Konec AIDS? Přichází nový lék, ale problémem je jeho cena

Jmenuje se cabotegravir, aplikuje se injekční stříkačkou jednou za dva měsíce. Loni jej schválil americký Úřad pro potraviny a léčiva, koncem července doporučila WHO. Je určen zdravým lidem jako prevence proti nákaze virem HIV. Podle britské firmy ViiV Healthcare, která lék vyvinula, i nezávislých výzkumníků by cabotegravir mohl lidstvu pomoci skoncovat s AIDS; nemocí, která sužuje svět od 80. let minulého století. Firma již oznámila, že povolí výrobu generik pro 90 nejchudších zemí světa nejvíce zasažených touto chorobou.

Až potud je to skvělá zpráva, ale má i svoji odvrácenou tvář. Podle mnoha hlasů totiž lék, jehož dávka stojí v USA 3700 dolarů, nebude ani jako generikum dost levný na to, aby v boji s AIDS sehrál výraznější roli. Organizace Lékaři bez hranic nazvala licenci k výrobě generik udělenou ViiV „omezenou a nesplňující očekávání“.

Humanitární organizace požadují pro chudé země cenu za jednu injekci kolem 10 dolarů, ale to podle firmy ViiV - vlastněné farmaceutickými kolosy GSK, Pfizer a japonskou Shionogi - nelze zajistit, protože lék je složitý a jeho výroba náročná. Příliš nízká cena by podle mluvčího firmy citovaného časopisem Nature navíc mohla producenty generik odradit, aby se do výroby vůbec pustili.

Po nedávných neveselých zkušenostech s dodávkami vakcín proti covidu do méně rozvinutých států se tak znovu ukazuje propast mezi možnostmi vědy a skutečnou schopností civilizace je využít. Loni se AIDS celosvětově nakazilo 1,5 milionu lidí, kolem tři čtvrtě milionu nemocných zemřelo. Znamená to nejen obrovské utrpení, ale také mimořádné ekonomické ztráty dané náklady na léčbu a úbytkem pracovní síly. Přesto schází uspokojivý mechanismus, jak lék k chudým dostat.

Cabotegravir není prvním preventivním lékem proti AIDS, je však výrazně účinnější než dosavadní přípravky, ordinuje se méně často a výhodou je podle Nature paradoxně i aplikace injekční stříkačkou, která může probíhat v soukromí lékařského pracoviště. Ženy a dívky od 15 do 24 let, nejohroženější skupina, jsou totiž v mnoha zemích (nejhorší situace je v subsaharské Africe) stigmatizovány a trestány, pokud u nich někdo preventivní přípravky proti viru HIV najde, a proto se je bojí užívat.

Naději představují podobně jako v jiných případech dárcovské organizace, které by mohly lék chudým zemím částečně zaplatit. Problém ale je, že AIDS přestává být v centru pozornosti a finanční zdroje na boj proti HIV slábnou, přičemž současná situace ve světě jejich posílení rozhodně nenahrává.

Budoucnost léku přesto není úplně beznadějná. Nezávislé výpočty ukazují, že Cabotegravir lze v neziskovém režimu – jako generikum – za nejoptimističtějších předpokladů nabízet za 16 dolarů za dávku. Horní hranici, kdy lék může sehrát důležitou roli, přitom jiné výpočty stanoví na 14 dolarů, což není tak velký rozdíl. Zároveň 74 předních vědců, filantropů a aktivistů vyzvalo firmu ViiV, aby pro nízkou cenu udělala maximum. Ta už nabídla rozšíření počtu firem, které budou moci generika vyrábět. Neuvedla však, kolik si od nich bude účtovat a na základě jakých kalkulací k částce dospěla.

Neznalost těchto údajů je přitom další problém. Pokud se nepodaří cabotegravir nabídnout za částku srovnatelnou s cenou existujících léků proti HIV ordinovaných v podobě tablet, nebo ideálně nižší, vlády zemí, které pomůžou dodávky léku financovat, se podle Nature ocitnou v obtížné situaci. Nebudou totiž znát skutečné náklady na výrobu dávky, a tedy ani vědět, nakolik sponzorují soukromé farmaceutické firmy. Náklady pak budou před veřejností hůře ospravedlnitelné. „Občané si zaslouží vědět, za co jejich vláda platí a proč,“ poznamenává časopis v doprovodném komentáři.