Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Třeba ta smlouva bude platit. Co přinese smír nad dolem Turów

Problém na polské hranici zatím trvá, ale Češi věří, že za rok a půl bude lépe

Důl Turów • Autor: Milan Jaroš
Důl Turów • Autor: Milan Jaroš

Přinejmenším pro příští měsíce je spor o velkou pohraniční jámu polského dolu Turów u konce. Premiéři obou zemí ve čtvrtek v Praze podepsali smlouvu, která klade polské straně podmínky, za kterých důl může fungovat, česká strana za to stáhne žalobu k unijnímu soudu, kvůli níž Polsku denně naskakují v korunách víc než desetimilionové pokuty. Petr Fiala (ODS) o kompromisu mluví jako o tom nejlepším, čeho bylo možné pro obyvatele české strany dolu dosáhnout -  s tím, že se nenaplní jejich obavy o nedostatek vody, jehož příčinou je podle všeho těžba v Turówě. Část místních a také ekologové však považují smlouvu za chybu, která se Česku v budoucnu vrátí.

Hlavní spor je právě o vodu v českém podzemí. Polská státní firma PGE začala v roce 2020 rozšiřovat a hloubit hnědouhelný důl v Turówě na českých a německých hranicích navzdory protestům sousedů. Jejich obavy o to, že rozšiřování dolu hýbe půdou a hlavně odsává směrem do Polska podzemní vodu, jsou podle expertů nejspíše opodstatněné. Polsko však dlouho odmítalo o čemkoliv jednat. Česko proto v březnu loňského roku zažalovalo souseda u unijního tribunálu, který Polsku nakázal zcela přestat s důlními pracemi. Polsko to ale ignorovalo, za což zaplatí víc než miliardovou pokutu (v korunách).

Ochrana vody je i hlavní bod podepsané smlouvy. Polští těžaři musí dostavět podzemní stěnu, který má odtoku vody z české strany zabránit. Češi dostanou možnost stavbu a fungování stěny kontrolovat. Pokud se ukáže, že stěna nefunguje, smlouva padá a těžba v rozšířené části dolu musí skončit. Stěna má být dokončená přibližně v červnu - jestli tohle opatření funguje, má být podle českých hydrogeologů jasné o rok později. Kromě toho zaplatí Polsko další miliardu korun Česku, kterou místní využijí na stavbu vodárenské infrastruktury v českém příhraničí a další menší ekologické projekty. Případné spory má v příštích pěti letech rozhodovat lucemburský unijní tribunál.

Podle kritiků smlouvy, což je část místních obyvatel a ekologické organizace, ale Česko zbytečně couvlo před polskou neochotou podřídit se pravidlům (mělo prý usilovat o úplné zavření dolu). Krátce před uzavřením dohody zveřejnil lucemburský soudní tribunál předběžný názor, podle něhož turówský důl běží v rozporu s unijním právem. K definitivnímu verdiktu už ale nedojde, česká strana žalobu stáhla. Zamýšlená stěna je velmi přitom nejistý podnik - v současné podobě podle všeho nefunguje dostatečně, a jestli bude fungovat po dokončení, je otázka. Odpůrci smlouvy se obávají, že nikoli, ale Polsko bude smlouvu ignorovat a těžit dál.

Jak Varšava v tomto případě zareaguje, je klíčové. Neochota tamní vlády brát v potaz stížnosti sousedů vedla k české žalobě - a arbitra případných budoucích sporů, tedy unijní soudní tribunál, Polsko okázale ignoruje i za cenu vysokých pokut. Petr Fiala ve čtvrtek na tiskové konferenci řekl, že záruky, které dostali obyvatelé příhraničí, jsou ty nejlepší dosažitelné.

Liberecký hejtman Martin Půta (STAN), který je rovněž signatářem smlouvy, s ním souhlasí. Současná polská vláda je zjevně odhodlaná v těžbě pokračovat za téměř jakoukoliv cenu, rozsudky lucemburského soudu nerespektuje a označuje tamní tribunál za podjatý. Proto jej jako arbitra ve smlouvě vůbec nechtěla. Že se lucemburské soudce podařilo do znění dohody prosadit, považují tak Češi za svůj velký úspěch.

Jinými slovy - čeští politici se podle všeho rozhodli, že za současné situace je lepší se pokusit získat aspoň něco než usilovat o nemožné, totiž o úplné zavření dolu. Ten současná polská vláda v blízké (a možná ani vzdálenější) budoucnosti nezavře, navzdory Čechům i Bruselu, vysokým pokutám a zásadním sporům s unijní justicí.

“Kdybychom pokračovali ve sporu, nezískáme vlastně nic. Takhle máme přístup k polským datům a možnost kontroly. Máme dohodu, o kterou se můžeme opírat. Žaloba u unijního soudu nebyla k ničemu. Teď Polsko ví, že nás musí brát vážně a že se našimi námitkami musí zabývat,” říká hejtman. Až za pět let uplyne dohodnutá doba soudního dohledu, bude mít Česko nadále možnost se obrátit do Lucemburku s případnou novou žalobou. “Pět let je – myslím - dostatečně dlouhá doba. Za tu dobu se může v Turówě i polské politice leccos změnit,” míní Půta.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].