Cena za strach
V příštích letech se drahá ropa zřejmě odrazí ve vyšších cenách potravin. Co je v bohatém světě nepříjemnou patálií, může být v chudých státech otázkou života a smrti.
Během posledních dvou či tří let jsme často mívali pocit, že skončila jedna ekonomická epocha, svět narazil na nějakou bariéru a teď hledá jiné cesty a řeší nové otázky – bankrot Řecka, zelenou energii v Německu či státní dluhy. Přitom je celkem zjevné, že jsme teprve někde na počátku procesu, který může trvat další desetiletí: nové elektrárny nebudou postaveny hned, a i kdyby už teď v létě dokázali Řekové restrukturalizovat své finance, dopady těchto kroků budou ekonomiky pociťovat další roky. Tak daleko asi nedohlédneme. Jaké hlavní faktory nás ale mohou čekat „do roka a do dne“?
Především je dost pravděpodobné, že se protnou dvě základní, vzájemně provázané veličiny – drahá ropa a rostoucí ceny potravin. Do jisté míry nás to již potkalo, trend však může pokračovat. Scházejí volné těžební kapacity na ropném trhu, což požene cenu suroviny vzhůru. Drahá ropa přitom brzdí ekonomický růst: zvýšení cen o polovinu může z očekávaného hospodářského růstu ukrojit jedno až dvě procenta. Takové zpomalení ekonomik by mimo jiné znamenalo nutnost upravit splátkové kalendáře zadlužených zemí.
U potravin platí trochu jiné počty. Jejich zdražení o desítky procent znamená, že se do chudoby propadnou nejprve další procenta, později desítky procent světové populace. Tady už nejde jen o peníze, ale o životy lidí. Hrozí politické převraty a sociální bouře. Proč by ale ke zdražení potravin mělo dojít?
Celý článek najdete v pondělním Respektu 23/2011.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
