Déjà vu. Marine Le Pen dohání mezery v ekonomii a připravuje se na roli prezidentky
 
Supporters of Marine Le Pen, French National Front (FN) political party leader and candidate for…
Příznivci Marine Le Pen slaví po prvním kole voleb, 2017 • Autor: REUTERS

Pokud máte pocit, že váš život se točí v kruhu, pak vězte, že nejste sami a netýká se to jen covidu. Francouzští voliči si velmi pravděpodobně na jaře 2022 zopakují duel v soutěži o prezidentský úřad. A na rozdíl od situace v roce 2017 - kdy volby skončily výsledkem 34 ku 66 procentům a výhrou Emmanuela Macrona - by  finále tentokrát mohlo dopadnout jinak.

Šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Pen se v totiž průzkumech Macronovi nyní velmi těsně přiblížila. Jedna z agentur jí přiřkla zisk 47 procent, současnému prezidentovi pak 53 procent. Další šetření voličských preferencí skončilo výsledkem 48:52 ve prospěch Macrona ve druhém kole voleb. Tak malý rozdíl dosud profesionálové volebních průzkumů nezaznamenali. Francouzskou politickou scénu to překvapilo, ale ne zas tolik – protože důvody se zdají být nasnadě.

Reklama
Reklama

Macronova obliba se dlouhodobě pohybuje pod padesáti procenty a většina Francouzů (aktuálně 55 procent) s ním není spokojená. Podstatný podíl na tom má  pomalý postup očkování proti covidu-19 a opakované lockdowny, které lidé v prezidentském systému francouzské republiky lidé vyčítají hlavě státu.

Ještě důležitější se však zdá Macronův úkrok z pozice středového liberálního politika směrem doprava. Francouzský prezident loni pozměnil složení vlády, což lídři Francie okolo půlky mandátu často dělají, aby dodali novou energii svému prezidenství. Většinu vystřídaných ministrů přitom tvoří zástupci pravice - což se interpretovalo jako tah, jímž si chce Macron naklonit konzervativní voliče, kteří mohou ve finále hlasování příští rok váhat, zda dají hlas Macronovi, nebo Le Pen.

Marine Le Pen
Marine Le Pen • Autor: REUTERS

Část pravicového elektorátu tím Macron skutečně získal, jeho rating mezi francouzskými gaullisty se mírně zlepšil. Jinou část lidí naopak zmátl nebo odradil. Elysejský palác znervózňuje zejména to, že většina těch, kdo budou volit kandidáti, kteří se pravděpodobně nedostanou do druhého kola, už rok před volbami říká, že radši hlasovat vůbec nepůjdou nebo hodí do urny neplatný lístek, než aby se rozhodovali mezi Macronem a Marine Le Pen.

Platí to zejména pro stoupence levicového radikála a provokatéra Jean-Luca Mélenchona, který je oblíbený zvlášť mezi mladými Francouzi, ač sám patří ke generaci jejich prarodičů. Přes 52 procent z nich nyní říká, že se druhého kola voleb nezúčastní, aby se vyhnuli dilematu Macron-Le Pen. Podobné je to u podporovatelů momentálně nejpopulárnější socialistické političky v zemi, pařížské starostky Anne Hidalgo; pokud by kandidovala na prezidentku a vypadla před druhým kolem, polovina jejích stoupenců by pak nešla volit.

U gaullistické pravice to vypadá následovně: okolo 40 procent voličů kandidáta republikánů by hodila do urny neplatný hlas, zhruba 38 procent by hlasovalo pro Macrona a 21 procent pro Marine Le Pen. Jen většina Zelených by ve druhém kole prezidentských voleb neváhala a hlasovala pro Macrona. To vše dohromady vykresluje pro současného prezidenta velmi nejistý obrázek, jak to bude probíhat v dubnu a květnu 2022.

Ještě větší stres nicméně Elysejskému paláci pravděpodobně působí přerod krajně pravicové političky. Marine Le Pen v posledním roce ubrala na tempu i na agresivitě a změnila některé dlouhodobé cíle. Nežádá už například odchod země z EU ani z eurozóny a nechce zavřít hranice Francie; pouze nad nimi chce větší kontrolu. Nadále brojí proti islámu, ale nechce už bourat mešity v zemi. Při nedávné televizní debatě s francouzským ministrem vnitra to byla ona, kdo hájil mírnější postup vůči menšinám a pranýřovala policejní násilí, až ji zmatený ministr zkritizoval, že není dostatečně tvrdá ve svých tezích.

Emmanuel Macron u voleb
Emmanuel Macron odvolil spolu se svou ženou Brigitte • Autor: ČTK/AP

Na konci února pak šéfka strany Národní shromáždění, které se ustavilo na troskách Národní fronty, mnohé překvapila svým příspěvkem v časopise L’Opinion, Názor, kde s vysokou erudicí psala o ekonomické strategii země, o roli Evropské centrální banky, již je nutné “respektovat” - a mimo jiné prohlásila, že “dluhy (státu) se mají splácet.”

Jak připomněl Pierre-Antoine Delhommais v týdeníku Le Point, “ta tam je žena, která v době dluhové krize radila Řekům, aby nic nevraceli a odmítli ‘diktaturu’ Evropské centrální banky.” “Asi bychom měli uvěřit tomu,” píše Delhommais ve svém komentáři, “že covidovou večerku v zemi využívá Marine Le Pen k dohánění mezer ve svém ekonomickém vzdělání, které jí v minulosti tolikrát zradily a odhalily jako političku nezpůsobilou vést stát.”

“Za poslední měsíce udělala Le Pen pozoruhodný pokrok. Je přitom lhostejné, pokud ve skutečnosti nenapsala svůj text sama a pouze schválila jeho obsah,” pokračuje novinář. “I tak článek představuje malou revoluci z pohledu ekonomického smýšlení její strany. Mohli by pod ním být stejně dobře podepsaní ministr hospodářství nebo šéfka ECB,” dodává Delhommais.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Kateřina Šafaříková

redaktorka, Fokus

safarikova

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte