Nikdo tak neuměl točit staré filmy. Zemřel režisér Peter Bogdanovich
 
THE LAST PICTURE SHOW
Cybil Shepherd a Peter Bogdanovich, 1971 • Autor: Profimedia

Ve věku dvaaosmdesát let zemřel v Los Angeles režisér, scénárista a bývalý filmový novinář Peter Bogdanovich. Filmař, který vystřelil ke slávě v první polovině sedmdesátých let, ale později několikrát vyhlásil osobní bankrot, viděl sám sebe jako pokračovatele slavných režisérů klasické éry Hollywoodu 30. a 40. let. V době, kdy byly v kurzu kontra-kulturní filmy vzpírající se tradičnímu vyprávění i stylu jako hippie road-movie Bezstarostná jízda a američtí režiséři hledali inspiraci u francouzské nové vlny. „Nikdo neumí točit staré filmy líp než Bogdanovich,“ prohlásil o něm kdysi režisér Martin Scorsese.

Syn srbského emigranta a jeho židovské manželky, kteří utekli z Evropy na konci třicátých let před Hitlerem, měl štěstí, že dorazil do Hollywoodu v době zvyšující se poptávky po autorských režisérech. V módě byla teorie auteurství, kterou ve Spojených státech propagoval kritik Andrew Sarris: považovala režiséra za výsostného autora filmu a vypichovala v dějinách velká jména. Bogdanovichovy nejoceňovanější filmy vznikaly v éře, jíž Susan Sontag označila za specifický moment v dějinách kinematografie, kdy „se chození do kina, přemýšlení o filmu a mluvení o filmu stalo vášní mezi univerzitními studenty a mladými lidmi obecně. Zamilovali jste se nejen do herců, ale do filmu jako takového“.

Reklama
Reklama

S láskou Cormanovi

Jako zapálený filmový fanoušek hltal Bogdanovich v newyorských kinech v padesátých letech stovky filmů ročně. V manhattanském bytě svých rodičů si vedl kartotéku dojmů ze všech filmů, které viděl. Jeho první profesionální kontakt s filmem bylo vymýšlení programu pro kino New Yorker Theater. Fascinovali jej slavní režiséři jako Howard Hawks, John Ford nebo Orson Welles. Připravoval jejich retrospektivy a  Muzeum moderního umění si ho najalo na napsání Wellesova životopisu. Zhruba ve stejné době si jej všiml časopis Esquire a najal ho na reportáže z natáčení hollywoodských filmů – psal o Ptácích Alfreda Hitchocka nebo El Doradu Howarda Hawkse. Později o možnosti sledovat zmíněné režiséry při práci mluvil jako o jediné a nejdůležitější filmové škole, kterou absolvoval.

https://www.youtube.com/watch?v=oiSc3×AXX5g

Ambiciózní mladík, který toužil po uznání svého otce-malíře, chtěl totiž filmy točit, ne o nich psát. Na začátku 60. let se tak sbalil se svojí první ženou, vystudovanou kostýmní návrhářkou Polly Platt, a odjel do Los Angeles. Patři k první vlně mladého talentu, která přišla do Hollywoodu v 60. letech. Většinou šlo o mladé muže narozené ve 30. letech. Na losangeleských večírcích a ve studiích se potkával s Francisem Fordem Coppollou, Mikem Nicholsem, Robertem Altmanem nebo Warrenem Beattym.

Stejně jako řadě jiných tvůrců (Coppola) a herců (Jack Nicholson) později spojovaných s takzvanou hollywoodskou renesancí mu dal nejdřív šanci vizionářský producent Roger Corman ve své nezávislé společnosti AIP, která stála mimo struktury hollywoodských studií. Bogdanovich tak prošel nezávislou scénou, z níž později studia lovila talenty a čerpala inspiraci ohledně obchodních modelů i oslovování publika. Corman ho najal jako asistenta režie na filmu Divocí andělé a poté mu nabídl, aby režíroval vlastní film.

Výsledkem byly nízkonákladové Terče. Thriller o sniperovi, který zabije svoji ženu a je odhodlaný střílet dál.  Na scénáři a střihu Terčů se podílela jeho žena, která úzce spolupracovala i na jeho průlomovém filmu Poslední filmové představení (1971) podle semi-autobiografické novely Larryho McMurtryho o dospívání v texaském zapadákově. Herci na place si dokonce špitali, že film nakonec režírovala stejnou měrou jako Bogdanovich.

Veškerý kredit si ale připsal nakonec Bogdanovich. I proto, že během natáčení si začal aféru s herečkou Cybill Shepherd a manželství s Platt skončilo. A s ním i potenciální uznání jejího podílu na výsledném snímku, který se stal kritickým i komerčním hitem. Přestože ho Jack Nicholson měl za nudného a spořádaného slušňáka, který nebral drogy ani nepil, Bogdanovichovo soukromí bylo víc než dramatické.

Moderní klasika

Poslední filmové představení bylo nominované na osm Oscarů. Černobílá barva i snímání ospalého, jakoby věčně zaprášeného městečka evokovaly staré hollywoodské filmy. Obsah a pojetí ale šly provokativně proti nim. Film byl neobvykle otevřený a upřímný v emocích a sexualitě, téměř „evropský“. I když třeba v zachycení autorit, na které útočily filmy jeho souputníků, překvapivě krotký. Přestože se po premiéře stal hvězdou, z Oscarů odešel sám Bogdanovich s prázdnou (ale radovali se herec Ben Johnson a herečka Cloris Leachman za vedlejší role).

https://www.youtube.com/watch?v=5LoWGwN4ToE

Úspěch druhého filmu přitáhl k Bogdanovichovi pozornost Barbry Streisand i Stevea McQueena. Měl režírovat jeho Útěk, ale nakonec ale z projektu sešlo a Bogdanovich byl volný pro hvězdnou divu Streisand. Výsledkem jejich spolupráce je A co dál, doktore?, film v duchu screwballových ztřeštěných komedií 30. let. Na filmu o protikladné dvojici usedlého muzikologa (Ryan O’Neale) a neřízené dívky, která vstoupí do jeho života, je vidět Bogdanovichova slabost pro Howarda Hawkse a jeho Leopardí ženu.

A co dál, doktore? byl třetí komerčně nejúspěšnější film roku 1972, který jinak patřil Kmotrovi. Mimochodem filmu, jehož režii Bogdanovich odmítl. Stejně jako řekl údajně ne Vymítači ďáblaČínské čtvrti. „Nejvíc vzrušující bylo vidět moje jméno na vývěsním štítu kina, aniž bych o to někomu říkal. Komedie Petera Bogdanoviche dominovalo. Byl to vrchol mé kariéry,“ citoval ho Peter Biskind ve své knize Bezstarostní jezdci, zuřící býci. I jeho další snímek Papírový měsíc je poctou klasickému Hollywoodu. Road-movie vypráví o nesourodé dvojici – devítiletém šikovném sirotkovi a podvodníčkovi, který se uvolí ji převést k její tetě. Znovu do ní obsadil O’Nealea a jeho dceru Tatum.

A co dál, režisére?

Po dvou komerčních hitech následovaly ale tři propadáky – adaptace knihy Henryho Jamese Daisy Millerová,Konečná láskaBijásek. Comeback si sliboval od komedie A všichni se smáli, do níž obsadil Dorothy Stratten, aspirující herečku a dívku Playboye. Film ale zastínila vražda Stratten, s níž si začal Bogdanovich románek. Herečku ze žárlivosti zabil její manžel.

Režisér si vzal na čtyři roky pauzu a během nich napsal o vraždě knihu Zabití jednorožce. Zároveň se dostal do finanční tísně a vyhlásil první ze dvou osobních bankrotů. V roce 1988 si vzal sestru Dorothy Stratten Louise, téměř o třicet let mladší než on. Rozvedli se v roce 2001, ale ještě v roce 2020 spolu realizovali dokument o komikovi Busteru Keatonovi Velký Buster (The Great Buster).

Na scénu se úspěšně vrátil v roce 1985 s teenagerským dramatem Maska o mladíkovi se znetvořenou tváří. Zpola zapomenutý, pro mnohé sentimentální snímek patří k Bogdanovichovým nejlepším filmům. Ve vrcholném období snímků o dospívajících, kterým kraloval John Hughes s filmy emotivně empatickými k adolescentnímu prožívání světa, natočil Bogdanovich klasické drama.

https://www.youtube.com/watch?v=H-oR5Pzl3io

Devadesátá léta pak rozděloval mezi občasné a většinou nevýrazné celovečerní filmy, práci pro televizi, psaní a hraní (jako mladík studoval herectví). Svým posledním filmem Je prostě báječná (2014) se zkusil vrátit ke ztřeštěným komediím. Zahrál si například terapeuta v seriálu Rodina Sopránů.

Víc než kterýkoliv jiný režisér hollywoodské renesance pracoval Bogdanovich na tom, aby byl spojovaný s ikonickými jmény hollywoodských režisérů minulosti. V jejich společnosti se historicky viděl. Mezi osobní přátele počítal Orsona Wellese a kromě dokumentu o Busteru Keatonovi právě Wellesově nedokončenému poslednímu snímku Odvrácená strana větru věnoval v posledních letech čas a energii. Pomáhal jej dokončit, hrál v něm i klíčovou roli.

Dramatickému životu a filmům režiséra, který byl podle vzpomínek spolupracovníků stejně talentovaný jako arogantní, je věnovaná první řada podcastu o dějinách Hollywoodu The Plot Thickens (Zápletka houstne).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte