončení ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Vatikánská diplomacie se v konfliktu snažila hrát roli prostředníka. Podle kardinála Michaela Czerného, kterého papež vyslal na hranice s Ukrajinou, však „státy musí udělat svou práci a vyjednat řešení této hrozné tragédie“. V rozhovoru s agenturou EFE, která ho označila za pravou ruku papeže v otázkách migrace, kanadský duchovní českého původu Czerny řekl, že úkolem církve je „ošetřit rány a připravit se na přijetí těch, kteří utíkají před válkou“. (ceskenoviny)


Středa, 12:36:  Rusko a Čína pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov s tím, že  obchod mezi Ruskem a Čínou vzrostl od ledna do února o více než 40 procent a že růst by měl pokračovat. Moskva tak reaguje na sankce, které na ni Západ uvalil kvůli invazi na Ukrajinu. Od systému SWIFT bylo odpojeno několik ruských bank, což jim způsobuje problémy s převody peněz v zahraničním platebním styku.

Systém zasílání zpráv s názvem Systém pro převod finančních zpráv (SPFS), který vyvinula ruská centrální banka, by měl umožnit tok peněz v rámci domácího mezibankovního provozu. Má však omezení, pokud jde o načasování, velikost a složitost transakcí, které dokáže zpracovat. Jinou možností je připojení k čínské platební platformě CIPS. Tu však lze použít jen pro zúčtování plateb v čínských jüanech. (ceskenoviny)


Středa, 10:30: Stát bude platit za ubytování ukrajinských uprchlíků 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. Shodli se na tom ministři s hejtmany, řekl po schůzce novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Domluvili se také na přerozdělování migrantů z nejvytíženějších krajů. Přerozdělování se bude řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Opatření ještě musí schválit vláda.

Podle Rakušana stát zaplatí za ubytování uprchlíků v tělocvičnách a podobných zařízeních 200 korun denně, a to bez ohledu na to, zda jde o dítě nebo dospělého. Za ubytování penzionového typu zaplatí 250 korun denně, třetinou by měly přispět kraje. Dohodu novinářům potvrdil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Bylo jasně řečeno, že to asi není částka, která by přímo pomohla Praze, ale že by to mělo uvolnit ubytovací kapacitu v jiných krajích, a díky tomu relokačnímu mechanismu potom nepřímo pomoci Praze,“ uvedl s tím, že je s dohodou spokojen. (ceskenoviny)


Středa, 10:00:  Západní činitelé v posledních dnech opakovaně naznačují, že ruská válečná kampaň na Ukrajině klopýtá i kvůli problémům s morálkou vojáků. Nové svědectví v tomto směru přinesla americká televize CNN, které se podařilo pořídit rozhovor se třemi ruskými zajatci v Kyjevě. V něm vojáci podle stanice dali najevo, že mají výrazné výhrady vůči rozkazům, které dostávali, a že jsou znepokojeni utrpením ukrajinských civilistů. Jejich slova i veřejná vystoupení dalších zajatců podle CNN svědčí o tom, že ruští vojáci ve válce proti Ukrajině nechtějí být.

„Není to jen o demilitarizaci Ukrajiny nebo porážce ozbrojených sil Ukrajiny. Teď jsou ničena města poklidných civilistů,“ řekl jeden z trojice ruských pilotů, s nimiž tým americké televize mluvil minulý pátek. „Ani já nevím, co může ospravedlnit, kurva, dětské slzy, nebo ještě hůř, smrt nevinných lidí, dětí,“ pokračoval.

Nebyl to zdaleka první ruský zajatec, který na Ukrajině mluvil s novináři. Ukrajinské úřady v posledních dnech postavily před kamery a mikrofony asi desítku zadržených ruských vojáků, což vyvolává úvahy o možném porušení Ženevských úmluv o pravidlech války, které vyžadují ochranu zajatců mimo jiné před „zvědavostí veřejnosti“. (ceskenoviny)


Středa, 09:27:  Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly podle něj podnikly devět náletů na kolony ruských vojsk a na jednotlivých úsecích podnikly protiútoky. „Stav, situace a charakter operací sil obrany nezaznamenal za posledních 24 hodin zásadní změny,“ uvedl štáb v pravidelném hlášení.

Ukrajinským silám se podle něj podařilo zasadit zdrcující údery okupantům na dočasně obsazených ukrajinských územích. Ruská vojska se podle ukrajinského velení soustřeďují na upevnění svých pozic a pokračují v ostřelování infrastruktury a hustě obydlených oblastí.

Rusko od začátku invaze přišlo o 13 800 vojáků, 430 tanků, 84 letadel, 1375 obrněných vozidel, 190 děl, 70 raketometů, 43 zbraní protivzdušné obrany, 108 vrtulníků, 819 kusů automobilové techniky, tři plavidla, 60 cisteren, 11 bezpilotních strojů a deset kusů speciální techniky, tvrdí ukrajinské velení.  Ztratilo tak dvě pětiny sil původně soustředěných u hranic s Ukrajinou.  „Údaje se upřesňují. Sčítání komplikuje vysoká intenzita bojových akcí,“ dodal ukrajinský štáb. Údaje ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské síly naopak tvrdí, že od začátku „speciální vojenské operace“ zničily 111 ukrajinských letadel, 68 vrtulníků, 160 dronů, 159 zbraní protiletecké obrany, 1353 tanků a dalších obrněnců, 129 raketometů, 493 děl a minometů a více než tisíc kusů speciální automobilové techniky. Ani tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. (ceskenoviny)


Úterý, 22:35: Jednání s Ruskem je obtížné, nicméně existuje prostor pro dosažení kompromisu, řekl v úterý člen ukrajinské delegace Mychajlo Podoljak. Dodal, že jednání budou ve středu pokračovat. „Existují základní rozpory. Prostor pro kompromisy ale rozhodně je. O přestávce bude práce pokračovat v podskupinách,“ uvedl na twitteru Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Vyjednávání označil za složité a vleklé. Předtím uvedl, že ukrajinská a ruská delegace na jednáních projednávají otázky příměří a stažení ruských jednotek z Ukrajiny.

Podle zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Ihora Žovkvy vidí Kyjev v jednáních s Ruskem o ukončení války pokrok - diskuse je prý nyní konstruktivnější. Od pondělí se rozhovory odehrávají prostřednictvím videokonference, předtím se delegace třikrát setkaly na bělorusko-ukrajinské hranici. Jednání zatím nevedla k žádnému zásadnímu průlomu. Ukrajinští vyjednávači během dneška dali najevo „opatrný optimismus“.

Ruský prezident Vladimir Putin si však týž den agentury TASS v telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem postěžoval, že ukrajinská strana neprojevuje seriózní přístup k hledání cest k řešení situace. Putin „nastínil své základní hodnocení probíhajících jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli s cílem vytvořit dohody zohledňující dobře známé ruské požadavky. Zároveň bylo poznamenáno, že Kyjev neprokazuje seriózní přístup k hledání vzájemně přijatelných řešení,“ citovala agentura TASS z prohlášení vydaného Kremlem. (čtk)


Úterý, 16:06: Válka na Ukrajině zuří již dvacátý den a před ruskou agresí za tu dobu uprchly bezmála tři miliony lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci, z toho téměř dvě třetiny z nich zamířily do Polska. V Česku úřady zaregistrovaly již 90 000 uprchlíků. Dětský fond OSN  uvedl, že nejméně polovinu všech utečenců z Ukrajiny tvoří děti.

Situace je nadále kritická v Mariupolu na jihu Ukrajiny, kde chybí potraviny, voda i léky. V pondělí se poprvé z města podařilo odjet zhruba 300 civilistům, kteří jsou již v bezpečí v Záporoží, ale dalších 200 000 stále čeká na záchranu. Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si podle předběžných informací vyžádalo deset životů, uvádějí ukrajinské úřady. Nejméně čtyři mrtvé si vyžádalo noční ostřelování Kyjeva, kde bude od úterního večera po 35 hodin platit zákaz vycházení s výjimkou přesunu lidí do krytu.

Rusko od začátku invaze přišlo o více než 13 500 vojáků, 404 tanků a skoro 100 vrtulníků, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo, že ruské jednotky plně ovládly Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny. Údaje znepřátelených stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Stále není jasné, kde ruská policie zadržuje novinářku a televizní produkční Marinu Ovsjannikovovou, která v pondělí večer protestovala proti válce v v živém vysílání hlavní zpravodajské relace ruské státní televize. Její odvahu ocenili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.


Úterý, 14:00: Mnoho uprchlíků přijíždějících z Ukrajiny v Česku nezůstává a pokračuje dál na západ Evropy. To potvrzuje i zvýšená obsazenost vlaků z Prahy do Německa, kterými nyní jezdí až 1500 běženců denně. Další míří do Rakouska. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že v pondělí použilo vlaky všech dopravců 9000 uprchlíků, z toho 1400 směřovalo dál do Německa a 1100 do Rakouska. Podobně tomu je s mírnými výkyvy každý den. Kupka proto jedná o plánu vypravit speciální vlaky.  „Jednáme s německou a rakouskou stranou o speciálních spojích. Zatím je to závislé na pravidelných spojích“, uvedl. Klíčový je podle něj souhlas cílových zemí.

Uprchlíci využívají zejména vlakové linky Ex 5 Berliner z Prahy do Drážďan a Berlína a linky Ex 6 Západní expres z Prahy do Mnichova. Dopravce proto hlavně vlaky do Berlína postupně posiluje o vozy navíc. Ukrajinští uprchlíci mohou tyto spoje v Česku i v Německu používat bezplatně. Do Česka i z něj jezdí zejména pravidelnými spoji. Dráhy proto už v minulých dnech posilovaly také své pravidelné linky ze Slovenska o stovky míst navíc. Jejich obsazenost v minulém týdnu stoupla více než trojnásobně. Uprchlíci jezdí do ČR také vlaky z Polska nebo Maďarska. Dráhy také posilují linky i na území Česka, například v úseku Ostrava-Praha vypravují i posilové vlaky. Pozastavené naopak zatím zůstávají humanitární vlaky.


Úterý, 11:02: Česká republika vydala lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu přes 161 tisíc speciálních víz. V pondělí jich udělila zhruba 11 tisíc. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se zaregistrovalo již 90 000 uprchlíků, v pondělí jich přibylo téměř 5500. Pražské centrum odbavilo v pondělí 2945 uprchlíků, asistenční centra mimo Prahu v pondělí zaregistrovala 1215 uprchlíků. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit. Na cizinecké policii se uprchlíci musí registrovat do 30 dnů po příjezdu.

Ústřední krizový štáb v pondělí rozhodl o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina na úrovni minimálně náměstků pod vedením ministra vnitra a šéfa ústředního štábu Víta Rakušana (STAN) sejde v úterý. Prvním úkolem skupiny bude vytvoření konceptu finanční podpory rodin, které doma ubytovávají ukrajinské uprchlíky.

Rakušan také v sobotu uvedl, že skládá poradní skupinu, která má během dubna připravit střednědobou a dlouhodobou strategii pro adaptaci uprchlíků z Ukrajiny. Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině ze země uprchlo přes 200 000 lidí do České republiky. Většina z nich tu nemá žádné zázemí. Kraje proto požadují po vládě, aby ministerstva využila všechna státní ubytovací zařízení pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Podle krajů ještě nejsou tyto kapacity zcela naplněny.


Úterý, 10:54:  Evropská unie formálně přijala čtvrtý balík sankcí proti Rusku, na jehož podobě se zástupci členských zemí dohodli v pondělí. Unijní země mimo jiné zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se naproti tomu nově nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Zmrazila také majetek skupiny oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

EU již od ruského vpádu na Ukrajinu před necelými třemi týdny potrestala stovky ruských činitelů a desítky firem a uvalila bezprecedentní sankce na bankovní a finanční sektor. „Čtvrtý balík sankcí je další těžkou ranou pro hospodářskou a logistickou základnu, na níž Rusko spoléhá při invazi na Ukrajinu,“ uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Kromě zmíněných opatření se EU rozhodla připojit ke kroku řady dalších členů Světové obchodní organizace (WTO), kteří zamýšlejí odebrat Rusku status nejvyšších výhod v rámci této organizace, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží. Unie také podpořila přerušení přijímacího procesu Běloruska, které se mělo stát členem WTO. EU své sankce zaměřuje kromě Moskvy také na Minsk, který umožňuje ruským silám útočit z běloruského území. (ceskenoviny)


Úterý, 10:30:  Francouzský prezident Emmanuel Macron chce pokračovat v hovorech se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Nemůžu říct, že bych byl spokojený s výsledky, ale musíme pokračovat,“ uvedl Macron k jednáním v předvolebním diskuzním pořadu stanice TF1, kde se setkal s dalšími kandidáty do dubnových prezidentských voleb.

Macron a Putin si za poslední měsíc volali nejméně desetkrát, naposledy v sobotu společně s německým kancléřem Olafem Scholzem. Série telefonátů vyvolala u kritiků pochybnosti o Macronově strategii. Podle nich může dialogem podporovat ruskou propagandu. Macron řekl, že se při rozhovorech snaží „zlomit logiku“ ruské hlavy státu a zároveň udržet otevřenou komunikační linku, aby bylo do budoucna možné jednat o věcech, jako jsou humanitární koridory, ochrana jaderných elektráren nebo dokonce možné východisko z konfliktu. „Evropa nemůže žít v bezpečí a v míru, pokud nebude mluvit s Ruskem,“ dodal Macron a zdůraznil, že ohledně celé záležitosti není naivní. (ceskenoviny)


Úterý, 10:00: Kyjevské úřady v noci na úterý znovu vyhlásily letecký poplach. Obyvatelé města poté nad ránem uslyšeli nejméně čtyři silné výbuchy. Rakety zasáhly několik obytných výškových budov, přičemž dva lidé zemřeli a jedna osoba byla převezena do nemocnice. Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si pak podle předběžných informací vyžádalo 10 životů. Těžké dělostřelectvo ruských poškodilo několik obytných domů i univerzitu. Většina severoukrajinského města se také po leteckých úderech z pondělní noci ocitla bez dodávek tepla. Ruské jednotky přes noc zesílily i ostřelování ve městech Irpiň, Buča a Hostomel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, ať složí zbraně. „Nabízím vám šanci přežít,“ vzkázal jim v nočním televizním vystoupení. V projevu se vyjádřil k dalšímu kolu rusko-ukrajinských rozhovorů. Prohlásil, že ukrajinská delegace v pondělí odvedla dobrou práci, ale nesdělil žádné další podrobnosti. V úUterý mají jednání pokračovat. Ukrajina dnes chce otevřít devět humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z oblastí obléhaných ruskými silami a pokusí se dodat humanitární zásoby do obklíčeného Mariupolu.

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v pořadu Události komentáře. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. (čtk, čt24)

aeb86af07f0f3fbcab902ce43f7bdb7e_
Aktuální boje na Ukrajině • Autor: Aktuálně.cz


Úterý, 09:30: Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč s tím, přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat. „Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli dosáhnout mírové dohody, možná i mnohem dříve. Mluvím o nejhorším scénáři,“ řekl podle Reuters Arestovyč ve videu, které sdílela mnohá ukrajinská média.

Ukrajina by mohla dosáhnout mírové dohody i stažení nepřátelských vojsk velmi rychle, během týdne nebo dvou. Na řadu by ale mohl přijít také scénář, kdy se Moskva rozhodne do konfliktu zapojit například žoldnéře ze Sýrie. V takovém případě by pak dohoda přicházela v úvahu spíše v polovině nebo na konci dubna.

V nejhorším možném scénáři by Rusko mohlo začít s odvody a vyslat vojáky na Ukrajinu po asi měsíci výcviku. „Ale i když brance připraví během jednoho měsíce a na začátku května je nasadí do boje, tak válka skončí v polovině května,“ citoval Arestovyče web 24tv.ua. Prezidentův poradce ale zároveň upozornil, že i po dosažení příměří by mohly ještě během roku na ukrajinském území přetrvávat lokální taktické střety.

Několika kol ukrajinsko-ruských jednání o příměří zatím mnoho výsledků nepřineslo, podotkla agentura Reuters. Arestovyč se rozhovorů přímo neúčastní. (ceskenoviny)


Pondělí, 21:50:  Skrze humanitární koridory se na Ukrajině od začátku ruské invaze podařilo evakuovat 150 tisíc lidí, oznámil zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Ruské jednotky zároveň obvinil, že zablokovaly humanitární konvoj, který veze pomoc do obléhaného města Mariupol. Z něj se v pondělí vůbec poprvé dostala alespoň malá část obyvatel, strategicky důležitý přístav podle místních úřadů opustilo na 160 osobních automobilů. (čtk)


Pondělí, 21:00: Zástupci zemí Evropské unie schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Podle francouzského předsednictví EU se státy shodly také na tom, že by Světová obchodní organizace měla odebrat Rusku status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží. Unijní země také podpořily přerušení přijímacího procesu Běloruska, které se má stát členem WTO. EU své sankce zaměřuje kromě Moskvy také na Minsk, který umožňuje ruským silám útočit z běloruského území.

https://www.youtube.com/watch?v=035bzParKZA

EU se od začátku invaze snaží bezprecedentními sankcemi cílit na oslabení příjmů ruského režimu a na ochromení klíčových hospodářských sektorů. Evropské firmy, z nichž řada se už z Ruska stáhla, budou mít zakázány veškeré investice do ropného sektoru či energetiky. Zákaz se bude týkat i dodávek technologií nebo komponent či spolupráce na průzkumech těžby. Zákaz vývozu luxusního zboží pak podle diplomatů směřuje na ruskou smetánku, jejíž část je napojena na režim prezidenta Vladimira Putina.

Mezi desítkou Rusů, kterým EU zmrazí majetek a zakáže cesty na své území, je nejznámější postavou Abramovič, na něhož uvalila podobné sankce minulý týden i Británie. Kromě něj budou nově potrestáni například šéfové významných ocelářských, chemických či ropných firem. Na seznam přibude také několik novinářů či moderátorů ruských médií, kteří přispívají k šíření propagandistického obrazu války na Ukrajině. Potrestáno bude také devět většinou zbrojařských firem. Sankce musejí členské státy ještě schválit písemnou cestou, v platnost by měly vstoupit v úterý ráno. (ceskenoviny)


Pondělí, 18:30: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu na dálku přednese projev při zasedání amerického Kongresu, na které jsou pozváni všichni členové Sněmovny reprezentantů i Senátu. Oznámili to  lídři obou zákonodárných komor Nancy Pelosiová a Chuck Schumer. Projev je naplánován na 09:00 washingtonského času (14:00 SEČ). Zelenského virtuální vystoupení v Kongresu navazuje na jeho projevy k britskému a polskému parlamentu z minulého týdne. Agentura AFP připomíná, že 5. března se ukrajinský prezident prostřednictvím videokonference spojil s více než stovkou amerických kongresmanů a senátorů, pravidelně si také volá s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Lze očekávat, že prezident Zelenskyj bude podobně jako při vystoupení v britském parlamentu volat po pokračování vojenské i finanční pomoci Ukrajině či po dalším zpřísňování protiruských sankcí. USA dosud podobně jako Evropská unie uvalily sankce na ruské banky včetně té centrální a omezily obchod s Ruskem, na rozdíl od EU také zakázaly dovoz ruských fosilních paliv, na nichž Washington zdaleka není tak závislý. (ceskenoviny)


Pondělí, 18:24: Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví v Bratislavě kvůli jejich činnosti odporující vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dříve list Denník N napsal, že slovenská policie zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, které údajně podplácel pracovník ruské ambasády. Policie a prokuratura budou o případu informovat v úterý. V prohlášení ministerstva zahraničí se neuvádí, zda vyhoštění souvisí se zmíněným zatýkáním. Slovenská diplomacie vyzvala ruskou ambasádu v Bratislavě, aby její zástupci respektovali diplomatické zvyklosti.

Denník N napsal, že pro podezření z vyzvědačství byli zadrženi zaměstnanec slovenského ministerstva obrany s hodností plukovníka, příslušník slovenské civilní tajné služby SIS a osoba spojována s internetovým portálem hlavnespravy.sk, který slovenské úřady po ruské invazi na Ukrajinu nechaly zablokovat. Využily k tomu nové oprávnění, na jehož základě lze blokovat weby, které například šíří dezinformace. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dříve tvrdil, že zmíněný portál je financován ruskou ambasádou. (ceskenoviny)


Pondělí, 18:00:  Současný poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského předpověděl válku s Ruskem už v březnu 2019, před prezidentskými volbami ve své zemi. Oleksij Arestovyč během rozhovoru pro ukrajinskou televizi Apostrof odhadl začátek ruské invaze a také strategii Putinových okupantů.Poradce Zelenského předpověděl před léty krvavou válku z Ruskem. Arestovyč ještě jako vojenský poradce prezidentského kandidáta Zelenského tvrdil, že pokud Ukrajina bude chtít vstoupit do NATO, povede to k masivní operaci Ruska. Rusové se podle něho pokusí zničit infrastrukturu a zdevastovat zemi, aby Severoatlantická aliance ztratila o Ukrajinu zájem, napsal server Aktuálně.cz.


Pondělí, 17:00: V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby, který zřejmě přiletěl z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu by šlo o druhý známý případ, kdy se z ukrajinského bojiště dostal na území členské země NATO bezpilotní letoun. (čtk)


Pondělí, 15:01:  Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které dál podnikají v Rusku. Zahraniční vlády a spotřebitele proto podle médií vyzval k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně. Podle Kuleby je nemorální podnikat v zemi, která napadla svého souseda. „Jsme s tímto (částečným odchodem) nespokojeni. Známe ty firmy, známe jejich triky a manévry ve snaze zůstat na ruském trhu,“ řekl  s tím, že je Kyjev přiměje k úplnému odchodu. Pro ten se už rozhodlo 209 západních společností. (ceskenoviny)


Pondělí, 14:50:  Skupina squatterů v Londýně na protest proti ruské invazi na Ukrajinu obsadila dům patřící ruskému miliardáři Olegu Děripaskovi, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skupina obsadila rezidenci na Belgrave Square 5 a vydala prohlášení, podle nějž by měla budova sloužit jako centrum pro uprchlíky. Využití londýnských rezidencí ruských sankcionovaných oligarchů pro ukrajinské běžence navrhl i starosta metropole Sadiq Khan. Ve Francii se do vily bývalého Putinova zetě Kirilla Šamalova vloupali dva aktivisté, kteří ji také chtěli nabídnout ukrajinským uprchlíkům.

„Ruští oligarchové, vy okupujete Ukrajinu, my okupujeme vás,“ stojí v prohlášení squatterů z Londýna. „Toto bohaté sídlo bude sloužit jako centrum pro pomoc uprchlíkům, Ukrajincům a lidem všech národů a etnik.“ V deklaraci se skupina hlásí k anarchismu, odsuzuje Putina a jeho politiku. Britské elity označuje za „Putinovy nohsledy“, kteří „berou úplatky a spravují majetky oligarchů“. Jak Putina, tak místní elity vykazuje skupina vulgárními termíny do patřičných mezí a vyzývá veřejnost k obsazení nemovitostí oligarchů i jinde. Členové skupiny nebudou v budově bydlet ani přespávat, naopak se v ní budou pravidelně střídat a vyjadřovat svůj nesouhlas a nebudou tak porušovat zákony.(čtk)


Pondělí, 10:17: Od začátku ruské invaze přišlo o život už více než 2500 obyvatel Mariupolu. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen, zraněných při nedávném ruském bombardování místní porodnice, nepřežilo ani její nenarozené dítě. V klíčovém přístavním městě u Azovského moře před válkou žilo více než 430 000 lidí.

Další ze zraněných žen podle reportérky porodila v neděli holčičku. Již dříve ruském bombardování dětské nemocnice v Mariupolu přišli o život tři lidé včetně jednoho dítěte, a dalších 17 lidí utrpělo zranění. Ruské úřady a diplomaté se v minulých dnech pokoušeli autenticitu snímků z poničené mariupolské porodnice zpochybnit tvrzením, že se jedná o naaranžované snímky „modelek“.

https://www.youtube.com/watch?v=jzS2ASIjtE4

Mezinárodní výbor Červeného kříže poukázal na „prostě nesmírné“ utrpení v Mariupolu, kde statisíce lidí čelí nedostatku jídla, vody a léků. „Mrtvá těla civilistů a bojovníků zůstávají uvězněna pod troskami nebo leží na otevřeném prostranství,“ uvedl Červený kříž v prohlášení. Boj o Mariupol je klíčový, protože jeho dobytí by Rusku mohlo pomoci vytvořit pozemní koridor na anektovaný poloostrov Krym, který v roce 2014 zabralo Ukrajině. Jeden z představitelů ruské správy Krymu oznámil, že už vzniklo pozemní silniční spojení mezi anektovaným poloostrovem a neuznanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. (ceskenoviny)


Pondělí, 10:02: Začalo další kolo rusko-ukrajinských rozhovorů, oznámila ukrajinská agentura Unian s odvoláním na Mychajla Podoljaka z prezidentské kanceláře, který je jedním z ukrajinských vyjednávačů. Ten na sociálních sítích zdůraznil, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace bude  žádat příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky.

Ruští a ukrajinští vyjednavači o víkendu informovali o jistém pokroku vzájemných rozhovorů. To ale nijak nezmírnilo úroveň násilí na Ukrajině: ruské rakety v neděli zasáhly velkou ukrajinskou základnu nedaleko hranic s Polskem a v noci pokračovalo bombardování řady dalších míst včetně severozápadního předměstí ukrajinské metropole Kyjeva. (ceskenoviny)

https://twitter.com/KyivIndependent/status/1503299403913830407


Neděle, 22:53: Rusko  posunulo své bojové operace i na západ Ukrajiny do blízkosti Polska. Jeho armáda při raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv zabila podle Kyjeva nejméně 35 lidí, podle Moskvy dokonce 180. Bojuje se i v dalších částech země, odkud se zatím podařilo evakuovat na 140 000 civilistů.

Nadějnou zprávou může být alespoň pokrok v rusko-ukrajinských rozhovorech. Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij hovořil o významném pokroku i o tom, že obě strany by brzy mohly dosáhnout "společné pozice“. O pokroku, který by mohl přijít v příštích dnech, mluvil i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak. Konkrétnější ale ani jedna strana nebyla.

Tlak na diplomaty stupňují už třetí týden pokračující boje a výrazně stoupající lidské i materiální škody. Jeden z nejtvrdších útoků války vyvolané Ruskem přišel na ukrajinskou základnu v Javorivu, kterou zasáhlo několik desítek raket. Na místě ležícím asi 20 kilometrů od polské hranice zahynuly podle Ukrajiny přes tři desítky lidí a 134 jich bylo zraněno. Údaje Moskvy, podle níž útok směřoval proti zahraničním žoldnéřům a zbraním, jsou násobně vyšší. Rusko také tvrdí, že dosud zničilo téměř 3700 ukrajinských vojenských objektů. Na základně podle vyjádření NATO nebyl žádný personál aliance.

https://www.youtube.com/watch?v=cF4ii5ZsTio

Lidé nadále umírají i v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny, kde je podle městské rady už 2187 obětí. Za 24 hodin bylo na město svrženo přes 100 bomb. Své občany se odtud zatím neúspěšně snaží dostat i Turecko. Rusové postupují z několika směrů ke Kyjevu, jehož úřady oznámily, že daly stranou dvoutýdenní zásoby zboží a potravin pro případ ruské blokády. Premiér Denys Šmyhal ujistil, že Ukrajina, které se podařilo obnovit dodávky elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny, má dostatek základních potravin i zásob plynu na několik příštích měsíců.

V už obsazených oblastech se Rusové, kteří podle Londýna chtějí odříznout ukrajinské vojáky na východě Ukrajiny postupem od Charkova a Mariupolu, snaží o dosazení loajální správy. Chtějí také zorganizovat referendum v Chersonu, aby mohli vyhlásit další odštěpeneckou republiku po vzoru Donbasu. Kolaboranty podle Kyjeva čeká trestní stíhání.

Podle Ukrajiny v noci na neděli Rusko při útoku na město Popasna v Luhanské oblasti nasadilo zakázanou fosforovou munici. Panují také obavy, že použije zakázané chemické či biologické zbraně. Podle Varšavy by to znamenalo obrat ve válce.

Proud uprchlíků z Ukrajiny neslábne, ze země jich odešlo přes 2,6 milionu. Polsko přijalo přes 1,6 milionu běženců, do Česka dorazilo odhadem 200 000 Ukrajinců. Premiér Petr Fiala řekl, že s následky války se bude ČR potýkat možná i několik let. O život se Češi podle něj bát nemusejí, jsou v EU a NATO. Slovensko musí být podle tamního premiéra Eduarda Hegera připravené na všechno, ale zatím není důvod k panice.

Na situaci na Ukrajině reagoval i papež František, když řekl, že „nepřijatelná agrese“ musí skončit. Bombardování civilních cílů označil za barbarství. Ministr zahraničí Izraele Jair Lapid vyzval Rusko k ukončení palby. Washington se snaží přimět Peking, aby využil svého vlivu na Rusko a pomohl ukončit válku.

Proti invazi se dnes demonstrovalo v Rusku, k čemuž vyzval i oponent Kremlu Alexej Navalnyj. Policie po celé zemi zadržela přes 800 lidí. Více než 100 000 lidí proti ruské invazi protestovalo v Německu. (ceskenoviny)


Neděle, 22:00: Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na představitele USA. Bílý dům a čínská ambasáda ve Washingtonu se k informaci nevyjádřily. Podle listu The New York Times Moskva kvůli sankcím Západu Peking požádala i o hospodářskou pomoc. Zdroje obou deníků odmítly rozvést, jakou vojenskou pomoc Rusko žádá. Neuvedly ani, jak Čína na požadavky svého souseda reaguje.

Bílý dům se podle jednoho z obeznámených zdrojů chystá varovat své spojence před tím, že se Čína možná chystá Rusku pomoci. Další představitelé USA listu Financial Times sdělili, že Rusku dochází některé zbraňové vybavení. O ukrajinské krizi mají v pondělí v Římě jednat bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Sullivan už Čínu varoval, aby Moskvě nepomáhala v obcházení sankcí.

Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching deklarovali minulý měsíc v Pekingu rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu USA. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“. (ceskenoviny)


Neděle, 16:34: Pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně, uvedl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Obavy z možného zasažení států aliance  zvýšil mohutný ruský útok na vojenskou základnu v ukrajinském městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic. Zahynulo při něm nejméně 35 lidí a dalších 134 utrpělo zranění.

Státy NATO se zatím odmítají přímo zapojit do války na Ukrajině i třeba jen zřízením bezletové zóny, kterou opakovaně požaduje Kyjev. Zároveň členové aliance varovali, že pokud by se některý z nich stal terčem útoku, budou na něj reagovat všichni společně. Sullivan také uvedl, že Washington varoval Moskvu před možným užitím chemických zbraní. (ceskenoviny)


Neděle, 15:37:  Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij uvedl, že se v rusko-ukrajinských rozhovorech podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Informovala o tom agentura Ria Novosti. O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.

„Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu,“ řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů.

https://www.youtube.com/watch?v=le2O8V28R2Y

„V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Rusko už začíná konstruktivně mluvit. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,“ uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak ve videu. Podle něj ruská strana přestala hovořit v ultimátech a pozorně poslouchají ukrajinské návrhy. Oba komentáře přicházejí 18. den války, která začala 24. února, když ruské síly napadly Ukrajinu v rámci akce, kterou Kreml nazývá zvláštní vojenskou operací.

Ruská a ukrajinská strana vedly poslední třetí kolo jednání v pondělí v Bělorusku. Zaměřily se hlavně na humanitární otázky a jednání vedla k omezenému otevření některých koridorů pro civilisty, kteří tak mohli uniknout bojům. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že v rozhovorech došlo k určitým "pozitivním posunům“, ale neupřesnil je. Kreml v sobotu sdělil, že diskuse mezi ruskými a ukrajinskými představiteli pokračují "ve formátu videí“. (ceskenoviny)


Neděle, 14:10: Premiér Petr Fiala oznámil, že nehodlá přeposílat uprchlíky z Ukrajiny, kteří dorazili do Česka, do dalších zemí Evropské unie. Podle něj není správné přemísťovat tam, kam nechtějí. Zároveň připustil, že kvůli naplněným kapacitám bude vláda zvažuje vybudování provizorního ubytování. (aktualne.cz)


Neděle, 14:00:  Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který zveřejnila Česká televize.

Rozhodně proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, je 56 procent Čechů. Dalších 14 procent je spíše proti. Naopak pro vyslyšení ruského požadavku se na přelomu února a dubna vyslovila pětina respondentů. Aktuální výsledky se podstatně liší od stejného průzkumu, který Kantar CZ provedl v polovině února, tedy ještě před ruskou invazí. Tehdy bylo pro vyslyšení ruského požadavku 30 procent respondentů. Spíše proti se vyslovila čtvrtina dotázaných a striktně ho odmítalo 30 procent Čechů, tedy zhruba polovina současného počtu. (ct24)


Neděle, 13:30: Život novináře listu The New York Times a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku jedenapadesátiletý Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Jeho kolegu se z válečné zóny snaží dostat ukrajinské síly. List The New York Times zatím smrt svého novináře nepotvrdil. (ceskenoviny)


Neděle, 10:00: Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů od centra Lvova, zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala vojenského konfliktu do velké míry ušetřena, do Lvova a okolí se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem. Svědek agentuře Reuters sdělil, že ze směru od vojenské základny vyjelo 19 sanitek se sirénami. Lvovský gubernátor uvedl, že ruské jednotky vypálily na středisko třicet raket.

https://www.youtube.com/watch?v=lcc_dH8h27Q

„Toto je nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU-NATO,“ napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj na základně, která se nazývá Mezinárodní centrum pro udržení míru a bezpečnosti, působili i zahraniční vojenští instruktoři a sloužila především pro výcvik jednotek do mezinárodních misí. Zda byli zahraniční instruktoři na základně i v době útoku, není zatím jasné. Reznikov znovu vyzval Západ, aby ustavil nad Ukrajinou bezletovou zónu.

Varovné protiletecké sirény se ráno rozezněly v řadě ukrajinských měst, a to včetně Charkova, Kyjeva či Oděsy, uvedl zpravodajský portál The Kyiv Independent. Podle portálu byly výbuchy slyšet i ve městě Ivano-Frankivsk, které leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic a zhruba 110 kilometrů jižně od Lvova. (ceskenoviny)

DVTV: Letadlo Mrija se vymykalo všemu


Neděle, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé udělil nejvyšší státní vyznamenání, Hrdina Ukrajiny, vojačce, jež padla v boji s ruským vojskem. Vyznamenání dostala seržantka Inna Derusová, která sloužila ve zdravotnické službě. Derusová padla v první den invaze, ve čtvrtek 24. února, při ruském bombardování u města Ochtyrka v Sumské oblasti. Před tím podle dekretu, které jí uděluje vyznamenání posmrtně, stačila pomoc desítce svých spolubojovníků. Ukrajinský prezident Zelenskyj v sobotu uvedl, že jeho armáda od začátku ruské invaze ztratila na 1300 vojáků. Ukrajina tvrdí, že ruské ztráty jsou desetkrát vyšší. Počty ale nelze nezávisle ověřit. (čtk)


Sobota, 21:49: Sedmnáctý den ruské války proti Ukrajině pokračoval boji i snahami o evakuaci civilistů z obléhaných měst. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů. Její útoky opět mařily pokusy o evakuaci lidí, kritická situace trvá především v Mariupolu na jihovýchodě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v boji padlo 1300 ukrajinských a přes 12 000 ruských vojáků. K okamžitému příměří se Moskvu v sobotu snažily přimět Berlín a Paříž, ale neúspěšně.

Ruské jednotky postupují k ukrajinské metropoli ze severu, ze západu i z východu a jsou zhruba ve třicetikilometrové vzdálenosti. Při pokusu o evakuaci civilistů v oblasti Kyjeva podle ukrajinské rozvědky kvůli ruské palbě zemřelo sedm lidí. Jižně od hlavního města byla při ranním raketovém zásahu zničena letecká základna Vasylkiv. Rusko rovněž zasáhlo letiště v Kropyvnyckém v centru Ukrajiny. V obklíčení jsou města Charkov, Černihov a Sumy. Podle britských zdrojů ale boje u Charkova váznou a Rusům se nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží.

https://www.youtube.com/watch?v=66BXuTt4Qz4

V obklíčeném Mariupolu strádá 400 000 lidí, které se nedaří evakuovat.  V Melitopolu, který Rusové už obsadili, vojáci podle Kyjeva unesli starostu Ivana Fedorova, který odmítl spolupracovat. V jihoukrajinské Chersonské oblasti chtějí podle jednoho z místních politiků Rusové uspořádat referendum a vyhlásit novou odštěpeneckou republiku.

Zelenskyj uvedl, že obě strany konfliktu začaly jednat o konkrétních tématech, a nikoli jen o ultimátech. Zároveň řekl, že válka si na ruské straně vyžádala nejvyšší ztráty za poslední desetiletí. Také tvrdí, že Rusko na Ukrajinu posílá další jednotky, a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů.

Pozorovatelé spekulují o špatné bojové morálce Rusů a přetrvávajících potížích se zásobováním invazních jednotek. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruský prezident Vladimir Putin kvůli vojenským neúspěchům zahájil čistky v armádě i v tajných službách. Vyměnil údajně osm generálů a podle ukrajinských zdrojů se v domácím vězení ocitli nejméně dva vysocí představitelé ruské kontrarozvědky. Moskva také podle jednoho ze zajatých Rusů obnovila praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, kteří chtějí dezertovat. (čtk)


Sobota, 21:00: Ukrajinská zpravodajská služba obvinila Rusko z ostřelování konvoje, který evakuoval ženy a děti z vesnice Peremoha v Kyjevské oblasti. Zahynulo přitom sedm lidí včetně jednoho dítěte, tvrdí tajná služba. „Po útoku okupanti donutili zbytky kolony vrátit se zpět do Peremohy a nepouštějí je z vesnice,“ uvedla zpravodajská služba v prohlášení a dodala, že počet zraněných není znám. Podle agentury Reuters se zprávu zatím nepodařilo ověřit a Rusko obvinění nekomentovalo.

Ukrajina viní Rusko, že brání evakuaci z bojových zón, nerespektuje dohodnuté dočasné příměří a útočí na civilní cíle. Moskva odmítá, že by útočila na civilisty,  a viní naopak Ukrajinu z problémů při snaze evakuovat lidi z nejhůře postižených oblastí. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dopoledne informovala o otevření 15 humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obležených oblastí a pro dodávky humanitární pomoci. V Kyjevské oblasti se v sobotu podle ukrajinské služby pro mimořádné situace povedlo evakuovat asi 2000 lidí.

Gubernátor Doněcké oblasti uvedl, že přetrvávající ostřelování komplikuje přísun pomoci do Mariupolu. Ve strategickém  - kde podle místních úřadů zahynulo od začátku ruské invaze už téměř 1600 civilistů -už kvůli ostřelování selhaly i předchozí pokusy o evakuaci. Z porušování klidu zbraní se obě strany viní navzájem. (ceskenoviny)


Sobota, 15:40: Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Kapacity státu jsou vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší. Mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková uvedla, že ČR nemůže být dál cílovou zemí. „Kapacity státu jsou vyčerpány. Je snahou sehnat další ubytování, ale pomalu se dostáváme do stavu, kdy zvládneme uprchlíkům zajistit pouze nouzové přístřeší, tedy zajistit nouzové přežití v nouzových podmínkách. Lidé budou muset být soustřeďováni do tělocvičen, hal a podobně, a jejich ubytování nebude komfortní. A pokud se vyčerpají i tyto kapacity, budeme muset přistoupit k výstavbě stanových městeček či buňkovišť,“ napsala.

Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102.000 uprchlíků, ale reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je 200 000. Nejvíce lidí, asi 30 procent, registruje Praha. Ministerstvo vnitra zajistilo ubytování asi pro 5000 uprchlíků, další ubytování se organizuje mimo jiné prostřednictvím krajů a nabídek organizací a dobrovolníků. Každé další volné místo pro ubytování bývá podle mluvčí hned obsazeno. Připravuje se další krizové opatření, na základě kterého bude možné získat nové ubytovací kapacity v řádech stovek ubytovacích míst. Počet lidí přicházejících z Ukrajiny je ale podle mluvčí takový, že během jednoho až dvou dnů budou tyto kapacity opět naplněny. (ceskenoviny)


Sobota, 14:53: V boji proti ruským invazním silám padlo už 1300 ukrajinských vojáků, řekl na brífinku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předtím uvedl, že ztráty na ruské straně jsou „kolosální“. Ukrajinské a ruské vyjednávací týmy si podle Zelenského přestaly vyměňovat ultimáta a začaly jednat o konkrétních tématech. Poděkoval izraelskému premiérovi Naftali Benettovi za jeho zprostředkovatelské úsilí a řekl, že rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou by se mohly konat v Jeruzalémě. (ceskenoviny)


Sobota, 09:50: Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu na Kyjev. Hlavní část vojsk se podle hodnocení britského ministerstva obrany nachází 25 kilometrů od centra ukrajinské metropole. Kritická zůstává situace v přístavu Mariupol na jihu Ukrajiny, kde by se po řadě neúspěšných pokusů mohl otevřít humanitární koridor.

„Část velkého ruského konvoje severně od Kyjeva se rozptýlila. To pravděpodobně podpoří ruskou snahu obklíčit město. Může to být také pokus Ruska snížit svou zranitelnost vůči ukrajinským protiútokům, které způsobily ruským silám značné škody,“ píše britské ministerstvo obrany.

Satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies ukazují dělostřeleckou palbu a hořící domy ve vesnici Moščun na severozápadním předměstí Kyjeva. Ruské jednotky postupují ke Kyjevu i ze severovýchodu a nyní jsou v tomto směru na 30 kilometrů od středu města. Poblíž města Brovary východně od Kyjeva po ostřelování vzplálo rozsáhlé skladiště.

https://www.youtube.com/watch?v=i7I2rA0Xus8

V metropoli, stejně jako v řadě dalších ukrajinských měst, byly v noci na sobotu slyšet sirény vyzývající obyvatele, aby vyhledali úkryt. Charkov, Černihov, Sumy a Mariupol zůstávají v obklíčení a jsou nadále ostřelovány ruskými jednotkami.

Britský Institut pro studium války zároveň uvedl, že boje u Charkova uvázly v patové situaci. Za posledních 24 hodin se ruské armádě nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží na jihu, respektive na jihovýchodě země. Generální štábu ukrajinské armády zastavení ruského postupu přičítá rostoucím problémům s morálkou v řadách ruských vojáků, potížím s jejich zásobováním i celkové ztrátě bojové iniciativy na ruské straně.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková oznámila, že se v so botu otevře 15 humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obležených oblastí a pro dodávky humanitární pomoci. Jedna z evakuačních tras by měla dnes vést z Mariupolu do Záporoží. V Mariupolu - městě se 400 000 obyvateli, kde podle místních úřadů zahynulo od začátku ruské invaze už téměř 1600 civilistů - předchozí pokusy o evakuaci selhaly kvůli ostřelování koridoru, z něhož se obě strany viní navzájem. (ceskenoviny)


Sobota, 09: 30: Západní protiruské sankce mohou mít za následek pád Mezinárodní vesmírné stanice ISS, řekl šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Zároveň žádá zrušení sankcí uplatňovaných vůči ruské kosmické korporaci - jeho výzva je adresovaná partnerským agenturám v USA, Kanadě a Evropě - NASA, CSA a ESA.

Rogozin řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen. Ovlivní to podle něj i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze. „Může to skončit pádem ISS do moře nebo na zem. ISS váží 500 tun,“ prohlásil Rogozin. Na mapě světa ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout, a prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí. „Ale obyvatelé ostatní zemí, zejména zemí řízených válečnými psy (západními politiky), by se měli nad cenou sankcí proti Roskosmosu zamyslet,“ prohlásil. (čtk)


Pátek, 22:26: Boje na východě Ukrajiny pokračují, proruští separatisté podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od Mariupolu. V tomto obléhaném městě je situace nadále kritická, podle radnice zde zahynulo téměř 1600 civilistů. Nově se střety rozšířily i na západ: Rusové vyřadili z provozu vojenská letiště u Lucku, který je jedním z center volyňských Čechů, a u Ivano-Frankivsku, ležícím 150 kilometrů od slovenské hranice.

Británie je ale přesvědčena, že ruské jednotky stále narážejí na silný odpor Ukrajinců a nepostupují tak rychle, jak plánovaly, podle všeho se ale přeskupují a chystají nový postup na Kyjev. Množí se zároveň náznaky o zapojení běloruské armády, přičemž podle Kyjeva může být záminkou páteční útok ruského letadla na běloruskou vesnici. Ukrajinská armáda uvedla, že v bojích zahynul už třetí vysoce postavený příslušník ruských ozbrojených sil - generálmajor Andrej Kolesnikov, velitel 29. armády Východního vojenského okruhu.

K předchozím incidentům v jaderných provozech v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně přibyl ve čtvrtek další, když ruská armáda ostřelovala jaderný výzkumný institut v Charkově. Společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom uvedla, že ukrajinské jaderné elektrárny fungují stabilně, zástupkyně šéfa OSN Izumi Nakamicu však připustila, že každým dnem stoupá pravděpodobnost, že v ukrajinských jaderných elektrárnách dojde k nehodě. Ukrajinská rozvědka tvrdí, že elektrárna Černobyl, která je stále bez dodávek elektřiny, se má stát cílem teroristického útoku, z nějž chce Rusko obvinit Ukrajinu.

Exodus Ukrajinců rychle pokračuje, podle Mezinárodní organizace pro migraci jich už odešlo ze země přes 2,5 milionu a z toho více než 1,5 milionu přešlo hranici do Polska. Celkově je mimo domovy na sedm milionů lidí. České úřady vydaly 121 tisíc speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí a poslanci rozhodli o tom, že uprchlíci z Ukrajiny budou moci dostat finanční příspěvek, ulehčí se jim cesta k povolení pobytu a k získání práce. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 21:00: Zpravodaj České televize Václav Černohorský z Irpině  severozápadně od Kyjeva hlásí, že se zdá, jako by dění na tamní frontě „zamrzlo“. Alespoň na místech, kde natáčel spolu s kameramanem Pavlem Němečkem. Město je zdevastované a jeho obyvatelé trpí, v ulicích leží mrtví vojáci a lidé, kteří se ještě neevakuovali do Kyjeva, nemají přístup k adekvátní lékařské péči. (čt24)


Pátek, 19:33: Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila  předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 18:20: Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to americký prezident Joe Biden s tím, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu. Biden ve středu uvedl, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.  Přerušení běžných obchodních vztahů s Ruskem je dalším ze série opatření, kterými se Washington snaží přimět Moskvu, aby ukončila válku ve více než 40milionové Ukrajině. Povede mimo jiné ke zvýšení dovozních cel. Například clo na překližku podle listu The Wall Street Journal stoupne z nuly na 30 procent. (čtk)


Pátek, 17:11:  Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se také shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím.

Lídři se dva týdny po zahájení ruského útoku sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Lídři se rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 15:31: Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na pátek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. „Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram. „Rozhodnutí politiků se musí shodovat s náladou jejich národů, evropských národů… Evropská unie pro nás, pro Ukrajinu, musí udělat víc,“ naléhal ukrajinský prezident.

Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU jen několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise (EK) či Evropský parlament (EP) na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí unie ale nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na pátek deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“, žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

Zelenskyj se rovněž vyjádřil k bojům na Ukrajině, které podle něj dospěly k rozhodujícímu okamžiku. „Není možné říct, kolik dní ještě budeme potřebovat na osvobození ukrajinské země. Ale můžeme říct, že to dokážeme. Protože už jsme dosáhli strategického bodu obratu,“ prohlásil ukrajinský prezident a vyzval mezinárodní společenství, aby prostřednictvím sankcí zvýšilo tlak na Rusko.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč dnes řekl, že ruské územní zisky na Ukrajině se zastavily a že ruská armáda za posledních 24 hodin nijak nepokročila. „Naše protivníky zastavily prakticky ve všech směrech vzdušné údery, odpalování raket a pozemní útoky,“ řekl Arestovyč. Ukrajinská armáda podle něj provedla protiútoky u Kyjeva i Charkova. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 10:30:  Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Šéf Kremlu rovněž podpořil Šojguovu iniciativu předávat západní zbraně ukořistěné na Ukrajině proruským povstalcům na východě země.

Šojgu na zasedání bezpečnostní rady státu řekl, že obdržel „obrovské množství žádostí od nejrůznějších dobrovolníků z různých zemí, kteří chtějí přijet do Luhanské a Doněcké lidové republiky“, píše agentura TASS s odkazem na dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny. Někteří z nich podle šéfa resortu obrany „pomáhali v boji“ proti takzvanému Islámskému státu. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 9:07: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell lídrům navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.

„Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány. Na konkrétní podobě sankcí se ale političtí vůdci neshodli. Zejména pobaltské země prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé státy v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy EU nezavede. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 08:40:  Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha, které leží severně od obléhaného Mariupolu. Ruská armáda rovněž vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nachází na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tamní úřady následně potvrdily letecké útoky. Luck je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z center volyňských Čechů, Ivano-Frankivsk leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic. Obě města leží daleko od hlavních směrů ruské ofenzivy, a útoky tak mohou naznačovat nový směr války. Noční nálety na město Dnipro zabily nejméně jednoho člověka. (ceskenoviny.cz)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte