Kdo se stane novým českým arcibiskupem? A proč bychom se touto otázkou měli vůbec zabývat? Není to jen věc Vatikánu, tuzemské katolické církve a jejích věřících? Není, a zabývat se jmenováním arcibiskupa bychom se bezesporu měli.
Jde o to, že společenské elity v posledních patnácti letech docela selhávají. Ať jde o vědce, intelektuály, pedagogy či zástupce věřících (nejen z té katolické církve a nejen křesťanů) a další špičky společnosti – drtivá většina z nich ustoupila do ústraní, nebo se tam nechala vytlačit, a veřejný prostor ovládají vcelku zásadně politici a jejich úředníci nebo schopní byznysmani.
Proto se mnoho z nás cítí tak bezvýchodně, jsme stále pronásledováni zprávami o prohlubujícím se schodku rozpočtu, krizi, korupci, kartelismu, hrozbě ztráty zaměstnání, obavami, že o nás nebude slušně postaráno, když to z jakýchkoli důvodů nedokážeme sami. Politici nám moc naděje prostě nedávají.
I kdyby byli politici opravdu nabyti chutí řešit všechny věci veřejné – jako, že ji nemají - neměli by moc šancí nám pomoci. Fakt, že spíše sledují své zájmy, jejich schopnost léčit neduhy společnosti velmi omezují. Nemluvě o intelektuální schopnosti řady politiků pochopit zásadní problémy jejich okolí.
Bez podpory společenských elit je boj o slušnou, fungující, spokojenou a tolerantní společnost dopředu prohraný, politici se budou dál snažit ovládnout co největší území, vykolíkovat si prostor, ve kterém nebude možné je porazit, ať je bude reprezentovat kdokoli. Jenže bohužel z řad vědců, církví, spisovatelů, vynálezců, filmařů slyšíme jen malý vzdor politikům a skoro vůbec ne nějaké iniciativní, natož vizionářské názory a nápady, jak začít pozvolna věci měnit.
Občas se vytýká novinářům, že o podnětech elity nepíší, přehlížejí je, ignorují. Jenže není moc o čem psát, pokud pomineme jistě oprávněné stesky vědců na nedostatek peněz nebo – zase jistě oprávněný - požadavek katolické církve na restituci jejího někdejšího majetku. Kardinál Vlk nám – tedy společnosti, která je širší než katoličtí věřící – nijak neporadil, nijak nás neinspiroval.
Samozřejmě Vatikán nebude pražského arcibiskupa jmenovat s ohledem na potřeby české ateistické společnosti. Ale může mít šťastnou ruku a do čela české katolické církve dosadí člověka, který bude mít přesah. Který si uvědomí, že jeho mise se netýká jen vnitřního života jejich církve, ale celého světa nebo aspoň Česka. Třeba by to byl začátek cesty k probuzeným a aktivním elitám. Proto by nás měla volba zajímat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
