analyza04_varianta01_profimedia
Kyjev, 14. březen 2022 - ilustrační foto • Autor: Profimedia

Pomoc s odstraněním válečných škod na Ukrajině má být kromě energetiky jednou ze dvou hlavních věcí, které se chce Česko během vedení EU následující půlrok věnovat. V úterý kvůli tomu Petr Fiala letí do švýcarského Lugana na dvoudenní mezinárodní konferenci, kde bude Ukrajina svůj plán obnovy prezentovat a sbírat pro něj mezinárodní podporu.

Na konferenci dorazí přes 40 zemí, mluví se o ní jako o startovním bodu k dojednání podobné pomoci, jakou poskytly Spojené státy Evropě po druhé světové válce. „Premiér tam jede ubezpečit všechny, že podpora o obnova Ukrajiny bude jednou z priorit předsednictví. Promluví tam hned po Ursule von der Leyen, koneckonců plány na obnovu byly jedním z témat pátečního zasedání v Litomyšli,“ říká k tomu, co od účasti v Luganu čekat, Fialův bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.

Reklama
Reklama

V Luganu se původně počítalo s osobní účastí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nakonec se s účastníky spojí jen on-line, delegaci povede premiér země Denys Šmyhal, s kterým má Fiala coby momentální šéf Evropské rady v úterý domluvené osobní jednání. Oficiální program schůzky zmiňuje debatu o obnově Ukrajiny a zapojení českých firem.

Kromě obětí na lidských životech, které jsou s největší pravděpodobností už v řádu desítek tisíc, vedly ruské útoky k devastujícím materiálním škodám. Odhady i způsoby měření se různí: od 600 miliard dolarů po ztracených 15 let. Ukrajinská vláda mluví o zničení 20 až 30 procent infrastruktury, Světová zdravotnická organizace napočítala tři stovky zasažených nemocnic.

Aby byla paralela s americkým Marshallovým plánem úplná, bude Ukrajina potřebovat kromě peněz i otevření prostoru pro obchod se Západem a vojenskou pomoc. Jak by přesně měl plán obnovy fungovat, je zatím nejasné, Lugano nejspíš přinese jen výkop v podobě příslibů solidarity a vůle se zapojit. „Chceme, aby se to spustilo, ale záleží to na celé řadě aktérů a zdaleka nejen na EU, takže o detailech je skutečně předčasné mluvit,“ přibližuje Pojar.

Čekat na konec vojenského konfliktu tak jako v případě původního Marshallova plánu představeného v roce 1947 ale podle Fialova poradce není tentokrát třeba – ruská agrese může pokračovat ještě roky a příležitostí k obnově je dost i mimo nynější okupovaná území a frontovou linii. „Válka definitivně končí mírovou smlouvou a to může trvat v tomto případě několik desetiletí. Takže já bych na ni nečekal,“ uzavírá Pojar.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1021

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte