Na Hrad by měl kandidovat Josef Středula, prohlásil nový šéf ČSSD Šmarda

Sociální demokracie, která v letošních říjnových volbách vypadla ze sněmovny, tento pátek debatovala na klíčovém sjezdu strany, jehož cílem bylo zvolit si nové vedení. Ve volbě získal 130 z 233 hlasů Michal Šmarda, který se stal šéfem ČSSD po Janu Hamáčkovi.  Jeho tým má tak vyvést sociální demokracii z politické krize, ve které se ocitla.

Než se ale delegáti strany dostali k volbě šéfa, trvalo to několik hodin. Nejprve diskutovali o tom, jestli sjezd neuzavřou pro veřejnost a novináře, nakonec zůstala stranická debata po celou dobu streamovaná na facebookové stránce ČSSD. Odcházející vedení se s delegáty také dlouho přelo o nejasnosti týkající se financování volební kampaně pro sněmovní volby.

Náklady podle oficiálních zpráv překročily padesát milionů korun, což bylo mnohem více než původní plán. Někteří účastníci se tak zajímali, kdo a proč o navýšení rozhodl. Žádné peníze však podle dosavadní místopředsedkyně Jany Maláčové nebyly zpronevěřeny: navýšení obhajovala tak, že se snažili držet krok s aktivitami ostatních stran.

Na sjezdu rezignoval na předsednickou funkci Jan Hamáček. Jen krátce promluvil ke straníkům a posléze se už diskuze neúčastnil. „Je logické, že za neúspěch vždy odpovídá ten, kdo stojí v čele. Moje rezignace po volbách proto byla logická. Pokud jsem někomu ublížil, tak se za to omlouvám,“ řekl Hamáček s tím, že přeje sociální demokracii a novému vedení, aby se do Poslanecké sněmovny vrátila.

Hlavní souboj se pak odehrál mezi končící ministryní práce a sociálních věcí Maláčové a starostou Nového Města na Moravě Michalem Šmardou. Jana Maláčová mluvila mimo jiné o tom, že jeden z hlavních důvodů, proč ČSSD už není populární, je vnitřní rozhádanost strany. „Nebavíme se o ničem ideologickém. Sociální demokracie by měla mít v čele politika, který bude dělat politiku,“ řekla ve svém projevu s tím, že by se měli zaměřit na lidové vrstvy a střední třídu, kam spadají především zaměstnanci, drobní živnostníci a důchodci.

Jak tedy ze sociální demokracie opět udělat relevantní stranu? Je potřeba dát dohromady stranické finance a zaměřit se na přípravy voleb do obecních zastupitelstev a do Senátu, odpověděla Maláčová. „Naše strana je zhroucená do sebe. Volební výsledky nejsou dobré už od roku 2010. Stranu musíme postavit znovu,“ pokračovala s tím, že plánuje vytvořit stínovou vládu ČSSD, aby sociální demokracie úplně nezmizela z médií, objíždět okresy napříč Českem, spolupracovat s ostatními levicovými subjekty nebo zavést stranické noviny.

To byl jen některé body, které na sjezdu zazněly, ale už dříve je sepsala v manifestu nazvaném Desatero férové práce. Zmiňovala v něm například, že týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 35 hodin, ženy a muži mají pobírat v celé zemi za stejnou práci stejnou mzdu nebo že dovolená zaměstnance musí trvat alespoň pět týdnů.

Že by se ČSSD měla soustředit na nadcházející volby, zmiňoval i druhý kandidát Michal Šmarda, který také prosazoval širší spolupráci mezi levicovými subjekty. Starosta Nového města na Moravě v projevu zdůraznil i důležitost prezidentských voleb a vyzval šéfa českých odborů Josefa Středulu, aby na Pražský hrad kandidoval s podporou sociálních demokratů.

Šmarda už před volbami připravil program s názvem „5 měsíců = 5 kroků k přežití ČSSD“. Jako první bod zmiňuje stejně jako Maláčová odvrácení bankrotu strany, přípravu na komunální volby a reformu stanov. V dalších bodech slibuje šanci pro mladé tváře a také obnovu strany v regionech.

„Strašlivě jsme prohráli. Strašlivě. Strašlivě jsme prohráli hned několik voleb za sebou. Ztratili jsme důvěru lidí. Lidé nás opustili, protože měli pocit, že jsme je opustili. A odešlo od nás také hodně přátel,“ konstatoval Šmarda: „Čeká nás krizové řízení, úspory, změna struktury a tvrdá práce. Bude to bolet,“ prohlásil.

Kromě Maláčové a Šmardy se o funkci šéf strany ucházel bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Již před volbu se kandidatury vzdali jihočeská sociální demokratka Jana Turoňová, pardubický člen strany Jaromír Landsman, ekonom Peter Jaďuď a ředitel Městské knihovny v Poličce Jan Jukl.

Ministryně ČSSD nakonec získala pouze 62 hlasů a po oznámení výsledků oznámila, že nebude kandidovat na žádnou pozici do vedení strany. Klíčový stranický sjezd totiž představoval souboj dvou křídel sociální demokracie. Maláčové - jak v diskuzích se straníky zaznívalo – uškodilo především to, že byla osobně spojená nejen s vypadnutím ČSSD z Poslanecké sněmovny, ale především s bývalým předsedou strany Janem Hamáčkem, s jehož způsobem vedení nebyla většina strany spokojená. Straníci se proto rozhodli pro změnu, kterou symbolizovala právě opoziční skupinka sociálních demokratů vedená Šmardou.

Už před sjezdem Šmarda také oznámil, že do vedení chce vedle sebe bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Oba dva se právě kvůli rozporům s původním vedením ČSSD neúčastnili říjnových voleb. Když navíc Petříček na jaře na mimořádném sjezdu kandidoval do čela strany proti Hamáčkovi a těsně neuspěl, Hamáček ho odvolal z postu ministra zahraničí. Hamáček se už po volební prohře stáhl a nikam nekandiduje - i proto zaznívalo, že zvolení Šmardy lze chápat jako zásadní odříznutí od předchozího vedení ČSSD.

Po volbě pak Šmarda zopakoval, že chce za místopředsedy ČSSD obecní politiky Igora Bruzla a Břetislava Štefana, pardubického hejtmana Martina Netolického, bývalého ministra Tomáše  Petříčka a lékaře z Plzně Robina Šína. To se mu také vyplnilo.

Za prvního místopředsedu delegáti vybral místostarostu Bohumína Bruzla, řadovými místopředsedy stali Petříček, Netolický, starosta Brna-Líšně Štefan i Šín. Místopředsedkyní je také bývalá místopředsedkyně Mladých sociálních demokratů Daniela Ostrá, jejíž zvolení bylo největším překvapením.