Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Vztahy (nejen) s Ruskem

Český odchod z Ruskem ovládaných bank zkomplikovalo Maďarsko

Česko své peníze nejspíš nikdy neuvidí, ale to není podle vlády to hlavní

Zleva Nikolaj Kosov, někdejší ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA
Zleva Nikolaj Kosov, někdejší ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA
Zleva Nikolaj Kosov, někdejší ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA
Zleva Nikolaj Kosov, někdejší ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Od poloviny loňského roku Česko už není členem dvou postsovětských bank, do kterých vstoupilo ještě za dob hlubokého komunismu, a v kterých zasedalo mimo jiné i s Ruskem. O rychlém odchodu rozhodla česká vláda bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu a jediné co zbývalo dořešit, bylo dorovnání vzájemných účtů. Do obou bank totiž Česko vložilo zhruba 1,5 miliardy korun a mělo půl roku, tedy do konce letošního ledna, na to se pokusit dojednat jejich vrácení.

To se nakonec úplně nepodařilo: v případě Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) se sídlem v Moskvě banka navrhuje, že by Česku vklad 26,7 milionu eur splácelo po dobu dvaceti let. Druhá banka, Mezinárodní investiční banka (MIB) sídlící v Budapešti, pak Česku chce splácet pouze část z 37,4 milionů eur, které do ní Česko vložilo, - a také po dobu dvaceti let. Jestli tak česká vláda vůbec někdy dostane peníze zpátky, je nejasné, nehledě na to, že hodnotu částky během dvaceti let očeše inflace. „Dohody nebylo dosaženo kvůli velmi nevstřícnému postoji vedení bank a zbývajících členů v čele Ruskem,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura, jehož resort měl vyjednávání na starost.

Že Rusko nemělo příliš chuť Česku nic vracet, nejspíš nikoho nepřekvapí. Jak ale potvrzují lidé z ministerstva financí, kteří vyjednávání konkrétně vedli, mezi ony „zbývající členy“, kteří se postavili na stranu Ruska, patřilo kromě některých asijských zemí i Maďarsko. „Jednání byla složitá a Maďarsko v tom určitě bylo oponent,“ shrnul to Roman Binder, jeden ze dvou náměstků, kteří vyjednávání za resort vedli.

Zatímco Binder vedl vyjednávání s MBHS, které i kvůli lokaci banky v Moskvě probíhalo online, jeho kolega Jiří Valenta, který měl na starosti jednání s MIB v Budapešti, několikrát do Maďarska osobně jel. V prosinci se jednání za Rusko účastnil například Timur Maksimov, náměstek tamního ministra financí, ke schůzi se ale připojil přes počítač. I tak šlo o jediné známé přímé jednání mezi zástupci české a ruské vlády, podle Bindera ale nebylo cestu potřeba konzultovat s českými bezpečnostními složkami.

Společně s Českem z MIB loni vystoupilo i Polsko a Slovensko, k vystoupení se chystají také Bulharsko a Rumunsko. V bance naopak dál zůstává Maďarsko, Rusko, Mongolsko, Kuba a Vietnam. K dosažení dohody, která by Česku vyhovovala víc, bylo jednak potřeba souhlas Ruska, které má v organizaci blokační právo, kromě toho by ale musela souhlasit i většina ostatních států. České ministerstvo zahraničí, které s financemi spolupracovalo, se pokoušelo s žádostí o podporu oslovit i asijské státy. Neúspěšně, „nakonec hlasovali s Ruskem“, dodává Binder.

Rusko si vybralo i Maďarsko. „Stáli na straně zachování možnosti fungování banky a udržení její existence,“ odpovídá Binder na otázku, jestli stálo Maďarsko na straně Ruska nebo svých partnerů z V4, Česka, Slovenska a Polska, kteří se všichni shodně snažili získat své peníze zpět. „Snažili se, aby spolu s Ruskem mohli dál v té bance koexistovat,“ shrnuje maďarský postup Binder a jako příklad této snahy udává i jednu nedávnou a snadno přehlédnutelnou rošádu, ke které v bance došlo.

Koncem ledna totiž Rusko snížilo podíl kapitálu, který v bance drželo, na méně jak padesát procent - a Maďarsko naopak navýšilo svůj podíl na lehce přes 25 procent, čímž země získala v radě banky blokační menšinu. „Když Rusko drželo absolutní většinu kapitálu, vypadalo to jako ruská banka. Teď je pro banku nejspíš důležité, aby to tak nepůsobilo, i kvůli reakcím na finančních trzích,“ dodává Binder.

Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že Česko se ještě pokusí s oběma institucemi jednat o dosažení pro Česko lepší dohody. „V opačném případě budeme zvažovat právní kroky k vymožení našich pohledávek včetně arbitráže,“ řekl. Nehledě na peníze se ale česká vláda shoduje, že nejdůležitější dnes je nemít s bankami už nic společného. „Nejde jenom o peníze, ale i o to, že se na nás naši spojenci dívali divně, proč jsme ještě byli členy v nějakých postsovětských bankách,“ dodává Binder.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].