Může to skončit válkou, varuje Biden Rusko a Čínu

S jemnou diplomacií to tentokrát americký prezident Joe Biden rozhodně nepřeháněl. „Putin má problém. Sedí na ekonomice, která má jaderné zbraně a ropné vrty - a nic jiného. Vůbec nic jiného. A ví, že má problém - a o to je nebezpečnější.“ Na adresu Číny pak Biden dodal: „Si Ťing-pin to myslí smrtelně vážně, když chce, aby se Čína stala do čtyřicátých let nejmocnější vojenskou silou na světě zároveň s tím, že bude největší a nejdůležitější ekonomikou. Do čtyřicátých let tohoto století. Je to úplně reálné, ten pán má v hlavě plán.“

Tohle konstatování přednesené během projevu před elitními americkými příslušníky zpravodajských služeb pak jen rámovalo vizi, že „v nadcházejících deseti letech se toho stane více než v uplynulých padesáti“. A že se tedy zpravodajci rozhodně nudit nebudou, naopak: že na nich bude záležet více než kdy jindy.

Těžištěm nebývale varovného vystoupení byla nicméně výhružka zjevně adresovaná právě oběma zmíněným velmocem. Potencionální konflikt mezi nimi a Spojenými státy totiž nejen visí nad obzorem, ale již v jistém smyslu probíhá - v kyberprostoru. Spojené státy čelily v posledních měsících skutečně závažným útokům proti infrastruktuře. Kvůli vyděračským útokům hackerů proti společnosti The Colonial Pipeline byla zásadně narušena distribuce ropy na východním pobřeží USA. Totéž se opakovalo v případě největšího světového dodavatele hovězího masa JBS, přičemž obě firmy zaplatily vyděračům výkupné. V obou případech se jednalo o útok rusky mluvících hackerů, podobně jako v případě masivního kybernetického útoku proti firmě SolarWinds, jejímž prostřednictvím se hackeři probourali do systémů stovky firem jako Microsoft, Intel nebo Cisco, ale i několika amerických ministerstev včetně financí a spravedlnosti i některých oddělení Pentagonu.

Američané předpokládají, že ruští kybernetičtí gangsteři jednají na pokyn nebo ve spolupráci s ruskými tajnými službami. Při červnové schůzce prezidentů USA a Ruska v Ženevě měl s sebou Joe Biden seznam kritické americké infrastruktury, kterou považují Američané za nedotknutelnou. Žádali Rusko, aby proti hackerům zakročilo, ale nejspíš se to nesetkalo s velkým ohlasem. Biden vyhrožoval, že Amerika, která byla rovněž předmětem snahy o vměšování do demokratických voleb, bude na narušení své infrastruktury rázně reagovat „způsobem, který bude viditelný a neviditelný“.

Nejnovější Bidenovo vystoupení posunulo hrozby Washingtonu o pořádný krok dál. Americký prezident v podstatě pohrozil, že střety se z kyberprostoru mohou přelít do běžné reality. Už kyberútoky samy jsou - Bidenovými slovy - „stále více schopné působit škody v reálném světě“. Stejně tak se americká reakce na ně nemusí napříště omezovat na sféru jedniček a nul. „Pokud dospějeme k válce, k opravdovému ozbrojenému konfliktu, bude to nejspíše v důsledku kybernetického útoku,“ poznamenal Biden v centrále amerických tajných služeb.

Zpravodajci si prezidenta jistě vyslechli rádi. S jeho předchůdcem, Donaldem Trumpem měli všemožné konflikty, Trump dal v jednu chvíli na svém vlastním summitu s vládcem Kremlu najevo, že více než vlastním službám důvěřuje právě informacím od Putina. Zpochybňoval zejména podezření, že Rusové se snažili ovlivnit v jeho prospěch volební klání a celkově dával najevo, že je bojovníkem proti „hlubokému státu“, jehož jsou zpravodajci nedílnou součástí.

Biden jim naopak slíbil, že nebude jejich činnost nijak politizovat a bude je brát vážně. V každém případě z jeho úterního vystoupení byl cítit závan časů, které rozhodně nebudou jednodušší než přítomnost.