Voličům podle výzkumu chybí liberální levice. Možná to ale sami neví

Zdravím vás ve volebním roce. Soukolí kampaní se už dávno roztočila a to, jak budou nabírat na obrátkách, budeme popisovat nejen tady. Čeká nás dlouhý a náročný rok, na jehož konci budeme znát novou vládu. Nezbývá než zapnout pásy a držet tempo.

Která strana v Česku chybí? Pravidelně se opakující otázka českého politického prostředí. Vždy je proto zajímavé, když ji lze rozebrat i za pomoci tvrdých dat, jež máme k dispozici. Naposledy je sesbírala agentura NMS Market Research, která již nějaký čas připravuje šetření o aktuálních voličských náladách.

Cesta k odpovědím je přímočará: výzkumníci kladli respondentům dotazy na to, nakolik má stát vstupovat do jejich života, a na straně druhé – hrubě řečeno – na kulturní témata. Z této sady pak oslovený vzorek rozřadili na škále levice/pravice a současně liberální/tradiční do čtveřice políček politického kompasu.

Co z něj vyplynulo? Třeba to, že tradiční pravice je obhospodařená velmi poctivě. Zařadila se na ni více než desetina oprávněných voličů, přestože tohle „políčko“ obdělávají ODS, TOP 09 nebo KDU-ČSL. Zdaleka nejvíce voličů – téměř polovina – se zařadilo na tradiční (resp. konzervativní) levici, kde ale figuruje hnutí ANO a o poznání dál ke kraji pak KSČM.

Kde dnes není žádná výrazná strana, ale kam byla zařazena téměř pětina voličů, je naopak liberální (resp. progresivní) levice. Zní to jako hozená rukavice některé levicové síle – jenže už tady začíná potíž, že není jasné, komu se hází. Progresivní levice je roztříštěná a bez výrazných tváří, které by byly připravené ji sjednotit. Druhá potíž je, že zařazení pětiny voličů k liberální levici nenastává tak, že se za levicové liberály sami prohlásí, nýbrž po zodpovězení rozřazovacích otázek. V českém prostředí je tak velice nepravděpodobné, že by se pětina voličů sama označila za liberály, navíc za levicové.

Povede Kupka ODS? To jsem před Vánoci zkoumal v textu, který tento týden vyšel na našem webu. O ministru dopravy jako možném budoucím předsedovi strany se v médiích v posledních týdnech spekulovalo. A skutečně – pokud mají straníci (samozřejmě ne všichni) někoho vypíchnout, je to právě on. Všichni důrazně předesílají nebo dodávají, že by se tak případně stalo až po volbách, do kterých ODS, potažmo Spolu povede Petr Fiala. Sám Kupka nám k tomu řekl, že jako součást své úlohy místopředsedy strany vnímá skutečnost, že o takovém povýšení dnes neuvažuje.

O tom, jaká byla ministrova profesní dráha a jak by se mohlo koalici Spolu povést dosáhnout 30 procent, si můžete přečíst tady. Mimochodem, 30 procent pro vládní Spolu se dnes skutečně nejeví jako příliš pravděpodobně. Průzkumy dnes trojici stran, která v posledních volbách v roce 2021 získala 28 procent, přisuzují kolem 20 procent. Připomeňme nicméně, že na začátku tehdejšího volebního roku v průzkumech nebodovalo ani ANO – a nakonec jen těsně prohrálo. Přestože některé trendy jsou zřetelné, tedy že opoziční síly a zejména ANO jsou na vzestupu, hra je stále velmi otevřená.