0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda11. 4. 20236 minut

Tahle obálka se nám nepovedla

Použili jsme nevhodný termín, který se dotkl vietnamské komunity. Za to se omlouváme. Plus rozhovor s blogerkou Do Thu Trang o stereotypech a zkratkách

Autor: Milan Bureš

V reakci na naši obálku se na mě obrátilo několik našich vietnamských čtenářů, že se jich dotkla bublina u čínského prezidenta. V ní stojí Ťing Ťong, což měla být variace na TikTok, kterému se věnuje hlavní téma. Tento výraz se prý používá k zesměšnění Asiatů. 

Je mi líto, že se obálka čtenářů dotkla. Nebylo to rozhodně naším úmyslem, ostatně téma je spojené výhradně s mocným vládcem Číny. Kdo zná Respekt, ten ví, že se po celou svou historii zasazuje za otevřenou, liberální a citlivou společnost. Zejména vůči menšinám. Bez reakce proto nechávám všechny absurdní komentáře, které nám podsouvají kde co. To už je zdejší rituál. Ale mrzí mě, že se obálka Vietnamců dotkla či jim přišla necitlivá. Už ten termín samozřejmě používat nebudeme. A omlouvám se.

Reklama

Jsme vděční všem za kritické postřehy, protože jedině při vzájemné debatě můžeme hledat jazyk, kterému rozumíme všichni stejně. K tématu proto nyní přinášíme následující rozhovor.

Erik Tabery

Obálka nového Respektu týkající se Tik Toku vzbudila ve veřejném prostoru kritiku. Z čeho podle vás pramení?

Za mě je to jasný stereotyp toho, že Asiaté mluví jazykem, který pro vás zní jako „ťing ťong“.  Je zastaralý a stejný, jako když se používal stereotyp, že jsou všichni Vietnamci večerkáři. Hází Asiaty do jednoho pytle.

Dotkla se ta obálka vás osobně?

V zásadě ne, ale na stránkách Respektu bych takovou jednoduchou zkratku nečekala.

Obálka se kromě fonetické podobnosti s názvem sociální sítě TikTok snažila odkázat na prstovou hru, která se hraje podobně jako kámen-nůžky-papír a u níž se tento výraz říká.

Tu hru znám, ale prvotní asociace byla spojená s jazykem a lidé ji tam taky neviděli - to zaprvé. I já jsem ji hrála a mimochodem přišla mi stupidní, ale asi už máme prostě v hlavách, že „ťing ťong“ je automaticky spojované s jazyky Asiatů, nebo že vám prostě takhle asijské jazyky znějí. Každopádně u té hry to vychází úplně z něčeho jiného.

Dá se to slovní spojení označit jako rasistické - nebo jde o necitlivý stereotyp, ale o rasismus nejde?

Ano, je to rasistický stereotyp.

Když jste zmínila stereotyp o večerkách, je ono slovní spojení z obálky taky podobně rozšířené? V reakcích lidé poukazovali na to, že je hojně rozšířené hlavně v zahraničí.

Ano, je rozšířené.

Existuje v tomto směru hranice, kdy se dá použít zkratka a nadsázka, nebo by se do veřejného prostoru nic takového dostávat nemělo?

To je hodně těžká otázka, protože každý máme ty hranice jinde, ale v tomhle bych šla cestou zdravého rozumu. Obecnou radou může být - pokud si něčím nejste jisti, raději to s někým kompetentním zkonzultujte. Pokud máte pochyby, zpravidla tam bude háček, který se vám může vymstít.

Když mluvíme o stereotypech, jak se naše vztahy v tomto směru v posledních letech proměnily a proměňují?

Jak vietnamsko-české vztahy sleduji posledních patnáct let, určitě se nějakým způsobem posunuly. I tím, že vy sami si uvědomujete, že používání těchto „zkratek“ už není „in“ tak jako v 90. letech nebo na přelomu milénia, kdy se říkalo to zmiňované, že Vietnamci jsou stánkaři. Nyní se ty stereotypy přesouvají jinam a některé rozmělňují. Čas od času ještě slyším další podobný stereotyp, že Vietnamci nebo Asiaté obecně jedí psy. Ale už není tak „aktuální“ - což vychází z toho, že se vzděláváte a zároveň se proměnila struktura společnosti. Vietnamci už nejsou tak cizí kultura a zároveň jsme se my jako komunita otevřeli a víc o sobě mluvíme. Tím vším se stereotypy rozmělňují a už to není tak jednoznačné. Když se dnes řekne, že vietnamští studenti jsou jedničkáři, taky to dávno neplatí. Řada stereotypů se prostě rozpustila, ale tím zase mohou vznikat jiné, nové. Lidé jsou naprogramovaní, aby hledali zkratky nebo nálepky.

Autor: facebook.com/asijatka
Autor: facebook.com/asijatka

Myslíte tím konkrétně něco nového, nebo spíše o princip?

Mluvím obecně o principu, nic konkrétního mě nenapadá. Hodně věcí se taky relativizuje a neplatí obecně. Když zmíníte nějaký stereotyp, jedna skupina může říct, že už to dávno neplatí - a druhá zase, že je těch stereotypů ještě víc. Teď třeba vzniká stereotyp, že všichni z mladé generace Vietnamců jsou podnikatelé, což není pravda. Stereotypy vždy ubírají na kontextu.

Zmínila jste stereotyp o jedničkářích. Proměňují se i vztahy ve školních třídách a obecně s mladou generací?

Vnímám to pozitivně na obecné úrovni, ale myslím, že zde existuje jakási mikroxenofobie, určité drobné strachy, které v sobě lidé pořád mají. Nemluvím už tolik o generaci Z, která i díky sociálním sítím vnímá rozdíly na úplně jiné úrovni než na úrovni vzhledu nebo kulturní odlišnosti. Tím, že vyrůstá ve více multikulturním prostředí - a teď samozřejmě mluvím o městech - možná už ty rozdíly ani nevnímá. Už nezažila to, že Vietnamci byli na tržnicích, všechno znají pouze z povídání rodičů nebo svých vietnamských kamarádů. Osobně mám velkou radost, že i kampaně na sociálních sítích standardně zahrnují mladé vietnamské influencery. Pokud cílíte na mladou generace - generaci Z nebo i mileniály - není problém používat tyto, jak to říct, neevropské tváře. Z tohohle hlediska je to dobrý posun. Zároveň je mladá generace z hlediska aktivismu mnohem hlasitější, na projevy rasismu je více citlivá a víc se ozývá.

Když mluvíte o tom, že je trend spíše pozitivní, jak s ním zahýbala pandemie covidu-19? Na Západě se hodně řešilo, že pandemie vzbudila vlnu nenávisti a nedůvěry vůči asijským menšinám. Jak to bylo u nás?

V některých směrech určitě, zase to byla určitá zkratka, kterou lidé používali, že sem Asiaté přinesli covid. Na druhou stranu Česká republika měla své specifikum, že vietnamská komunita tu při covidu vypomáhala, tudíž si myslím, že u nás tento rasistický problém nevznikal. Vím o případech ze Spojených států, tu debatu jsem sledovala - stejně jako Black Lives Matter vznikla ostatně v USA podobná iniciativa věnovaná asijské komunitě. V Česku jsem zvýšený rasismus kvůli této věci nezaznamenala. Ale jak říkám, zbytky xenofobie a rasismu jsou ale každodenní bázi pořád v lidech zakořeněné. Vím o případech, kdy poptávali Vietnamci, resp. Asiaté pronájem bytu a majitelé do toho nechtěli jít už kvůli tomu, že mají s Asiaty špatné zkušenosti nebo jsou prostě xenofobní; že ten byt radši dají někomu, kdo má evropské jméno. A myslím si, že to tady nějakým způsobem bude přítomné vždy. Trochu se to rozmělní, nebude to tak jednoznačné, ale bude to mezi námi pořád.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].