Generační střet kolem koronaviru: Mladí lidé ho v létě pustili z hlavy
 
22_testovani_jaros
Autor: Milan Jaroš

Koronavirus se začíná v Česku výrazně šířit mezi mladými lidmi, kteří si s nemocí ani příliš nelámou hlavu. Vyplývá to z podrobnějšího rozboru dat o průběhu epidemie. „Zjistili, že jim koronavirus nic neudělá. Nemají příznaky, a tak ho po dvou třech měsících přestali řešit,“ říká k interpretaci svých zjištění Daniel Münich, ředitel ekonomického centra CERGE-EI, který se podrobnějším rozborem státních dat o nemoci zabývá už od jara.

U lidí ve věku od 16 do 24 let je výskyt nemoci v posledních týdnech víc než dvojnásobný oproti zbytku populace. Křivky vykreslující vývoj nákazy v čase se tak u mladších ročníků poslední dobou stáčejí výrazně vzhůru. Jiným projevem je pokles průměrného věku nově nakažených. Teď klesá k 35 rokům, a je tak skoro o deset let nižší než při první vlně na jaře.

Reklama
Reklama

Münich tyto grafy pravidelně zpracovává z dat z ministerstva zdravotnictví, kde jsou ale k dohledání jen v podobě surových tabulek pro lidi, kteří vědí kam sáhnout, a vyžadují pak další názorné zpracování. Naopak data, která ministerstvo vizualizuje na webu v grafech, jsou podle Münicha pro pochopení důležitých nových trendů vesměs nepoužitelná. Ekonom a jeho kolegové zároveň o dostupnost dat s ministerskými úředníky dlouho bojují: kritizují je za to, že data si pod sebou drží úzká skupina lidí a znemožňuje vnější kontrolu, zda se stát rozhoduje správně.

munich1

Nárůst případů u mladých lidí není nijak uklidňující zjištění. Mladí lidé sami nemoc vesměs prodělávají bez potíží, ale v Česku nejde o přesun nemoci od starších lidí k mladším, nýbrž o vzestup celkových čísel tažený právě mladšími ročníky. Celkový nárůst představuje v určitou chvíli rizikovou situaci – čím víc nakažených, tím větší hrozba dalšího šíření, které má u epidemie exponenciální charakter.

Lidé bez příznaků nemají sami od sebe žádný stimul zůstávat doma. Riziko, že někoho dalšího nakazí, je pak o to větší. Nové případy nákazy v domovech důchodců v Havířově nebo v Černožicích na Královéhradecku přitom ukazují zrádnost předpokladu, že se podaří infekci izolovat od ohrožených skupin.

V mezinárodním srovnání už Česko nyní vychází hůř než dřív. V počtu nových případů na milion obyvatel za posledních sedm dní - což je ukazatel, který vyhlazuje výkyvy v průběhu týdne a umožňuje srovnání různě lidnatých zemí - je na tom Česko hůř než většina Evropy. Horší stav v EU má jen Španělsko, Belgie, Lucembursko a balkánské země.

Stejně špatně vychází unijní srovnání počtu nově odhalených případů na počet testů. Česko slušně dopadá ve srovnáních, která stojí na kumulativních počtech nemocných za celou dobu od propuknutí pandemie. Tyto statistiky ale nic neříkají o momentálních rizicích, zdejší čísla vypadají dobře jen díky uspokojivému stavu na jaře.

munich2

Zhoršení je v Česku poslední dobou obecně známá věc, nutnost změnit přístup uznala i vláda. Politiku karanténních opatření má od tohoto týdne řídit nově zřízený osmičlenný tým, do jehož čela premiér Andrej Babiš dosadil sám sebe. V terénu bude s infekcí víc pomáhat armáda.

Dávat vinu mladým lidem nebo jim vyčítat nezodpovědnost ale nejspíš není úplně na místě. Podle Münichova kolegy z CERGE-EI Jakuba Steinera, který na slabiny zdejšího přístupu upozorňoval už před měsícem, lze v přístupu populace vidět soulad s oficiální strategií hygieny a ministerstva zdravotnictví – a sice volit benevolentní přístup, nejde-li o ohrožené skupiny obyvatel.

To se podle Steinera projevilo při nákaze v OKD, kdy hygiena nechala doly běžet mimo jiné s odůvodněním, že horníci nemoc prodělávali bez příznaků. K žádným omezením nevedl ani případ velkého ohniska v pražského klubu Techtle Mechtle. Ve školách se od září počítá zatím s režimem, kdy v případě výskytu nákazy dopadnou restrikce jen na příslušnou třídu, a ne celou školu.

„V jiných zemích orgány veřejného zdraví na mladé lidi apelují, ať brzdí a jsou ohleduplní. U nás se toto neděje – i hygienici najeli na to, že mladým lidem nic moc nehrozí, a když se nakazí, je to vlastně v pořádku,“ míní Steiner a dodává, že podle něj „zdejší způsob spíš koreluje s pohledem Donalda Trumpa, který v USA vedl k velké pandemii“.

oxford

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte