Bidenovo vítězství potvrdil sbor volitelů. Jen díky podvodu, trvá na svém Trump

Tak to přece jenom dokázali. Podtrženo, sečteno, výsledky amerických voleb vypadají následovně: Joe Biden 306 hlasů volitelů, Donald Trump 232 hlasů volitelů. Výsledek je téměř oficiální, jedná se o počty hlasů, které volitelé skutečně odevzdali v pondělí na základě výsledků všeobecného hlasování do rukou představitelů všech padesáti amerických států. 6. ledna budou záznamy o jejich hlasování ještě předloženy společnému zasedání obou komor Kongresu, které pak výsledek definitivně schválí.

V očích velké části republikánů je dokonané dílo ve skutečnosti velký podvod. Podle nedělního průzkumu CBSNews/YouGov nepovažuje 82 procent Trumpových voličů Joe Bidena za legitimního vítěze voleb. A samozřejmě se předpokládá, že část republikánů se i ve zmíněném lednovém termínu ještě pokusí o zvrat, mluví se o využití zákona z 19. století.

Voliči demokratického kandidáta si téměř ze sta procent myslí pravý opak. Joe Biden vlastně zvítězil se stejným náskokem v počtu volitelů, s jakým se to před čtyřmi lety povedlo právě Trumpovi -  a ten to tehdy označoval za „drtivé vítezství“. Za pozornost stojí skutečnost, že v roce 2016 stačila republikánskému kandidátovi k vítězství ve Sboru volitelů faktická prohra o 2,9 milionu odevzdaných hlasů, zatímco letos demokratický kandidát k témuž výsledku musel získat o více než 7 milionů hlasů voličů víc než jeho soupeř.

Tvrzení Donalda Trumpa o podvržených volbách se nepodařilo nijak doložit a pokusy o volební zvrat zamítly všechny soudní instance včetně soudců, kteří byli samotným Donaldem Trumpem nominováni do svých funkcí. Na rétoriku prezidenta nepřistoupili ani ti republikánští politici, které se Bílý dům snažil přimět k silovému zvrácení výsledků, tedy v praxi ke svolání mimořádných zasedání „svých“ státních kongresů a zneplatnění voleb.

Významná část vysoce postavených republikánů však za prezidentem nadále stojí, poslední pokus přenést rozhodování a úroveň Nejvyššího soudu podepsala zhruba polovina současných republikánských kongresmanů a senátorů. Marně, nejvyšší soud se podáním odmítl zabývat poměrem 9:0.

Trump přesto nadále prohlašuje, že „boj není u konce“, a jeho stoupenci na ulicích temně zmiňují možné nasazení armády. O víkendu na podporu poraženého republikánského kandidáta demonstrovaly v ulicích amerických měst tisíce lidí, čtyři demonstranti byli během srážek znepřátelených táborů pobodáni, jeden postřelen.

Co tedy bude dál? Zvolený prezident Joe Biden se 20. ledna stane prezidentem skutečným. Donald Trump jeho vítězství s velkou pravděpodobností neuzná a bude předstírat, že je i nadále v podstatě vítězem voleb - pouze je odstavený od výkonu moci jakýmsi „státním převratem“, jenž sahá svými chapadly do hlubin všech složek státní moci včetně moci soudní.

Další chod země pak bude hodně záležet na tom, jak se k celé věci postaví Kongres. 6. ledna proběhne v Georgii druhé kolo senátních voleb. Ve hře jsou tu dvě křesla a v případě, že by obě připadla demokratům, získá prezidentská strana převahu v obou komorách Kongresu a Joe Biden bude moci vládnout plnou vahou. V takovém případě lze čekat rozsáhlou legislativní iniciativu včetně zákonů upravujících postup Spojených států v boji s klimatem, tedy zákonů globálního významu.

Pokud nastane pravděpodobnější varianta a republikáni alespoň jeden senátorský post v Georgii udrží, bude stát horní komora amerického Kongresu proti prezidentovi a panuje silné podezření, že republikánští senátoři budou s Joem Bidenem - alespoň na veřejnosti – nakládat, jako by byl nelegitimní prezident. Záležet nicméně bude i na tom, jak dlouho se Donald Trump udrží v pozici neformálního lídra republikánů, třeba prostřednictvím nějakého nového mediálního centra. Trump dokázal od prohraných voleb vybrat od svých příznivců minimálně dvě stě miliónů dolarů, jež může dobře využít například k upevnění své veřejné pozice. To všechno se ale teprve uvidí, další kroky poraženého prezidenta nejsou jasné.

Podobně zastřeného je toho na americké scéně víc. Země je na vrcholu pandemie a nová vláda bude dlouho především krizovým štábem řešícím distribuci vakcín a ekonomické problémy, do nichž se země řítí. A uspokojivý či neuspokojivý výkon nového prezidenta a jeho týmu může ovlivnit zcela zásadně atmosféru v Americe.

Zajímavý bude budoucí osud republikánů, jejichž značná část se v podstatě postavila proti demokratickému procesu a pokusila se za každou cenu nepříznivý výsledek zvrátit. Dříve ctihodná partaj se může stát napříště jakýmsi centrem konspiračního kultu, jenž bude ještě dlouhé roky věřit v krádež, kterou nikdo neviděl, nikdo neumí dokázat a kterou se oficiální instituce odmítají byť jen zabývat.

Nebo se může časem, až postava Donalda Trumpa vybledne, skrze proces zapomínání a vnitřní sebereflexe či sebeočisty zase pomalu vrátit mezi hybatele veřejného života, ze kterých nejde strach a kteří nejsou zároveň tak trochu pro legraci.