Česko po volbách: Bez prezidenta, bez vlády, bez Maláčové
 
Předvolební mítink Jany Maláčové a Jana Hamáčka
Předvolební mítink Jany Maláčové a Jana Hamáčka • Autor: Matěj Stránský

Deset let bez Václava Havla

Výročí, které v sobotu uplyne od smrti prezidenta Václava Havla, se věnuje hlavní text čerstvého Respektu pod titulkem Chybí nám Havel? A Česko, jak se v něm dočtete, se tento týden na připomínku svého nedávného prezidenta na různých místech chystá. “Ve veřejném životě postrádám jeho jasně definované morální hodnoty, odvahu pojmenovávat složité pravdy srozumitelně a velkou schopnost vcítit se do jiných. Osobně mi zejména chybí jeho smysl pro humor,” odpovídá v anketě čtrnácti osobností, které na úvodní otázku, zda a v čem první porevoluční prezident Česku posledních 10 let chybí, historik a univerzitní profesor Timothy Garton Ash.

O tom, co si do života z Václava Havla odnáší mladá generace, se bavili autoři textu se studenty středních škol. Někteří třeba to, že “je Havel moc neoslovuje, protože je postavou minulosti”, jiní pak - záleží na škole a na tom, jak se tématu věnuje - pocit, že “existují politici, kteří nemusí budit jen negativní emoce”. Každopádně tento týden bude s desetiletým výročím země bez Havla spojena řada akcí ve veřejném prostoru: Brno chystá debatu, výstavu fotek, koncert i vyvěšení velkoformátové fotky, v Praze proběhne v sobotu vzpomínkový projekt 10 let bez V. H. Budete moci přijít na výstavu, promítání filmů, koncerty i průvod na Hrad; části programu se budou streamovat. A Knihovna Václava Havla mimo jiné už v pátek uvede vzpomínkový rozhovor na Václava Havla se 14. dalajlamou, připojit se k němu lze na Facebooku knihovny nebo na www.havechanel.cz.

Čekání na vládu

V přehledu důležitých událostí nelze minout čekání na novou českou vládu, respektive na to, jak si Petr Fiala poradí s tím, co zaznělo minulý pátek: Miloš Zeman písemně v tiskovém oznámení sdělil, že opravdu nejmenuje Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí. I tomu se věnuje čerstvé číslo Respektu v článku Návrh je to proto, že se může odmítnout. Titulek pojmenovává argument, kterým Zeman navzdory hodnocení ústavních právníků podpírá své rozhodnutí, nejmenovat vládu ve složení, které designovaný premiér vyjednal. Na sociálních sítích se k tomu v posledních dnech objevilo a výrazně kolovalo vzpomínkové video, kde Zeman - tehdy ve Fialově kůži, v roli premiéra se seznamem členů svého kabinetu v ruce  - vykládal Ústavu zcela jinak než dnes. Záznam televizní debaty je z července 1998 a Zeman v něm na adresu tehdejšího prezidenta Havla říká přesně to, co teď hromadně říkají ústavní experti na Zemanův krok proti Fialově vládě: že by personální veto prezidenta bylo v rozporu s Ústavou.

Reklama
Reklama

V posledních dnech většinou politici odpovídali novinářům, že ještě není všem dnům konec; ti z ODS naznačovali, že se ještě vydatně jedná mimo kamery a že se Petru Fialovi ještě může podařit Zemana přesvědčit, aby přestal dávat nové vládě do cesty překážky. Říkali to i politici z dalších koaličních stran, Piráti a Starostové většinou s dovětkem, že “je to zodpovědnost premiéra Petra Fialy, mít jmenovanou vládu, tak doufejme, že to dokáže”. Kromě Pirátů ale nikdo nebyl pro variantu, aby se počkalo jmenováním celé nové vlády až na výsledek kompetenční žaloby u Ústavního soudu - pokud bude i na pondělní schůzce s Petrem Fialou trvat Zeman na svém. Žaloba už je napsána a Fiala je připraven ji podat, pokud u Zemana neuspěje. Situace spíše spěje k tomu, že vznikne vláda bez Jana Lipavského, který bude muset počkat, až rozhodne Ústavní soud. Zahraničí by mohl do té doby spravovat buď Petr Fiala, nebo Ivan Bartoš. Jasno bude kolem půl šesté navečer, na kdy předsedové a předsedkyně stran budoucí vládní koalice svolali tiskovou konferenci.

ČSSD taková, jaká na jaře být odmítla

Konec ČSSD ve sněmovně se na pátečním on-line sjezdu strany projevil velmi výrazně. Sociální demokraté si zvolili vedení, které pro ně bylo na posledním sjezdu v dubnu tohoto roku nepřijatelné: levicově liberální, takové, které chce spojovat síly podobně smýšlejícími subjekty, jako je Strana zelených, které chce myslet na potřeby lidí v měnícím se světě a nedává akcent na “tradiční voliče”, v překladu tedy zejména na méně vzdělané a starší lidi. Předsedou ČSSD zvolili straníci starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu, do vedení se na místopředsednickou pozici dostal i nedávný ministr zahraničí Tomáš Petříček, který zkoušel převzít sociální demokracii už na sjezdu v dubnu. Jan Hamáček, který ho ve volbě předsedy tehdy porazil, ho vzápětí (za trest, že se proti němu postavil) odvolal z funkce ministra.

Dalšími místopředsedy a místopředsedkyní jsou místostarosta Bohumína Igor Bruzl, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, starosta Brna-Líšeň Břetislav Štefan, lékař Robin Šína a bývalá místopředsedkyně Mladých sociálních demokratů Daniela Ostrá. O funkci předsedkyně ČSSD se ucházela i Jana Maláčová, ale u spolustraníků v pátek neuspěla a na jinou pozici ve vedení kandidovat nechtěla. ČSSD se teď bude soustředit na to, jak stabilizovat ekonomickou situaci, protože citelně zchudla, a jak už příští rok zaujmout voliče v komunálních volbách a neopakovat debakl z těch sněmovních.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 736

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte